czermy
komentáře u knih
Zločin a trest
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Zločin a trest je má absolutní srdcovka. Když jsem se měl učit na maturitu, raději jsem trávil čas u teto knihy. Pamatuji si nejvíc ten mix vrcholně nepříjemných pocitů a neschopnosti přestat číst. Doufám, že se jednou dostanu k tomu, přečíst si knihu znovu, nicméně už dlouhou dobu je to u me číslo jedna - z veškeré literatury, kterou jsem přečetl.
Půl žlutého slunce
Chimamanda Ngozi Adichie
Velký zážitek! Autorka dokáže bezprostřední prožitek na čtenáře beze zbytku přenést, a tak jsem se na několik desítek hodin stal Biafřanem a vše veselé, ale zejména to smutné, tragické a frustrující prožil s jejími hrdiny.
Jsou knihy, které člověka nasměrují v jeho dalším zájmu, a tato je pro mě vlajkovou lodí co se Nigérie týče. Rozhodně není poslední knihou od autorky, ani o Nigérii, Igbech či Biafře. Čtenářská výzva mi tak v závěru roku přinesla patrně nejsilnější letošní čtenářský dojem.
Jan Žižka
Petr Čornej
Dorazil jsem tuto velkorysou monografii po nezdravě dlouhé době. Pan Čornej se v rozhovoru zmiňoval, že jeho žena ji četla poměrně dlouho - asi měsíc. To se musím zastydět, trvalo mi to z různých důvodů asi půl roku. Je to kniha, na kterou člověk potřebuje klid a je třeba se opravdu soustředit, aby z toho čtenář něco měl. Ale dostane za svou snahu odměnu maximální - řekl bych, že více se o Žižkově životě snad už dozvědět nelze. Šokující je popis slavných bitev: věcný, bez snahy o senzaci, střízlivý, ale výsledný dojem pravdy je příjemný. Představte si filmové bitvy bez úchvatné hudby, strhujících detailů a nasvícení, bez efektního hrdinství, snižte předpokládané počty účastníků na desetinu a slavná vítězství nahraďte radostí z přežití a máte realitu nejen z husitských dob. Jsem spokojen.
Vlčí jáma
Jarmila Glazarová
Velice dobrý jazyk, velmi kvalitní psycho. Čtivé a znepokojující. Doporučeníhodné všem, kdo hledají ještě odpornější ženský charakter než byla tchýně Vojty Kaliby.
Soudné sestry
Terry Pratchett
Skvělá variace na Macbetha! "Je to dýka, co tu vidím tanout?" "Ne Sire, to je kapesník". Dvakrát jsem viděl také divadelní verzi Divadla v Dlouhé, moc pěkně zpracovanou, kniha je ovšem samozřejmě lepší.
Jantarová komnata
Steve Berry
Jak píše witko, je to fakt béčko. Já mám rád Dana Browna, i když jsou to většinou blbiny pro amíky, ale proti Stevu Berrymu je to ještě nobelista. Od Berryho jsem již četl Templářské dědictví, které se nese v podobném duchu těžko uvěřitelného děje. Je to čtení zábavné a utíká velmi rychle, ale člověk se nedočká žádných šokujících zvratů ani cliffhangerů na konci kapitol, takže celý děj pokojně plyne až k očekávanému konci. Nenáročné čtení na dovču.
Žárlivost a jiné povídky
Jo Nesbø
Knížka působí, že Jo potřeboval nasytit touhu vydavatelství po vydání aspoň jedné knihy před každými Vánoci. Sám autor by asi tyto povídky nevydával, působí spíš jako slohová cvičení. Samozřejmě vynikající cvičení, protože tu literární úroveň má stále vysokou, i překlad paní Krištůfkové je pořád svkělý, ale ty historky jsou málo uvěřitelné a čtenář si neodpustí myšlenku, že jim něco chybí. Nejvíc se mi líbila povídka Odd, kde si myslím, že Jo Nesbo přináší i částečnou sebereflexi. Těším se na dalšího Harryho, i když je to superman, ta série je stále sympatická, ostatní knihy mimo "holeovky" už asi sledovat nebudu...
Na dvoře vévodském
Alois Jirásek
Když si příběh představím jako veristickou operu (se všemi těmi intriky, záměnami, odhalování netušených rodinných vazeb a nečekanými setkáními), které v době vzniku knihy byly na vrcholu, tak jí odpustím tu sladkou naivitu a když si představím mistra v jeho 25 letech, myslícího asi neustále na lásku, odpouštím ten opravdu neuvěřitelný děj a dávám opět plný počet, protože se to tak krásně čte a hladí duši.
Utajené osobnosti českých dějin
Jan A. Novák
Obasah je vcelku zajímavý, místy mi přijde trochu tendenční. Jak píše uživatel 0kozel, mnoho překlepů v datech knize zrovna nepřidá. Ale některé nové a zajímavé informace jsem se dozvěděl, věřím že v rámci dalších bádání pomohou v uceleném pohledu na dobu a osobnosti.
Doktor Živago
Boris Leonidovič Pasternak
Příběh Živaga je skutečně velký, ale mě bohužel zdlouhavé, těžké čtení, vtáhnout nedokázalo. S postavami jsem nesrostl a u tak zásadní klasiky mě mé hodnocení až mrzí, ale lhát si nemůžu. Po přečtení skvělého Mistra a Markétky jsem se těšil na druhé z "největších ruských děl 20. století", to ale nakonec nebylo pro mě.
Devadesát tři
Victor Hugo
Bohužel zklámání, chtěl jsem zajímavé dílo o francouzské revoluci, dostal jsem strašlivou nudu. Bod dávám za paní Michelle Fléchard a druhý za dobývání La Torque. Dohromady pak za důležité vyznění románu, totiž, že lidskost umí vítězit nad ideologiemi. Škoda ale topornosti, utahanosti a nedějovosti celého díla. Spousta nicneříkajících výčtů spolehlivě zabila děj a výsledkem je dlouhá doba čtení a ztráta času.
To je klasika! Nevážné rozmluvy o vážné hudbě
Vojtěch Babka
Příjemný rozhovor dvou sympatických pánů, kteří jsou k tématu operního zpěvu ti nejpovolanější. Jazyk obou počítá s určitou erudicí čtenáře, takže si ji plně vychutnají nejvíce studenti zpěvu či velcí fandové opery. Na to, že je to kniha rozhovoru, tedy dle mého spíše oddychový žánr, jsem musel číst velmi pozorně, abych se neztrácel. Rozhovor uplyne, na závěr se žádná významná bilance nekoná, což je škoda. Ale stejně dávám neobjektivně plný počet, a to je samozřejmě spíš moje osobní hodnocení Adama Plachetky celkově.
Převratné události v českých dějinách
Jan Bauer
Kniha pěkná, mnoho notoricky známých faktů, ale i několik perliček ne až tak všeobecně známých. Až na kapitolu o sametové revoluci, kde cítím moderní tendenci relativizovat zásluhy hlavních aktérů a hledat senzaci až konsipračního charakteru, jsem byl spokojen. Je to čtivé a dobré i jako výchozí literatura pro bádání v dějinách.