Eicherik
komentáře u knih
Amazonka
Robin Furneaux
Robin Furneaux Amazonku navštívil, ale tato kniha tuto výpravu obšírně nerozebírá, obsahem je historie tohoto regionu. Ve třinácti kapitolách nás autor, který čerpal z rozsáhlého pramenného materiálu, z deníků, dokumentů a vyprávění očitých svědků informuje o objevitelích, dobyvatelích, kolonistech, jezuitech, přírodovědcích, zvířeně, kaučuku, stavbě železnice, nesmírné krutosti vůči indiánskému obyvatelstvu a výpravách Theodora Roosevelta a plukovníka Percy Harrisona Fawcetta. Nejvíce mě zaujala kapitola o zvířeně a z té zejména mravenci Atta a dále kapitola o plukovníku Fawcettovi, jehož záhadné zmizení vyvolává dodnes spekulace. Fawcett byl mystik, spiritista a romantik a tak nepřekvapuje jeho teorie, že by snad bylo možné vypátrat potomky atlantské civilizace na místě označeném "Z" v neprobádaných končinách Mato Grossa.
Citace: Jak jsme uvedli, jsou amazonské opice poměrně malé. De Castlenau, puntičkářský francouzský vědec, se však domníval, že našel výjimku, která potvrzuje pravidlo: "Když jsem se plavil po proudu Amazonky, uviděl jsem blízko Fonteboy černého chápana obrovských rozměrů. Patřil indiánské ženě, jíž jsem za ten zvláštní exemplář nabídl velkou sumu, ona mi však odpověděla hlasitým smíchem. 'Zbytečně se namáháte,' řekl mi Indián, který byl v chatě,' to je její muž'."
Nemocnice
Jan de Hartog
(SPOILER) Kniha popisuje skutečnou realitu chudinské nemocnice v texaském Houstonu roku 1963. V Houstonu se nenacházelo toho roku jen americké středisko řízení pro pilotované vesmírné lety a jeden a půl miliónu obyvatel, ale také dvě stě tisíc nuzáků v chudých čtvrtích a šedesát tisíc analfabetů. První třetina knihy popisuje otřesné podmínky v nemocnici J. D. a po zbytek knihy se autor Jan de Hartog, který do nemocnice nastoupil jako dobrovolník snaží tento stav zvrátit, ať už třeba zvýšením finančního rozpočtu, nebo finanční sbírkou a po nejvíce náborem nových a profesionálně vyškolených dobrovolníků. Ač nebyla kniha po celou svou dobu vždy záživná obsahuje několik zajímavých postav, které se zdají být neporazitelné, ale tlak a podmínky v nemocnici je dostanou do kolapsu a nebo je donutí k odchodu. A že se to stalo před šedesáti lety a dnes už by se to stát nemohlo? Ale mohlo.
Citace: Ještě přesně vím, jak tam stál ve dveřích u zábradlí, kde se zapisovali pacienti: hala byla plná vozíků a nosítek, vzduch prosáklý nemocemi a sténání zatracených znělo jako truchlivá litanie této ranní hodiny vánoční. Na okamžik se mě zmocnil hrozný pocit, že všechno je beznadějné, že se to nikdy nezmění. A tehdy jsem pocítil na svých ramenou ruku, vzhlédl jsem a poprvé jsem viděl Johna Riverse, jak se usmívá.
"Pojďte," řekl a otevřel dveře. "Vzdejte se na chvíli tohoto pozemského štěstí."
Malostranské povídky
Jan Neruda
Malou Stranu považuji za nejmagičtější pražskou čtvrť, proto jsem byl zvědavý, jestli nějaký magický pel ulpěl i na téhle staročeské klasice. Povídky jsou to kvalitativně různorodé a za nejlepší považuji tyto dvě: Pan Ryšánek a pan Schlegl a Hastrman. A jak je to s tím magickým dotykem? Nějaký jsem tam také našel.
Příběhy z třetího času
Jaromír Šavrda
Kniha má lákavou obálku a velmi pěkné ilustrace. Samotné povídky jsou však spíše průměrné. Nejvíce se mi líbila poslední, pojmenovaná Smysl života a za zmínku ještě stojí pátá, nazvaná Saugerbubbi, která pojednává o tajném experimentu německých generálů, jenž pochází ještě z dob nacistického Německa. Potenciál tohoto námětu ke škodě čtenáře nebyl ale zcela využit.
K pramenům Orinoka
Joseph Grelier
Kniha, jak již název napovídá, je o francouzsko venezuelské výpravě z roku 1951, která si dala za cíl objevit pramen významné venezuelské řeky Orinoko. Mimo samotné reportáže z roku 1951 nám autor knihy předkládá velmi bohatou historickou exkurzi do dějin objevování tohoto významného veletoku. Samotná cesta, zvláště poslední část předkládá velmi houževnaté úsilí dostat se k cíli. V celku početnou výpravu sužuje veliká námaha, nemoci, ale často i nedostatečná zásoba potravin, přestože měla výprava leteckou podporu. Milovníkům pralesa, ke kterým se také počítám, se dostane hodně informací o mravencích, termitech, komárech, rostlinstvu, plazech, indiánech, kajmanech, piraních, rybolovu a mnohém dalším. Kniha obsahuje také veliké množství fotografií, ilustrací a map. Jako perličku na závěr bych uvedl, že velmi důležité bylo, aby výpravu početně nepřevýšili místní indiáni, protože potom by mohlo být velmi zle.
Vlak do Istanbulu / Tajný kurýr
Graham Greene
Kniha obsahuje dvojici románů. První nazvaný Vlak do Istanbulu se mi líbil více. Převážná většina děje se odehrává v proslulém Orient Expresu a projedeme se v něm z belgického Ostende až do Cařihradu. Ve vlaku se protnou osudy několika lidí a poslední dvě kapitoly byli hodně napínavé. Ze všech postav mi byla nejsympatičtější tanečnice Coral. Druhý román s názvem Tajný kurýr přináší příběh tajného vyslance, z občanskou válkou zmítaného Španělska, který má za úkol pro jednu z bojujících stran zajistit uhlí z Anglie. Jeho snahy se snaží překazit druhá strana a panu D., profesoru v časech míru, jenž nalezl Bernský rukopis, který obsahuje hrdinský epos Píseň o Rolandovi, jde o život.
Klinika
Jonathan Kellerman
(SPOILER) Už trochu starší detektivka, devadesátá léta, ale povedená a vcelku napínavá. Z počátku se vyšetřovatelé nemají čeho chytit, ale postupně začíná mít případ spád. Psycholog Alex Delaware umí pokládat ty správné otázky a je to takovej klidnej sympaťák. Hlavní oběť, profesorka Hope Devanová má temnou minulost a motiv byl pro mě nečekaný. Pokud se mi do rukou dostane jiný díl téhle série, tak si jej přečtu.
Citace: Den odvozu odpadků. Všude přetékající popelnice, kontejnery a nadité igelitové pytle, svědčící o trestuhodném plýtvání spotřebními statky. Mezi nimi nervózně poskakující veverky, které v noci dozajista vystřídají jejich bratránci potkani.
Na vodách Amazonky – Toulky tropickou Amerikou II
Josef Ladislav Erben
Mám v oblibě jihoamerické pralesy, proto si rád přečtu cestopis, nebo román z tohoto prostředí. Jádro této knihy přináší svědectví o povodí Amazonky z let 1930 až 1931. Světoběžník J. L. Erben se nepouštěl do hlubin pralesa, ale i tak je jeho vypravování velmi zajímavé a poučné. Kniha obsahuje spoustu informací o Indiánech, o historii tohoto rozlehlého regionu, o těžbě kaučuku, o osadách a městech kolem řeky, o dopravě na řece, o obchodu a mimo jiného hojně rozebírá i sociální témata. Autor mimo jiné přináší i osobní zkušenost z práce ve Fordlandii. Nedoceněný český cestovatel J. L. Erben procestoval povodí Amazonky od Peru, přes Brazílii až k jejímu ústí do Atlantského oceánu a o tomto dobrodružství pojednává tento cestopis.
The year's best horror: Povídky 2
Karl Edward Wagner
Devadesátková sbírka hororových povídek, která mě moc nenadchla. Nejlépe hodnotím nehororovou, alespoň já ji tak pochopil, s názvem Sněžný muž a částečně lovecraftovskou, pojmenovanou Procitnutí.
Znamení bestie
Tim Wallace Murphy
Znamení bestie má být pokračováním knihy Kopí osudu. Já bych ale tyto dvě knihy nikterak nespojoval a případným zájemcům, kteří se zajímají o kopí osudu bych tento spis ani nedoporučil. V této, z větší části esoterické knize mimo jiné naleznete některé informace z knihy Kopí osudu, spoustu citátů a myšlenek ze Zjevení sv. Jana neboli Apokalypsy, řadu informací ohledně zasvěcení a reinkarnace z křesťanského pohledu, zajímavé názory na použití atomových bomb z druhé světové války, hodně myšlenek o ekologii a globálním oteplování a v neposlední řadě o příchodu Antikrista a Velkého Diktátora. Nejvíce se mi líbila kapitola nazvaná Kopí a karma atomové bomby a nejvíce nesouhlasně se stavím k pojetí reinkarnace zde uvedeném.
Citace: Napoleon pokládal dobytí světa za svůj životní úkol a zamýšlel nahradit evropské korunované hlavy příslušníky vlastní rodiny a svými oblíbenci. Aby se tomuto cíli přiblížil, snažil se zmocnit kopí, které bylo tehdy vystaveno v norimberském chrámu svaté Kateřiny. Ale okultní lóže Germanenorden rozpoznala síly skryté v kopí a odstranila posvátnou zbraň z chrámu dříve, než na ni mohl Napoleon vztáhnout ruku. Chtěla ji využít pro vlastní účely. Jeden ze členů řádu se dokonce pokusil při přehlídce gardy v Schönbrunnu Napoleona zavraždit, Kopí pak bylo předáno habsburské dynastii, která je však na konci napoleonských válek odmítla Německu vrátit.
Kopí osudu
Trevor Ravenscroft
Pokud někoho zajímá pouze samotné kopí osudu, tak bych mu spíše doporučil knihu Záhada Longinova kopí, kterou napsal Alec Maclellan, protože kniha Kopí osudu má širší záběr, zaobírá se spíše osobou Adolfa Hitlera a je psána v duchu esotericko okultistickém. Nejproblematičtější na tomto spisu je způsob, jakým byl stvořen. Autorem měl být původně Dr. Walter Johannes Stein, který údajně sledoval Hitlerovu životní dráhu od jeho vídeňských studentských let, až do okamžiku, kdy osobně usiloval o získání kopí. Opravdu znal Stein Hitlera tak dobře? Než se Stein do sepsání díla o kopí pustil, tak bohužel zemřel. Do práce na knize se tedy pustil Steinův přítel Trevor Ravenscroft, který čerpal z rozhovorů se Steinem a z poznámek, které si při tom pořizoval. V některých pasážích bohužel zaznívá, že lidé kolem Hitlera byli satanisté a jejich ideoví protivníci byli označováni za ochránce grálu, to považuji za značně přehnané. Knihu doporučuji jako jeden z pramenů a jeden z úhlů pohledu, pro ty, kteří se o kopí osudu a o nacistický okultismus zajímají. Na závěr ještě dodám, že tato kniha o záměně kopí na konci války nic nepíše a podle ní je tak to pravé kopí uloženo ve Vídni.
Vzplanutí
Jiří Březina
Tuhle sérii prostě miluji. Třetí díl a opět je to naprostá paráda a navíc originální téma. Doporučuji a velmi se těším na čtvrtý díl s názvem Mizení.
Prak
Michal Vrba
Parádní psychologická novela otevírající téma zbabělosti, zločinu, viny a trestu. To vše v kulisách protektorátu Čechy a Morava, s částečným vyústěním v roce 1960. Jedinou drobnou výtku mám k obalu, který mi nesedl.
Citace: Seděly tam dlouho beze slova.
Náhle se nečekaně pohnul vzduch a začal proudit kolem jejich tváří, předznamenávaje změnu počasí.
Na druhé straně chaty krátký závan čerstvého povětří pootočil několika stránkami jednoho z pohozených sešitů.
Zákon chrličů
Eva Žilková
Sbírka povídek různých žánrů, rozličné kvality a většinou krátkého rozsahu. Mimoto jsou to příběhy často velmi jednoduché, ale to nepovažuji za negativní jev. Nejvíce se mi líbí bradburyovská Konec prázdnin, Černý kocour, Pod postelí a titulní Zákon chrličů. Na závěr pochválím velmi povedenou obálku, která mi trochu připomíná obal alba německé kapely Agathodaimon, s názvem Chapter III. Ani to nepovažuji za nedostatek.
Krev pro rusalku
Kristýna Sněgoňová
V celku povedená kombinace krimi a urban fantasy. Bylo to takové moderní, nedepresivní, jen místy trochu zdlouhavé. Velmi se mi líbil úplný závěr, takové konce já rád.
Dzwille
Jaroslav Velinský
Pozoruhodná fantasy, plná časových smyček a dějových přesunů, která pojednává především o neodbytné mužské touze po objevování. A i když nebyl Bert nikterak nesympatickým hrdinou, tak jsem byl spíše na straně těch Bettyn a Grét. Konec byl povedený.
Velký plán : Himmlerovi vědci a holocaust
Heather Pringle
Velmi čtivá, odborná, sofistikovaná, hojně ozdrojovaná a nejspíše ojedinělá kniha, pojednávající o Ahnenerbe, jenž bylo výzkumným ústavem SS. Kanadská autorka ve dvaceti čtyřech kapitolách přináší informace o některých oblastech zájmu a výpravách, ale také o těch nejhrůznějších projektech, kterými se tato instituce zabývala. V části Poděkování jsem se rovněž dozvěděl o tzv. "kabinetech jedu", uzavřených sekcích v německých knihovnách, v nichž se nachází literatura kázající nenávist, přístupná pouze seriózním vědeckým pracovníkům. V knize je bohatý obrazový materiál, ale vzhledem k širokému záběru publikace by mohl být ještě rozsáhlejší.
Citace: Himmler nikdy nezapomněl na starou severskou legendu, kterou mu kdysi otec předčítal, na báji o Thorovi a jeho tajemné zbrani, smrtelnému kladivu, které mohlo udeřit jako blesk. Už dlouho věřil, že Edda je zápisem pravdivých událostí a že Thorovo kladivo bylo ve skutečnosti složitým elektrickým zařízením, které árijci zkonstruovali, aby porazili své nepřátele. Proto v roce 1944 nařídil svému štábu, aby posoudil bizarní plán vyvinout moderní verzi Thorova kladiva - obří elektrické zbraně schopné vyřadit všechny elektrické systémy spojeneckých vojsk od jejich rádiových komunikací a radarů až ke karburátorům jejich tanků.
Adolf Hitler a tajemství svatého kopí
William Bernhardt
Moje druhá kniha o kopí osudu v krátké době, proto mám možnost srovnání. Myslím si, že většinu informací, v tomto díle uvedených, lze považovat v rámci žánru jako hodnověrné. Za dosti problematické vidím části, které se věnují výpravě do Antarktidy v roce 1979. Tvrzení o záměně kopí na konci války je hodně odvážné, ale ne nereálné. Velmi mě zaujaly pasáže o ponorkách U-530 a U-977 a také o některých rituálech na hradě Wewelsburg. Chválím poměrně bohatý obsah ilustrací, jen bych ještě přidal nějaké, zobrazující již zmíněný hrad Wewelsburg a rovněž alespoň pár snímků z oné problematické výpravy z roku 1979. Jejich neexistence budí podezření. Původní vydání knihy je z roku 1989, z doby, kdy se hroutila železná opona. Opět jen náhoda?
Sanatorium
Sarah Pearse
Blbina, odehrávající se v atraktivním prostředí. Luxusní hotel na místě kdysi opuštěného sanatoria byla lákavá vějička, ale výsledek byl dosti tristní. Postavy se chovaly nelogicky a motiv a celkové vyústění mě nepřesvědčilo. Každý den holt není posvícení.
Tajný vesmírný program v Antarktidě
David Hatcher Childress
Nejdřív se musím vyjádřit k tomu trochu matoucímu názvu knihy. Ten je takový, protože se částečně jedná o spis ufologický. Větším dílem se ale publikace věnuje nacistickým záhadám a okultismu. Vedle zajímavých témat, jako byla pověstná operace Highjump, základen ukrytých v Antarktidě a Tibetu, tajných měst v Jižní Americe, diskovitých a dálkových letounů, mě nejvíce oslovila pasáž, která se týkala Černé flotily německých ponorek a jejich skrytých základen a činností. Poslední kapitoly byly na můj vkus už přemíru ufologické. Záporně hodnotím, že autor pustil místy až moc prostor fantazii, často se odvolává na Wikipedii a slovo dává i vyloženým bláznům. Kladně hodnotím bohaté ilustrační materiály. A ještě jeden osobní postřeh: Přijde mi podivně náhodné, že v srpnu 1987 Rudolf Hess, jemuž je v této knize věnována celá kapitola, spáchá za podezřelých okolností sebevraždu. Zhruba ve stejné době, tedy na konci 80. let, obdrží badatel Ralf Ettl prazvláštní anonymní balík, plný obrazové dokumentace. Souvislost s nadcházejícím pádem železné opony je do očí bijící.
Citace: Schémat a snímků těchto strojů existuje celá řada. Stevens (Henry Stevens) uvádí, že údajné fotografie lodí Vril a Haunebu, o nichž se říká, že pocházejí z válečných let, jsou všechny z jednoho zdroje. Tímto zdrojem byl anonymní balík zanechaný v Anglii pro badatele Ralfa Ettla, který tam v té době pracoval na nesouvisejícím projektu. Tento balík snímků dorazil do Ettlova bydliště na konci 80. let, načež Ettl fotky rozeslal různým dalším badatelům v Evropě i ve světě. Ettl byl autorem a spoluautorem řady knih v němčině, včetně titulu Das Vril-Projekt. Tyto dokumenty jsou podle všeho pravé a pocházejí z tajných archivů SS uchovávaných v Rakousku.