azzies komentáře u knih

Moje první setkání s Jodorowskym, a nedopadlo vůbec špatně.
Pozor, možné spoilerojdní informace!
První třetina je takový roztahaný úvod do popisovaného světa (měl jsem občas chuť přeskakovat psaný text - prostě nudil a příběhu nijak nepřispíval), druhá už funguje velmi dobře, příběh nabírá správné tempo a závěrečná třetina už zase ztrácí dech. Nicméně, tolik twistů a "cože" momentů v jedné knize jsem dlouho neviděl. Takže jsem se bavil, přestože některé z nich svojí NElogikou zcela popírají jinak promyšleně vystavěné dějové linky. A užíval si i tu kresbu, která je, alespoň z počátku, než jsem si zvykl, dosti nepříjemná. Proč? Kreslíř zobrazuje svět až přehnaně realisticky, ve tvářích se zrcadlí povahy postav a že to jsou většinou povahy nedobré, to nás autoři ubezpečí hned na začátku. Zvolené potemnělé barvy pak podtrhují celkovou náladu komiksu.
Takže, kniha baví dobře, poučení, či spíš zamyšlení nad životem, dobrem a zlem atd. ano, ale ten konec...ten konec.

2 08.11.2019

Kniha Běsobijce je pro mě velkým překvapením.
Ukazuje, že v naší historii jsou témata, která mají velký potenciál pro novou a původní tvorbu.
Je až s podivem, jak málo jsou využívána.
Úvod knihy, cca 100 stran jsem se velmi dobře bavil a těšil se na další stránky. Občas drhly dialogy a lovestory byla dosti okatá, ale příběh včetně soubojů byl zajímavý. Ve třetině knihy už se drive vytrácel a za polovinou jsem se začal nudit a knihu odložil. Bohužel.
Fantasy prvky byly akorátní, některé artefakty originální, Ašiga proklatě nebezpečná a zasazení do našich reálií bezkonkurenční. Ale na mě zbytečně natahované.

2 17.09.2019

Musím nerad, ač fanoušek animované verze (neodsuzuji ani tu filmovou) a čtenář uvědomující si význam knihy ve světové kultuře (pro ni ?), hodnotit nízko.
Manga má svoje specifika, počítal jsem s tím, dočíst dílo do konce přesto bylo náročné. Děj je velice pomalý, snaha autora vše vysvětlovat tomu jen napomáhá. Některé nápady (vynálezy, postupy) se nám dnes po téměř 30 letech od napsání jeví jako nesmyslné, případně zastaralé. Ale to mi nevadí, podobně vyznívají i jiná scifi od jiných autorů, protože to je jejich specifikum. Akorát technologický pokrok nám brání vidět svět tehdejší optikou. Vzpomínáte si, jak v roce 1997 agent 007 řídil svoje bmw při útěku mobilem? Tehdy to bylo hardcore scifi řešení.
Kresba je jinak pěkná, možná mohla být jen černobílá, nebo jen barevná (každá má svoje kouzlo).
Hlavní přínos díla je v myšlenkách, které v zaznějí a které do té doby nikdo tak dobře nezkombinoval.
Člověk vs. stroj. Mysl vs. stroj. A hranice mezi nimi.
Dnes už možná myslící stroj nevypadá tak nereálně. Je proto tato představa méně děsivá?

2 16.01.2019

Dávám jen čtyři hvězdy. Bohužel.
Pozor, možný spoiler!!!
Začátek byl zase trochu pomalejší (jako první díl), měl jsem pocit, že se vypravěč trochu ztrácí, nebo se zasekl a neví jak z toho ven. Kolem 200. stránky ale nabral dech a já jsem se výborně bavil. Čcheng Sin se nestala mou oblíbenou postavou - spíše naopak (byl to záměr?) a proto jsem si začal přát trochu jiný směr uzavírání příběhu. Ten (konec) je sám o sobě...divný. Když se do vesmíru měla vrátit veškerá hmota, aby mohl pokračovat na své cestě, najednou nevadí těch 5 kilo nechaných ve vesmíru č. 647? Tady s tím se autor asi určitě pral. A to hodně.
Jinak je to skvělá série a rozhodně by si zasloužila i jiné, než knižní zpracování. Ale kvalitní zpracování.

2 05.01.2019

Jako druhý díl série velice slušné čtení. Tady už to trochu víc odsýpá a docela dost se toho děje. Většina děje ale dává smysl a jen velice těžko se kniha odkládá,dokud není dočtená

2 05.01.2019

Zase z jiného soudku, název evokuje ukrajinské město a pak se nestačím divit, o čem, že to je. Ale je to skvělé! A k tomu jeden parádní moment překvapení? Tak to má být...

2 03.01.2019

Nedočteno, nemá to ten spád jako první dvě knihy, navíc dost překombinovaný děj. Nebavila mě.

1 25.07.2020

Nehodnotím, hvězdami, nechci kazit hodnocení.
V rámci svého žánru má kniha spoustu spokojených čtenářů, já mezi ně patřit nebudu. Proč?
Na komiks to "bylo moc ukecaný". Takže mě v cca třetině přestalo bavit číst spoustu těch písmenek.
Příběh je jinak velmi originální a zábavný, kresba propracovaná s takovým depresivně ponurým ,zeleným odstínem. Nejen tvář hlavní postavy naprosto skvěle vyjadřuje emoce, to mě bavilo asi nejvíc.

Jak na mě kniha působila? Přesně tak, jako její obálka. Připomíná člověka, ale člověk to není.
Mám scifi rád, ale posunutí příběhu do 24 století jako obhajoba telepatie a sebe-teleportace silou mysli (omezená pouze na prostor vně vakua) není pro mě.
Autorovi se nedá popřít umění poutavě vyprávět a některé scény byly skutečně velmi zábavné, nicméně motivace postav a některé nápady jako 3000 let stará krevní msta u člověka ,který má mírně králičí vzhled, což prozrazuje jeho asijský původ? Je to jako číst hromadné emaily, které popisují koronavirus jako biologickou zbraň vytvořenou........státem (doplň dle uvážení) a na konci obsahující větu: Rychle přeposílej tuto zprávu dál, než nás smažou.
Rozumím tomu, že si kniha své čtenáře najde, ale já mezi ně nepatřím. Proto nehodnotím.

No...kresba je sice dobrá, na mě ale působí takovým tím divně realistickým způsobem, občas dosti nepříjemným.

1 27.04.2020

Nebudu hodnotit, nechci kazit průměr, prostě to šlo mimo mě.

Zábavná knížka, básnické vyprávění baví, obrázky ještě víc.
Příběh skrývá ponaučení, které jsem vůbec, ale vůbec nečekal.

1 15.01.2020

Je to sborník erotických povídek, takže není na místě očekávat hluboce filozofické debaty, ale zábavu ano.
Některé příběhy splnili aspoň to, jiné vůbec.

1 15.01.2020

Knížce by slušel větší formát, některé fotky jsou hodně malé.
Jinak ale pěkná pohádka a zvolený styl potěšil.

1 21.12.2019

Předmluva knihy je autorův velmi osobní popis vzniku (záznamu) velmi osobních příběhů někoho jiného. A zvolená forma obrázkového vyprávění tomu přesně odpovídá.
Příběhy mladíka, jehož první vozidlo, které řídil byl tank a který měl už na cvičáku 2x trochu toho štěstíčka a nepřišel o to nejcenější. A to byl teprve začátek. Ani chvíli jsem nepochyboval o pravdivosti vyprávěných příběhu, protože právě tak neuvěřitelný je život. Melancholie citlivého člověka vrhnutého do 2 světové války dává knize specifický charakter a nemusí vyhovovat každému, kdo se o ww2 zajímá.
Kresba je nekomplikovaná, šedobílá na žlutém (zažloutlém) papíru, vyvolává dojem starého výtisku a spíše jen doplňuje vyprávění.
Vyprávění moudrého člověka.

1 13.12.2019

Moje první setkání s Moebiem.
Po otevření a zalistování knihou jsem byl překvapen rozdílností stylů první barevné části (příběhy) a druhou, černobílou (jeden příběh, který vyšel na pokračování a je zde kompletní) částí. Na konci knihy je pak menší rozbor toho, jaké techniky autor využíval, a v čem byl objevný. Nejdříve jsem se pustil do barvených příběhů. Kresba je původní a barevně zajímavá, téma je neobvyklé, možná záhadné a rozhodně temné. Nic co by mě zaujalo, abych se k tomu vracel. Do následující Hermetické garáže jsem neměl moc chuť se pouštět, tak jsem si přečetl závěrečný rozbor a ten mě přesvědčil, že mám H.G. zkusit.
A nestačil jsem se divit. Příběh asi trochu odpovídá době, kdy vznikal a jeden by řekl, že mu neví hlavy paty, ale pak je tu kresba. Kresba tenkou černou linkou - linkou která zastane vše, co je potřeba. Plastičnost objektů, postav, pozadí, času...a geometrická a perspektivní práce je dotažená velmi, velmi daleko. Snové prostředí je navíc schopno pojmout velkou paletu rozdílných nápadů, které ale takto graficky zpracované vytvářejí uvěřitelný svět.
Některé panely by mohly bez potíží fungovat jako samostatné obrazy, několikrát jsem listoval knihou tam a zpět a znovu si prohlížel stejné obrázky, v nichž se dalo najít občas něco, co nebylo při prvním čtení objeveno.
Takže, dopadlo to dobře, velmi dobře, jen slabší příběh (nebo spíš jeho 70ková ulítlost) zabraňuje vyhoupnutí té páté hvězdě. A kandidát na čestné místo v knihovně...

1 03.12.2019

Se svým komentářem se připojím ke skupině čtenářů, kteří považují děj tohoto komiksu za jeho slabší článek. Příběh jako takový by mohl být výborný , kdyby měl třetinovou délku. Samotná zápletka je sice založená na severské mytologii, ale je originální. Ale těch zbytečných písmenek, co tam je...
Kreslíř musel chtít opravdu hodně moc tuto knihu zpracovat, protože děj je hodně, hodně natahovaný a ve spoustě oken je namalováno vlastně to samé. Kresba jako taková je velmi dobrá, nápaditá, barevně vkusná, až na tváře postav, které jsou nevýrazné a možná až nesympatické.
První večer jsem knihu dočetl do cca poloviny, další den jsem zbytek prolistoval a knihu nachystal k vrácení do půjčovny.

1 10.11.2019

Tak jo, už vím, kde se vzal "milášek"...
Na knize jsou pro mě nejzajímavější dvě věci - seznámení s německými mýty a pak kresba, která je většinou nádherná.
Příběhy, tak jak nám jsou představené, jsou evidentně spojené se severskou mytologií, takže tu je jednooký bůh Wotan, Donner s kladivem, Loge je vypočítavý stejně jako Loki, kouzelné předměty mění podobu nositele a pak prokletý prsten, po němž všichni touží. Občas je příběh trochu nelogický, jindy nepřehledný a natahovaný. Ale ne natolik, aby začal vysloveně nudit.
Kresba je vesele pastelově barevná, zvýrazněna tenkou linkou, s odstínem pozadí podle potřeby. Je hodně obsáhlá, každá stránka je přesně vyskládána jednotlivými okny a každé okno je detailně vykresleno a znázorňuje přesně to co má. Některé stránky jsou (podle dodatku autorů na konci knihy) adaptací hudební složky předlohy a jsou poznat podle toho, že sice pěkně vypadají, ale jsou jaksi zbytečné. Napadá mě jen málo komiksů, které mají tak jako tento kresbu líbivou, ale ne natolik, aby byla podbízivá, nebo dětinská. Klobouk dolů před autorem, skoro 500 stran, to musela být fuška.
Celkově tedy velmi hezká kniha, která se pěkně čte, ale není to na jedno dopoledne.

1 03.11.2019

První kapitola knihy mě skutečně velmi bavila (o postavách se stovkami Dechů bych se rád dozvěděl víc) a začal jsem se těšit na další čtení. Vyprávění pak začalo skákat od jedné postavy na další, vysvětlování jejich motivací se stalo jedinou náplní stránek a to, bohužel není čtení pro mne. Takže odloženo, nedočteno.

Svět Petera Granta jsem si během čtení celé serie hodně oblíbil. Bavily mě zápletky, postavy i policejní humor. Pravidla fungování fantazy světa jsou celkem jednoduchá a celé to tak nějak i dává smysl.
To se o komiksu Čarojizda říct nedá. První třetina pro mě byla záhadou (neustálé nesmyslné skoky v příběhu + co ta stránka s tankem, nebo ta s textem začínajícím na @), druhá třetina taková...nudná a závěr ? Vlastně ani nevím, kdo nebo co. Možná, že takhle nejak může vypadat pokus o zkrácení 300 stránkového románu na x-stránkový komiks, nevím.
Kresba je trochu víc mainstreamova, hlavní postavy velice přesně odpovídají svým knižním predobrazum, možná až moc. Naproti tomu, Molly je sice velmi sexy, ale nevypadá, že by měla "příliš mnoho zubů ".
Knize dám ještě druhou šanci, pak se rozhodnu, zda si jí nechám, zatím jen pouze proto, že patří do série. Tak trochu.

1 22.07.2019