borufka
komentáře u knih
Budoucnost
Dmitry Glukhovsky
Do konce jsem se pročetla se zaťatými zuby, už tady v komentářích zaznělo, takhle nesympatického hlavního hrdinu (který pro mne tedy zůstal nesympatickým až do konce), aby kraj světa pohledal... přelidnění, život v minimálním osobním prostoru, spartánská výchova dětí bez rodiny... přišlo mi, že od každého kousek už jsem kdysi četla jinde. Po Metru zklamání.
Tufova dobrodružství (8 povídek)
George R. R. Martin
Po dramatickém p(P)rologu super povídka Morová hvězda. A tou by to pro mě mohlo skončit a byla bych spokojená. Pak bych si třeba po letech přečetla Bestii pro Norna a pochvalovala bych si, jak všichni dostali, co chtěli, a co si zasloužili... Ale takhle vcelku podané v jednom balíku mi to nefungovalo. Tuf se nemění, jeho zásady, jeho způsob vyjadřování a vyjednávání, na to se můžete spolehnout, ale také to znamená, že je předvídatelný (alespoň pro normální pozemšťany a většinu mimozemšťanů). Takže jak říkám, kdybych povídky četla různě po letech a klidně i na přeskáčku, pobavila bych se, takhle jsem se začala vcelku brzy nudit. A upřímně, třetí zastávka na S'uthlamu už ve mně vyvolávala pocit davového šílenství a do hlavy se mi vkrádala myšlenka, jestli to ten Thanos nemyslel vlastně dobře... Cením si čistého sci fi, ale právě to Martinovo je velmi svérázné a není to rozhodně mainstream ani ve svém žánru (pro úplnost dodávám, že velmi podobný pocit jsem zažila s Honem na lovce, takže to bude opravdu asi autorem:-D).
Historky z Rozmaru
Ben Aaronovitch
Povídka je takový zvláštní útvar, někdy je k vzteku, že už to skončilo, a někdy je člověk rád, že už to skončilo :-). Tak tady je kniha, kde je od každého kousek. Oceňuji, že se autor pustil i do příběhů s hrdiny, kteří v sérii nehrají prim, nebo jsou zcela mimo. Pro mě příjemné zpestření série.
Oheň probuzení
Anthony Ryan
Jsem maximálně spokojená, pro mě vyvážená snůška akce, dojetí, napětí. Vrhám se po hlavě do druhého dílu.
Boleslav - Příběh bratrovraha
Zuzana Koubková
Zajímavé propojení historie doložené, předpokládané a invence autorky, líbilo se mi, že se nebála pohazovat postavami i dějem, aby jí fungoval "příběh", oceňuji. Knihu si přidávám na seznam děl o osobnostech, které nám byly předkládány příliš černobíle na to, aby to byla pravda :-).
Žádná chvíle není poslední
Petr Heteša
Jsou knihy, které by člověk neměl číst na veřejnosti :-), aby ho nechtěli spolucestující nechat vysadit rovnou před psychiatrickou klinikou :-). A pořád nevím, jestli autor Baltimore miluje nebo nenávidí. A další kamínek do mé pyramidy ostražitosti a nelásky vůči kočkám (myslím těm čtyřnohým)...
Dům fúrií
Madeleine Roux
Možná opravdu YA, ale nevadí, taková příprava na Sirotčinech slečny Peregrinové a podobné knihy, i s ohledem na ilustrace a fotografie. O Louise se tu vesměs recenzenti vyjadřují jako o nudné, ale možná nejde ani tak o tuto konkrétní dívku, někdo musí prostě příběh vyprávět :-)
Křižáci
Henryk Sienkiewicz
Četla jsem několikrát, až jsem pročetla k tomuto krásnému starému vydání (poklady z babiččiny půdy :-) )
Den přizpůsobení
Chuck Palahniuk
Je to první knížka, kterou jsem od autora četla, hodně ulítlé, některé scény zmatené, nechutné, ale jako celek mi to přišlo ne vysloveně jako varování, ale takové znepokojení, no snad se do takových stavů společnosti ve skutečnosti nepropadnou.
Dívka v přestrojení
Greer Macallister
Kniha jako celek nebyla špatná, ale vadila mi nevyváženost pasáží, kdy se jednalo o inspiraci skutečnými událostmi a kdy o fikci. Jako by se spisovatelka bála do částí napsaných podle skutečnosti víc zasáhnout, aby se kniha četla opravdu jako román a ne jako povídky proložené pasážemi z učebnice historie Pinkertonovy agentury. Takhle mi to nevyšlo ani tak, ani tak. Oceňuji slušnou redakční práci.
Táta Sekáč
Jean Webster
S knihou máme narozeniny ve stejný rok, dostaly jsme se k sobě, když mi bylo asi deset, a dodnes jsme kámošky :-).
Malá čarodějnice
Otfried Preussler
Jako malá jsem ji četla právě v německém originálu, a že doma milujeme všechny večerníčkové pohádky od Zdeňka Smetany, tohle byla jasná volba, když knihy vycházely v akci Alberta. Já se ke knížkám z dětství vracím pořád, ať už s dětmi nebo sama, spousta mě jich potěší a pobaví i teď.
Vojenská felčarka
Heidi Rehn
Obecně mám beletrii zasazenou do historicky uvěřitelných reálií ráda, ale to hle byla nuda. Příběh mě nebavil, nečekala jsem s napětím, jak co dopadne, nebyly mi jasné pohnutky osob (pominu-li jednoznačnou motivaci některých pánů dostat se ženské pod sukni, ale ani těch nebylo na tu dobu moc). Na výpověď o době to pro mě nemá hloubku, na zábavnou četbu to nemá vtip. Kniha na mě působí dojmem, že je úplně jedno, na jakém pozadí se děj odehrává, vztah Magdy a Erika je pro mě nezajímavý, Erik mi vůbec přijde rozporuplný, na jednu stranu milostný vztah, na druhou stranu léta, kdy se mu asi dařilo slušně a měl možnosti a kontakty, aby se coby "kšeftař" s Magdalenou spojil, ale neudělal to, a nakonec jeho samozřejmé přijetí "otcovské role" a přitom trpné a pro mě nepochopitelné čekání na to, že je Magda najde sama. No román to není ani historický, ani červená knihovna. Oceňuji dobrou redakční práci, to je v dnešní době vzácnost.
Říše popela
Anthony Ryan
Po výborné jedničce, a slušné dvojce (musela jsem si zvyknout na větší roztříštění děje linkou Siruse) jsem byla hodně napjatá, v posledních letech jsem si zvykla, že konce ság bývají trochu zklamáním... Bylo to dobré, všechno šlo dle plánu, nebo alespoň dle plánu B, všichni byli ve správný čas na správném místě, bitevní akce, srdceryvné loučení (tedy srdceryvné pro mě, pro černé draky mám slabost od HoMM II), trocha smíření, trochu deus ex machina (opravdu velmi náhodné setkání Claye s Sirusem, které je přitom naprosto klíčové pro konečné řešení???), jemný osten možných budoucích problémů... je tam toho hodně a některé důležité momenty proletí takovým fofrem, že než vám dojde, o čem to je, je konec knížky. Zklamaná jsem rozhodně nebyla, celá trilogie je velmi pestrá, ale s blížícím se koncem mi přišlo, že autor má časový limit, do kterého musí skončit, a jak se někde na jednom konci zakecá, musí to na druhém dohánět. Ale ani to mi nebrání dát plný kotel. Užila jsem si to.
Stín nad Trevírem
Ben Aaronovitch
Nic, co by opravňovalo přenést příběh do Německa, klidně to mohlo být napsané jako Peter Grant přivolaný na pomoc přes Kanál. Pro mne nepochopitelné, proč nebyly přeložené názvy německých institucí, ať už policejních, tak policejně magických. Rychlé, nenáročné, trochu vtipu Winter-Sommerová, jinak nic.
Alibi
František Němec
Podtitul Balada o starém právu občanském a trestním. Jsem z branže, pro mně to je úžasný svět, na jedné straně galerka, na druhé straně chybějící soudci, a ten krásný jazyk, ve kterém je všechno tak důstojné :-), Justýnovo zmítání se mezi dvěma dívkami, dojemná péče jeho maminky, otcovské rady, starý Matula, citace ze zákonů a vyhlášek. Bavila jsem se.
"Vode dneška, pravil, vode dneška si přes dvacet. Vode dneska si v sazbě. V plnej zákonnej sazbě, hochu, a to nejni maličkost..."
Cesta do jabloňového sadu
Jana Rečková
Obrazy světa, světů... mýtické, mystické, někdy jen tak "z rychlíku". Kniha není jednoduchá, ale co už na tomhle světě je jednoduché, když se vše míhá, míchá a nikdo si není jistý tím, co je skutečné a co ne, něco letí jako blesk, něco se vleče. A když se vše rozpadá, každý rozumný tvor by si měl přát nějakého toho průvodce, ochránce, strážce, protože ať už jsme z kteréhokoliv světa, nechceme, aby jen tak skončil, a když už musí, tak trocha té naděje, že ho někde, někdy, někdo oživí, se hodí.
Zářící ruiny
Vic James
Tak jsem si myslela, že se od chaotického a trochu násilného druhého dílu rozjíždíme, ovšem v tom třetí díl zklamal, chaosu i násilí víc než dost, ale úplně nevím, k čemu to bylo dobré. Nakonec si musím přiznat, že nejvíc drží pohromadě Zlatá klec, možná proto, že se pro mne nejvíc držela při zemi. Ale zpět k Ruinám, nevěřila jsem Abi, nevěřila jsem Gavinovi, jediný wow moment, a za ten palec nahoru, úplný konec... vůni moře a ohně v pokoji jsem strašně ráda uvěřila:-).
Kniha tří zjevení
Lloyd Alexander
Celou sérii Kroniky Prydainu ještě neznám, ale až je poznám... Kniha tří zjevení se mi líbila, nechávám ve své knihovničce pro děti. I malý pasáček vepřů, respektive jediné, za to jedinečné, věštecké svině:-) má svou váhu v běhu světa...