Bajo
komentáře u knih
Anatém
Neal Stephenson
Po dlouhé době knihy kterou jsem opravdu hltal, zajímavá zejména pro milovníky filosofie, matematiky, optických klamu a motivu self-reference (jsou tam i přesahy do jiných oblastí typických pro sci-fi jako je teoretická fyzika, kybernetika apod.).
Hlavní motiv příběhu se točí kolem filosofického sporu o "semantiku a syntax" (u nás převeditelný třeba na analytická filosofie X idealismus nebo relatismus x objektivismus, kvalita x kvantita, nebo prostě řečeno, zda znaky mají vlastní význam nebo jsou jen relativním důsledkem lidské ubjektivity odražené v syntaxu jazyka a pohledu na svět). Nejzřejmějším projevem tohoto sporu může být například pohled na matematické zákony jako objektivní platonické idee nebo jako na pohé konstrukty kdy matematika je jedním z možných jazyků, jak popsat svět. V důsledku se ale tento spor prolíná celou knihou ve všech možých projevech od pojetí lidské mysli, až po cestování v čase, lidské hodnoty, a předsudky, mýty, esoteriku a kosnpirace, nebo internet a počítače či alternativní vesmíry a možnost případné komunikace či interakce s nimi.
Celý příběh se odehrává ve fiktivním světě, kde akademici představují uzavřený svět svázaný přísnými pravidly na bázi uzavřených řádů izolovaných od sekulárního světa (kdy hranice mezi nimi se otevírají jen v během určitých svátků ,a krátkou dobu). Hlavní hrdinové jsu převážně z řad uzavřených řádů, takže knihu prolíná zábavný pohled na sekulární svět z druhé strany očima "asketického" teoretika.
Kromě výše zvýšeného filosoficko-matematického motivu tu máme další důležitý prvek a tím jsou pralely k našemu světu. Celá kultura, společnost a historie Arbe (historické události, osoby, filosofické nebo akademické problémy, pop-kulturní prvky, technologie, apod.) má značné paralely v našem světě a jedním ze zajímavých prvků knihy je hledání těchto spojitostí (na základě úryvků z fiktivního slovníku, který zároveň mapuje vývoj termínů vzhledem k hisotrii světa, a podobnosti kontextů ve kterých se tyto prvky vyskytují), které pomáhají s interpretací knihy a zároveň jako jeden z elementů knihy odkazují na ústřední téma) a navíc samozřejmě hrají ještě hlubší, obsahový význam, které ale nebudu prozrazovat. Zejména začátek knihy se tak spíše soustředí na uvedení do souvilostí a kontextu světa a pokládá východiska příběhu a budoucího konfliktu, i když sám o sobě je podle stejně zajímavý, jako gradující zbytek knihy.
Kniha je bohatá na opravdu zajímavé myšlenky nebo zajímavé pohledy na běžné myšlenky. Nechybí ani zábava, spousta zajímavých zvratů a překvapení a spousta opravdu dobrých postav. Podle mě je tam oprvdu všechno a naštěstí to ve finále funguje. Ovšem jistý základní přehled ve filosofii (platonismus, idealismus, racionalismus, analytická filosofie a fenomenologie s mirným přesahem do teorie množin) nebo ochota si dohledávat aspoň na wikipedii podle mě celkový dojem rozhodně ovlivní. Bez nich to bude zajímavé a čtivá sci-fi s dobrými nápady, s nimi to bude geniální dílo, které využivá filosofické-matematický pohled na svět nejen jako východiska pro vymyšlení příběhových motivů a literárních experimentů s nimi, ale i pro vytvoření formalních (nejen z literárního hlediska) vztahů mezi těmito motivy, čimž mezi řádky nejen Esherovským způsobem odkazuje na sebe sama nejen obsahově, ale i formálně (akorát že nejde o obrz ale knihu), ale zároveň vytváří zajímavý příbeh který je v pozdaí filosofickou polemikou. Vše navíc díky skvělému způsobů vyprávění Stephensona se velmi dobře čte, není to žádný nudný akademický jazyk, jak by se z vybraných motivů mohlo zdát.
Pro mě jedna z nejlepších knih co jsem četl vůbec. Možná úplně nejlepší. Takové sci-fi jméno růže pro 21. století.
