Eigis komentáře u knih
Verne patří mezi mé nejoblíbenější spisovatele, ale tato kniha se mu nepovedla. Také může být znát, že jí dokončil jeho syn, který originály často dost zásadně měnil.
Je to už slušná řádka let co jsem ji četl a dost mě zaujalo, navíc jako předzvěst pozdějšího zbrojení a světové války, dokazuje Vernovo vizionářství.
V určitých pasážích mi to dost připomínalo Děti kapitána Granta, ale nejedná se o žádné samovykrádání. Kniha patří nejlepší Verneovky.
Celou knihu jsem četl s mírným úsměvem na tváři, protože hlavní postava Kérabana svojí tvrdohlavostí uvádí sebe i své okolí do řady až humorných situací. Nechybí samozřejmě ani dobrodružná zápletka a řada geografických popisů.
Ze začátku jsem byl poněkud skeptický, protože autorka to brala dost letem světem, ale nakonec přeci jen zvolnila tempo. Ačkoliv pak větší část knihy tvoří hledání a putování, závěr poskytne celkem napínavý magický souboj.
Tento román dost přesně vykresluje Vernovi politické a fylozofické názory. Samotný děj dost připomíná budovatelské romány.
Kniha kterou celou napsal Michel Verne a vydal pod otcovým jménem. Vcelku se dá říci, že je dost dlouhá a nudná a postrádá nějakou atraktivnější zápletku. Je to cestopis, který ale dnes už není aktuální.
Když jsem se po dlouhé době vrátil k Verneovkám, byla tato první po které jsem sáhnul. Jedná se o nepřímé pokračováni hnih Dvacet tisíc mil pod mořem a Děti kapitána Granta. Je to typicky Verneovská robinsonáda, ve které hraje ústřední roli schopný vědec.
Poměrně napínavý detektivní román, kterých Verne moc nenapsal. S filmem to nemá cenu srovnávat, protože ten je někde jinde.
Ve své době to muselo být zajímavé počtení, ale v dnešní době encyklopedií a odborných publikací je trochu za zenitem.
Jedna z prvních Verneovek, které jsem četl a dodnes se mi velice líbí.
Kniha obsahuje čtyři povídky a dva nedokončené romány. U každé povídky je pak přidána její historie seznamu všech úprav.
První povídka vykresluje Vernův názor na francozský vězenský systém, který později prohlubuje v románu Bratři Kipové.
Ženitba pana Anselma des Tilleuls je satirická povídka o tom jak starý učitel latiny hledá svému silně neatraktivnímu žáku nevěstu.
Obléhání Říma je historická povídka o bojích francouzských vojsk v Itálii. Osobně se mi v celé knize líbila nejvíce.
San Carlos je příběh španělského pašeráka, kterého při dopravě kontrabandu pronásledují celníci. Zajímavé je, že Verne starní zločincům.
Jédédias Jamet je začátek Vernova nedokončeného satirického románu o lakomci, který se stal neočekávaně bohatým dědicem. Je veliká škoda, že ho nestihl dopsat.
Studijní cesta je další začátek Vernova románu, který jeho syn později použil pro román Dobrodružství výpravy Barsacovi. Je to poslední věc co napsal v době kdy byl velice nemocný. Děj se odehrává v Africe stejně jako Pet neděl v balóně, takže Vernova cesta skončila a začala na černém kontinentě.
Asi nejlepší Vernova detektivka, ačkoliv mě osobně přijde dost nereálná.
Nápad létajícího stroje těžšího než vzduch nebyl sice přímo Vernův, inspiroval ho jeho přítel, ale literárně ho dotáhl téměř k dokonalosti. Postava Robura jako vládce vzduchu má navíc mnohé společného s Nemem co by vládcem oceánů.
Na celé knize je nejzajímavější nápad plovoucího ostrova pro miliardáře, jeho tech. popis atd. Samotný příběh až zas tak dobrý není.
Další důkaz Vernova vizionářství. Obrovská výletní loď, která má na palubě vše po čem cestující touží prostě plovoucí město.
Po vydání této knihy začala Vernova hvězda stoupat strmě vzhůru a tam už zůstala.
V pořadí třetí Veneovka, kterou jsem četl a rozhodně jedna z nejlepších. Verne prostě opět dokazuje, že je světová špička.
Řada lidí má možná pocit, že Verne je neúnavný propagátor technického pokroku. Toto dílo ovšem dokazuje, že před ním měl i zdravou dávku respektu a varuje kam až by mohl vést. Kromě Bezejmené rodiny je to také jedna z mála Verneovek ze špatným koncem. Vůbec je celá taková pesimistická, což je bezpochyby důvod proč Hetzl zamítl její vydání, takže spatřila světlo světa až tak dlouho.