Vlak do Istanbulu / Tajný kurýr

27.07.2023

Kniha je to dobře napsaná, jde rozhodně o hodnotnou a kvalitní literaturu, jen jí schází lehkost, přirozenost a uvěřitelnost. Působí, jako by ji autor s námahou urputně vyseděl, vycizeloval a odevzdal nakladateli, protože měl podepsanou smlouvu. Ale z úcty k autorovi, který bezesporu vládl slovem, dávám 4 z 5 hvězd.

04.09.2022

Kniha obsahuje dvojici románů. První nazvaný Vlak do Istanbulu se mi líbil více. Převážná většina děje se odehrává v proslulém Orient Expresu a projedeme se v něm z belgického Ostende až do Cařihradu. Ve vlaku se protnou osudy několika lidí a poslední dvě kapitoly byli hodně napínavé. Ze všech postav mi byla nejsympatičtější tanečnice Coral. Druhý román s názvem Tajný kurýr přináší příběh tajného vyslance, z občanskou válkou zmítaného Španělska, který má za úkol pro jednu z bojujících stran zajistit uhlí z Anglie. Jeho snahy se snaží překazit druhá strana a panu D., profesoru v časech míru, jenž nalezl Bernský rukopis, který obsahuje hrdinský epos Píseň o Rolandovi, jde o život.

13.05.2020

Nevím asi mě ctitelé tohoto spisovatele odsoudí, ale nějak mě nezaujal , dočetla jsem to se sebezapřením, prostě nějaká. Snad trochu ten příběh Vlak do Istanbulu, občas mě to připadalo jak prchali lidé ohrožený v Evropě nacismem.

05.02.2019

Dva romány z počátků tvorby Grahama Greena se nesou v duchu kriminálně dobrodružných příběhů, v nichž prim hraje postupně budované plíživé napětí, angažovanost a intelektuálně spletité lidské vztahy. Jestliže ve Vlaku do Istanbulu dal Greene přednost hrátkám s jednotlivými charaktery postav, jejichž osudy se protnou v onom ohraničeném prostoru vlakových vagónů při cestě do Orientu, v Tajném kurýrovi sází více na dějovou linku, když diplomatickou misi univerzitního profesora promění v divokou, téměř gangsterskou štvanici. V obou případech jsou v pozadí hlavních událostí hrůzy občanské války. Ty pak přímo nebo skrytě dopadají a řídí konání většiny zúčastněných a osobují si právo na jejich morálku, sny i emoce. Chvílemi působí text malinko křečovitě, chvílemi zase vzývá podivné chiméry, přesto mu nelze upřít sevřenost a tah na branku. Každopádně to není žádné lehké odpočinkové čtení, ale pokud si člověk najde čas a naladí se na tu správnou notu, možná dostane víc, než očekával.

24.08.2018

Na úvod, toto určitě není detektivka. Děj není nijak zvlášť dynamický ani napínavý. Popisuje cestu několika různých lidí vlakem, lidí, kteří by se za normálních okolností třeba nikdy nesetkali. Každá z postav má svůj malý příběh, který přináší s sebou do vlaku jako zavazadlo, a tyto příběhy se během společné cesty proplétají. Spojení mi přitom nepřijdou laciná, společný příběh se nesnaží být za každou cenu originální nebo šokující, nechává na čtenáři, aby sám našel "ten svůj moment". Mně třeba utkvěl v paměti milostný příběh mladé dívky a židovského obchodníka s rozinkami, který se z náhodného setkání, laskavosti a vděku změní v opravdovou lásku, která však skončí tragicky.

06.08.2018

Vlak byl poměrně nudná záležitost, stejně jako v Tajném kurýrovi i zde autor představil svoji opakovanou variaci na téma opuštěného antihrdiny, který nemůže uhnout od splnění svého "morálního" cíle (nejlépe zpracováno v Moc a sláva).

24.02.2018

Kniha bylo pro mě náročná, ale když se zpětně ohlédnu, nebyla tak špatná...

27.05.2017

Ve vlaku do Plané, u ohýnku u Kosího potoka, cestou zpět - Vlak do Istanbulu nikde jinde nežve vlaku nečtěte, jinak si ten příběh postavený na mezi prsty uplynulém čase nevychutnáte. Svou "revolučností", už rozumím tomu, proč jsou ty dvě knihy spolu. Je to zvláštní, jak Greene popisuje vlastně pořád totéž - trápení člověka s osudem, s okolnostmi. A přitom je každá kniha úplně jiná. Lehce se to nečte a odměnou není ani zápletka. Ale člověk se o lidech dozví víc, než by jinak věděl. A to není málo.

09.10.2013

Vůbec jsem to jako detektivku nebrala, tedy ne prvoplánově, spíš jako takové dobré rozkreslení situace, která nastává jak ve vlaku tak mimo něj, jak se derou na povrch chaotické pocity a zároveň jak převažuje jakési uklidnění. Bylo zajímavé pozorovat osudy různých cestujících, zejména hlavních postav, jejich reakce. Ve chvílích kdy vzrůstalo napětí vlak jakoby až mizel a pak se zase navracel zpět kousek po kousku jako by odnikud, obtěžkán vším co se v něm řeklo, cítilo, dělo.

06.10.2012

taky mě to nebavilo, prokousávala jsem se tím statečně, ale byla jsem ráda, že to mám za sebou