Domuly komentáře u knih
Knihu jsem se pokoušela číst již kdysi dávno a to jsem to vzdala. Tentokrát jsem vytrvala a neprohloupila jsem. Obraz Doriana Graye je příběh, který je notoricky známý. Výborná postava je lord Henry, který skvěle zapadá do celého příběhu. Občas jsou nudné pasáže, které svádí k přeskočení (popisování hudebních nástrojů a cetek co Dorian sbírá), ale jinak má knížka grády a netrpělivě očekáváte co se bude dít dále. Konec knihy celý příběh o zhýralé duši výborně zakončil.
Nejhorší z celé série. Vadilo mi, že jednu chvíli vyprávěla Tris a pak najednou Tobias. Když vypravěčem byla od začátku ona, mělo to tak zůstat. Děj se celkem vlekl a neměla jsem to nutkání pořád jen číst. Jsem ráda, že jsem si triologii přečetla, ale už po ní znovu nesáhnu. Postavy prodělaly obrovskou změnu, podle mě teda rozhodně ne k lepším. Konec pro mě také nic moc.
Kniha se čte velmi snadno, rychle a při čtení se nenudíte, jelikož děj odsýpá. Ačkoliv moc sci-fi neholduji, rozdělení do frakcí a příběh mě zaujal. Na můj vkus tam občas bylo až moc Tobiase a Tris, ale chápu, že je to kvůli tomu, že kniha je cílená na určitou věkovou skupinu.
Jelikož jsem viděla kousek filmu a moc mě nebavil, tak jsem od knihy moc neočekávala. Můžu ale říct, že jsem jedním slovem nadšená! Autorův styl psaní je super. Ze začátku mi trochu trvalo se začíst, ale zhruba po 150 stranách jsem se pokaždé těšila, až ke staříkovi zasednu znovu. Musím říct, že mě bavily více kapitoly z Alanovi minulosti. Knížka je velice vtipně napsaná, moc často se mi nestává, že se nahlas zasměji. Vřele doporučuji, myslím, že hlavní hrdina okouzlí každého.
Kniha se mi líbila, smutná doba podána s dětskou bezprostředností a naivitou. Helenka byla super. Možná mi trochu vadil jazyk, ale k pražskému dítěti to patří. Byla to odpočinková a vtipná kniha.
Plná očekávání jsem začala číst jeden z nejznámějších příběhů o zakázané lásce a on mě trochu zklamal. Nebylo to postavami, ani dějem, vůbec se mi nelíbil konec. Nejslavnější tragedie a všichni umřou hrozně rychle a na jedné stránce? Myslela jsem si, že to bude velkolepé, ale ne, konec se mi opravdu nelíbil. Četla jsem to před několika lety, ale byla jsem po dočtení knihy zklamaná.
Kniha se mi moc líbila. Krásně vykreslené prostředí a krutá doba, kdy vládla církev. Sierva Marie si mě získala téměř hned svou bezprostředností a drzostí. Některé scény jsou drsné. Od knihy jsem toho moc neočekávala a velice mile mě překvapila. Zoufalá doba si žádá zoufalé činy.
Tak na půl no. Moje první od Viewegha a asi i poslední. Jestli tohle je nejlepší kniha, tak nemám důvod číst další. Kniha je to hezká, doba dobře popsaná, ale žádná pecka, ze které bych si sedla na zadek to není. Pro mě jsou i lepší knihy z té doby.
Upřímně Poe musel byt šílenec až běda. Super povídky, kromě známých povídek jako jsou Jáma a kyvadlo a Černý kocour se mi moc líbila Berenice.
Od knihy jsem nic neočekávala a velice mě překvapila. Zola píše opravdu skvěle a okamžitě mě vtáhl do děje. Ani mi nepřišlo, že už 50 stránek popisuje naprosto nezajímavou hostinu. Výborně vykreslená doba a život nižší vrstvy v Paříži. Celou dobu jsem Gervaise držela palce. Je až neuvěřitelné do jaké bídy a hladu vás dostane alkohol.
Děsivý příběh, kdy prostě nemůžete přestat číst. Jste šokování a otřesení. Jak zde již někdo psal, děj knihy si prostě vybavíte. Nejsem si jistá, jestli se k ní ještě vrátím, ale rozhodně doporučuji, kniha je krátká a čtivá.
Knihu jsem dostala darem, určitě to tedy není žánr, po kterém bych já sama sáhla. Rozhodně má knížka zajímavý a nevšední námět a nejsem si vědoma, že bych někdy slyšela o něčem podobném. Nekromancie, nechutné scény s oživlými mrtvolami a lesbické scény dělají knihu zajímavou a jinou.
Kniha se čte rychle, ačkoliv jsem od ní vůbec nic neočekávala, předčila mé očekávání. Příběh Mala a jeho rodiny byl opravdu velmi zajímavý. Absurdní láska a na první pohled šílenství jednoho muže. Závěrečná kapitola a to, že jsme se celou dobu nedozvěděli jméno vypravěče, dělá knihu ještě zajímavější.
Nejprve jsem viděla film, který se mi moc líbil a je to věrná kopie knihy, ve které najdeme samozřejmě trochu víc detailů a více rozvinutý příběh. Celkově se mi Zlodějka knih moc líbila a dobře se četla. Nebýt ovšem nevšední vypravěčky, tak rozhodně knížka ztrácí body dolů, protože na té to stojí.
Drama mě velmi bavilo, je plné překvapivých věcí a rozhodně jsem se na žádné stránce nenudila. Chvilku jsem možná měla zmatek ve jménech, ale kdybych drama viděla a nečetla, určitě by i tento problém byl zanedbatelný.
Kniha by se dala rozdělit na část příběhovou a úvahovou. Líbily se mi obě dvě, od knihy jsem vůbec nic nečekala. Byla jsem mile překvapena. Dílo se dobře čte a hlavní hrdina je opravdu zajímavý jedinec, silně nepochopený společností.
Fajn knížka na pochopení levorukých :)
Jeden den v gulagu jsem si představovala asi mnohem horší než to popsal Solženicyn. Kniha se celkem dobře čte, trochu mi vadilo velké množství popisů a nemůžu si pomoct, ale čekala jsem, že život v gulazích a v koncentračních táborech v Německu si byl velmi podobný. Tady dostávali jídlo, balíčky, dokonce se k nim chovali jako k lidem. Zajímavé, ale nejspíš se k tomu již nevrátím
Knihu jsem nejprve rozečetla a odložila. Obrovské množství postav mě velmi mátlo a nebavilo mě se tím prolouskávat. Knihu jsem ale musela vrátit a tak jsem si řekla, že to dočtu. Sedla jsem a pořádně se začetla. Nemohla jsem se odtrhnout. Kniha není to nejlepší co jsem kdy četla a rozhodně je to něco jiného než HP sága. Ovšem do odpadu bych ji neřadila. Mně se líbila, jen nesmíte mít přehnaně vysoké očekávání.