Hanina61 komentáře u knih

Četla jsem ji dlouho, byla totiž cestovní neboli vlaková, malá a lehká, ale a já spíš cestou koukám z okna než čtu, nicméně dnes jsem ji konečně dočetla a musím říct, že to nejenže je dokonalá knížka pro kočkomily, ve které se čtenář seznámí se všemi kočkami autorčina života, v různých obdobích v počtu od čtyř do jednadvaceti, ale také nahlédne do života autorky samotné, od dětství na severu Afriky (kde žila s rodiči libanonsko-českého původu) - tahle část byla asi nejzajímavější - k pozdějšímu životu v Praze, kde tato kapacita v oboru tlumočnictví/překladatelství žije dodnes. Doporučuje devět a půl koček z deseti...

15 23.11.2023

Dnes jsem si z knihovny přinesla první tři díly, první jsem zhltla ještě po večeři... a ačkoliv komiksy zas tak moc nečtu, jsem nadšená a už teď přesvědčená, že sérii přelouskám až do konce. Skvělé černobílé kresby... A zřejmě mě to navnadí i na seriálové zpracování...

15 21.11.2023

Dobře vystavěný napínavý příběh, který jsem "zhltla" na jeden zátah. Konec je šokující a přišel mi dost neuvěřitelný, nicméně jsem si dané téma vyhledala na netu a byla jsem docela překvapená. Líbilo se mi zakomponování motivu z Erbenovy Kytice, stejně jako předtím u Vodníka, který mi přišel o maličko lepší, a jsem zvědavá, s čím přijde autorka příště. Z jazykového hlediska mi trošku vadila přemíra přechodníků, ale to je jen detail, který neubírá na kvalitě příběhu. ;-)

15 18.11.2023

Středověk je drsný, na lidských životech tam zas tolik nesejde... :-) Sice to nemělo takový "drajv" jako jednička, tu romantickou linku bych klidně trochu okleštila, zabředání do děje z prvního dílu též, ale i tak to bylo zábavné čtení, zvlášť když se jednalo o bitky, půtky, závěrečný souboj v přítomnosti krále Jana... a taky zajímavé, protože s popisem přípravných prací a posléze výroby železa si dal autor opravdu práci. Těším se na další osudy Ondřeje z Rohatce, hlavně na jeho účast ve vojenských taženích... .-)

15 19.08.2023

"...pohled na naše vltavské a sedlčanské kopce byl mi největší útěchou a radostí. Jenom zde jsem byl opravdu živ, jenom zde jsem tvořil..." - Josef Suk


Když jsem sedlčanskou krajinu spatřila poprvé, vzala mi její krása dech. Dnes tamtudy jezdívám docela často a pokaždé a ve všech ročních dobách ji musím obdivovat. Není to žádná "turisticky vykřičená oblast", ale krajina skromná, zvlněná, barevná, s mírnými kopci, lesy, loukami, rybníky, vesničkami, kostelíky a viklany... Fotograf Martin Stecker jí vzdal poctu svou nádhernou sbírkou fotografií, černobílých i barevných, uspořádaných do oddílů podle jednotlivých témat, doplněných krátkými texty Jana Kuthana k zamyšlení. Ať už Sedlčansko znáte či neznáte, kniha stojí za přečtení - prohlédnutí.

15 02.06.2023

Mám takových knížek s vánočními povídkami starých spisovatelů několik, převážně vydaných třebíčským nakladatelstvím Akcent, ale tahle, vydaná Chvojkovým nakladatelstvím, je moje nejmilejší a přečtu si ji každé Vánoce. A snad nejraději mám úplně první povídku, "Na cestě k domovu" od Karla Klostermanna, čte se dobře, když je člověk doma v teple, ale na té cestě bych zrovna být nechtěla... :-)

15 28.12.2022

Trochu jiná Viktorie Hanišová, než na jakou je čtenář zvyklý. I když nežiju ve městě, ale jsem zapadlý venkovan, tak mě kniha "Beton a hlína", která obsahuje "Rozhovory o enviromentalismu městě", nadchla, asi proto, že je o stejných "bláznech" jako já, těch, co třídí odpad jak zběsilí, respektive se jej snaží nevytvářet, co se v rámci možností snaží o maximální soběstačnost a udržitelnost, co recyklují, upcyklují a nekupují módní hadry a blbosti, co trpí "enviromentálním žalem"... co se snaží "něco" dělat... Vřele ji doporučuju k přečtení co neivíc lidem, nejenom těm městským, ale i vesnickým... třeba i proto, že při svých pravidelných výletech na "skládku" s nevírou hledím na věci, co lidi na venkově vyhazují a tahám je domů a dávám jim nový život... Sice nevím, jak s touhle knihou u sousedů pochodím, ale budu ji doporučovat, kudy budu chodit, protože, jak píše autorka: "I kdyby tato kniha ovlivnila jen jediného člověka, splnila svůj účel"...

15 11.11.2021

Od dětství, a že to moje bylo už dávno, mě hřbitovy podivně lákají a fascinují, čím starší, tím lepší... Ráda se procházím mezi náhrobky, luštím jména a letopočty, prohlížím staré vybledlé fotky kdysi vážených občanů, podobných třeba paní a panu Owensovým... A příběh Nika, chlapečka vyrůstajícího na hřbitově a čelícího nebezpečenstvím uvnitř i vně jeho zdí mi učaroval... Ráda bych věděla, co s ním bylo dál, ale to si mohu jen představovat... Další skvělá knížka mého nedávno "objeveného" a tím oblíbenějšího spisovatele... :-)

15 25.04.2019

Žiju kousek od Bernartic, kde se Vlasta Kálaová narodila, po návratu z Blízkého východu tam žila a posléze i v milovaném domově zemřela. A až doteď jsem neměla tušení, jak odvážná žena, lékařka, vědkyně, patriotka, bojovnice za mír, tam žila. Její osud je vskutku pozoruhodný a bohužel také smutný, ale ona se i přes tragédii dokázala vzchopit a dál pomáhat, kde se dalo. Má můj obdiv. A já mám tip na cyklovýlet... jet se podívat do Bernartic na dům s králíky, kde by mělo být jí věnované malé muzeum. Knihu vřele doporučuji...

15 01.08.2017

Knížku jsem četla velice pomalu... ne proto, že by byla "těžko čtivá", ale proto, že jsem si ji šetřila a dávkovala po malých kouscích jako ten nejvzácnější kaviár. Poslední stránky byly čteny takřka šnečí rychlostí, jen abych se nemusela s hrdinkou rozloučit a dlouho rozečtenou knihu zavřít. A mám z ní - já bylinkářka - stejné pocity "prozření", jako když jsem pro sebe před mnoha lety objevila dlouho odmítaného Bohumila Hrabala. Už teď můžu říct, že jsem si ji zařadila do knih, ke kterým se budu znovu a znovu vracet, i kdyby jen pro krásu jejího výraziva. A doufám, že paní spisovatelka Bolavá bude pokračovat ve své divukrásné tvorbě:-)

15 29.09.2015

Ač vášnivá čtenářka, dlouho jsem knížkám JN odolávala, připadalo mi, že to je jen taková "móda" a nechápala jsem, co na nich všichni mají. Stejně jsem nakonec neodolala a hned po přečtení jedné z nich, jsem už moc dobře věděla, co na nich všichni mají. Nicméně... někdo tu někde psal, že pokud nechcete začít číst od Netopýra, tak aspoň od Sněhuláka. Tak jsem to i udělala. A někdo tu někde psal, že "Harry Hole je prostě LÁSKA". Přesně tak. Po Sněhulákoi a Levhartovi jsem totálně "hooked on", neboli "zaháčkovaná". Chystám se na Přízrak a je mi docela jasné, že jakmile přečtu Policii, dojde i na všechny předchozí díly, počínaje Netopýrem. Opravdu super čtení... :-)

15 15.08.2015

Ivu Hadj Moussa jsem doposud neznala. Tahle knížka mě zaujala svým zvláštním názvem na polici v knihovně, tak jsem si ji odnesla domů a tam jsem ji přečetla na jeden zátah. Kromě příběhu samotného se mi moc líbil autorčin styl psaní neboli "vypravěčské umění", jak tomu říkám já, při líčení jejích myšlenkových pochodů jsem často pociťovala určité "souznění"... a pátou hvězdičku přidávám za zasazení do jižních Čech, konkrétně do lokality, kde velmi dobře znám všechna zmiňovaná místa, poněvadž zde už 16 let žiju... Určitě se mrknu i na další autorčiny knihy... :-)

14 03.03.2024

Leporelo, které mi připomnělo černobílé večerníčky mého dětství, na které jsme se chodívali dívat k tetě, poněvadž my jsme doma ještě televizi neměli... Beránky, jejich babičku a taky trochu i vlky jsem milovala a ta úvodní znělka mi navždycky bude znít v hlavě. V podobě barevného "komiksu" je to bezva čtení pro děti i nádherná nostalgie pro dříve narozené.

14 23.11.2023

Tento malý poklad v podobě takřka osmdesát let staré knihy jsem našla v knihobudce na nádraží, a třebaže většinou během jízdy vlakem koukám z okna, teď jsem četla, dokud jsem ji nedočetla. Krásnou Kellerovu pohádku pro dospěláky s prvky magického realismu doplňuje neméně hezké vyprávění Marie Kornelové, která si dala za cíl Sklíčkův příběh dopovědět a podařilo se jí to náramně. Doplněno půvabnými černobílými ilustracemi Karla Müllera.

14 11.11.2023

Pro mě zatím asi nejlepší - nejkrásnější - kniha od Daniely Krolupperové... :-)

14 08.09.2023

Tak jsem si vloni metodou pokus omyl vypěstovala na hromadě posečené trávy taktéž hromadu brambor, žlutých i červených a naprosto vynikajících... otázku, co s nimi vyřešila tahle opravdu povedená "apetitovská" bramborová kuchařka se spoustou receptů doplněných krásnými fotografiemi, kde najdete vše od polévek, přes hlavní jídla, saláty, kaše, brambory pečené a maštěné, plněné, ba dokonce bábovku nebo chleba. Neboli "Ať žijí brambory!"

14 15.02.2023

V rámci čtenářské výzvy jsem ve svých knihovnách pátrala po knize se žlutou obálkou, a narazila jsem na ní v části s kuchařkami, a ejhle, ani jsem netušila, jaký poklad doma mám. Knížka plná bezva receptů na využití všelijakých zbytků a "nedojedků", doplněných hezkými fotografiemi. Takže ji odteď povyšuju ze "zapomněnky" na knížku "často používanou", která může být při dnešní drahotě nanejvýš užitečná... :-)

14 21.01.2023

Nemůžu za to, ale vždycky v tuto roční dobu čtu knížky pro děti a jaká by mohla být lepší než právě vánoční? Daniela Krolupperová je už nějaký čas moje oblíbená spisovatelka a její laskavé příběhy vždycky krásně obohatí svými obrázky některá ilustrátorka, v tomto případě Michaela Bergmanová... Milé vyprávění, ve kterém se mísí realita s fantazií, pohladí duši dětí i dospěláků...

14 07.12.2022

Co lepšího číst, když se dny zkracují a kolem svítí vydlabané dýně, než další strašidlácké povídky? Knížka je opět skvělá (podotýkám, že věkem daleko překračuji cílovou skupinu), třebaže ta první se mi líbila o malinko víc. Taky mi trošku vadila počeštěná jména a příjmení (Čestmír, Jarda, Luboš, Norman Brouček nebo Bob Spodek), ale desetiletí caparti to možná uvítají (i když na desetileté jsou některé povídky strašidelné až moc)... :-D

14 03.11.2022

Úžasné náčrtky a ilustrace, skvělý doprovodný text i parádní doslov... :-)

14 15.09.2022