borsalino_csfd komentáře u knih

Dokumentárně velmi zdařilá kniha o akci Kámen. Samotná metoda falešné hranice je mnohem starší, používalo ji například již NKVD v rozděleném Berlíně, jen s rozdílem, že přeběhlíky rovnou ve sklepích popravovali. To nic nemění na tom, že jde o neuvěřitelně odpornou metodu a v podstatě psychopaty, kteří se na tom podíleli. Zrůdnost metody dokládá to, že ten celý systém v podstatě živil sám sebe - provokatéři z StB se snažili lidi přesvědčit k útěku (aniž by třeba vůbec původně chtěli) - pak jim pomohli k hranicím (fiktivním) - získali od nich informace o dalších možných lidech, kteří by takto mohli taky smýšlet - no a pak je zavřeli. A tak pořád dokola. Ne nepodstatnou informací je, že šlo taky o peníze a majetky. Třeba Zápotockému se líbila Prošvicova vila... Byl jsem se ve Všerubech i na hrázi Myslívského rybníka podívat, je to silný zážitek. Rovněž mohu doporučit televizní film https://www.csfd.cz/film/228428-swingtime/prehled/, který je natočený volně na toto téma, přičemž Vladimír Dlouhý a zejména Alois Švehlík vysloveně excelovali.

3 16.08.2020

Napsat komentář k této knize je dost obtížné, neboť se ve mě "mele" mnoho úhlů a pohledů, od celkové vize Izraele položené Ben Gurionem, Šimonem Peresem a dalšími, skutečné motivace izraelců ubránit si své území proti komukoli, přes významnou snahu prosadit se a uspět, zdravou drzost, co nejrychlejší nasazování výsledků výzkumu do praxe, ať již se jedná o zemědělství, informační technologie či obranné systémy, získávání praktických zkušeností v armádě (IOS) a přenos získaných dovedností a schopností do podnikatelské sféry, hyperelitářství v oblasti vzdělávání s okamžitým přenosem znalostí do praxe, až po významnou kapitálovou podporu, vedoucí k dalším inovacím v různých odvětvích s okamžitou aplikací v reálném životě, ať již na území Izraele nebo jinde ve světě.
Fakt, že v Izraeli má svá výzkumná centra mnoho významných firem jako Microsoft, Google aj. je v podstatě výsledkem toho, jací izraelci jsou a jak se staví ke svěřeným úkolům. Nečekají, až se něco stane, nebojí se s šéfem diskustovat, že je v něčem chyba. Firmy tak pouze nevstupují na nový trh, na který je naláká vláda formou různých dotačních či daňových pobídek, na kterém pak firmy mohou šířit své produkty do doby, než jim jiná vláda nabídne lepší podmínky, ale nové produkty vyvíjí, propojuje je, navazuje, čímž přirozeně vznikají tzv. klastry.
Kniha předkládá na reálných příkladech úspěšné projekty, jichž Izrael dosáhl a rozhodně nejsou malé. Na druhou stranu je kniha lehce jednostranná a různé údaje a informovace porovnává s takovými údaji, aby výsledek byl hodně zajímavý. Není to špatně, ale je to třeba brát trochu s rezervou. Ocenil jsem, že si Izrael stále uvědomuje svou zranitelnost v souvislosti se světovými změnami, závislosti na globální ekonomice a vzhledem ke své velikosti i závislosti na výkyvech zahraničních trhů. Ale již dnes Izrael kouká, co přinese budoucnost a nečeká, až budocnost dorazí, ale aktivně ji vytváří, protože jen tak může tato továrna na inovace s reálným dopadem do praxe fungovat i nadále a Izrael to moc dobře ví.
Je to ostrý kontrast například s ČR. Ruku na srdce - máme nějakou reálnou národní vizi, kromě slov na papíře, máme skutečnou motivaci, jsme nastaveni na změny, inovace a opravdovou spolupráci nebo o tom všem pořád dokola jen mluvíme? Odpověď si doplňte sami...

3 30.12.2017

Patrně jedna z nejucelenějších knih na toto téma, obsahující nejen úspěšné operace, ale i ty neúspěšné, včetně selhání tajné služby například před Jomkipurskou válkou. Události a místa jsou často zasazeny do hlubokých politických či zeměpisných souvislostí, takže jsem během čtení velmi často dohledával v mapě a v dalších zdrojích, abych pořádně pochopil dané souvislosti. V tomto směru je kniha daleko více vypovídající, než-li díla M.B. Zohara "Mosad: Nejslavnější operace izraelské tajné služby" nebo ještě slabší "Žádná mise není nemožná: Nejslavnější vojenské operace". Takže pokud se opravdu chcete něco dozvědět o Izraelských IOS a tajných službách, neboť nejde jen o Mossad, ale i Aman a Šin bet, pak je tato kniha nejlepší volbou.

3 30.12.2017

Milé příběhy komisaře Maigreta, moc příjemně se to čte. Nejraději mám, když vstane levou nohou a je nabručený, že i paní Maigretová chodí po špičkách :)

3 21.08.2016

Kniha o zdánlivě blahobytném životě a současně vzrůstající samotě a odcizení lidí na západě v šedesátých letech, kteří se potkávají na německých dálnicích a do jisté míry na nich žijí. Myslím, že šlo dílem o určitou fascinaci úplně jiným způsobem života (v ČSSR byla po válce zastavena výstavba dálnic a fanaticky byla protěžována železnice, až soudruzi počátkem šedesátých let zjistili, že jsou úplně mimo a až rokem 1967 opět začali stavět na základech, které tady nechal Hitler - po mnoha mostech jezdíme do dneška) a určitou obavou z něčeho neznámého.
Naopak je v knize mnoho zajímavého pro srovnání s dneškem - již v roce 1965 jsme stavěli silnice špatně, dlouho a draze (bože, jak je to aktuální...), při nehodě se auta automaticky rozestoupila, aby středem mohly jezdit sanitky (to neumíme dodnes, a to je od zprovotnění dálnice už 45 let, od revoluce 27 let) a mnoho dalšího. Myslím, že knížka rozhodně stojí za přečtení.

3 13.01.2016

Už v roce 1927 namířil Karel Čapek svou kritiku do řad redaktorů, kteří cíleně zneužívají a vymýšlí si informace za účelem manipulace s veřejným míněním. Zpravdila se za takovou manipulací skrývá něco docela jiného, než snaha pravdivě informovat (Skandální aféra Josefa Holouška).
Druhá povídka souvisí hodně s nacionalismem, který byl ve třicátých letech na vzestupu a nacionálně smýšlejícími redaktory, kteří jsou v každé zemi stejní (Podivuhodné sny redaktora Koubka).

3 20.09.2015

Peotické dílko Johna Steinbecka se sváráznými postavami, které měly v Monterey své živoucí předlohy. Od nekvalitního vína mě ještě teď pálí žáha :)

3 16.09.2015

Karel Čapek měl nejen představivost, ale také předvídavost brzké budoucnosti. Přestože není přímo řečeno o jakou válku jde a kdo válčí s kým, je to zřejmé a Němcům ležel Karel Čapek pořádně v žaludku. Téma je však daleko univerzálnější - ambiciózní diktátoři ženoucí lid své země do války pod rouškou spravedlnosti a nevyhnutelnosti, váhající a servilní ouřadové lpící na svém postavení, pobláznění fanatici slepě následující zvrácené ideje a strach člověka z bolestivé smrti. Knihu velmi zdařile převedl na filmové plátno Hugo Hass - http://www.csfd.cz/film/4039-bila-nemoc/.

3 16.09.2015

Továrnu na absolutno jsem si přečetl s chutí, musel jsem však zapojit veškerou fantazii, neboť Čapek se zde pohybuje od obyčejnéjo člověka až po abstraktní zdánlivé všudypřítomné dobro. Ale lidské slabosti, sociální systém a tmářství zůstávají.

3 26.01.2014

Úžasná kniha, kterou jsem skutečně objevil až po třicítce a která ani po těch mnoha letech od napsání, neztratila nic ze své naléhavosti a poslání. Přestože jazyk je už trochu zastaralý, některé pasáže jsou trochu těžké na čtení, pořád stojí za to knihu přečíst.

3 25.01.2014

Další porce povídek z pera FF. Asi nejvíce mě oslovila Veterán, kdy jsem prominentního advokáta nemohl ani "cítit" a říkal jsem si, proboha proč a co má FF za lubem. Vysloveně mě pobavila povídka Zázrak, kdy mě FF donutil ztratit ostražitost, takže jsem sedl na lep :D Jak na věc mě hodně pobavila, hlavně obsah obrazu, to jsem se od srdce zasmál :D Poslední povídka Šumící vánek byla podivná hříčka, která mě zprvu bavila, ale v závěru jsem se drobet ztratil. Každopádně nápadité povídky s pěknými pointami.

2 28.04.2024

Kniha má pěkný obdélníkový tvar, všechny stránky jsou jedna jako druhá, žádná stránka nemá třeba tvar trojúhelníku nebo lichoběžníku. Ani vazba není špatná a celkově je kniha taková kompaktní, takže pokud máte skříň, které chybí jedna noha, pak jste právě našli čtvrtou. Tak to je asi jediná pravdivá část z tohoto díla.
Říkal jsem si, proč tato kniha asi vznikla. Jediné co mě napadlo je, že Jonák v base unavoval všechny bachaře a vězně svými namachrovanými historkami, které s každým vyprávěním vylepšoval a doplňoval až lezly všem krkem, tak mu někdo řekl, že by z toho byla dobrá kniha, ať to "hodí na papír". A tak se ho alespoň na čas zbavili.
Protože knihu psalo Jonákovo JÁ, tak jsem se dozvěděl pouze to, co se mu líbilo. Takže byl nejlepším šachistou, stavitelem, černým taxikářem, vekslákem, popelářem, revolucionářem, podnikatelem, lovcem žen, lovcem zvířat, bojovníkem proti komunismu, což za totality probíhalo tak, že okrádal podniky, ve kterých pracoval a po revoluci zase defraudoval peníze, které vybral na příspěvcích od lidí a které pak vrazil do své diskotéky. K tomu nadále podváděl, uplácel a dělal si, co ho napadlo. Vše s velkohubou záštitou boje proti komunismu...
V díle se objevují různé osobnosti, o které se různě otíral. Začal tím, že se narodil ve stejný den jako Masaryk, na Borech v base se málem potkal s Havlem, vozil a kamarádil s Vinklářem, s Bartoškou a Přeučilem rozjížděl revoluci, s Krylem se poznal v rozhlase, když tam šel dělat bůhví co a pak ho vozil, diskutoval s Klausem... čekal jsem, jestli potká i Járu Cimrmana...
Úplně mi unikly role Helmuta Hugera a manželky Ludviky. Ludvika s Helmutem u Jonákových doma souloží, Jonák figuruje jako bratr, pak ho společně kasírují. Pak po revoluci Helmut dává Jonákovi auta, hostí ho, platí mu dovolené aj. Ale proč? Nakonec mu Helmut na dobré slovo pomáhá s financováním stavby discolandu, pak své investice chce podepsat. Jonák na kus hadru sepíše anglicky něco jako smlouvu, ve které zamění slova, která v překladu do češtiny znamenají "darovat" (že Helmut ty investované peníze Jonákovi daroval) a Helmut to podepsal u notáře. Buď byl Hemut úplný diletant anebo se Jonákovo líčení "míjí s pravdou".
Zbytek knihy tvoří hromada oplzlostí a úplných blbostí, které nemá smysl ani komentovat.
Takže kniha není aní výpovědí divokých devadesátek, ale pouze přisprostlým líčením bujných představ jednoho leštěného ega, kterému však chyběly jakékoli zbytky rozumu, takže ego i s jeho vlastníkem skončilo na osmnáct let v base a po propuštění se už ani jedno nedokázalo vzchopit. Zaplať pánbůh.

2 01.04.2024

Milá oddechovka, přitom precizní, jak jsem u knížek FF zvyklý. Těšil jsem se na pointu a zvažoval, jak by to mohlo dopadnout. Za mě nejlepší Žádné stopy, Výsada a Pečlivý člověk.

2 17.03.2024

Fakt jsem si čtení užil, kniha je čtivá a pro mě velmi zajímavá, navíc obohacená o QR kódy, takže si přeplavby netřeba jen představovat, ale lze je i vidět. Pro mě je hlavně zajímavé pracovat s myšlenkami v hlavě a z druhé strany, kdy myšlenky poslechnout. Měl jsem problémy z plavání s ramenem, občas se ozve. Občas hlava říká, raději toho nech, doma v teple mu bude líp... ale někdy může být taková rada správná :D Velmi inspirativní čtení, které bych doporučil určitě všem dálkovým plavcům.

2 20.03.2023

Se zkušeností s hospicem Cesty domů mi knížka připadá taková povědomá, vzpomínky, které není třeba hodnotit nebo se vymezovat, stačí si je poslechnout. A že třeba byla skutečnost kdysi jiná? A co má být. Když vzpomínka udělá radost, je cenná.

2 13.01.2023

Literární jednohubka ze začátku kariéry Maria Puza. Kniha má přímočarý děj, spád a napětí, na druhou stranu je hlavní hrdina trochu jako agent 007, tak je třeba být mírně shovívavý. Ale vypravěčský um je znát.

2 07.08.2022

Nevěřil jsem, že bych to někdy u knihy pana Grishama napsal, ale jsem rád, že je konec. Mám plné zuby superhrdinů, ještě chybělo, že Marlee relaxovala při konstruování raketoplánu, což hravě stihla mezi studiem bengálštiny a trasplantacemi mozků mimozemských bytostí na Marsu. Naštěstí je hlavní zlý muž dílem naivní, dílem praštěný pavlačí a dílem upovídaný, takže se to nahrávkami na smeč jen hemží. Myslím, že největší trest jsem dostal já sám...

2 14.02.2022

Trochu překombinované a je to škoda, námět nebyl vůbec špatný. Nu což, zkusím další knížku...

2 02.01.2022

Tak na tuhle Grishamovku jsem se moc těšil, už proto, že znám film, který se mi velmi líbí a byl jsem zvědavý, jaká je knížka. Byl jsem hodně překvapený, jak se film držel předlohy v podstatě od A do Z (což je u filmu Firma nedá říci ani vzdáleně). Samozřejmě kniha je bohatší, lépe jsem pochopil jednání postav a jednotlivé dějové linky. Knížka má asi jednu nevýhodu, že ji lze jen obtížně odložit, šel jsem spát až ve tři ráno...

2 20.11.2021

Prostě klasika, kterou si znovu rád po letech přečtu a nikdy nejsem zklamaný. Letos jsem Kmotra četl po knize Corleone a udivily mě zjevné rozdíly, což při čtení za sebou působilo poněkud rozpačitě. A pak jsem si pustil film v původním znění s českými titulky, protože slyšet ty hlasy a tu ponurost, to je paráda.

2 03.10.2021