Dáma s hrnstjm komentáře u knih

Kniha, po které zůstane víc otázek a odpovědí. Skvělý rozjezd, i když trochu náročnější na pozornost kvůli střídání zeměpisného prostředí. Čím víc jsem se blížila ke konci, tím víc mi přišel děj překombinovaný. A že se tam toho vešlo! Posmrtný život, astrofyzika, židovské mýty, nemocnice, nemocniční archiv, manželská krize... a mnoho dalšího. Oceňuji, že autor nasbíral podrobné informace z různých oborů, ale méně je někdy více. A závěrečné rozuzlení - někoho nadchne, někoho zklame. Mě spíš zklamalo, a to se nepovažuji za stoprocentně racionálně smýšlejícího člověka. A zakončení italské dějové linky... to se mi opravdu nelíbilo.

3 13.11.2018

Jsem na rozpacích... nerada bych pomluvila knihu, která mi evidentně v mém současném životním období nesedla... Jsem přesvědčená, že kdybych dobře znala prostředí New Orleans a lépe tušila, jak to tam před padesáti, šedesáti lety mohlo fungovat, náležitě bych se bavila. Jenže to neznám, místo děje mi přišlo těžko uchopitelné, představitelé a cizí, byla jsem z toho otrávená a neměla jsem chuť si cokoliv složitě zjišťovat. Ignatius, slon v porcelánu, o něm už tu bylo napsáno mnohé. Za mne ho nejvíc vystihuje přirovnání k atomovce, kterou Burma Jones jednoho krásného večera hodil na noční klub. Přiznám se, že jsem doufala, že Ignatia postihne spravedlivý trest za všechny jeho lži, které nejednou přesáhly meze slušnosti i zákona. Nejvíc jsem se bavila u scén z nočního klubu a továrny na kalhoty, ubíjející mi přišly Ignatiovy traktáty, korespondence s Myrnou a večírek čtyřprocentních jinochů. Jsem ráda, že mám dočteno, názor píšu, hvězdičkami nehodnotím.

Krásná kniha, velice zajímavě vymyšlená, uvnitř je mraveniště, u kterého se odklápí jednotlivé "vrstvy." U nás doma měla obrovský úspěch. Vytkla bych přílišnou stylizovanost ilustrací - mravenci jdou večer spát do postýlek, když opravují mraveniště, používají vrtačku a svinovací metr, mravenčí larvy dostanou výživu v lahvičce... Pochopí děti, že je to jenom "jako?" Dál je v knize druhá část, informační - různé druhy mravenců, zajímavosti.

4 26.10.2018

Příběh je na vedlejší koleji, mnohem zajímavější je koncept knihy - možnost rozložit velkoformátové leporelo do kruhu nebo na plocho na zem. A pak si hrát s letištěm, které je na jedné straně vyobrazeno.

2 26.10.2018

Nechala jsem se nalákat západoevropským prostředím... děj se odehrával v Berlíně, ale nebylo to znát, bylo to po všech stránkách velmi "světové," snad aby příběh držel krok s proslulými severskými detektivkami a americkými seriály... Hlavní hrdinka má opět plno vlastních démonů, začínám si myslet, že bez toho není současná detektivka detektivkou. Navíc jí autoři dali do vínku pár dalších specifik, asi pro případ, že by "vnitřní démoni" nestačili. Příběh byl svižný, čtivý. Že byl psán v přítomném čase mi došlo až v závěrečných kapitolách, kde docházelo k rozuzlení a ten přítomný čas byl najednou velmi nepříjemný, působil na mě nepřirozeně, snad až násilně. Celek hodnotím jako nic extra, možná mi nesedlo téma, možná jsem trochu náročnější čtenář...
Vadila mi ještě podoba knihy, plýtvání papírem - široké řádky, široké okraje, prázdné stránky. Kniha mohla být klidně poloviční.

6 20.10.2018

Poetické momenty ze šumavských lesů versus střípky vyprávění z minulosti. Šumava je pro mě poetická sama o sobě, tentokrát mi z ní ale samotářská houbařka moc nedovolila zahlédnout. Možná tak po staré vyšlapané cestičce a dál ani krok! A ty střípky z minulosti mají plíživě zlověstný nádech, dlouho nevíte, co se kdy stane, jen tušíte a pevně doufáte, že se pletete... než se ozve "Pardon!" a najednou pochopíte, proč ta holka v rozpadající se chatce nemá sílu se sebou cokoliv dělat.

15 16.10.2018

V mnohém děsivá, v mnohém poutavá kniha, která nesedne každému. Jinak bude nahlížet čtenářka-matka, jinak svobodná dívka, úplně jinak muž... Jako nejzajímavější aspekt hodnotím to, že šlo o první generaci v novém režimu, což nebývá v tomto žánru časté a velmi to podněcovalo moji fantazii. Také se mi líbila komunikace se čtenářem/posluchačem, postupné dávkování vzpomínek a různých náznaků. Konec příběhu není jednoznačný, ale vzhledem k tomu, co se dočteme na konci knihy v rámci historických souvislostí, to vlastně vůbec nevadí.
Jediná věc, kterou na Gileádu vyloženě oceňuji, byla absence plastů: jdete koupit kuře, zabalí vám ho do voskovaného papíru a zavážou provázkem. Žádná polystyrenová vanička s plastovou fólií, která bude na skládce strašit dalších 500 let, ne-li déle... Zajímavý detail z doby vzniku románu, kdy plastová katastrofa nebyla zdaleka tak veliká, jako dnes. To jen tak k zamyšlení...

19 16.10.2018

První rovina - paměti mlynářovy: Nádhera! Nečekejte žádné literární veledílo, ale pokud rádi čtete o době, kdy lidem k životu stačilo málo a i za to byli vděční, přijdete si na své. Vyprávění hodnotím jako poutavé, zajímavé. Dětství, studium, roky na vojně, založení rodiny a nekonečná dřina ve mlýně. To vše jen letem světem, větší prostor je věnován široké rodině (autor měl 14 sourozenců) a božetickému, sepekovskému i milevskému okolí. Opepřeno občasnou živelnou katastrofou, smrtelným úrazem či propitím chalupy, jak už to na vesnicích bývá.
Druhá rovina - práce editorova: Bída! Ediční poznámka chybí, v úvodu lehce naznačeno, co editor s původním textem prováděl. Budiž. Ale co mi opravdu vadí, je neexistující poznámkový aparát, ve kterém by editor uváděl na pravou míru informace ze vzpomínek, vysvětloval zastaralá slova (toto je zařazeno na konci knihy) nebo zkomolené názvy lokalit, psal stručné biografické medailonky ke zmíněným osobám. Když čtu "dva chlapi ho chytli, uřízli mu hlavu a tu si odnesli," chci si přečíst, kdy se to stalo nebo jestli je to jen místní povídačka. Tak se totiž kritická edice dělá... Za ediční pojetí srážím jednu hvězdičku, škoda.

3 01.10.2018

Očekávala jsem knižní jednohubku, nakonec mě ale Žralok pěkně potrápil. Při tomto prvním setkáním s autorem se ukázalo, že dostihové prostředí mě absolutně nebaví a je mi vyloženě cizí. Žurnalistické intrikánství tomu taky nepřidalo. Hlavní postava celkem sympatická, ale její všestranné schopnosti byly chvílemi už přehnané a na závěrečném rozuzlení mě zklamalo, jakou roli v něm vlastně hrála náhoda.

2 29.09.2018

Po čertech dobré... ale v těch všech postavách aby se čert vyznal! Mnohaletý čtenářský rest splněn, vrchol zdolán, vzpomínka na Annušku a její rozlitý olej však navždy zůstane!

14 24.09.2018

Na první pohled zvláštní kombinace autorů: precizní a 100% odborník Pan Archeolog + paní (bývalá) novinářka, která mívá problémy s přesností a čerpá především z oral history, kterou nepodrobuje žádné velké kritice. A hle, ono to funguje! Popravdě si nejsem u všeho jistá, kdo z nich psal kterou pasáž (někde je to bezezporu zřejmé). Celek dává smysl, vzpomínky pamětníků dodávají šťávu odbornému textu a naopak, jasná fakta posilují váhu osobního nebo přeneseného svědectví. V kapitolách o mlýnech bylo velice smutné, že největší ránu mlynářským rodinám obvykle zasadila doba socialismu, kam se hrabou nějaká úskalí novověku nebo "dlouhého" 19. století... Nejvíc se mi líbila kapitola o vorařství a plavcích, to je moje srdcová záležitost!
Sem tam mi vadila nějaká nadbytečná domněnka, hlavně u záležitostí, které se dají v písemných pramenech ověřit...

4 23.09.2018

Neměla jsem velká očekávání, ale byla jsem mile překvapena. Není to žádné velké umění, ale příběh je zajímavý, poutavý, vzpomínky na minulost dávkovány tak akorát, děj má spád a postavy nejsou úplně nejhorší. Tedy až na fotografku Maju, ta se mi moc nezdála... Rozuzlení bylo pro mě nečekané a dávalo smysl, úplně si umím představit, že takhle nějak lidé v okolí rašelinišť mohou přemýšlet. A ještě se člověk poučí o mumifikovaných nálezech z močálů severní Evropy.

7 14.09.2018

Národnostní situaci v pohraničí před 2. světovou válkou znám z odborné literatury, ale osobní svědectví, byť zbeletrizované, to je jiné kafe! A i celý příběh v dalších érách je velice zajímavý, chvílemi tragický, chvílemi komický. Jen číst otcovy dopisy bylo přímo jazykovědné utrpení! Kniha každopádně předčila mé očekávání.

8 26.08.2018

Takhle přesně to dopadá, když se do zpracování historického tématu pustí nadšenec... Kniha je naprostý kočkopes, má jasné ambice být knihou odbornou, ale zpracování odpovídá spíš beletrii. Autor to patrně neví, ale to, co stvořil, se nazývá "edice historického pramene" (tj. doslovný přepis) a to má svá pravidla, především je nutné připojit ediční poznámku s vysvětlením: co přepisuje, jak přepisuje, jestli zachovává původní pravopis i s chybami nebo opravuje, co označuje použití kurzívy... Tohle v knize bohužel chybí a ani po pečlivém přečtení nevím, co všechno byly vzpomínky pana Kužvarta (doslovné nebo upravené?) co byly autorovy vlastní pasáže... Aby toho nebylo málo, autor přepsal i velké množství výslechových protokolů zainteresovaných osob. Místo, aby s nimi pracoval v textu, roztrhal je podle jednotlivých let a dokonce měsíců i dnů, stejně tak roztrhal i Kužvartovy vzpomínky, a vše slepil přísně chronologicky do jednoho zmateného celku. Tím opravdu nevznikl žádný plastický obraz doby a událostí, jen chaos, navíc podpořen umístěním dalších textů v šedivých plochách, u nichž už není vůbec jasné, kdo a kdy je psal (tj. jestli jde o dobové texty nebo autorovy). Další velký nedostatek je, že původní prameny nebyly podrobeny žádné kritice - jsou jen slepě přepsané. Ověřoval si autor údaje z Kužvartových pamětí? Co když si starý pán půlku věcí pamatoval jinak? Uvědomil si autor, že výslechové protokoly byly sepsány pravděpodobně pod brutálním psychickým i fyzickým nátlakem? Co z toho vyplývá? A bude to vědět čtenář, který v dobré víře sáhne po "knížce o Písku?" Všechno tohle (a mnoho dalšího) mělo být zodpovězeno v ediční poznámce. Je to velká škoda, určitá mravenčí práce tu provedena byla, ale výsledný produkt velice pokulhává. Kniha není čtivá, jsou to suchá fakta bez rozborů a závěrů, což je velké mínus u populárně-naučné literatury, která má přiblížit historii laické veřejnosti. Využila bych ji, kdybych hledala informace o konkrétní osobě zapojené do odboje, kde a kdy se ten člověk nacházel, a i to bych musela brát s rezervou.

3 07.08.2018

Krátký úvod se základními pokyny, obsáhlejší část s recepty. Po grafické stránce je kniha atraktivní, ale čekala jsem víc informací. Recepty mě nezaujaly.

2 03.08.2018

Nápaditě a vtipně zpracované klučičí téma, pohyblivé části zaručeně zaujmou. Testováno tříletým autonadšencem a hodnoceno plným počtem :)

2 03.08.2018

Vydařený kousek z edice MiniPEDIE, zaujme hlavně pány kluky :)

1 03.08.2018

Krásná kniha s krásnými ilustracemi, výřezy okolo stromu jsou neobvyklé a originální. Já jsem nadšená, tříleté dítě nemůže knihu ani vidět, absolutně nezaujala. Tak si to nějak přeberte :)

2 03.08.2018

Nečekaně krásná kniha! Hodnotím jako velice vyspělý literární projev psaný nádherným jazykem, což vzhledem k autorově kontroverzní osobě působí jako zjevení. Dobu končících 30. let se mu podařilo zachytit dokonale. Postavy jsou přesvědčivé, barvité a srší vtipem. Nejvíc mě pobavila postava dědka Kaštánka, to bylo číslo! Takže víme kdy, víme kdo... ale moc nevíme, kde! Děj se odehrává v Písku - ale v nějakém trochu jiném, realitě neodpovídajícím. Autor na začátku knihy oznamuje, že veškerá podobnosti osob a míst je náhodná. Ze skutečnosti zřejmě čerpal (v roce 1938 mu bylo 13 let a v Písku nejspíš bydlel), ale upravil si ji podle svého. Během celého čtení mi vrtalo hlavou, jak to tedy je... a to Písek dnešní i minulý znám jak své boty. U hlavní lokality příběhu - hřibitova - si jsem téměř jistá, že geograficky jej umisťuje do místa (nového) Lesního hřbitova, ale přisuzuje mu název, historii a význam (starého) svatotrojického hřbitova. Tím by se vysvětlily i nelogické docházkové vzdálenosti, ale těžko říct. A Petr Mano také překvapil, ilustrace v knize jsou velmi vydařené.

5 02.08.2018

První setkání s autorem, nepopírám, že trochu rozpačité... V příběhu bylo několik vtipných momentů a mnoho absurdních, u kterých jsem si nebyla jistá, jak si je mám přebrat. Celou dobu jsem měla pocit, jako by mi něco unikalo. Možná jsme se s autorem na této malé společné cestě trochu minuli, nevadí, nejspíš mu dám ještě šanci. Ale konec byl krásný!

2 29.07.2018