GaleW komentáře u knih
Tohle se tak hezky četlo, stránky ubíhaly, ani nevím jak. Hlavní hrdinka mi byla po celou dobu velmi sympatická, moc jsem jí fandila. Ráda si přečtu další knížky od této autorky.
Já i celá moje rodina milujeme knížky Astrid Lindgrenové, je v nich všechno, dobrodružství, opravdové přátelství, krásné popisy přírody, děti hltají každou kapitolu, nemůžou se dočkat, co bude dál. Veliký díky za tuto spisovatelku.
Další výborná knížka od výborné paní spisovatelky, jen mi z toho bylo hodně moc úzko.....
Krásné, každá jedna báseň
Maminčino zrcátko
Zrcátko v zlatém oválu
ztrácelo stříbro pomalu,
až bylo nakonec slepé.
Půl života snad bezmála
maminka se v něm česala.
Kdys ukazovalo lépe.......
Vcházím. Dnes nemám odvahu,
nikdo nestojí na prahu,
nikdo mi nestiskne dlaně.
A rozhlížím se zmateně,
zrcadlo visí na stěně.
Pro slzy nevidím na ně.
Jak já je pořád zbožňuji, těch šest úžasných dětí z Bullerbynu, před lety jako malá holka, i dnes jako maminka dvou malých holčiček. Při čtení jsme se tolik nasmály, vřele doporučuji všem malým i velkým dětem :-)
Mám ráda knihy, které mě něco naučí, prozradí něco, co neznám, co jsem do té doby nevěděla. A to je přesně případ Žítkovských bohyní. Jsem ráda, že je pro mě (a nejen pro mě) paní Tučková objevila. Takové bohatství jsme v Československu měli a ani jsme to většinou, bohužel, netušili.
Zatím jsem četla 4 romantické útěky, Švýcarsko, Chorvatsko, Paříž a Kodaň. A za mě je Kodaň rozhodně a úplně bez řečí nejlepší. Doporučuji. Jen bych teď do té Kodaně nějak potřebovala zajet :-)
Bomba, naprostá topka mezi detektivkami a navíc, Robert je sympaťák. Už se nemůžu dočkat případu číslo 2! Jsem moc ráda, že jsem začala číst pěkně popořádku.
Než jsem si knížku pořídila, četla jsem na ní spoustu nadšených ohlasů, lákala mě, ale zároveň jsem se bála, že může přijít velké zklamání. To se naštěstí v mém případě nestalo. Knížka je poutavá, popisy přírody velmi autentické a hlavní hrdinku musíte mít rádi, prostě musíte.
Originální, vtipná, odpočinková knížka, už chápu, když o této knížce všichni mluvili jako o klasice, opravdu by si měl přečíst každý, nebo alespoň každá žena :-)
Já myslím, že knihy Chrise Cartera se musí číst bezvadně všem krimi fanouškům, vynalézavé (a odpudivé) způsoby vraždění, napínavá zápletka, doslova hltáte každou stránku a navíc mi vyhovuje, jak je detailně popisováno vyšetřování. Už se těším na třetí díl.
Zpočátku si člověk musí zvyknout na autorův styl psaní, ale když tenhle prvotní "blok" pomine, je kniha velikým čtenářským zážitkem a přestože Zuzana není typická kladná hlavní hrdinka, čtenář je na její straně a fandí ji i jejímu tatínkovi na každé stránce této pozoruhodné knížky. Jsem moc ráda, že je tahle knížka součástí mé knihovny.
Jsem nadšená, že jsem objevila další výbornou ČESKOU autorku, jejíž kniha vás úplně pohltí, je zajímavá, navíc vás i obohatí o informace, o kterých jste doposud neměli ani ponětí. Už se moc těším na dvojku a jedničku vřele doporučuji!
Mám styl paní Mornštajnové moc ráda a ani její nejnovější knížka mě nezklamala, jako pokaždé čtete jedním dechem a nemůžete prostě přestat
Tohle se četlo samo, je to moje třetí knížka od čím dál více populární Petry Dvořákové a řadím ji hned za Vrány. Lákalo a bavilo mě prostředí, kam autorka děj zasadila, bylo znát, že nemocniční prostředí jí není úplně cizí, hezky to odsýpalo, měla jsem přečteno za 2 dny, což je u mě už spíše výjimka.
Myslím, že je to možná první detektivka od českého autora/autorky, co jsem četla a musím říct, že nejsem vůbec zklamaná. Určitě si přečtu další případy detektiva Bergmana, který byl od začátku velký sympaťák. Nejednalo se o žádné hrůzy a krveprolití, ale příběhu to rozhodně neubírá, spíše naopak.
Mé druhé setkání se s paní Körnerovou a opět mě nezklamala. Knížka se četla velmi dobře, zajímají vás osudy hlavních hrdinek tak, že prostě nechcete přestat číst a s vyústěním je člověk vlastně také spokojený jako v případě Heřmánkového údolí.
Nejhezčí okamžik je, když novou knihu od Fredrika Backmana beru z knihovny do ruky a poprvé ji otevřu ke čtení. A když už se blížím ke konci knížky, samozřejmě jsem zvědavá, jak to celé dopadne, ale i smutná, protože to krásné dobrodružství plné úsměvných dialogů, velikých i malých životních pravd, smutku a především plné opravdové lásky už končí.... Tyhle pocity ve mě vyvolávají všechny velké romány tohohle šikovného Švéda a Úzkkosti nebyly vyjímkou. Moc hezké čtení, upřímně doporučuji.
Nemůžu si pomoci, ale pro mě zklamání. Moc jsem se na tuhle knížku těšila, ale asi trochu i proto je to zklamání veliké. Příběh mě neupoutal, hlavní hrdina mi nebyl rozhodně sympatický, i v tak děsivých podmínkách a nejspíše až do konce života pouhý prospěchář, kterému nakonec všechno vyšlo. Knížek s válečnou tématikou jsem četla už hodně a tahle mi oproti těm ostatním připadá těžko uvěřitelná. Škoda.....
Co napsat, abych neopakovala to, co už bylo napsáno níže. Velké dílo, krásná četba, tolik lidských osudů, tolik nešťastných náhod, tolik všeho.... Paní Mornštajnová, moc děkuji a klaním se před vašim uměním napsat knihu jako je tato.