Paprika

01.07.2022

(SPOILER) „Mezi psychoanalytiky byli i tací, kteří doporučovali sex s jistým typem hysterických žen pro léčebné účely a předkládali pro své teorie důkazy z praxe, avšak z etického hlediska zůstávaly jejich názory stále ještě nepřípustné.“

Objevila jsem mezi vyřazenými knihami u nás v knihovně. Zaujala mě kombinace obálky, zvláštního názvu a žánru. Ze začátku jsem byla nadšená. Téma snů, psychoanalýzy a nového způsobu, jak léčit schizofrenii mě hned v úvodu nadchlo. Vůbec mi nevadilo, že se mi těžko orientuje v postavách. Holt nejsem na japonská jména zvyklá, a proto jsem v nich měla pěkný guláš. V průběhu čtení došlo však ke zlomu. Místo abych si příběh užívala, tak jsem si spíš všímala věcí, které mě štvou. Nejdřív to byl samotný Cucuiho styl. Přišlo mi, že je text spisovatelsky odbytý. Když se třeba zamýšlí Acuko nad nastalou situací, tak jsem si říkala, že víc odfláknout už to snad nešlo. Celkově jsem cítila, že nejsou scény vykresleny tak, aby na mě působily. Necítila jsem tu hrůzu, kterou měli lidé cítit, necítila jsem strach, který měli spící zažívat ve snech, čím blíže ke konci, tím to bylo spatlanější. Zásadním zlomem byl pro mne asi moment, kdy se začalo mluvit o tajném spolku. Nevím proč, ale tajné spolky mě v příbězích iritují:-) A pomyslný poslední hřebíček do rakve zatloukl autor mytologickými nestvůrami. Když jsem knihu dočetla, tak jsem měla pocit jako bych sjela skluzavku. Začátek slibující velký zážitek, ale nakonec vlastně nic moc. Přišlo mi to velmi povrchní a nepropracované.

Hlavní hrdinka se chová prazvláštně, vzplane touhou téměř po každém muži, a muži ji nezůstávají v tomto ohledu nic dlužni, ale to mi popravně ani nevadilo. V doslovu jsem se dozvěděla o fenoménu bišódžo a tím se to vysvětlilo:-)

30.09.2020

Tak tohle mi vážně nesedlo. Pořád, jako by tomu něco chybělo, jako by to k něčemu připravovalo ale nakonec se do vůbec nedostavilo. Typická japonská ujetost, fajn, mám ji rád, ale tady mi přišla trochu bezobsažná a samotný závěr, to jen jako by Cucui už plácal cokoliv, co ho napadne. Ne, tohle mě nezaujalo.

07.07.2020

Velmi zajímavý námět, který mě doslova uhranul, začátek je skvělý, ale ke konci docházelo k takovým zvláštním situacím, které byly protkané dlouhou "výpravou" postav, které dělaly to a zase támhleto ... Takže se mi kniha ke konci už špatně četla a obávám se, že musím říct, že se to tím trochu pokazilo. Přesto, hlavní hrdinku jsem si oblíbila :)

04.10.2019

Tahle knížka je prostě jiná...
Autor se v prvních kapitolách napřed zabývá funkcemi, jak vstupovat lidem do snů pomocí kolektoru a později DK mini. Pak se to rozjede. Obdivuhodné je, že ať je to čím dál fantasknější, vy díky tomu předchozímu zasvěcování věříte, že by to tak opravdu mohlo fungovat.
Na postavy se dá lehce zvyknout, pouze se docela pletou (obzvlášť ty vedlejší, které se objeví jen za čas a jmenují se podobně).
Dávno před přečtením knihy jsem viděla kreslený film, takže nemůžu objektivně posoudit vyvrcholení zápletky. Možná to mohlo být lepší, ne vtěsnané do krátké kapitoly o předání Nobelovy ceny. Všechny náboje autor vystřílel už před tím, ale stálo to za to.
Trochu jsem doufala, že Acuko a Paprika by se mohly obě ocitnout na stejném místě. Ta možnost tam byla, kdyby se Paprika zjevila v reálném světě jako obraz něčí hypersenzibility. Nicméně tenhle scénář narozdíl od filmu nenastal.

06.08.2019

Úplně na začátek se musím přiznat, že jsem si naprosto nesedla s japonskými jmény. Postav tam bylo hodně, a i když většinou jejich jména byla psána celá, dělalo mi obrovské problémy od sebe postavy odlišit (a to nemluvím o prvních pár stránkách, tento problém jsem měla ještě v polovině knihy).

Když však odhlédnu od své neschopnosti zapamatovat si pár složitějších podobných jmen, musím říct, že kniha byla dokonalá. Nejsem čtenář sci-fi, takže budu knihu hodnotit jako běžný román.
Rozjezd byl klidný, trochu složitější skrz popisování zařízení PT, jež léčí schizofrenii. (Zní to celkem neuvěřitelně, ale v knize to bylo podepřeno vědeckým popisem a poznatky z psychologie.)
Díky klidnějšímu začátku se čtenář seznámil s principy knihy, a když se potom děj rozběhl, nedělalo čtenáři velký problém držet krok s autorovými představami.
Samotný nápad, vstupování jiným do snu a prolínání snů s realitou, je podle mě naprosto dokonalý. Byla jsem dějem naprosto pohlcena.
Vyvrcholení zápletky se snovými monstry už mi přišlo trochu přehnané.

Hlavní hrdinka Acuko mi zprvu nesedla. Byla pro mě chladná, ale i plná tajných citů - hodně rozporuplná. Občas jsem se nedokázala vcítit do jejího myšlení, nechápala jsem způsob jejího uvažování např. o mužích.
Když jsem si ji pak spojila s Paprikou, dojem se trochu zlepšil.
Ke konci knihy už ztělesňovala bišódžo (viz doslov k vydání od Odeonu), takže jsem ji, coby žena, nedokázala plně docenit, ale ani odsoudit - ke konci jsem se zaměřila na jiné postavy.

Jen konec knihy mě malinko zklamal, nechci prozrazovat, jen řeknu, že u takto promyšlené zápletky bych čekala i promyšlenější konec. Dokonce bych na toto autorovo rozuzlení použila slovo vyšumění.

01.06.2019

Ta Paprika v regálu vypadala celkem fajn a lákavě, ale nějak se zkazila a nedalo se to "přežvejkat"
... Zhruba tak by se dalo shrnout mé "nadšení". Uznávám, nejsem fanda do japonské kultury, takže asi nepatřím do cílové skupiny, ale bohužel ani přes snahu autorky doslovu jsem nezměnila přesvědčení, že jsem před chvílí dočetla jednu velkou patlaninu autora, který se možná považuje za geniálnějšího a mužnějšího, než ve skutečnosti je (a možná taky ne, nikdy se spolu nesetkáme, tak to nezjistím).
Uznávám - měla jsem radost, že se v textu objevuje psychologično i vědecká hantýrka (sem tam odkaz na Junga a Freuda) a že hrdinkou je samostatná mladá žena s dobře našlápnutou vědeckou kariérou.
Tam to ovšem taky celé zhaslo (pozor spoilery!) - pak už to šlo jen z kopce - postavy se věnovaly buď spánku, sexu nebo případně záchraně Japonska (potažmo celého světa) - ideálně v nějaké kombinaci všeho, přičemž to celé jaksi postrádalo logiku. Tu nahrazovala Papričina/Acučina krása (jak asi její kariéra bude vypadat, až bude stará a seschlá?), sexuální apetit všech a vždy (a na kohokoli), náhodné zachránce situací (meditující obsluha z baru? jako fakt? takže se vykašlete na psychoterapeuty, nejlíp vám pomůže vyhazovač v klubu, protože je mentálně zdatnější), případně sny, protože tam logika neplatí. Přidejte do toho trochu mystiky, náboženství (nebo aspoň jeho parodie) a sektářství, homosexuality, mocenských pletich a pak spoustu kravin (jako japonské panenky, smrtícího Buddhu, gryfy, démony a takové blbiny), pozabíjejte hodně nevinných lidí, trochu to celé vztahově zamotejte a nechejte to vybublat nějakou banalitou - třeba že hlavní záporák zemře tak nějak sám od sebe a nezávislou vědkyni čeká kariéra spokojené manželky.
Uff... Chtěla jsem něco nenáročného, ale tohle jsem nečekala... Nápad byl fajn, na tom si trvám, jen bych vypustila asi 9/10 knihy, včetně toho toužení po hlavní hrdince a jejího podléhání "mužné kráse" pánů o pár dekád starších...
P.S. Možná by to bylo aspoň na 2 hvězdy, ale otřesné české zpracování vedlo k hvězdě jediné - pominu to, že někdo, kdo se věnuje psanému slovu, neví, jaký je rozdíl mezi "jakoby" a "jako by", a urputně trvá na špatném zápisu (kolikrát mi to drásalo oči?! Asi 150x?!), bohužel vydavatel/korektor/redaktor (nevím, kdo si může připsat zásluhy) si nevěděl rady s řadou dalších pravopisných jevů a evidentně ani s psaním jmen postav - několikrát se objevil překlep i tam (ano, třeba Seidžiró se občas stal Seidižórem). Už nikdy více!

17.07.2018

Fanda do manga komiksů bude ve výhodě. Paprika je totiž sci-fi přesně v jejich duchu. Technologie i mytologie, intriky, sex, snová monstra, dráždivá směs bizarnosti, humoru, hororového děsu a erotického napětí, včetně seriózního podtextu na téma sen versus realita. Je pravda, že knihu jsem docenil až díky doslovu, který tyhle souvislosti osvětluje a který mě teprve přivedl k poznání: „Aha, a já, co mi to pořád připomínalo.“ Jasně, japonský komiks v románové verzi, v tomto případě i s následným filmovým zpracováním. Všemožné ujetosti mi nejsou cizí, takže jsem si Papriku docela užil, i když je fakt, že ten podivně neohrabaný styl vyprávění (předpokládám, že jde o záměr) mi trochu vadil.

01.04.2017

Knížka má skvělý a zábavný nápad, ale dost se to táhlo, ve výsledku spíš průměr. Ještě jsem ubral hvězdu za otřesnou redakci, kde to zjevně četl člověk, co nemá tušení o pravidlech pro čárky nebo o rozdílu mezi zhlédnout a shlédnout.

22.11.2016

Skoda ze namet s takovym potencialem nedostal zpracovani jaky by zaslouzil. A beztak se urcite tvurci a Inception inspirovali presne touhle knizkou.

30.09.2016

Psychiatrický sci-fi román z japonské budoucnosti rozhodně není pro každého. Já si ale užil bezmeznou imaginaci, nevyhnutelný sex i fantazijní svět Papriky.

14.03.2016

Prvých 100 strán ma nebavilo. Neviem, či boli naozaj nudné, možno to bolo kvôli môjmu laxnému prístupu. Zvyšných 200 strán však bolo o niečom inom – akcia, napätie a hlavne žiadne zdĺhavé opisy. Bála som sa, že ma časti, kde sa dej odohráva v snoch, budú nudiť, ale našťastie boli stručné.
Určite sú Cucuiove knihy oveľa viac mojou šálkou kávy ako diela Murakamiho, kde mám zväčša pocit, že sa nič nedeje. Tu dej zažijete.
Musím sa však priznať, že zatiaľ čo z prvých dvoch tretín knihy som mala pocit, že ide o sci-fi, ktoré je naozaj blízke realite, posledná časť je dosť odtrhnutá od reality. To, samozrejme, môže byť pre niektorých čitateľov príťažlivé, ale ja som skôr mala pocit, že Cucui nevie, ako z toho von.

Rada by som vytkla vydavateľstvu font, ktorý zvolilo. Hrozne ťažko sa číta!

20.11.2015

Dal jsem na tip, jako obvykle, notabene když šlo o japonskou látku, kde mám mezery neřkuli vakuum. Začíná to jako svěží psychologická hra s náznaky nadpřirozena, a končí už jen jako fantasmagorické nadpřirozeno, navíc vyprávěné kostrbatě a infantilně. Někdy Cucui dostane druhou šanci, doufám, že s vyhlídkou lepšího hodnocení. 39/15

09.08.2015

Předešlé knížky od Tsutsuiho (nemůžu přenést přes srdce českou transkripci, prostě nemůžu) mě moc nenadchly, ale protože Paprika patří mezi mé nejoblíbenější anime, rozhodla jsem se mu dát další šanci (kterou jsem dost dlouho odkládala) a musím přiznat, že mě příjemně překvapil! Nelituju toho dlouhého odkládání, protože na tuhle knížku prostě musíte mít náladu, ze začátku se seznámíte s celým přístrojem, díky kterému můžete vstupovat do lidských snů, nahlédnete do intrik, které se díky tomu v nemocnici rozjíždějí a nakonec vás čeká jeden velký trip. Za mě super. Co mě nadchlo nejvíce bylo právě to, že v knížce se vám toho dostane hodně.
Umí být akční, vážná, děsivá, ujetá, detektivní a mi se tento mižmaž vážně líbil.

16.07.2015

Baví mě Cucuiho černý humor. A taková psychoterapie by byla taky dost zajímavá a příjemná. Prolnutí světa snů a reality a hlavně závěrečná scéna knihy naprosto boží. Jen jestli se z toho čtenář nemá taky zbláznit, když se bude snažit dobrat pravdy. Dobrým prvkem jsou reakce tradičních Japonců s nekonvenční terapií. Kulturní šok v praxi.

Román odohrávajúci sa v prostredí japonskej psychiatrickej kliniky. Vedci vyrobia prevratný prístroj ,pomocou ktorého terapeuti môžu vstupovať ľudom do snov a tým ich liečiť. Hlavná postava doktorka Acuco Čiba je terapeutka, ktorá "snový prístroj" vie ovládať a je zaň nominovaná na Nobelovu cenu.Jedného dňa, ale prístroj zmizne a neohrozená Doktorka Acuco(Paprika) s pomocou detektíva riskujú život a snažia sa získať späť tento zázračný prístroj od "snových" teroristov, ktorí sa snažia spôsobiť skazu.

Román by sa dal rozdeliť do 2 častí. Prvá časť je skôr detektívka, na začiatku zoznamovačka s postavami, opis a predstavenie prostredia psychiatrickej kliniky čitateľovi.
Druhá časť je už plnokrvné sci-fi plné násilia a vrážd, kde si postavy jeden druhému vstupujú do snov, zo sna do reality a naspäť.

Kniha je veľmi dynamická, je plná zvratov a čitateľ sa nenudí. Autorova snaha "šokovať" a jeho špecifický jemne "crazy" humor spôsobuje, že kniha nie je vhodná pre citlivých čitateľov.

Určite odporúčam prečítať Papriku fanúšikom Haruki Murakamiho, aby skúsili súčasnú japonskú literatúru aj z trochu iného súdka :)

14.03.2014

Tři hvězdy dávám za skvělej začátek a první zhruba třetinu knihy. Ta mě hodně bavila, sci-fi/fantasy z prostředí japonské psychiatrie mi přijde jako docela originální nápad. S postupným rozvíjením děje ale moje nadšení postupně upadalo, do závěrečných asi 30 stran jsem se musela vyloženě nutit. Postavy mi přišly dost schematické, dějové zvraty většinou úplně vytržené z předcházejícího kontextu, celý děj na mě půsiobil tak nějak "nahodile", nepromyšleně, bez návaznosti na to, co už se do té doby stalo. Škoda, příběhy, kde není ostrá hranice mezi snem a realitou mám opravdu ráda, tenhle ale musím hodnotit jako nepromyšlený mišmaš.

Zmatek, nejistota a neschopnost rozlišit sen od reality.
Doporučuji každému, koho zajímají sny, kdo věří v jejich psychologický a terapeutický (a třeba i jiný) význam, a rozhodně každému, kdo někdy uvažoval o rozeznávání reality od snů (co sen doopravdy je a jak víme, že všechno není naopak?)
Jedná se sice o (ulítlé a náročné) sci-fi, ale skvěle oživuje tyto úvahy o snění.

22.10.2013

Já jsem upřímně nadšená. Byla jsem na tuto knihu velmi zvědavá a nezklamala mě. Je to zase něco jiného a jsem ráda, že mám takovou knihu v knihovně.

30.08.2013

V první půlce Cucui bravurně představuje svůj svět, udivuje nápaditostí a daří se mu pečlivě budovat atmosféru plnou očekávání. Ale pak se něco zvrtne. Druhá část je překombinovaná a nepříliš snadno se v ní orientuje. Směsice různých snů, podivných realit a prolínaček, kdy lze jen těžko předvídat, co se vlastně může stát, na tu první ztrácí. Vyznění je značně negativnější a směřování děje kvůli celkové nepřehlednosti ztrácí na přitažlivosti.