evelýny komentáře u knih

,,Proč někdo ze vztahu odejde jako z hospody a někdo se pak nemůže dvacet let nadechnout?“

Neutěšené rodinné vztahy, přerušené životní dráhy,
možná bludné úvahy, pocuchané kořeny.
Co je to láska?
Na očích páska, na čele vráska?
Něžný vánek, co laská? V kytičce sedmikráska?
Někdy skrýš pro běláska…
A tak se Ema zeptala.

Příběh nadprůměrně chytré pubertální Emy, která nezapadá do kolektivu, má zvláštní rituály, jen jednoho kamaráda a komplikovanou rodinnou situaci. Klade si plno otázek, na které hledá odpovědi.
,, Je opravdu rodina iluze, když o sobě lidé ví tak málo?“
Příběh o vztazích, o setkávání i rozcházení. Příběh odpovědí, jež zákonitě přinášejí další PROČ? Minulost nezměníme, ale když pochopíme PROČ, můžeme najít JAK.
Na tyto otázky si již Ema musí odpovědět sama.

,,Láska je výsledek dlouhé rovnice o spoustě neznámých.“

Pro mě příběh k přemýšlení, vzpomínání. Někdy trochu uspěchaný, některé pasáže zbytečné, přesto povznášející. Ale to je na každém z nás.

P.S.: Tak hodně štěstí, Emičko! Kytičko, rozkvetlá na rozcestí.

Audiokniha: ministersky informativně, artikulovaně se zpěvným přízvukem čte Pavla Dostálová

74 02.08.2022

Kriminálka, kde chybí krvavý zločin a vlastně i trest.
Miko Syrový, policajt, co chrání kamarádovu čest.
Nezbývá, než nechat se intuicí vést
a pátrat na vlastní pěst.
Do příběhu zapleten i toulavý pes
a několik demižonů vína.

Opět nás Martin Goffa nechá nahlédnout do mravenčí práce kriminalistů. Předvede nám perfektní koncert logiky a detailní analýzy, kterým velmi dobře sekundují kolegialita, přátelství, ironický humor.
Kontruje ekonomická kriminalita.

,,Nechceš jít radši domů. Stejně se ploužíš, jako kdyby ses vracel od Stalingradu. K ničemu tady nejsi."

Na své si přijdou jak milovníci českého jazyka, tak milovníci dobrého vína.

In vino veritas...

P.S.: A na povrch vyplave hodně velká špína....

Audiokniha: Martin Preiss a Libor Hruška načetli jednoduše geniálně, čarovně

74 22.10.2021

Audiokniha: čte Kristýna Kociánová, poklidně, rozvláčně.

,,Může se člověk ubránit nepříteli pouhou laskavostí?"

Poklidně plynoucí, spíše psychologicky laděný příběh s detektivní zápletkou, tentokrát z prostředí beskydských samot, kde se tak nějak zastavil čas.

Uklidňující prostota, soužití s přírodou a její ochrana, přátelství, soudržnost starousedlíků jako protipól tvrdému byznysu, chamtivosti, žárlivosti, sobeckosti.

,,Nikdy neprozrazuj na čem ti nejvíc záleží a čeho se nejvíc bojíš."

Komplikované rodinné i mezilidské vztahy labyrint příběhů a zmatků.
Vražda přijde záhy
a vyšetřovatelé přijedou až z Prahy.
Napoví jim rys ostrovid nebo svit měsíce?

Překombinované, zdlouhavé, ke konci nudné.
Pointa rozplyne se v každodenní šedi
Audiokniha poslouchána bez přerušení.

P.S.: Bludička, ukrytá v textu opět použila svá kouzla a čáry ... :-)

74 24.08.2021

Na první čtenářské zážitky se nezapomíná. Kdykoli tuto knihu spatřím, vrátí mě do první třídy a já ji aspoň pomyslně musím pohladit a zavzpomínat, kterak čáp přelstil chytrou lišku nebo jak děti hlídaly trávník.
Ale ze všeho nejvíc se mi líbily hádanky.

Sedí panenka v komoře,
vlasy má venku na dvoře.

Je velké jako jablíčko,
a kůň je z jámy nevytáhne.

P.S.: Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš... :-)))

74 20.08.2021

ČR České Budějovice, četba na pokračování: čte Ondřej Volejník, klidně, patos smutku všudypřítomný

Genealogie.
Stromy života, jména bez tváří, data narození, data úmrtí.
Historie skoro detektivní.
Kolíbky, hroby, hřbitovní kvítí.
Zatuchlé archivy, kde léta šustí mezi prsty.
Prach se snaží skrýt hlubokých smutků a marností vrstvy.
Jeden dopis jak maják svítí.
Závist a pomsta se do sítí chytí...

Stroze, přesto poeticky, pro mě bravurně napsaný příběh jihočeské vesnice, ve kterém stíny 50.let minulého století cloní prosluněnou současnost.
Kolektivizace zemědělství a její zločiny.
Příběh zoufalství, kterou způsobila křivda.
Příběh lásky, kterou pokřivila zrada.
Rub a líc jedné mince?
Jedno jméno: Rozálie Zandlová.
Jedna věta: ,, Nedonutili mě nenávidět."
Chaos ve jménech a číslech jsem odpustila, neboť konec mi vyrazil dech.

Selský baroko - na vrch huj, však někdy ve spod fuj...

P.S.: Zákazník vždy nemusí být náš pán...

Však já bych četla ještě dál. Takto příběh klouzal po povrchu. A možná základní myšlenka se skrývá v jediné větě odpuštění.
Pro mě hodně k přemýšlení.

74 22.05.2021

Audiokniha: čte Patricie Pagáčová, Kristýna Podzimková, Matyáš Valenta, Robert Hájek - poutavě, přirozeně, pohodově, jednotně

Věříte na zázraky?
Přečtěte si tento krátký příběh z pera Petry Soukupové, která vás svým magickým kouzlem vtáhne do děje hned první větou.

,,Jsem divná. Já to vim. Vim to už dlouho "

A tak zvláštní kouzlo náhody svede k sobě
čtyři samotáře, které jejich odlišnosti od průměru dostaly až na okraj kolektivu.
Odlišnosti, které se pod kouzelným vlivem přátelství rozplynuly, a možná se jenom staly výjimečnými.
Přátelství je víra v to, že ruka svírá něžně jinou dlaň...
,,A po chvíli se Franta rukou přiblíží k mý ruce a chvilku se dotýkáme prstama. A pak se chytneme a držíme se za ruku. Nevim, proč to lidi dělaj, ale nevadí mi to."

Toto je příběh o dětech a pro děti, ale mohou číst i dospělí.
A že na konci příběhu je společný výlet dětí nějaký zvláštní?
Ke Klubu divných dětí zvláštní výlety patří.

Tato kniha má jedinou vadu. Je příliš krátká, ale zřejmě se Petra Soukupová drží hesla:
V nejlepším se má přestat.

Interpretace Patricie Pagáčové famózní, výjimečná.

P.S.: Milo, Petře, Katko, Franto, plánujete rozšíření členství ve vašem klubu? Pak jsem první v pořadí...

74 04.05.2021

Audiokniha: čte Kryštof Hádek, Jan Meduna, Daniela Choděrová, trojjedině poklidně, odevzdaně

Kdo by někdy nechtěl aspoň na chvíli zmizet, ztratit se, vypařit se...

,,Schovat se do minulosti jako do neviditelné odhlučněné místnosti..."

Bohužel nenávratné zmizení je víc, než smutné.

Petra Soukupová se zaměřila na narušené rodinné vztahy hlavně mezi sourozenci.
Její dynamický styl nenudí.
Nekompromisně roztočí kola osudů, vytáhne kostlivce možná i z vašich skříní, přesně zacílí na cyklické chyby, které nahlodávají rodinná pouta.
Lež, žárlivost, lítost, nenávist, zloba - vlastnosti, které vás, zvlášť u sourozenců, překvapí. A možná jenom způsobí rozpačitost.
Za vším hledejte rodiče, mnohdy prarodiče. Citová karma se chystá zopakovat.
Deprese? Snad. Smutné určitě.
Mnohdy k pochopení, možná k poučení.

Třetí povídka Věneček byla pro mě dost chaotická, vyžaduje rozhodně zvýšenou pozornost. Ani jedna postava mi zde nebyla sympatická.
Díky povídce Věneček z mého hodnocení jedna hvězda zmizela.

P.S.: Škraloup na kakau já nesnáším dodnes - (cyklická chyba nebo rozmar rozmazlené Pražandy...?)

74 25.04.2021

Audiokniha: čte Michaela Rykrová, klidně, přesto z toho mrazí.

Příběh lásky, zrozené z několika psaných vět,
ukryté v listovním tajemství,
živené naivitou šestnácti let.
Příběh naděje,
chráněné kokonem ostnatého drátu
a křídly smrtihlava.
Je možné závidět?
Příběh v podstatě jediné věty:
,,Mrtví by měli vědět, že jsou milováni..."
A živí taky..

Pohled na druhou světovou válku a poválečnou apokalypsu očima německé dívky, kterou vychovávala fanatická mutter.
,,Když bratři odešli do války, vzali si všechnu matčinu lásku sebou."
Margot se však nevzdala, i když spravedlnost je jen bezvýznamné slovo a sovětský sektor je děsivý, krutý...
Lze se vzepřít osudu, zvlášť, když v srdci má vepsáno jen jedno jméno...?

Hodně emocí a vyplakanych slz - jejich, mých i vašich, když budete číst...

P.S.: Margot, ach Margot, Margot z Oranienburgu...

74 02.04.2021

Velmi povedený chronologický přehled panovníků českých zemí s krásnými ilustracemi jejich podobizen, doplněné stručnými životopisy v kontextu s jejich panováním.
V minulosti si ji ve svých čtyřech letech oblíbila dcera. Já s hrdostí matky, která jistě vychová další milovnici historie, předčítala.
O několik let později mi bylo dovoleno nahlédnout do písemné práce dcery. Na otázku: Jmenuj našeho prvního prezidenta, dcera odpověděla: Karel IV. :-o

Přesto mohu knihu jenom doporučit.

P.S: Hezká kniha – hezké vzpomínky

74 10.04.2020

,,Všichni jsme kdysi byli dětmi. A všichni jsme důvěřovali lidem, kteří nás milovali."

Císařovniny ostrovy, kde včera znamená i dnes, tam ztrácí se i vzpomínky
a na okraji v bažinách panuje jen děs.

Musím konstatovat, že Tim Weaver je mistr psaného slova. Polapí vás svým textem do sítí a nepustí. Udržuje napětí tak mistrně, že o příběhu začněte přemýšlet až po jeho dočtení.
Vyústění tohoto příběhu mě zklamalo. Taková absolutní kravina a tolik let strachu a jakési zvrácené totality, která vedla k pro mě až nepochopitelné zabedněnosti obyvatel Císařovniných ostrovů. Naštěstí je najdeme pouze ve spisovatelově fantazii. Ale i tak by mě TAM AŽ NA OKRAJ ZA PLOT nikdo nedostal ani párem volů.
A prvoplánové náhody, které vždy zachrání detektiva Davida Rakera z komplikovaných situací, jsou přinejmenším úsměvné.
Přesto napínavé, velmi čtivé . A konec příběhu k zamyšlení. Možná je někdy nejlepší paměť ztratit a již nikdy nenalézt.
Smutné.

P.S.: Paměť je výsadou blbých. Chytrý nemá čas si pamatovat, chytrý musí vymýšlet.
Jan Werich


Audiokniha: tajuplně magicky čte Igor Bareš.

73 05.07.2023

,,Oba nás vychovávala válka. Každým dnem nás obrušovala, přetvářela a učila nás zůstávat silnými a statečnými. Proto, abychom přežili."

Příběh dívky, které ukradli dětství.
Příběh chlapce, který pomáhal, protože mohl.
Osudové setkání, co budoucnost pak spojila.
Láska je slepá, osud se neptá.
Kód, heslo a na zárubni značka,
setkání s psychopaty nebyla hračka.

To bylo tenkrát, když hákové kříže vystřídaly srpy a kladiva.

Jednoduchý styl vyprávění, detailní popisy, prošpikování současnosti minulostí. Tajemství rodu s téměř ,,špionážní " zápletkou činí příběh napínavým.
Jemnocitně magické, v závěru z mého pohledu překombinované, trochu psychopatické, pro mě podivné,
Nicméně, hlavně část týkající se válečného období hodně emocionální.

,, ... přesto, že jsme hrdinně vyhnali Němce za hranice, naše země se nám opravit nepodařila. Jeden rozbitý svět přenechal místo jinému.
Bez kompromisu se v našich rozbitých světech žít nedá."

P.S.: Kompromis je zející rozdíl mezi zásadou a praxí. Karel Čapek

Audiokniha: mezinárodně se změkčilým přízvukem čte Claudia Vašeková

73 15.03.2023

Co to bylo?
Detektivka nebo fraška? Možná karikatura současné policie? Možná jenom příběh o tom, kterak se z pekaře stal kriminalista a z jedné ,,stihačky lakomých otců" Colombo, říznutý Xenou, Made in Czechia.
Můj lakmusový papírek signalizuje:
Malé venkovské poměry, forenzní genetické záměry, napětí, které by se dalo krájet. Hřebíček do rakve kriminalistům zatluče soukromé očko z Prahy.
Nechápu 94%, ale respektuji. Přesto jsem tentokrát nekompromisní.

Březinu již nikdy více, sorry.

P.S.: ,,Přísnost musí bejt, bez přísnosti by se nikdo nikam nedostal." ( díky, pane Hašku)

Audiokniha: Nadsazeně, teatrálně čte Jakub Saic.

73 20.12.2022

Audiokniha: čte Martin Preiss, Libor Hruška, ve spirále dynamicky proměnlivé, přesto v rovnováze harmonické,

Poutavé, napínavé, s kapkou nostalgie, psychologicky laděné, uvěřitelné.
Důvěrně známé prostředí Prahy, však zločince k nám zavál východní vítr.
Zločinec absolutní psychopat, nad zločinem zůstává rozum stát.
Prachy kam se podíváš, milióny skoro na dosah.
Několik pohledů na příběh upoutá pozornost čtenáře. Střídání časových rovin prověří jeho soustředěnost. Náhoda zamíchá kartami ve prospěch policie.
Já se však občas ztratila nejenom v nostalgických vzpomínkách hlavního hrdiny.

Audiokniha výborně nastudovaná.

,,To místo jakoby nad sebou mělo neviditelný poklop, tlumící zvuky nové doby. Jako by si žilo svým vlastním životem a shovívavě se usmívalo.
Stromy a hroby, kilometry vyšlapaných cestiček, miliony kostí někde pod vašima nohama."

P.S.: Pomni, člověče, že prach jsi a v prach se navrátíš.

73 20.04.2021

Audiokniha: čte Josef Somr, poutavě, hravě

Onehdá jsem na Karlově náměstí v Praze ztratila rukavici. Díky panu Čapkovi teď už vím, kde ji hledat (ach ti skřítkové a bludná světýlka...)
Fantazie s humornou nadsázkou, okouzlující.
Čeština noblesní, květnatá.
Originalita v pravdě čapkovská.

P.S.: Ve jménu zákona, poslouchejte...

73 04.03.2021

Audiokniha: čte Dana Černá, nostalgie s patosem a příchutí pelyňku

Kořeny hluboko zapuštěné, svázané géniem loci.
Připoutané vzpomínky, tesknící a šeptající,
vtisknuté do šroubovice DNA, nelehce opouštějící...
Utopené pro spásu vnuků, snad.
Kóta 370, 5
První lásky, první zklamání pod hlásnou věží atomové elektrárny
Láska, která neumřela na pravdu. Přátelství, co přežilo lež.

Krásná čeština, však pro mě nesympatická hrdinka. Hana mi svým parazitováním otrávila ke konci knihu. Nepochopila jsem.

P.S.: Život je někdy hučící jez a někdy klidná, rozlitá hladina, hluboká voda..

K mládí a dospívání patří rebélie a snění.
Nám starším zbývá nostalgie a vzpomínání...
Jak to bylo krásné na břehu řeky, typická vůně pokosené trávy, kamarádství, večerní chlad a bzučení otravných komárů, které nezahnal ani kouř táboráku.
Údolí krásných žab, měsíc a stříbrná vodní hladina, na které se zaleskne odlesk šťastného mládí. Petr... Kamil... Radan...
Úžasné, když knižní hrdinové splývají s těmi skutečnými... Nebo, že by to bylo naopak?

A ještě něco. Plavky. Měla jsem úplně stejné plavky jako hrdinka Jana ve stejnojmenném filmu.

P.S.: Díky, pane učiteli...
P.P.S.: Díky, tati...

73 14.10.2020

Pamatuji si, že můj tatínek měl všechny komiksové sešity zamčené ve skříni a nám dětem je půjčoval za odměnu. A pro nás to byl svátek listovat jimi ( rok 1965 a výše ). Milovala jsem Jarku Metelku a Rychlonožkovo Himbajs!!!! :-)
Ještě stále do nich nahlížím s posvátnou úctou a nostalgií v srdci a i díky nim se mi na chvíli vrací ,,odlesk šťastného mládí". Pane Foglare, DĚKUJI VÁM.

73 06.11.2015

,,Život je dlouhá klikatá cesta. A člověk se musí pořád prát. Za sebe a za své blízké. Za věci, které má rád. Nic není takové, jak to vypadá na první pohled."

Jednoduše napsaný příběh o složité situaci v poválečných Sudetech, kde se pod vlajkou spravedlnosti, s heslem ,,oko za oko, zub za zub" ujali vlády všichni ti ,,soudruzi" Tomečkové, kteří pravdu a lásku postupně proměnili v lež, nenávist, chamtivost, zradu ...
Příběh je lehce předvídatelný, neboť historie je všeobecně známá. Přesto mě nějaké to ,,ale" stejně napadlo.
Mohu však soudit, co je pravda a co lež, i když moje kořeny sahají zpolovic do Sudet a zpolovic do koncentračních táborů?!
Pro mě smutné čtení i proto, že historie se bohužel tak ráda opakuje.

P.S.: „Naděje začíná tam, kde končí bezohlednost a nastupuje soudržnost.

Audiokniha: Kamila Jankovičová rozehrála adagio v moll

72 07.10.2023

,,Chtěl bych někdy vidět moře a lodě, co po něm plují. Chtěl bych se někdy podívat tam na jih." (Čeněk z Vřesova)
,,To není tak těžké. Těžší je to přežít a vrátit se. (Wolfram z Olšové)

Hrdý lev si pročísnul hřívu.
Červená růže se sklonila v údivu.
Král cizinec vystrčil růžky.
Spanilá jízda Jana Lucemburského pokračuje.
Chamtivost českou šlechtu stále spojuje.
Historie se opakuje.

V druhém díle pokračuje příběh bratrů Beneše a Čeňka z Vřesova, kterým velmi dobře sekunduje Wolfram Katzinger z Olšové.
Dobrodružné, místy napínavé, místy škádlivé.
Sympatické postavy, však historie známá.
Zábavné, to bez debat.
Správný týpek ten Čeněk z Vřesova :-)

Audiokniha: Martin Zahálka čte seriálově standardně, změkčile.

72 20.07.2022

Chtělo by se mi říct nostalgie. Ale moje dětství a tudíž i dětství mojí dcery pohádky pana Čapka minuly.
Jsou trochu jiné, s hravou fantazií.
Dalo by se říct moderní?

,,Oči smaragdové a přeci je nikdo neukradne
Vousy na tři prsty, ale mužský to není
A co ten kožich? Jedna jiskra a při tom neshoří.
Pacinky hedvábné a nikdy se neprošlapou.
V kapsičkách šestnáct nožíků."

P.S.: Na pohádky není nikdy pozdě... :-)

72 07.03.2021