ber-tram
komentáře u knih
Liána smrti
Jarmila Loukotková
Dobrodružná próza ze současnosti, odehrávající se v exotických končinách, to by asi stálo v obecné charakteristice. Nu, Loukotková patří léta mezi mé favoritky a Liána smrti byla už jedna z posledních jejích knih, co jsem četl. Snad právě proto jsem se v závěrečné třetině nutil (nudil?), abych to vůbec dorazil, neboť autorčin naléhavý, jazykově květnatý a dialogově peprný styl důvěrně znám, a s hnacím motorem dobrodružné expedice (ano, liána smrti, kdo by to byl řekl) se moc nenamáhala. Čili nic nového pod sluncem, ledaže tohle žhnulo dusně tropicky. 31/15
Konformista
Alberto Moravia (p)
Nechtělo se mi, nechtělo do této rádoby klasiky, tuše nějakou školometskou lekci, ale překvapení se dostavilo už v podobě rychlosti, s jakou jsem knížku přečetl. Dosti sebezpytavá psychologická studie si vypomáhá různými dějovými konstrukcemi (třeba tou s odpraveným šoférem), aby ospravedlnila, proč vůbec probíhá a kam směřuje. Nicméně jde-li o hutné vyjadřování autora, nemám výhrady.
Cukrový klaun
Martin Sichinger
Autor děkuje nějaké redaktorce Respektu, že napsala reportáž, která jej inspirovala ke knize... No, já bych té redaktorce raději poděkoval, kdyby žádnou reportáž nenapsala a inspiraci nepodnítila. Ušetřil bych si čas nad nesoudržnou slátaninou pokoušející se o jakési osudové tajuplno a metaforizující všechno, co se metaforizovat dá i nedá. Nápaditá práce s jazykem občas budiž, s fabulací příběhu (podle záložky slibného) je autor těžce na štíru. Jelikož kniha získala nějakou literární cenu, ptám se, jak asi musí vypadat ty neoceněné?! 34/15
Desátá symfonie
Joseph Gelinek
Opravdu spíše hudební vědec nežli detektivkář je tento spisovatel, to mu nelze upřít. Po kompoziční badatelské stránce jeho styl skoro zvoní, div nevzbuzuje touhu zajímat se více o Beethovena a múzy obecně, jenomže lidská zápletka, jaksi doprovodná a kolemjdoucí, na závěr poněkud zaskřípe. Obzvláště finální rozuzlující kapitoly totiž jakoby autor smolil na koleně v předsíni nakladatelství, jsa asi tlačen urgentním termínem odevzdání rukopisu. 36/15
Deset malých černoušků
Agatha Christie
Pěkná hříčka na jedno deštivé odpoledne a s trochou detektivního fištrónu předvídatelná. Kdo viděl českou grotesku Deset malých běloušků, upomene se, jak bizarně postavy mizí, ne jak to vlastně dopadne. 38/15
Paprika
Jasutaka Cucui
Dal jsem na tip, jako obvykle, notabene když šlo o japonskou látku, kde mám mezery neřkuli vakuum. Začíná to jako svěží psychologická hra s náznaky nadpřirozena, a končí už jen jako fantasmagorické nadpřirozeno, navíc vyprávěné kostrbatě a infantilně. Někdy Cucui dostane druhou šanci, doufám, že s vyhlídkou lepšího hodnocení. 39/15