DámaMáma komentáře u knih
Milá kniha mého oblíbeného autora, ale například Gottland mě oslovil daleko víc.
Knihu jsem četla už před lety a musím říct, že tehdy pro mě byl Mariusz Szczygieł zjevením. Od té doby čtu jeho knihy pravidelně a až na drobnosti v nich pro mě nebylo zklamání.
Gottland ale stále zůstává na prvním místě!
Opět vynikající kniha mého oblíbeného spisovatele. Doporučuji všem, kteří rádi čtou a chtějí se dozvědět pikantní střípky ze života nejen naší historie.
Knihu jsem kdysi dostala dárkem a dlouho jsem ji odkládala. Po přečtení pár stránek jsem byla nadšená, ale ten metaforický konec... najednou jsem měla pocit, ze jsem v jiné knize, ze jsem přeskočila nějaké stránky, nebo že jsem u knihy usnula a probudila se jinde. Věřím, že někomu toto vyhovuje, a možná to bylo autorovým záměrem, ale já dodnes nevím, co si myslet.
Srdcová záležitost. Tato kniha nestárne a bude stále osvěžující a šťavnatá, stejně jako britský humor.
Velmi čtivé a přínosné nejen pro ty, kteří se o kulturu dálného východu a Japonsko konkrétně zajímají alespoň trochu.
Kniha klenot!
Alespoň v mé sbírce. Je skvělé, že tato kniha byla kdysi přeložena i do češtiny. I když je napsána manželkou Václava Nižinského Romolou a tudíž informace o jeho životě jsou zde mnohdy zkreslené, nepravdivé a takové, jak Romola chtěla, aby byly pro svět prezentovány. Samozřejmě si musíme uvědomit i fakt, ze Romola nebyla spisovatelkou, byla jistě ovlivněna ženskými romány a dozajista chtěla napsat čtivou a oslnivou knihu. I tak je kniha skvělým počinem a z historického hlediska by neměla chybět v žádné baletní knihovně.
Je skvělé, že kniha jedné z nejslavnějších primabalerín světa, byla přeložena i do češtiny. Kniha je nejen výpovědí Maji Plisecké, její autobiografií, ale i výpovědí doby, ve které žila. Kniha má narozdíl od všech baletních publikací i historicko-politický přesah, takže čtenář, pokud není z baletního oboru, si ji užije stejně tak jako vášnivý baletoman.
Tato kniha je jednou z mála, kterou bych určitě zavedla jako povinnou školní literaturu na Taneční konzervatoře. Talent a štěstí totiž nestačí, aby se z “ošklivého kačátka” stala překrásná labuť!
Biografická kniha Zory Šemberové “Na šťastné planetě” je jednou z mála autobiografických knih v Čechách a o českých tanečních umělcích, která byla napsána. I proto je skvělé, že vůbec vznikla a dala tak budoucím generacím aspoň nějakou výpovědní hodnotu.
Je však neskutečná škoda, že kniha bohužel (nejen na první pohled), působí neskutečně lacinými dojmem. Už samotná obálka, měkká vazba a nekvalitní fotografie uvnitř, působí dojmem, jakoby Národní divadlo, které je vydavatelem této publikace, ani nemělo zájem na lepší, hodnotné knize této slavné umělkyně a první Julie na světě...
Kniha Saša Machov je skvělou knihou o jednom z nejvýznačnějších Baletních mistrů (dnes bychom řekli “Umělecký ředitel baletu“), který působil v Národním divadle.
Bohužel kniha, která byla vydána v roce 1986, si nemohla dovolit politicky přesah, a tak je život Saši Machova v knize ne zcela úplný a mnohdy i zřejmě ne zcela objektivní.
I tak je toto literární dílo výborným studijním materiálem a zachycením doby, která už je dávno pryč.
Kniha, kterou jsem četla před lety a velmi mě oslovila, i když je napsána velmi naivním způsobem.
Kdo se chce dozvědět něco o historii baletu v Čechách, něco o počátcích fungování baletu Národního divadla, něco o době před sto lety, určitě vřele doporučuji!
Knihu jsem četla před lety, když vyšla a pamatuji se, že jsem se od ní nemohla odtrhnout. Filmové zpracování mě pak bohužel zklamalo, ale i tak se nyní dívám na spoustu symbolů, které nás obklopují, trochu jinak.
Fantastická kniha, která se skvěle četla.
Pro mě je Petra Dvořáková neskutečně milým překvapením a už teď se těším na další její knihy.
Skvělá kniha o životě s životem ve skvělé knize. Patrik Hartl opět nezklamal. Narozdíl od ostatních, mně ani nevadí, že je kniha tak “tlustá” :-)
Milá kniha, která se výborně četla. Na dovolenou nebo před spaním úplně ideální.
Kniha plná životních zkušeností, humoru, nadhledu s trochou smutku a nádechem marnosti nad životem jako takovým.
Teorie podivnosti byla opravdu podivná kniha. Na začátku jsem se do ní vůbec nemohla začíst. Šroubovaný jazyk se zvláštním výběrem slov byl trochu náročný, ale jakmile jsem si na něj zvykla, byl skoro konec a já měla pocit, ze jsem v jiné knize, nebo jsem totálně zaspala nějakou stěžejní zápletku. Konec knihy, kdy se stane něco naprosto od věci a úplně mimo realitu mi k této knize nějak neseděl.
Ale i tak mě Pavla Horáková jako spisovatelka vlastně přesvědčila, že stojí zato ji sledovat...
Zvláštní kniha, kterou bych si už znovu nepřečetla. Je pravdou, že jisté emoce vyvolala, ale bylo opravdu smyslem autorky vyvolávat ve čtenáři jenom negativně nechutné pocity?!?
Strhující!
Skvěle napsaný historický román, který člověka přenese mezi parašutisty, hrdiny, kteří jsou dnes skoro až zapomínáni a připomene nám dobu, kdy nebylo snadné žít “normálně”.
Po všech stránkách jsem byla knihou unesena a budu se k ni ještě dlouho v myšlenkách vracet...
Až moc vulgarismů na jednu stránku a neustále omílaná ta stejná problematika pořád dokola ve všech kapitolách.
Upřímně jsem po mediální bublině očekávala vic...
Knihu jsem si koupila hlavně kvůli obálce a popravdě jsem nevěděla, co očekávat. Nemohu říct, ze jsem byla zklamaná, některé povídky byly strhující, s jinými jsem měla trochu práci je vůbec dočíst, ale i tak pozitiva nakonec převládají.