Eidalon komentáře u knih

Merle je autorem, kterého jsem v mládí objevil skrze jeho Malevil či knihu Smrt je mým řemeslem. Když pak začala vycházet rozsáhlá sága, původně šestidílná a posléze znovu stejnou měrou rozšířená, s chutí jsem se pustil do čtení, ale nikdy nedočetl ani prvních 6 knih.

Na stará kolena se ke knihám vracím a znovu si oživuji klíčové historické zvraty, jež v 16. a 17. století formovali Francii. Vedle ukázky života lidí v této historické době je to i příležitost si oprášit znalosti francouzských, potažmo evropských dějin.

Všechny knihy jsou spojeny v jeden příběh, v jednu časovou osu, kterou Vás provází hlavní hrdina, Petr ze Sioraku, který předkládá své paměti a životní úskalí od svého zrození až po své kmetské dovršení.

Merle psát umí, ale jednotlivé díly celkové ságy se přeci jen mírně liší, především v časovém rozsahu, který jednotlivé díly popisují.

Vladař na scéně je již čtvrtým dílem ságy, která zatím z předchozích dílů popisuje nejdelší časové období. Petr ze Sioraku již není oním mladíčkem vrhající se po hlavě do všech dobrodružství, stává se rytířem a jeho život je natrvalo spjat s životem u dvora, v Paříži. Setkáváte se s jeho rodinou, dětmi a přáteli a Petr se stává především věrným služebníkem samotného krále skrze něho se tak stává jedním z účastníků boje o moc v této rozjitřené politické době.

Zde se již neobejdete bez znalosti tehdejší historické situace, neboť spousta královských jmen spojených vzájemně svými rodinnými pouty, kde si jde po krku každý s každým, vše důsledek nejednotné Francie ve svém náboženském smýšlení, Vás jinak lehce svede do nepřehlednosti ve které se rychle utopíte.

S Petrem prožíváte jeho spokojený život okořeněný řadou zážitků či skutků spojenou s významnými událostmi tehdejší Francie, ale vlastně i Evropy. Tento díl je již méně čtivý pro svoji časovou obsažnost, ve které nemá autor moc prostoru vše dobře popsat, aniž by kniha neztratila „tah na bránu“ a nestal se z ní díl o tisíce stránkách.

Na druhé straně zde čtenář detailně poznává dobové dvorské zvyky i zlozvyky, stejně jako tehdejší strasti a slasti života soukromého. Je určitě zajímavé porovnat způsob žití lidí a především myšlení ve středním věku tehdy a dnes.

7 28.02.2021

První knížka pana Bryndzy na krimi téma, pro mne určitým způsobem zajímavé tím, že jsem ji v řadě oněch sedmi, které zatím napsal v tomto duchu četl jako poslední, což má své pro ten správný úhel pohledu.

Co je jasné, je fakt, že se autor v žánru našel a dovede čtenáře zaujmout, dovede psát poutavě a zatím se ani „nevykrádá“ s tématy. Že se mu v této oblasti literatury „zalíbilo“ ukazuje i skutečnost, že po Dívce v ledu (2016) do dnešních dnů napsal dalších šest příběhů v podobném stylu, duchu a hlavními hrdiny.

Zajímavý příběh odkrývá pozadí vlivných rodových a aristokratických tradic v Anglii, zároveň poukazuje na skutečnost, že tam kde je moc a peníze nemá spravedlnost moc místa, stejně tak na známou pravdu, že se z dětí bohatých a vlivných mohou stát hodně „pokřivení“ členové společnosti, jejichž postižení mají na vině právě jejich rodiče.

Robert předkládá svůj první příběh s Erikou Fosterovou, která se po svém traumatickém a zásadním prožitku opět vrací k práci policejního vyšetřovatele, kde musí čelit nejen složitému vyšetřování, ale i boji o své místo v detektivním policejním sboru, v obhájení svého přístupu ve vedení případu.

Kniha je napsána velmi poutavě, i když se zde vloudilo několik nesrovnalostí, které pozornému čtenáři neuniknout, autor se mnohdy drobně odklání od hlavní linie příběhu aniž by je později dokončil, ale to jsou jen drobné „vady na kráse“.

Dokonce pokud dopadnete jako já, a první knihu čtete jako poslední, nic Vám z ní neubere fakt, že se Erika v čase dalších příběhů jako postava dost mění a vyvíjí. Příjemné a dobré počtení

Za mne silné 4 hvězdy.

7 31.05.2020

Peter May je dnes již můj velmi oblíbený autor. Mám za sebou jeho 11 knih v rozmezí necelých dvou let, každý další autorský počin očekávám v napětí. Je až k nevíře, kde se jeho knihy, tak skvělé, toulaly až do posledních 5 let zpět.

Peter má za sebou již 24 knih, první z nich byla napsaná již v roce 1978 (The Reporter). Na druhé straně mají čeští vydavatelé stále kde brát, neboť zdaleka ne všechny byly zatím přeloženy a vydány.

Kritik je román spadající do série Akta Enzo, které bych zařadil pod nálepku příjemné čtení na letní dovolenou. Hlavní hrdina série je skotský „přistěhovalec“ do Francie, Enzo Macleod - forenzní vyšetřovatel na volné noze, bystrý, tvrdohlavý a cílevědomý, který má za sebou těžké životní trauma, ale který se stále neohroženě žene za záhadami s přesvědčením jejich rozluštění.

Zatímco Vyjímeční lidé (první díl serie ENZO) jsou letním lehkým čtením ve stylu Pevnost Boyard, kde předkládané indicie vedou neodvratně k cíli a vyhrané sázce, byť s trpkým dovětkem, je Kritik (druhý díl serie ENZO) posazen do malebných francouzských vinic a místy máte pocit cíleného Product placementu na téma francouzská vína a vše co s tím souvisí.

Kniha je ale psaná lehce a děj Vás neustále tlačí kupředu, setkáváme se zde se všemi hlavními aktéry prvního dílu a přibudou mnozí další.

Nález macerované mrtvoly dva roky pohřešovaného předního světového kritika vín Gilla Pettyho rozběhne příběh plný emocí, konkurenčního boje i skryté historie. Enzo se případu ujímá ze zájmu odhalit záhadu a jako vždy musí v závěru tvrdě bojovat o vlastní existenci. Nechybí ženská krása, tajemná minulost a tvrdá přítomnost, vše zabaleno do krásného kraje se všudy přítomnou skleničkou skvělého vína.

Příjemné čtení, lehčí než ostrovní trilogie, srovnatelné s čínskými thrillery. Za mne slabší 4 hvězdy, neboť ostrovní trilogie a kniha Útěk na mne zapůsobily mnohem výrazněji a řadím je k tomu nejlepšímu, co jsem od autora zatím četl.

Doporučuji všem, kteří si chtějí odpočinou při četbě příjemné detektivky bez syrových obrazů a litrů krve, či sofistikovaných zápletek s depresivním podtextem vyšinutých jedinců . . .

7 05.12.2016

Devátá Holeovka, která opět v čase navazuje na předchozího Sněhuláka a Levharta. Harry přichází o prst a „utíká“ do Hongkongu ( závěr Sněhuláka), v Levhartovi je vrácen zpět do Norska a zachrání si život vlastním sebepoškozením (jizva ve tváři a ne nijak malá) - závěr Levharta.

A opět odchází z řad policie, aby si v Hongkongu vydělával jako vymahač dluhů pro jisté organizované podsvětí (při jeho jizvách, výšce a kriminalistických zkušenostech ideální angažmá). Zdá se, že nic nemůže Harry přimět, aby se vrátil zpět do Norska a už vůbec ne do řad policie . . .

A přece se najde důvod, aby to Harry udělal. Ano znalci Harryho životního osudu tušili správně. Je to jediná žena a její syn, který Harryho dovedou přinutit se vrátit – Ráchel a její syn Oleg. Dvě osoby, se kterými Harry spojil víc, než jen svou roli vyšetřovatele a linou se knihami společně s Harrym jako pomyslná nit.

Přesto je jeho návrat neradostný, Oleg, dneska devatenáctiletý mladý muž, se zapletl s podsvětím a především s drogovou komunitou. Je obviněn, uvězněn a důkazy o jeho vině jsou nezvratitelné. Harry přesto nevěří, že Oleg je vinnen. Proto se vrací, aby v roli řadového občana docílil toho, že dokáže Olegovu nevinu. I když ten prvotní impulz návratu je snad jen snaha pomoci Ráchel, podpořit ji a prověřit, jak se to všechno stalo, brzy Harry poznává, že hra je mnohem složitější a hráči na moc vysokých místech.

Harry „vykopává“ své vzpomínky, využívá znalosti prostředí i svých přátel, kterých není mnoho a především využívá své skvělé vyšetřovací metody a zarputilosti ve sledování případu, se kterými slavil vždy úspěch. Tentokrát nemá na své straně nic víc, než svůj úsudek. Jako soukromá osoba tak překračuje jeden zákon za druhým a to vše jen proto, aby Olega očistil a odhalil tajemný Přízrak.

Ze začátku zdánlivě jasný případ nabere neskutečných obrátek a tak se Harry stane nežádoucí osobou v hledáčku jak policie, politiků tak podsvětí. Drogová scéna točí neskutečné peníze o to větší, když violin (nová syntetická droga) je dílem norského vědeckého génia. A přesně tento zaběhnutý řád Harryho návrat zpět do Norska a Osla zcela změní.

Kruh peněz, moci a neformálních dohod je narušen a tím vším je Harry vinen. . . a přesto se nakonec ukáže, že pravda je úplně jiná.

Další autorův příběh, který se maličko vrací zpět na začátek autorovi tvorby, když předchozí knihy byly až příliš překombinované (a nebo naopak skvěle vyfabulované - každý dle své chuti). Přízrak je tak více zase o práci policie a problematiky kolem drog a vrací se tam, kde Harry začínal.

Jinak ale opět skvělý příběh, kde o akci a dramatično není nouze. A vy jen čekáte, jak to všechno dopadne a o který orgán přijde Harry tentokrát . . . bohužel jak se ukáže, je to cena z nejvyšších.

Závěr knihy je klasicky Nesbovský, když už si myslíte, že je vše vyřešeno a Harry dostál svému úkolu, je najednou vše jinak a Harry přichází o to nejcennější - části své duše . . . svého já . . . otevřený konec, který Vás nutí si ihned položit otázku . . . tak to snad ne . . . co je s Harrym, Olegem či Ráchel dále - ani v jednom případě Vám závěr knihy neodpoví.

Opět mohu jen doporučit a dávám v hodnocení 95% ze sta možných. A počítejte s tím, že musíte ihned na další knihu - Policie, jinak Vám osudy hlavních hrdinů a jejich nevyjasněná další role nedá spát . . .

7 12.04.2015

. . . tím, kdo řídí budoucnost je ten, kdo vlastní minulost a kdo vlastní a ovládá minulost pak řídí budoucnost . . .

Hlavní myšlenka třetí knihy pana Anderse de la Motteho – Bubble (Game, Buzz, Bubble). Ikdyž autor v úvodním mailu třetí knihy stručně shrnuje děj dvou předchozích, je to jen připomenutí a osvěžení mysli svých čtenářů a určitě Vám nenahradí neznalost dvou prvních dílů. Ano, Bubble se bez předchozích dílů prostě neobejde, navíc dokončuje rozjetý příběh se všemi postavami a jejich příběhy.

Dominantní je opět příběh sestersko-bratrského dua - Rebecca a Henrik (HP) a pak již jen Hra a Pořadatel a všechno to ostatní . . .

Čte se to samo, děj odsýpá a vše co platilo a bylo vyřčeno neplatí a je zpochybněno. Spousta postav a mnoho identit, je někdy těžké se v tom vyznat a neztratit se. Opět se prolínají dvě roviny – děj kolem HP a děj kolem Rebeccy a pak záhadný strýček Tage a minulost . . .

Vskutku promyšlené dílko, kde Vás závěr opět dostane, když si již myslíte, že Game over je na spadnutí, přesunete se jen do dalšího Levelu, který Vás otočí o devadesedát stupňů jiným směrem.

Pro mne je tato trilogie velmi povedeným dílkem, kterému jako celek dávám nadstandardní čtyři hvězdy. Ikdyž příběh je fixí, všechny reálie jsou skutečné, známe je ze světa kolem sebe, stačí jen číst a všímat si okolí.

Každý díl přinesl hlavní myšlenku, která sama o sobě je silným mottem. Game skutečností, že lze přes lidské ego a jeho vášně ovládat jednotlivce až na hranici únosnosti – ideální návod, jak docílit všeho s cizí identitou a zcela beztrestně.

Buzz je pak ústřední svou hrou s informacemi a dezinformacemi šířící se přes internet bleskově a všemi směry. Jak snadné je pak lidem podstrčit k uvěření cokoli . . . vždyť o tom píší všude, každý to ví . . . a ovlivňovat názory lidí směrem tak, kam potřebuje zadavatel . . .

No a Bubble to je ono vyvrcholení. Až budou všechny data o nás, našich penězích, nevěrách, nákupech, zdravotním stavu, rodinných vztazích, dispozicích a sklonům k tomu či onomu na jednom jediném místě, bude mít ten, kdo tomu „vládne“ mít neomezenou moc. Donutí nás mít vše na jednom čipu, nejlépe implantovanému pod kůži při narození a bude o nás vědět vše . . . a když se někdo znelíbí, šup s jeho identitou do kanálu a bez identity si neškrtnete nikde . . .

Znalost naší minulosti znamená ovládat naši budoucnost . . . děsivé a mrazivé a jak se zdá, tak i nevyhnutelné . . .

A nebo si dovedete představit vrátit se o 35 let zpět a nemít svůj PC, smartfone, tablet, online bankovnictví, online všeho, Facebook a všechno to ostatní? Technologie jsou dobrým sluhou a zlým pánem a jak se rodí další a další generace, tak ta, která zná život bez všech těch vymožeností, které nám dávají volnost a zároveň nás svazují, pomalu vymírá.

Ano, je to asi nevyhnutelné . . .

7 04.04.2015

Kniha Dennise Lehanea – Tajemná řeka se mne dostala do rukou společně s dalšími knihami, jakoby náhodou, necíleně. Jako další „detektivka“ k přečtení.

Hned na úvod musím říci, že mne tento skvělý psychlogicko – kriminální příběh pohltil a jak to moc nedělám, dávám mu plné ohodnocení – pět hvězdiček. Zaujal tématem, jazykem a v neposlední řadě i překladem, který mne přišel tak zvláštně krásný, že Vás tato skutečnost „uhodí“ do očí hned na prvních stranách – teprve později jsem vstřebal informaci, že jeho autorem je Robert Křesťan, člověk, který se jistě překládáním knih neživí, ale který nám svou schopnost pracovat se slovy a myšlenkami, předkládáním nejrůznějších obrazů, dokázal mnohokrát ve svých písňových textech.

Knihu jsem začal číst bez hlubší přípravy, ale hned v úvodu jsem si uvědomil, že její příběh na pozadí mysli znám a vzápětí jsem došel poznání, že z filmu, který jsem před léty zhlédl. Teprve v této chvíli jsem si našel k dílku i autorovi další reálie, a mohu říci, že kniha byla právem uchopena velikánem amerického filmu Clintem Eastwoodem, který s ním získal řadu významných ocenění (Oskary, Cesara a Zlaté globy).

O to více jsem se zahloubal do příběhu tří dětských kamarádů, kteří se stanou svědky sexuálního zneužívání dětí – jednoho z nich, aby je tento společný zážitek navždy poznamenal v jejich dalším životě a rozehrál tak příběh, který není jen klasickou detektivkou.

. . . v našem životě existujou určitý nitky – zatáhneš za jednu – a ovlivníš všechno ostatní . . .

tak tato myšlenka vyjádřena slangovým dialektem se vine celou knihou, která je obrazem jedné doby, jedné komunity v Bostonu, ale zároveň i psychologickou sondou do dnešní společnosti, do dnešních priorit hodnot a to hned ve dvou generacích – té minulé i současné.

Sean, Jimmy a Dave společně vyrůstali v irské dělnické čtvrti Bostonu, která představovala spíše tu dolní komunitu americké společnosti. Jejich dětství ovlivní společný zážitek a mění jejich životy. O dvacet let později se společně setkávají na místech, kde prožili své dětství, Dave jako traumatizovaný neurotik, Jimmy coby bývalý trestanec a současný majitel krámku sekající latinu a Sean jako kriminalista. Opět je spojuje společný zájem – vyšetřování brutální vraždy mladé dívky, dcery Jimmyho, které vede Sean a ze kterého je Dave podezřelý.

Před Vámi se rozběhne nejen napínavý a drsný příběh, ale i román o lásce, o věrnosti, o víře a o rodině a vztahy mezi jednotlivými aktéry, kteří jsou nejrůzněji propojeni. Vyšetřování pomalu postupuje kupředu a rozkrývá nejednoho kostlivce ve skříni, odkrývá jednotlivé vrstvy, vztahy a vazby ty současné i ty minulé.

Vyústění celého příběhu je nakonec velmi překvapivé a přichází v okamžiku, kdy se již z některých cest nelze vrátit. Celou knihou cloumá Jimmyho temperament, při zemi Vás drží Seanova skepse a zalévá Daveův smutek.

Krásné počtení, které má ještě svou přidanou hodnotu. Nutí Vás se opět zamyslet nad tím, kam ten dnešní svět se svým věčným spěchem a budováním pozic, užíváním si života a nezájmem o naše děti a rodinu, o novou mladou generaci, spěje. Současná společnost se příliš brzo vzdává možnosti vychovávat své nástupce ve víře, že to udělá někdo za ni. Neúplné a pochroumané rodinné vztahy, děti rodící se partnerům, kteří ale žijí na psí známku, to je dnešní realita dne. Děti se stávají obětí partnerských neshod, pendlujícím zbožím, produktem, do kterého mnozí vložili jen minimum.

Ruku v ruce s „demokratickým výchovným přístupem“ se tak z našich krásných a milých dětí stávají brzy ofrklí fracci, kteří znají svá práva lépe, než kdejaký právník. Vychováváni ulicí, partami, počítačovými hrami plnými násilí, internetem s obsahem všeho možného a prostředím ve kterém žijí, Vás klidně odstřelí za bílého dne, protože to považují za dobrý nápad - dnes to bylo fakt hustý – úcta k hodnotám, vzdělání, stáří, historii, to jsou jen nudné kecy, které nestojí ani za prd. Připočtete-li neustále se rozvírající ekonomické nůžky mezi těmi bohatým, vlivnými a zbytkem světa, nejspíš nás žádná růžová budoucnost nečeká neb jak si vybít negativní frustraci, že patřím k té bezvýznamné většině . . . než cíleným ničením, násilím, jehož přerůstání v další aktivity nechci ani domyslet . . .

Kniha pana Lehanea je úplně odlišná dnešních severských kriminálních pecek a na své přijdou obzvlášť milovníci Hammetta, Chandlera, McDonalda či Parkera.

Skvěle investovaný čas, alespoň dle mého názoru . . .

7 27.07.2014

Lunapark je již šestou knihou ze série knih s hlavní postavou Gereona Ratha a jeho ženy Charly. Autor pokračuje v časové ose a i když každá z knih řeší určitou situaci, dodržuje i vývoj hlavních postav na pozadí důležitých společenských změn v tehdejším Německu. Proto doporučuji číst knihy v určeném pořadí, i když i jednotlivě to lze, ale celou story se vychutnáte pouze jako celek.

V čase jsme se v Lunaparku posunuli do roku 1934, kdy je u moci již Hitler jako říšský kancléř a po smrti prezidenta Hindenburga převzal pravomoci prezidenta. Dochází k potlačení demokracie a k postupnému zakazování ostatních politických stran. Mocenské prostředky zajišťují oddíly SS, SA, GESTAPO (tajná policie), Feldjägerkorps SA. Struktura státních bezpečnostních služeb se výrazně mění, vedle kriminální policie tak do řad zločinů vstupuje politika a mocenské zájmy tzv. Nového Německa.

Vedle kriminální zápletky zde autor ale více již vykresluje podstatnou část změny společnosti reagující na změny ve vedení státu a celkovou antisemitskou nenávist společně s potlačováním socialistických nálad dělnické třídy. V knize zažijeme i akci namířenou proti předákům SA tzv. „noc dlouhých nožů“ kde bylo asi 1000 předáků SA zavražděno včetně předáka SA Ernsta Röhmera.

Na pozadí společenských změn vyšetřuje Gereon další zapeklitou řadu úmrtí členů SA, souběžně běží samostatný příběh Charly, obě kauzy navazují na děje předchozích knih, i když autor vždy důvody lehce nastíní.

Kniha je opět velmi dobře napsaná a čte se sama, vedle zábavy se Vám dostane i poučení, když si oprášíte své dějepisné znalosti dějin Německa mezi světovými válkami. Právě tato znalost Vám umožní pochopit, proč vypukla druhá světová válka a co by nám dobrá znalost dějin umožnila lépe řídit svoji budoucnost . . . , stačí se jen poučit.

6 24.01.2023

(SPOILER) Na novou knihu pana Miniera, kde se vrací ke své hlavní postavě policejního majora Servaze jsem se opravdu těšil. Minier napsal i knihy mimo tuto serii příběhu se Servazem, ale tato série je v jeho díle stěžejní.
Již první knihou zaujal a každý kdo ji četl a má rád tento žánr si asi další jeho dílko nenechal ujít. Přístup a pohled na svět očima jeho hlavního hrdiny – Martina Servaze, ve kterém se odráží řada rozporuplných názorů na stávající svět a přístup k řešení problémů, kdy zvyšující se kriminalita je jen důsledek základní příčiny – stávající společnost a lidstvo samo přestává zvládat samo sebe.

Lov je opět skvěle napsán a gradován, nic méně se zde autor pouští na tenký led „vnímání spravedlnosti“ a předkládá čtenáři k úvaze pohled, který se v poslední době objevuje v řadě jiných děl, ať knih či filmů a to stále častěji a "útěk k těmto úvahám a filosofickým vsuvkám" trochu brzdí děj a odvádí čtenáře do jiné roviny, kterou ne každý čtenář je ochoten přijmout . . .

Kriminalita, organizovaný zločin, prorůstání korupce do politiky, do vládnoucích vrstev a na druhé straně neschopnost společnosti reflektovat na své vlastní problémy, to vše rozevírá nůžky mezi lidmi žijící v nadbytku a nekontrolovatelné nadvlády nechtíc vidět a řešit konfliktní situace a mezi těmi, kdo jen přežívají své trudné životy. Nelze se pak divit, že ti, před nimiž není žádná budoucnost lehce podlehnou a stanou se součástí druhé strany systému, kde vládne násilí, anarchie a neplatí žádná pravidla.
Spravedlnost si pak jen těžce hledá cestu, neboť demokratické disputace co je ještě dobré a co přes čáru, rozpravy o tom či onom, tyto skupiny nectí a vše řeší silou a bezohlednou agresivitou.

A právě touto optikou se Minier ve svém posledním díle dívá na předloženou situaci. Jeho hlavní negativní hrdina je člověk vysoce inteligentní, vzdělaný, zásadový, s historií a životním příběhem, ke kterému se může přiblížit jen malá část elit a který se již na „diskutující společnost“, které více než o pravdu a dodržování civilizovaných pravidel jde o jejich politické body v boji o moc, o společnost, která je těmito elitami ovládána a manipulována, nemůže dívat a rozhodne se jednat. A není ve svém konání sám . . .

Hlavním argumentem obhajoby konání této postavy je odkaz na dějiny, které nás jednoznačně učí, že civilizace, které se dostaly do fáze vysoké humanizace byly nakonec vždy potlačeny silou, hrubostí a jednoduchým pravidlem . . . silnější vyhrává. Než se každá z těchto rozvinutých civilizací rozhodla, jak je nejlépe postupovat před blížícím se nebezpečím, byla smetena do propadliště dějin . . .

A tady se najednou dostává čtenář na scestí, co je vlastně správně . . . to autor v otevřeném závěru nechává na čtenáři.

Kniha byla psána v době pandemické, ale svými úvahami jakoby předurčovala dění dnešního světa . . . válka na Ukrajině vše jen dokladuje.

Bude civilizovaná společnost zase diskutovat, zdali se dá s agresorem dohodnout, zdali upřednostnit své pohodlí, svůj život za to, co mám dneska a nebo za to, co přijde později, pokud bude řešení problému odkládáno.

Pan Minier ve své knize částečně odpověděl, proto to není již pouhý další příběh majora Servaze . . .

a douška nakonec, zvyšující se inflace, neschopnost části společnosti žít normálně, ale počítat každou korunu, to vše nakonec část společnosti zažene do kouta, ze kterého již vede jen jedna cesta ven . . . co mám dělat, nemám na zaplacení, nemám na důstojný život, pak je mně vše jedno, vezmu si své potřeby silou . . . a bez ctění jakýchkoli pravidel, pak nám řeči politiků budou k ničemu, budeme muset bojovat o holý život . . . a to všichni (jen mocní se možná schovají do svých střežených rezidencí) otázka zní - chceme to takto?

6 23.04.2022

Merle je autorem, kterého jsem v mládí objevil skrze jeho Malevil či knihu Smrt je mým řemeslem. Když pak začala vycházet rozsáhlá sága, původně šestidílná a posléze znovu stejnou měrou rozšířená, s chutí jsem se pustil do čtení, ale nikdy nedočetl ani prvních 6 knih.

Na stará kolena se ke knihám vracím a znovu si oživuji klíčové historické zvraty, jež v 16. a 17. století formovali Francii. Vedle ukázky života lidí v této historické době je to i příležitost si oprášit znalosti francouzských, potažmo evropských dějin.

Všechny knihy jsou spojeny v jeden příběh, v jednu časovou osu, kterou Vás provází hlavní hrdina, Petr ze Sioraku, který předkládá své paměti a životní úskalí od svého zrození až po své kmetské dovršení.

Merle psát umí, ale jednotlivé díly celkové ságy se přeci jen mírně liší, především v časovém rozsahu, který jednotlivé díly popisují.

Mé dobré město Paříž je třetím dílem, kde jste spolu s Petrem ze Sioraku vrženi do na svou dobu do velkoměsta, perly Francie, města Paříže. Paříž se svým králem, dvořany, etiketou a na druhou stranu vzpurnými měšťany a lidmi – Pařížany, kteří se tak výrazně liší od francouzského venkova. S hrdinou zde prožijete Bartolomějskou noc, jednu z velkých historických událostí v náboženské rozpolcenosti Francie 16. století.

Další díl, který Vás zavádí opět do jiného prostředí a předestírá zase jiný pohled na život střední a vyšší šlechty, život ve velkém městě se všemi problémy či výhodami. Taktéž Vás provází nestálou politicko náboženskou situací pohledem z centra moci – Paříže.

Opět dost čtivé, i když zde se již trochu nepoučený čtenář ztrácí, nezbyde než oživit vědomosti kolem historie Francie té doby i z jiného pramene.

6 28.02.2021

Merle je autorem, kterého jsem v mládí objevil skrze jeho Malevil či knihu Smrt je mým řemeslem. Když pak začala vycházet rozsáhlá sága, původně šestidílná a posléze znovu stejnou měrou rozšířená, s chutí jsem se pustil do čtení, ale nikdy nedočetl ani prvních 6 knih.

Na stará kolena se ke knihám vracím a znovu si oživuji klíčové historické zvraty, jež v 16. a 17. století formovali Francii. Vedle ukázky života lidí v této historické době je to i příležitost si oprášit znalosti francouzských, potažmo evropských dějin.

Všechny knihy jsou spojeny v jeden příběh, v jednu časovou osu, kterou Vás provází hlavní hrdina, Petr ze Sioraku, který předkládá své paměti a životní úskalí od svého zrození až po své kmetské dovršení.

Merle psát umí, ale jednotlivé díly celkové ságy se přeci jen mírně liší, především v časovém rozsahu, který jednotlivé díly popisují.

V rozpuku mládí je druhý díl, kde vás autor zavede do krásného jihofrancouzského Montpellieru, kam se bratři Siorakové vypraví za svými studiemi ve věku 15 let, prožíváte s nimi krásná léta dospívání, studií, sondu do života lidí či měšťanů středověkého města. a nahlédnete pod pokličku, jak byla vnímána lékařská věda a uplatňována v praktickém životě.

Tento díl je čtenářsky vděčný, neb kdo by nevzpomněl na léta studentská a vše co tyto roky přinášejí, vše je poprvé, vše je zajímavé, vše je poučné a zároveň dobrodružně nebezpečné. Krásná sonda do života a studií této doby.

Po druhém dílu se hlavní hrdina vrací do rodného kraje jako čerstvý lékař, jenž má své znalosti rozvíjet a uplatnit v dalším žití

6 28.02.2021

Staronová kniha, jak sám autor popisuje vznikla dříve, ale je vydána až v roce 2020. Pandemie ptačí chřipky v minulosti dala podmět k napsání, pandemie Covid – 19 dala podmět k vydání.

Na pozadí Londýna se odehrává děj, který se prolíná – město je paralyzováno smrtícím virem a je až děsivé, jak si autorovy vize můžeme porovnat se skutečností uplynulých dnů a do této atmosféry je vsazeno vyšetřování nálezu kostí mladé holčičky.

Hlavní postava, svérázný detektiv Jack MacNeil si prožívá svá osobní traumata a je nucen řešit svůj poslední případ na který má pár hodin, pak od policie odchází.

Rozbíhá se zápletka, která se nakonec propojí se stavem pandemie, a znovu se prokáže jak touha po moci a penězích dovede lidi pokřivit až hluboko za mez všeho.

Pan May určitě psát umí, i v této knize čtenáře zaujme a vtáhne do děje, ale přesto je Karanténa na hony vzdálena jak jeho ostrovní trilogii, tak jeho sérii Akta Enzo a spíše se blíží Čínským thrillerům.

Jackovi se podaří vše vyřešit, ale přesto čtenáři zůstává v mysli spousta otázek, proč se situace řešila tak složitě, jaký smysl má vyšetřování smrti jedné dívky, když kolem umírají lidé po tisících. Děj se mnohdy natahuje o dramatické situace, které vůbec nemusely vzniknout, řešení bylo mnohem jednodušší. Ale pak by vlastně nebylo o čem psát.

Karanténu řadím spíše k průměru, za mne 3 hvězdy.

6 13.07.2020

Tuším sedmá detektivka, přečtenu mám většinu, v Kanibalovi dává autor prostor nové postavě – Kate Marshallové a zakládá tak řadu s novou hlavní hrdinkou. Co zůstává je prostředí Londýna a reálie velkoměsta, které ve svém nitru vždy najde zvrácenou mysl a naprosto neuvěřitelné lidské chování.

Příběh se rozbíhá a hned v první kapitole je hotovo, pak skok o dalších 14 let a teprve nyní vše začíná. Kate, která odhalila na úvod Kanibala jde poznamenaná touto skutečností dále, ale její život po té, co se rozpadl na spoustu drobných střípků se jen těžko skládá zpět. Kate si prošla strastiplnou cestu, kdy jediným lékem na proběhlé skutečnosti byl alkohol, odchod od policie, odloučení od syna, kterého miluje a zároveň s hrůzou čeká, jak se genetika podepíše na jeho rozvoji.

Když se zdá, že se její život ustálil v zavedených kolejích je odhalena vražda, která zcela odpovídá reáliím předchozích vražd s modusem operandi Kanibala a je jasná jen jedna věc, on to být nemohl, je ve vězení pod přísnou ostrahou. Napodobitel a fanoušek masového vraha rozbíhá svoje aktivity s ďábelskou věrností, policie se však marně snaží nalézt jakoukoli stopu či směr vyšetřování. Jediný, kdo umí spojit staré s novým, je právě Kate, která se tak znovu dostává do přímého dění a hledáčku.

Závěrečným setkáním hlavních „hrdinů“ kniha a příběh vrcholí, vše se rozuzlí a vyvine tak, aby mohlo přijít pokračování.

Musím říci, že kniha je opět dobře napsaná, i když mi ve srovnání k předchozím detektivkám pana Bryndzy přeci jen něco málo chybí.
Dávám horší 4 hvězdy.

6 03.05.2020

Tohoto autora řady velmi úspěšných knih jsem zařadil do svého portfolia oblíbených autorů celkem nedávno. Čtyři příběhy s Martinem Servazem, časová posloupnost – Mráz, Kruh, Tma, Noc, za sebou mám dvě z nich a třetí čtu a i když jsem časovou posloupnost nedodržel, v četbě to zas až tak nevadí. Mám za sebou Tmu a Noc a nyní čtu Mráz a i když vím, „co bych vědět neměl“ při četbě dílu 1, 2, nějak mne to neruší.

Noc je zatím „vyvrcholením pomyslného boje“ mezi Servazem a jeho rivalem Julianem Hirtmannem, který ho připravil o vše podstatné, ale který vnesl novou naději. Po románu Tma, kde je Servaz je spíše na druhé koleji a jen tak na okraj, je ve čtvrtém pokračování opět hlavním aktérem děje. I když po románu Tma mne chvíli trvalo, než jsem se zorientoval. Začátek knihy je ale trochu odvádějící, vlastně spousta stránek nás zavádí někam a složitě předkládá to, co šlo sdělit mnohem přímočařeji s ohledem na vazby, které vyjdou v potaz až v závěru knihy.

Ale jinak opět velmi příjemné čtení, přesto, že hlavní tajemno je skryto a objeví se až na úplném konci příběhu. Hirtmann opět důmyslně tahá za nitky a vmanévrovává Servaze tam, kam ho potřebuje mít. Je to až moc k neuvěření.

Nečekaný závěr a otevřený konec slibuje další pokračování. Opět jsem se velmi dobře bavil, mohu jen doporučit. Dávám 4 hvězdy.

6 09.02.2020

Čínské thrillery jsou další, i když tou z prvních, tváří Petra Maye a dle mne celkem zdařilou. I když kritika tuto sérii (celkem šest příběhů a jedna povídka) spíše řadí na druhou kolej před ostatními jeho romány, mne se celá série hodně líbila. Čínské thrillery vznikaly v roce 1999 - 2004 a to ještě před řadou Akta Enzo či trilogie z ostrova Lewis, která autora na českém knižním trhu objevila a představila. A teprve po jejich úspěšných uvedení se nakladatelé rozhodli předložit i řadu tzv. čínských thrillerů.

A příběh Pekingského rozparovače mne přišel velmi vydařený. Slušný rozjezd dějové linky a poslední část knihy, to je nabitý děj, který graduje až do samotného závěru stylem, že Vám najednou přijde, že ještě nemůže být konec. Autor zde nechává své hrdiny a jejich životy a osud napospas čtenářově fantazii a vývoj dalších sérií, které po čínských thrillerech následují nasvědčují, že se k tomuto tématu nemíní autor již vracet.

Vedle samotného příběhu opět musí zaujmout onen střet dvou kultur, způsobu života, trocha čínské historie, filosofie a přeměn, kdy staré a tradiční ustupuje nově nastupující vlně. Autor již v jiných knihách prokázal velmi dobrý cit pro popis prostředí a vytvoření zcela reálné atmosféry, a i v tomto příběhu se Vám dostane vedle zábavy i trocha poučení či moudrých myšlenek z přebohaté studnice vědění.

Za mne lepší 4 hvězdy. Nějak mne unikl čtvrtý příběh (Hadohlavec), takže se s Margaret a Li Jenem ještě neloučím, ale nemá-li série dále pokračovat, již teď mohu za sebe říci, díky za ni, pane autore!

6 02.12.2019

Paní Klevisová se již usídlila v myslích milovníků detektivek a zamotaných příběhů s detektivním podtextem naprosto přesvědčivě, pro českého čtenáře pak české reálie jejich knih vše zvýrazňují. Autorka však do svých knih vkládá něco navíc – zvýrazněný ženský prvek a vždy nějaké další poselství. Knihy se čtou příjemně, ale pořád mne k naprosté dokonalosti (a pětihvězdičkovému ohodnocení) něco chybí ve srovnání s autory podobného žánru.

Její nová kniha začíná, jak jinak, epizodou, která má čtenáře vtáhnout hned od začátku do děje, pak se ale pro mne až zbytečně pouští do veliké plochy množství postav a jejich osudů, přírody a rozsáhlého popisu reálií, který „tah na branku“ trochu brzdí. Spousta postav a jejich rodinná či příbuzenská propletenost je až zavádějící, mnoho epizodních odklonů od hlavní linie děje, které pak brzy končí v lehkém vyšumění jsou, dle mého názoru, zbytečné. Že čtete detektivku a ne něco na styl Karikovy Trhliny Vám dojde až v pokročilé části knihy (pátá kapitola).

Pak se děj odvíjí již dle klasického scénáře detektivního žánru. Jsou předkládány nejrůznější směry vyšetřování a hypotézy, aby pak autorka vše ukončila až příliš velkým zjednodušením. Kriminalistům z Prahy se až velmi lehce podaří rozlousknout složitý propletenec vztahů mezi aktéry románu a k tomu návdavkem vyřešení i pražské vyšetřování vraždy, které se zdálo, že spadne do koše nevyřešených případů.

Mám knihy paní Klevisové rád a určitě se nedá upřít čtivost i propracované pozadí příběhu. Pro mne příjemné čtení, kterému, jak jsem již uvedl, ale ještě k naprostému vrcholu něco málo chybí.

6 02.11.2019

Po určité prodlevě se Petr May vrací do prostředí bestsellerové trilogie z ostrova Lewis a navazuje dalším příběhem. Postavy jsou nové, příběh jiný, ale prostředí a styl psaní zůstává, ikdyž mne mnohdy přišlo, že to již s původní kvalitou textů trilogie zdaleka nemůže soupeřit.

Manželé Niamh a Ruairidh Macfarlaneovi spolu vyrůstali jako děti a posléze se jejich osudy střetávaly až do manželského svazku, ikdyž rodiny, ze kterých pocházejí, nemají mnoho společného. Dávné dramatické události vnáší do vzájemných rodinných vztahů nenávist a nesmiřitelnost, která se nese na pozadí příběhu jak tenká nit.

Kniha začíná dramaticky, smrtí jedné z hlavních postav a pak je rozehrána linie několika časových os, které Vám postupně představí krásný příběh s nečekaným rozuzlením. Tak trochu smutný osud předkládá složitosti života s oním pravdivým, jednou si dole jindy nahoře, a až na dřeň odhaluje typické ostrovní prostředí s nevlídným počasím a zcela s ničím nesrovnatelnou přírodou a drsností života v tomto koutu země. A přesto v sobě skrývá neskutečnou poetiku a krásu.

V knize se střetávají protiklady tvrdého života na ostrovech s pozlátkem módního světa a celebrit, kterým není svaté vůbec nic. Až teprve úplný pád na dno hlavní hrdinky rozkryje všechny ty přetvářky a fráze a odhalí skutečnou tvář těch nejbližších.

Krásná kniha a psychologie postav s detektivní zápletkou a skrytou láskou k ostrovům na periferii světa. Přesto mne ostrovní trilogie oslovila mnohem více.

Ochráním tě stojí určitě za přečtení, ale k příběhu se nejspíš již nevrátíte, což u trilogie určitě neplatí. A detektivku nečekejte, je to především příběh o životě a vztazích, specifické krajině a peripetiích života se svojí nekonečnou rozmanitostí.

6 11.09.2019

Cole a Pike opět v akci.

Pan Crais tuto knihu napsal již v roce 1999 a od té doby jeho hrdinové žijí dál svými zvláštními životy spojeni v nerozlučitelné přátelství. Knihy čtu, jak mne přicházejí „pod ruce“, takže mne mnohdy chybí ona logická a vývojová nit vzniku tohoto přátelství, všechny ty vazby na pozitivní a záporné postavy z řad policie i všechny ty ženy, které se kolem hlavních hrdinů mihly, aby odešly za nejrůznějších okolností.

Prostě jsem kouzlo těchto příběhů objevil v době, kdy byla již podstatná část z nich napsána, ne vždy je jednoduché se v časové lince vyznat. Každopádně je ale každý z nich napsán poutavě, prostě se mne tahle dvojka líbí čím dál více.

L.A. rekviem mne však zaujalo o to víc, že odhaluje dost podstatně osobu Pikeho, se kterou jsem si lámal hlavu v řadě jiných příběhů, nyní tedy mnohem jasněni.

Kniha mne přijde velmi dobrá, řekl bych, že patří k tomu nejlepšímu, co jsem zatím od pana Craise četl.
Za mne plný stav pěti hvězdiček.

6 20.07.2019

David Lagercrantze je ve Švédsku dobře známý a respektovaný spisovatel, nicméně pustit se do pokračování Milénia byl krok na hodně tenký led.

Na úvod musím říci, že se mu ten krok, dle mého názoru, podařil. Vytvořil vlastní díla (Dívka v pavoučí síti, Muž, který hledal svůj stín) na základě napsané série a postav z Milénia. Vzal si to dobré a vystavěl nové příběhy, využil tajemné minulosti Lisbeth Salanderové, kterou dotvořil (především 4. díl), předkládá nové postavy, nové zápletky, které jsou logicky provázány i s předchozí trilogií (V. díl).

Srovnávat knihy s původním Larssonovým dílem není dle mne ten správný přístup k těmto knihám, i když napsat „pokračování“ Milénia asi v první fázi mělo hlavně komerční náboj.

Lagercrantze není Larsson, ale to neznamená, že je to špatně. Je to jiné, ale přitom stejně dobře napsané, autor využívá dobré znalosti postav a nechává ve čtenářích, aby si určité situace dokreslovali z podvědomě nabytých znalostí charakterů a minulosti hlavních postav z předchozích knih.

Někdo dříve (Pankaplan) tady napsal, že hlavní rozdíl knih je ve výrazné změně stylu a žánru knih. Od Larssonova společensko-kritického thrilleru po Lagercrantzeho techothriller. Myslím si, že přesně vystihl to, co se ve stylu psaní Lagercrantze mnohým fandům Milenia nelíbí.

Ale vězte, že všichni ti, co si oblíbili Lisbeth, Eriku, Mikaela a další postavy mají znovu co číst, znovu co prožívat a to na stejné a přesto jiné vlně. Mám za sebou obě dvě knihy pana Lagercrantzeho a osobně je stavím hodně vysoko.

A nakonec si dovolím ocitovat již zde napsané . . . „vznikly skvělé knihy, která dělají čest žánru, které dělají čest sérii Milénium. Lagercrantz nenapsal kopii série, napsal vlastní, svébytné romány, kterým vzdal otci série Milénium hold nejvyšší."

6 04.12.2017

Všechno je tak, jak je, a bude tak jak bude . . .

Knihy pana Jonassona se stačily již proslavit, než došlo na mou první, Stoletý stařík. Začal jsem číst s očekáváním, které se vrchovatě naplnilo . . .

Dva příběhy hlavního hrdiny Allana Karlssona, ten současný i ten životní se vzájemně doplňují a svou nadsázkou a plným situačním humorem Vás vtahují do děje. Vskutku bláznivý děj, který dovede zlehčit jakoukoli situaci, od vyrobení atomové bomby a předanou Západu a následně Východu, až po požár Vladivostoku a nebo smrt zasednutí slonem. Peripetie neberou konce a v hledáčku jsou snad všechny zásadní situace světa 20 století (a postavy s nimi související – chybí snad jen Matka Tereza) a ta jedna odehrávající se právě teď.

Allan je člověk, který celý život používal jen selský rozum a řídil se svým citem a přímočarostí a dožil se sta let (práce a kořalka, pokud možno bez paraplíčka a žádný ženský, tedy až na Amandu). Autor si s postavou opravdu vyhrál a to jak při průřezu Allanovým životem, tak při jeho poslední eskapádě, která začala tak nevinně . . . oslavou jeho stých narozenin (bez kaše a sestry Alice).

Kniha v závěru graduje, a pasáž kde jsou předchozí fakta předkládána státnímu zástupci Ranelidovi jako vysvětlení všech těch trablů . . . to je fakt čtenářský gurmánský zážitek, směji se ještě teď. Allan Karlsson je novodobý Švejk . . . jak prosté a přitom geniální.

Určitě mohu doporučit, skvělá čtenářská mana Vás nemine. Za mne úžasná práce, dávám plný počet hvězdiček a klobou dolů pane autore.

A propos Einstein . . .

6 12.01.2017

Sova
. . . stačí, když si přečtete prvních pár stran a hned poznáte, jak dobré to je . . .

Pan Frode Sander Øien alias Samuel Bjørk je pro mne opět velké příjemné překvapetí. Pod citací se plně podepisuji.

Co se pro českého čtenáře jeví jako objev severské detektivky, je pro norskou veřejnost renomovaný spisovatel, hudebník, výtvarník a vedle divadelních her a hudebních CD má za sebou dva vysoce hodnocené romány. Pro milovníky detektivek přinesl tento nesporně nadaný autor další počin, který hned zaujal – V lese visí anděl se již zapsal do povědomí českým fanouškům detektivního žánru, Sova je jeho druhým počinem.

Začal jsem Sovou a asi to nebyl nejlepší krok, pár základní info mi stále uniká . . .

Do myslí milovníků detektivek se dostává další nesourodá dvojice vyšetřovatelů, která opanuje jak první, tak druhou knihu a určitě není Samuel Bjørk u konce s dechem. Vyšetřovatelé tvoří složitou dvojici, každý si nese své vnitřní trauma, takový neustálý etalon detektivních vyšetřovatelů, který ale naopak již začíná trochu vadit.

Sova je ale tu - Holger Munch a Mia Krügerová vstupují na scénu ihned po krátkém prologu a odskoku čase – to pro navození atmosféry a sondy do nitra zla.

A rozbíhá se příběh, kde Vám autor předkládá nejrůznější indicie k vraždě mladé dívky, které se postupně rozplývají a končí ve slepých uličkách, vždy když se již zdá, že je jasno, vše se otočí.

Jste ve ¾ knihy a jste stále na začátku, mnoho podezřelých, ale nakonec žádný z nich není ten pravý.

A pak se před Vámi otevře další příběh, krutý, syrový, neskutečný, neuvěřitelný . . . fandíte novému hrdinovi, je vám smutno z jeho osudu a zároveň čekáte, kam se jeho životní příběh vyvine.

V okamžiku nejvyššího napětí však kniha negraduje, ale jde tak trochu dolů a to jak dějem, tak i kvalitou pointy, škoda, závěr mne trochu zklamal, příběh měl navíc, než udělat z oběti nešťastného osudu bezcitného vraha, kterého zajímají jen peníze . . .

Vždyť pár stránek před tím Bjørk nabízel úplně jiný motiv všeho toho dění, pro mne mnohem přijatelnější a po tom všem pochopitelnější.

Dočetl jsem knihu jedním dechem, přesto mne v závěru nesedí technické nesrovnalosti prostředí, tak především skrytý charakter hlavního záporáka, příliš jednoduše a rychle se převtělil z osudem stíhaného na chladnokrevně vypočítavého.

Dal bych plné hodnocení, závěr mne ale trochu zklamal a tak zůstávám u 4 hvězdiček.

Kniha má ale několik otevřených příběhů, tak se lze těšit na další pokračování . . .

6 14.12.2016