hanucha komentáře u knih
Našla jsem ji mezi knihama dcery a opět přečetla, už snad podesáté, a znovu mě bavila i v 39 letech :-) Zajímavá je i dobová sonda do socialistické propagandy, např. pionýři a jak tam zagitují kluka, který není pionýr, a nakonec se jím touží stát :D
teda musím přiznat, že mě to dost nudilo, četla jsem kvůli dceři, ale dost jsem trpěla.. ani ne tak u těch popisů, profesně mě to celkem zajímalo, ale vůbec jsem se nemohla začíst, přišlo mi to odfláknuté, nevím :-)
Byla jsem natěšená, protože rostliny miluju, ale v zásadě to je zklamání. Jsou tam sice pasáže, které jsem proletěla takřka bez dechu, ale chvílema to chtělo trochu víc práce a dotáhnout detaily.. Hlavní hrdinka mi byla krajně nesympatická, neustále se chová jako rozmazlený děcko (ale samozřejmě neznám žádnou newyorčanku, tak třeba je to tam takto normální..), spousta situací je dost přitažená za vlasy..
Lezl mi na nervy i mizerný překlad a hodně překlepů a dalších chyb, jako pojmenovat rostlinu bromélií a v následující větě tu samou rostlinu mučenkou?! A to nebylo jednou.. Čekala bych, že to bude když už ne překládat, tak aspoň redigovat někdo, kdo kytkám aspoň trochu rozumí..
Jedna z knih, na kterou nějak nemůžu zapomenout, hlavně ten konec, ten mě dostal..
Knížka mě hodně zklamala. Krásné obrázky Heleny Zmatlíkové ilustrují krkolomně napsaný/přeložený příběh se spoustou faktických chyb. Synek byl nejvíc pobaven mými nasupenými komentáři než vlastním příběhem. Nedoporučuju.
Já jsem spokojená. Příběhy tak akorát délkou úměrné věku synka, jeho to bavilo, i když si myslím, že toho dost vůbec nepochopil, ale nějak zvlášť nám to nevadilo. Pěkné obrázky, i jsme se společně před spaním nasmáli :-) Už máme na nočním stolku další autorovy medvědí příběhy.
Přestože je kniha přes deset let stará, má v sobě spoustu stále platných poznatků. Čte se dobře, ale přece jen jsem od autora z Respektu zvyklá na lepší texty :-)
Klasická říkadla pro děti, konečně je máme i s jinými obrázky než s těmi od Lady :-)
Celkem milá a moc hezky nakreslená knížka. A dokonce přiměla synka jít si sám od sebe čistit zuby :-) Jen vyklápěcí obrázky jsou trochu chatrnější a kramlavé malé ručičky je celé potrhaly...
Tak tohle se nepovedlo. Mě to teda děsně nudilo, a jen proto, že knihy nerada odkládám nedočtené, jsem se tím protrpěla. Mahlerův čas i Vyměřování světa bylo úplně jiný kafe, tak jsem se těšila. Teď mám doma Tylla a skoro se ho bojím otevřít :-(
Jedna z oblíbenějších knížek obou dětí. Pěkné obrázky a ne úplně hloupé verše.
Jako dítě jsem tu knížku úplně nesnášela, ani nevím proč, asi kvůli obálce a celkově jako nepražákovi mi nic neříkala. Ale kupodivu jsem ji nevyhodila a teď si ji vytáhl synek. Celkem mile mě překvapila, asi proto, že Prahu už celkem znám.
No to teda byla jízda! Do knihy jsem původně jen nahlédla, že si ji pošetřím na později, ale už mě nepustila... Pokud nemáte čas přečíst si ji najednou, tak ji ani neotvírejte, nebo se vám budou zdát zběsilé sny, tak jako mně :-) Pokud o to člověk stojí, a je na to naladěn, v knize je spousta míst k hlubšímu zamyšlení, ale dá se i proletět jen tak po povrchu. Rozhodně doporučuju!
Moc pěkná knížka vzpomínek lidí, kteří Sonnyho znali. Z těch střípků, kde někde se vzpomínky prolínají a někde jsou úplně mimoběžné, se dá alespoň zčásti poskládat příběh tohoto neobyčejného muže. Děkuju Ivo Dostálovi, že knihu zeditoval :-)
Na knížku jsem se moc těšila a nezklamala mě :-) Jen jak už bylo zmíněno, myslím, že to je pro ročníky autora +- max. 10 let, ostatní asi úplně nemůžou všechno pochopit a knihu si tak maximálně užít jako já :-) Děkuju autorovi!
Bezvadná knížka přečtená během dvou dnů. Autor je moje krevní skupina, máme toho společného víc, než jsem si myslela. Ač nejsem z oboru, byla srozumitelná, nechápu výtky na příliš mnoho odborných výrazů.. spíš mi oproti předchozím malinko chyběly ty ostřejší výrazy, které si myslím, že k takové práci patří, i když někomu možná vadily, a tak se je autor snažil zredukovat. Tomáši Šebkovi moc fandím a těším se na další čtení, víc takových lidí :-)
Moc hezky se to četlo, nečetla jsem předchozí díl, ale vůbec to nevadilo, možná naopak. Pár situací mi přišlo trochu nedotažených, ale jinak super kniha, od které jsem se nemohla odtrhnout.
Nemůžu si pomoci, ale za mě děsná hovadina. Ztrácela jsem se stále v postavách, přišly mi zaměnitelné, praštěné dialogy, sice nápad dobrý, ale dnes by toto snad nikdo nevydal... Jedna hvězda je za to, že to utrpení netrvalo tak dlouho a dočeta jsem to.
Některé byly slabší, jiné skvělé, celkově to šlo :-) Nejvíc se mi líbila ta od Tučkové.
Pro mě první přečtená knížka od Hrabala a asi i poslední. Dost mě to nudilo a musela jsem se nutit to dočíst. Jako zajímavé setkání s jeho typickým stylem dlouhých souvětí, taky zajímavá sonda do jeho života, ale stačilo :-)