Eridan komentáře u knih

Tak trochu netradiční kniha o Holocaustu. Netradiční v tom smyslu, že koncentrační tábor není místo děje. Hlavní hrdina stráví éru druhé světové války skrýváním ve varšavském ghettu. Nechybí zde naturalistické popisy, ze kterých vám půjde mráz po zádech a otázka v mysli, co zapříčinilo tu brutalitu. Tak trochu zjevením pro mě byla druhá část - úryvky z deníku kapitána Wehrmachtu Hosenfelda. Na začátku se mi tomu příběhu ani nechtělo věřit - Němec, který je charakterní a lidský? Němec, který zachraňuje Židy a není ovlivněn propagandou Hitlera a naopak ji kritizuje? Předsudky, slepota mé mysli byla směšná. Proč by vlastně někdo takový neměl existovat? Jeho názory jsou velmi svěží a bourající mnohé mýty. Chápu, proč byla kniha tak dlouho odmítaná - nelze říct, že Židé nebo Němci byli dobří nebo špatní. Není to o skupinách, ale o konkrétních jednotlivcích. Jde proti klišé a stereotypům. Je šedá, jako život sám. A to je dobře!!! Těším se na film.

9 04.01.2019

Milý příběh lehce podobný knize Bylo nás pět (parta mladých kluků a jejich dobrodružství, včetně citlivého hlavního hrdiny) nebo filmu Pelíšky (zasazení do dobového kontextu, Rusové, Němci, válka a názory rodiny na ni/ně). Svěrák se krásně umí vžít do klukovských let a stylu myšlení mladíka. Ve výsledku je to pohlazení po duši.

9 25.09.2018

Moje první kniha tohoto autora. Chvilku mi trvalo naladit se. Zdánlivě banální příhody na internátní škole stále víc a víc prostupuje temná atmosféra. Ta mě fascinovala a pohltila. Nakousl spoustu etických témat, které mají jistou obdobu i v současnosti. Docela by mě zajímalo, co ho k příběhu inspirovalo. Určitě si přečtu i další knihy.

8 27.10.2022

Moje druhá Wýrovka. :) Příběh byl dobře vystavěný a vyprávěný, skvěle rozkouskovaný a postupně odhalovaný. Hodně mi připomínal únikové hry. Hlavní hrdiny jsem si zamiloval. Ke konci to trošku ztrácelo tah na bránu, ale celkově nadprůměrná sci-fi.

8 05.03.2022

(SPOILER) Snad každou hračku zdobí nápis "made in China". Člověk z dějepisu tuší, že komunismus nebude žádný med, ale tohle svědectví jde někdy hodně "na dřeň". Špiclování, udávání, mocipáni, bída a teror. Žádná lidská práva. První polovinu knihy jsem hltal, pak jsem byl přece jen všudypřítomnou frustrací a jistým modelem lehce unaven, ale dočetl jsem. Pana Etzlera si vážím, jeho práce i až workoholického nasazení. Bavila mě pestrost témat i oblastí, osobnostní vášně (alkohol a dobré jídlo). Chyběly mi snad jen dvě věci: 1) Na začátku mě vtáhl jeho osobní příběh (Barbara), ale pak se o jejich rodině (až na doslov a pár náznaků) nedozvídáme prakticky nic. To je škoda. 2) Občas naznačí, že někdo vnímá Čínu jinak než autor, ale více to nevysvětlí (např. v kapitole o Bendyových). Docela by mě to zajímalo (z hlediska objektivity).
Tak jako tak velmi kvalitní kniha a určitě doporučuji.

8 17.12.2021

Tak trochu jiná příručka pro učitele. V čem? Nenajdete zda milióny pro praxi naprosto zbytečných pojmů a dělení, ale spíš načerpáte sílu od autora a motivaci učit jinak. Jeho učební styl se mi hodně líbí. Je totiž založen na pozitivních emocích, nikoliv na strachu a výhrůžkách (tzn. negativních) současného českého školství. Žák má do školy chodit rád a má ho škola bavit. Nástrojem k tomu je pracovat na třídním klimatu (jak se žáci cítí se třídě, jejich vzájemné vztahy, míra spolupráce,...) a na zajímavosti učebních metod. Neučíme přemíru zbytečných pojmů a pouček, které žák musí slovo od slova papouškovat, ale učíme především dovednosti. Jaké? Analýza informací a pramenů, spolupráce, podpora, hodnotit a ustát hodnocení apod. Tyhle softskills se dnes počítají. Není cílem tvořit z žáků encyklopedie ale lidi. Dnes v éře internetu je tento přístup naprosto pochopitelný. Žáci zahlcení informacemi se musí s nimi naučit pracovat, rozlišovat a pochopit jak vznikají. Ne memorovat se učebnici z nichž nakonec i ti, kteří by eventuálně šli daný předmět studovat využijí max 20% a v praxi ještě méně. Takže za mě určitě přínosné a hodné přečtení pro každého učitele. Kniha obsahuje spoustu příkladů z praxe, lehký nástřel "jak by se to mělo dělat" - více pak v čapkově Moderní didaktice. Lámu si jen hlavu s tím, jak to vše v zastaralém systému školy prosadit, ale o tom prý bude druhý díl. Mám snad jen jedinou výtku na adresu autora a to, že místy je tak přesvědčený o své pravdě, že to působí jako arogance. Ale to je asi věc vkusu. Takže doporučení od kolegyně určitě pošlu dál.

8 22.08.2020

Ende mi svým stylem připomněl pár mých oblíbených autorů a knih. Svým imaginativním světem Zeměplochu Terryho Pratchetta nebo Tolkienova Hobita. Cílovou skupinou dětského čtenáře zase Letopisy Narnie a lehkým filozofickým přesahem Malého prince. Chápu, že se lépe filmovala akční a přímočará první polovina knihy, ale mě více oslovila právě ta druhá. Tím, že jsem nevěděl, co přijde. Tím, že příběh byl daleko hlubší a psychologičtější. Závěr mě dojal a pohladil. Myslím, že dnes v době virtuální reality a jejich hrdinů má kniha další přesah. A sice kvůli virtuálnímu světu počítačové hry (Fantázie), kde můžu být kýmkoliv chci (odvážný, hezký, svalnatý hrdina na levelu 52) nezapomenout na sebe sama a hlavně nezanedbávat vztahy v reálném světě.

8 01.04.2020

Enderova hra je kniha plná fantazie a aktuálních témat. Jednou z hlavních otázek vnímám pořekadlo zda "Účel světí prostředky." Je hrozba možného nebezpečí dostatečným důvodem k manipulaci či dokonce ke zničení mladých ideálů a životů? Je "nejlepší obranou útok"? A touha po moci vrozená všem lidem? Je anonymita internetu požehnáním pro demagogy a budoucí diktátory naivních mas? To ve mě zůstalo po přečtení této knihy. Zneklidňující a snad prorocké. Za nejsilnější pasáže pokládám Hru s obrem. Autor by byl mistrný tvůrce počítačových her! Svět skřítků je mistrně protkán freudovskými obrazy. Petr = id, Ender = ego, Valy = superego. Těším se na další díl. Hvězdičku odebírám za opakující se trauma šikany.

8 15.02.2018

Velmi příjemná povídka. Jak se to říká za málo peněz hodně muziky...? Nebo na malém prostoru hluboké myšlenky...? Stojí za přečtení... Kontrast destruktivních válečných vřav a poklidné, trpělivé a kreativní (doslova) práce pastýře je zamyšlením nad hodnotami (nejen) dnešní společnosti, které čas od času potřebujeme, abychom zůstali stále lidmi.

8 19.07.2017

Tomáš Sedláček mi lidově řečeno ´sedl´. Sám nemám rád ony ekonomické propočty typu: Vaše dítě vás bude stát prvních pět let x miliónů korun! Jakoby peníze byly tou jedinou hodnotou a váš potomek pouze statek, který lze čistě racionálně zkalkulovat a porovnat s jinými statky. Proč místo potomka nemít radši luxusní barák s podlahovým vytápěním, že? Pomiňme, že člověk má také jiné potřeby než jen mamon a jen tak mimochodem ten barák vás nenaplní žádným delším pocitem uspokojení, což potomci zpravidla ano. I když vás jejich kňourání možná bude stát desítky ba stovky hodin spánku, stejný počet šedivých vlasů, přece jen na tom usmrkaném uzlíčku ´něco bude´. Ale zpátky k Sedláčkovi. Jak zde již bylo poznamenáno jeho jazyk není místy jednoduchý, avšak jak mluvit o smyslu života a o hodnotách jako je dobro a zlo? Kniha je plně postmoderní. Kritizuje přílišnou racionalitu a spoléhání na umělé ekonomické modely. Hledá rovnováhu a inspiraci nachází v dřívějších ekonomicko-filozofických systémech. Konkrétně se zmiňuje o Gilgamešovi, Bibli, Komenském a postmoderní filozofii a jejich předchůdcích (Wittgenstein, Feyerabend,...). Hledá kořeny osvíceneckého mýtu neomylného rozumu a nachází je již u Platóna a Descarta. Analyzuje je a ukazuje jejich důsledky v moderním pojetí života a ekonomie vůbec. Vše dovedně spojuje v posledních kapitolách a tvoří jakýsi vlastní ideál rovnováhy v člověku (odvolávajíc se např. Aristotela) s připomínkou, že nejen penízem živ je člověk. Líbí se mi i jeho kritika dluhové politiky dnešních států. Takže sečteno, podtrženo: Sedláček ví, o čem mluví. Dokáže staré mýty a příběhy vtáhnout do myslí jedenadvacátého století a vzít si z nich poučení. Člověku je jasné, že pro změnu společnosti by bylo potřeba skutečně neskutečné, avšak snad Sedláčkova naděje v tom, že postmoderní člověk už začíná chápat, neumírá poslední a zůstane jednoho krásného dne naplněna.

8 15.10.2016

Nezval je mistr pera. Co mi u poetismu jeho ražení chybí je smysl. Stránky jsou plné překrásného jazyka a neobvyklých spojení. Přesto po několika stránkách se člověk ztrácí v textu, lehce se utápí v oné kráse jazyka a vlastně tápe nad klasickou otázkou: "Co tím vlastně chtěl básník řícc?" A když se vymaní z oné občas až dusící liány poezie, zjistí, že onen smysl často není vůbec nijak hluboký nebo překvapivý. Nezval jednoduše sice šokuje slovními spojeními, nikoliv však hloubkou textu. Pokud hledáte něco hlubokomyslného, šáhněte někam jinam, pokud vás uspokojuje krásný jazyk, neváhejte.

8 02.05.2016

Smutné, depresivní a místy hororové. Fallout byla optimistická pohádka. Celkové vyznění by se snad dalo vyjádřit: Nedůvěra zabíjí a přináší osamění. Kniha má spoustu rovin, ale je pravda, že je jen letmo ukáže. Nejde do hloubky. Každý se tak může zaměřit na to, co je mu blízké. Vztah otce a syna, role rodičovství, hledání lidskosti, spirituální rovina s rozhovory o Bohu a dětech. Bavil jsem se, bál a byl smutný. Charaktery mi však nevnikly pod kůži, necítil jsem s nimi. Vztahy byly přinejmenším zvláštní (muž - žena, otec - syn). Chybělo mi něco, čím bych se s nimi ztotožnil. Byly povrchní stejně jako hlavní témata. Možná to byl záměr autora. Ve světě, který se rozpadl, již jen těžko hledat hloubku a něco smysluplného, kromě sebe sama a holého přežití. Možná.

7 28.11.2022

Syrová místy až surová výpověď jedné depresivní holky a těžkým osudem. Přesto nebo právě proto vynikající. Hodně podobné Smrtholce (sebedestruktivní hrdinka, nestandardní vztah se sestrou a jejich dialogy, rodinná tragédie, otevřené sexuální scény). Obě mě nutily číst dál a dál. Obě zanechaly v mé duši beznadějí páchnoucí místo a určité scény v mé mysli (sex v předsíni). Hrátky s jazykem (českým) i vypravěčem mě bavily. Chyběl mi trochu humor Smrtholky i její nadhled. Lapači prachu jsou taková mladší sestra. Ne tak vyzrálá, ale stále vysoce převyšující průměr. Jednoznačně plný počet. Přeji Lucce, ať vydá další knihu. Budu mezi prvními, kdo si ji koupí. :-)

7 15.06.2022

Kniha vyšla v roce 1989, kdy měl seriál za sebou první dvě sezóny a před sebou ještě dalekou cestu. Více nebo méně v ní narazíme hlavně na epizody Konec, Ozvěny budoucnosti, Kryton, Já na druhou a Lepší než život. Některým fanouškům se kniha příliš nelíbí a musím říct, že i já jsem byl zejména první polovinou knihy překvapen. Proč? Člověk očekává seriál, ale autoři pracují s knihou a chtějí maximálně využít její potenciál. V seriálech sází na skeče a povrchní charaktery, rychlý děj. Marnivý kocour, neurotický Rimmer, pohodářské prasátko Lister a uklízecí maniak Kryton. (Ne)souhra těchto charakterů vyvolává komické situace. V knize tohle všechno samozřejmě nechybí, ale dostaneme i hlubší vhled do postav, do jejich mysli, přemýšlení a charakterů. Musím říct, že občas mi bylo Rimmera nebo Listera líto. Postavy najednou získávají na lidskosti a není to jen výplach smíchem. Myslím, že to je to, co lidem očekávajícím smích od začátku do konce nemusí sednout. Já jsem si zvykl a přijal to. Oproti seriálu se dozvíte spoustu detailů navíc (jak se poznal Lister s Rimmerem, proč se Lister upsal službě na Trpaslíku nebo proč šel do stáze). Vše je navíc propojeno do jednoho příběhu. A některé myšlenky jsou propracovány víc, než jim seriál dovolil, něco je dokonce od seriálu odlišné. Takže se nemusíte bát, že znalost seriálu pro vás bude handicapem. Doporučuje pět z pěti toustovačů!

7 13.06.2020

Příjemný melanchoický příběh (takřka) platonické lásky, který nikam nespěchá, ale rozhodně nenudí. Přečtěte si pokud máte rádi Orient, jídlo, vztahy.

7 16.05.2019

Na prvním díle mě uchvátil nový svět a jeho postupné objevování v mysteriózním duchu, pocit ohrožení a psychologická témata (především vztah otec-syn). V druhém díle už jsou karty rozdány, ale přesto vás čeká několik zajímavých rozšíření mytologie světa Podivných (např. zvěřinec, duše). Psychologická rovina se více soustředí na partnerské vztahy. Pocit ohrožení (až na pár výjimek) není tak silný. Styl se přehoupl z mysteriózního na akční putování ve stylu Pána Prstenů. Mě osobně bavil první díl o trošičku více, ale určitě budou tací, kterým víc sedí tenhle styl. Každopádně je to kvalitní dílko a konec vás napne tak, že třetí díl číst prostě budete.

7 18.01.2019

Frankl v této knize dovedně spojuje racionální znalosti z psychologie s emocionálním zážitkem koncentračního tábora. Přitom ani jedna rovina není přehnaná (není to suchopárné vysvětlování ani emocionální záplava). Navíc jeho hlavní myšlenka, hledat smysluplný život, je přenositelná, inspirativní a můžete jí obohatit svůj současný život. Kromě samotných zážitků 4.vydání obsahuje ještě divadelní hru z roku 1948 o hledání smyslu utrpení prostřednictvím rozhovorů filozofů Sokrata, Kanta a Spinozi nad životem v lágru a výňatek z řeči Frankla. Autor je humanista, není černobíle uvažující (přiznává, že i mezi vězni se kradlo nebo že i někteří příslušníci SS se chovali lidsky). Jednoznačně doporučuji!

7 31.10.2018

Hezký příběh. Mě nejvíce oslovilo téma stáří. Jak jím všichni opovrhovali a stařec si svým hrdinským (a bláznivým) činem znovu vydobyl respekt. Také mě potěšilo zobrazení vztahu chlapce a dědy. Na první pohled lehké čtení o moři a přírodě, na druhý o zklamání, vůli a touze po lásce a uznání.

7 20.08.2018

Kniha je dobře napsaná. Nedivím se, že se jedná o bestseller, má totiž potenciál oslovit široké spektrum čtenářů. Tak zaprvé zaujme třicátníky až padesátníky svou nostalgií 80tek a 90tek. Ten, kdo si pamatuje večery spojené s lámáním joystiku a pařením Atari her zamáčkne slzu. Pak osloví i dnešní dospívající tématem virtuální reality a odkazy např. na World of Warcraft. Něžné pohlaví potěší romantika jako z Jane Austenové. Nezapomeňme ani na černošskou menšinu nebo Japonce. Protkáno akčním příběhem a milionem odkazů na popkulturu. Sečteno, podtrženo: příjemné akční čtení s trochou toho romantického koření a lehkou nadstavbou navíc.
V některých okamžicích mi připomínala slavnou Enderovu hru (výsledková tabule, soupeření dospívajících, virtuální realita).
Nedivím se, že si to Spielberg vybral jako inspiraci pro svůj film. Ano, jedná se skutečně jen o volné zpracování. Řekl bych, že z knihy je použito asi 30% a zbytek je předěláno tak, aby tomu rozuměl dnešní masový divák. Takže pokud jste viděli film a nečetli knihu, jděte do toho! Čeká vás spoustu zábavy a překvapení.

7 19.04.2018

Velmi dobré. Zaujalo mě nečekané zacházení s postavami (kdo zemře?), zajímavé paralely se Shakespearem a apokalyptická zápletka. Mrzelo mě, že autor odkrývá karty příliš brzy a mohl nám nechat víc prostoru na vlastní teorie a dohady (světu tam venku). Na seriál se moc těším. Druhý díl určitě přečtu.

6 10.07.2023