Clarabel komentáře u knih

Četla jsem už kdysi a nedávno jsem na knížku opět narazila při vyklízení knihovny. Doslova a do písmene odpad. Věnovala jsem knihu do knihobudky a snad někomu ještě poslouží, například pro podložení stolu.

Já asi budu první, kdo neskáče nadšením. Na mě byla kniha moc "červená." Sáhla jsem po ní na základě zdejších recenzí a žánr mi prostě nesedl. Prokletí Schwarzovy vily se mi líbilo mnohem víc.

Na knize však oceňuji, že nekončí těžko uvěřitelným happy endem, čehož jsem se v průběhu knihy trochu bála. Proto se kniha dala číst, i když nejsem fanynka romantické literatury. Dále se mi líbí, že autorka vycházela z historických pramenů - hrad Buben, hradní pán s paní a jejich dcera Jitka, zástavní právo a majetkové spory, popis architektury, gastronomie a dobové módy. Ale opravdu je těžké uvěřit, že si to šlechtična rozdává někde ve stájích se svým poddaným a ještě zezadu.

3 08.07.2019

Mám pětiletou dceru a z prologu jsem se málem pozvracela a chtěla knihu odložit. Dobře, že jsem to neudělala. Je to duchařina, ale dobrá a velmi sugestivní, dobře napsaná a důmyslně vygradovaná. Při čtení jsem doslova cítila zatuchlinu starého domu a pach vosku odkapávajícího ze svíček ve Schwartzově hrobce.

Knížka mě bavila až do poslední stránky, četla jsem ji dlouho do noci a ráno málem přejela svoji stanici. Musela jsem ji dočíst co nejrychleji, nedalo mi to.

3 02.04.2019

Tak to bylo velké zklamání. Rozvleklé a neuvěřitelně nudné.

2 14.05.2020

Mona je moje první setkání s autorkou (když nepočítám článek Proč nejsem feministkou). Knížku jsem přečetla za 1 večer a vůbec jsem se od ní nemohla odtrhnout. Dokonale vykreslená tíživá atmosféra a pocit bezvýchodnosti a zmaru. Nic už nebude jako dříve. Líp už bylo a přichází pomalý, ale jistý konec makronek a svobody.

Autorka má osobitý styl a vypráví poutavě, přímo podmanivě. Určitě si budu chtít přečíst i Jezero a další její knihy.

2 21.10.2019

Skoro se stydím, že se mi kniha líbila, když mi bylo 15. Tenkrát jsem dokázala Vieweghovi odpustit křečovitý literární styl a poměrně chudý jazyk, dokonce i scény, které měly být asi vtipné, ale nakonec byly trapné. V dospělosti jsem zkusila Výchovu číst znovu a podruhé už jsem ji nedočetla.

2 01.08.2019

Tahle knížka není pro každého. Což je vám po přečtení rozporuplných recenzí asi jasné.

Kniha i literární styl jsou hodně zvláštní. Kdybych Osudy a běsy četla před 20 lety, rychle ji odložím jako nudný škvár, protože bych ji vůbec nepochopila. Už jsem (asi?) ve středním věku a v mém okolí se lidi začali víc rozvádět a rodiny rozpadat...kvůli lžím i kvůli pravdě. Asi i proto ke mně kniha promluvila a měla mi co sdělit.

První část má slabší rozjezd, ale pak mě začala bavit. Lotto mě chvílemi štval, jaký je sebestředný, duševně plovoucí jouda, a i když ho manželka podporuje a drží je oba nad vodou, správně tušíte, že není tak svatá, jak si Lotto myslí. Celou dobu jsem řešila, proč ona nechce děti a co za tím bude.

Druhá část - vyprávěná z pohledu manželky - je podle mě napsaná ještě lépe. Vyplynou na povrch ošklivé věci a Mathilda se projeví jako chladnokrevná a vypočítává lhářka. Než ji však odsoudíme: nějak se prosadit a uplatnit musela, ta holka, která nikoho neměla a na které byla spácháná velká křivda vlastní rodinou. A Lotta svým způsobem milovala, jak uměla, a pomáhala mu. Konec mě docela překvapil.

Určitě se ke knize někdy vrátím.

2 23.07.2019

Když jsem byla malá, knížka patřila mezi mé oblíbené.

Bohužel je poznamenána dobou a jako dospělá jsem byla skoro zděšená, jak je chlapeček odložený v ohrádce, jak dostane na zadek, protože v koupelně udělal potopu (wirklich? Sotva dvouleté dítě někdo bije kvůli takové malichernosti?) a zejména jak ho maminka vede do jeslí, sestřičky ho z ní strhávají,chlapeček pláče a maminka spokojeně odchází budovat socialismus. Málokdy vyhazuju knihy, ale tady jsem se neudržela.

2 20.07.2019

Neurazí, nenadchne. Přes slibný začátek přichází divná a těžko uvěřitelná zápletka. Nic, co bych chtěla číst ještě jednou a prostě kniha, na kterou rychle zapomenete, jen co ji dočtete.

2 12.07.2019

Původně jsem knížku koupila pro děti, ale dceři bude teprve 5 a pro takhle malé děti určitě není, pro ty je moc drsná. Knihu jsem si tedy s chutí přečetla jen já.

Příběh má hlavu a patu, obcas mrazí z toho, jaký má Martina doma studený odchov a jak drsně přistupují vesničani k životu - mně je tohle vzdálené, jsem zpovykaný Pražák, a proto je pro mě tento způsob života něco úplně jiného, než na co jsem zvyklá. V mé sociální bublině si berou lidi psa do postele a dávají mu pusy na čumák, Sněha ale na vsi nemá nikdo rád, protože je to tak trochu psí blb, coz nakonec uzná i Martina. Děda Zelenka není nakonec takový hajzl, jak se zprvu zdá, a děti nemůžou za skutky svých rodičů. A i rodiče prožívají své strachy a dělají chyby, nejen děti.

Soukupová hezky vykreslila svět malé holky a jejích kamarádů. Ráda si od ní přečtu i Nejlepší pro všechny.

Za zmínku určitě stojí i velmi povedené ilustrace.

2 19.02.2019

Mám ráda magický realismus a na té knížce něco je. Zajímavá atmosféra, hrdinka s nadpřirozenými schopnostmi...do třetiny mě knížka bavila. Pak jsem se bohužel začala v příběhu ztrácet, jak se příběh rozpliznul do několika ne příliš těsně provázaných linií. A konec se nepovedl, byl velmi nedotažený.

Je to moje první kniha od této autorky, tak nemám srovnání, zda je Norma lepší nebo horší než ostatní její knížky. Hodnotím jako lehký nadprůměr.

1 31.03.2019

Brusle královny holandské jsem poslouchala jako audioknihu - moc se mi líbila. Zajímavý děj, zvláštní atmosféra, krásný jazyk. Určitě má knížka něco do sebe a stojí za přečtení. Pointa byla skoro až tragikomická, ale dala se čekat.

1 25.02.2019

Tak tohle je síla. To by měli psychiatři předepisovat svým pacientům místo narkoleptik. Otevřete knížku, zkoušíte se začíst a po dvou odstavcích, ze kterých tryská autorovi přebujelé ego, spíte jak důchodce po půl láhvi Becherovky.

Jako dítě jsem měla knížku moc ráda. Ilustrace Aleny Ladové jsou jako vždy moc krásné.

20.07.2019

V dětství se mi kniha líbila, ale pochybuji, že by dnes promlouvala k současným dětem, které díkybohu zažívají trochu jiné školství s lidskými učitelkami a ne s bachařkou Annou Ivanovnou.

20.07.2019

Slabota. Knížka je hodně nedotažená, jde po povrchu, jazyk nezajímavý, prostě divná knížka a slabá na to, aby dostála podtitulu mrazivý thriller.

12.07.2019

Když jsem knížku četla v dětství, ještě v dobách "hlubokého míru," líbila se mi. Na chalupě jsem ji teď objevila a četli jsme ji s dětmi - jak už zde bylo napsáno, kniha je silně poznamenává dobou. Děti vůbec nepochopily drama ohledně pionýrského šátku, ale jinak se jim knížka docela líbila. Určitě zaujmou ilustrace Aleny Ladové.

07.07.2019

Slabota po obsahové i jazykové stránce. Ale aspoň není knížka dlouhá. Jde o prvotinu autorky a na ukrácení cesty do vlaku je 83 stran ideální, pro méně náročné čtenáře.

13.03.2019