barge komentáře u knih

Hartla miluji! Jeho hýkání, jeho názory i způsob, kterým je prezentuje, jeho ujeté nápady a samozřejmě... jeho knížky. Přečetla jsem všechny. 15 roků lásky standardně kvalitní, jen drobnost... v polovině knihy jsem došla k závěru, že pokud ještě jednou budu nucena ke srážce se slovy "vztahový, vztahová, vztah", zjistím si, kde Hartl právě pobývá a pojedu ho zabít.

4 09.11.2022

Právě dočítám a wow...takhle bych chtěla umět psát. Mé zkušenosti a názory jsou hodně podobné těm autorčiným. Ráda bych je transformovala do slov, abych svými moudry oslovila tápající mladší generaci, ale nedávám to! Takže...klobouk dolů, Dolly Alderton. Jen v jedné věci se neshodneme. Vás postihla existenciální krize těsně před třicítkou, mne až po oslavě šedesátin.

Trochu jiné téma, trochu jiná poetika než v předchozích Hartlových knihách. Za mne 7 na stupnici 0 - 10. Standardně příjemné čtení. Nepřipojuji se k názoru, že bylo někdy zbytečně zdlouhavé ani že mu scházelo něco z " pověstného autorova humoru". Něco, co jsem vnímala s nevolí by tu ale přeci jen bylo: přibližně u dvousté strany jsem konstatovala, že pokud ještě jednou narazím na slovo " vztahový (vztahová, vztahové)", tak knížku ze samé frustrace rozkoušu. Stalo se! Nevím, jak to teď vysvětlím v knihovně.

02.01.2022

Pro čtenáře dost urážlivé, že nás vydavatel obtěžuje a nárokuje si náš čas tímto odpadem. Proč se tuto trapnou stupiditu někdo rozhodl pustit na veřejnost?! 100 stránek... a stačilo!

Má krevní skupina. Skvělý úlet! Co věta, to perla. Už se těším na další autorovy knížky

12 21.11.2021

Tohle mě fakt dost zklamalo. Autor netají svou adoraci Henry Millera. Ve své nadutosti se ale snaží svého "mentora" doběhnout, ne-li předběhnout a ve výsledku jen trapně a dýchavičně kulhá daleko za jeho zadkem. Literatura pro literaturu! Nabubřelá exhibice vlastních vědomostí (každý, kdo má jen průměrné vzdělání, ty rozbory uměleckých děl číst nepotřebuje), ale i ukradených názorů. (Vím, o čem mluvím. V Paříži jsem strávila hodně dlouhou a plnotučnou dobu a mnohá tzv. subjektivní hodnocení autora výtvarných děl nebo městských objektů jsou jen "přešité" informační tabulky.) Předvídatelný obsah, ošuntělá, otravná forma. Když vás každá dvacátá stránka atakuje sdělením "Rty, jazyky, dech. Ruce. Ona vlhká. Rty, jazyky, dech...Vlhkost. Bradavky..." ,. není už to vzrušující, je to trapné. Miller je vzrušující a nepředvídatelný od první do poslední stránky. Jeho "napodobitel" je jen nudný.