AURIL
komentáře u knih
Historička
Elizabeth Kostova
Nudné!!! Velmi výjimečně přeskakuji v knihách řádky... tady jsem byla nucena jinak bych se zřejmě unudila k smrti a s četbou knihy bych se trápila ještě mnohem déle než jsem se ve finále trápila.
Našly by se zde dobré pasáže, ale velmi pomálu.
Takže kniha dle mého názoru nemastná neslaná a druhé přečtení nepřipadá v úvahu.
Živého mě nedostanou!
Dušan Fabian
Kniha má pár světlých momentů, místy je i vtipná - včetně výrazů, na které si stěžuje uživatel lukyn. Každopádně jsem místy musela kroutit hlavou a útrpně si povzdechnout nad obsahem. Zejména jsem po celou dobu trpěla silným dojem, že se autor svým stylem snaží napodobit jiného českého autora, což se příliš nepovedlo, a tak bychom se všichni měli tvářit, že vlastně byla psána s velkou nadsázkou. Suma sumárum - velmi, velmi, velmi nenáročné čtení, které bych znovu nechtěla absolvovat.
Hypnotizér
Lars Kepler
"ACH JO" nic jiného k této knize nemůžu asi říci - lépe, nic výstižnějšího k ní nejde říci. Vlastně jsem ji dočetla jen proto, abych na vlastní oči viděla, co za naprosto připitomnělé a nepravděpodobné dialogy, reakce postav a vůbec celkový děj je někdo schopný vymyslet (stále jsem v šoku z toho, co všechno je schopný patnáctiletý kluk).
Takže opakuji "Ach jo" a gratuluji si k tomu, že jsem tuto věc - výraz kniha fakt nemůžu použít - měla jen půjčenou a ne koupenou.
Dlouhý pochod
Stephen King
Můj první King\Bachman a obávám se, že ne poslední. Neuvěřitelný co dokáže tenhle člověk rozehrát na trati dlouhého pochodu.
Pád Anne Boleynové
Alison Weir
Období tudorovské Anglie mě z nějakého důvodu fascinuje, takže tahle kniha je pro mě více než zajímavá, jelikož Weirová se nebojí uvést i ty sebemenší detaily, které se jí podařilo vypátrat. Možná je dobré se zmínit, že se rozhodně nejedná o oddechové čtení a člověk se musí soustředit, aby vše vstřebal a pochopil.
Rytíři Čtyřiceti ostrovů
Sergej Lukjaněnko
Nápad skvělý, tenhle člověk má prostě skvělou fantazii. Bohužel je na knize dost znát, že se jedná o prvotinu.
Nadchází ráno
Sergej Lukjaněnko
Řekla bych, že až tady Lukjaněnka začal příběh bavit, jinak si ten obrovský rozdíl mezi první a druhou knihou nedokážu vysvětlit.
Chladné břehy
Sergej Lukjaněnko
Řekla bych, že Lukjaněnko má na kontě mnohem povedenější knihy - vlastně bych ji ohodnotila jako druhou nejslabší, tedy po „Rytířích“. Není problém ani tak v nápadu a příběhu samotném, jako ve způsobu, jakým je kniha napsána - místy dost skřípe. Zejména jsem měla problém s podivně vedenými dialogy. Říkám si ale, že je možná chyba na straně překladatele. Nějak si nedokážu představit, že by něco takového byl schopen vyplodit Lukjaněnko sám - v prvotině ano, v "druhotině" ano - ale ne v knize, která je cca 15 v pořadí.
Zajatá královna
Alison Weir
Snad jen 2x v životě (včetně tohoto případu) se mi stalo, že jsem se nemohla dočkat konce knihy! A rozhodně to nebylo kvůli nervy drásajícímu příběhu a ukojení zvědavosti, které snad čeká na jeho konci!
Abych pravdu řekla něco tak špatně napsaného jsem dlouho neměla v ruce... a navíc od Weirové? Kniha pro mě byla velké zklamání, snad na tom měl podíl i překladatel? Nevím, možné to je, nicméně podivná oslovení, ještě podivnější chování některých postav, chabá slovní zásoba a z toho plynoucí proud neustále se opakujících slov, to že hl. postavu nezajímá nic jiného než to, kdy se s někým vyspat nebo kdy kde a po kom toužit - bez ohledu na mnohdy velmi vypjaté situace ve kterých se nachází... trochu fraška.
Weirovou mám ráda, tedy… její literaturu faktu mám ráda! V tom je skvělá, výborná, úžasná a s chutí si její knihu přečtu. Jde-li o psaní románů – soudím podle této jedné knihy, jiné romány mohou na úplně jiné úrovni, nicméně zkoušet to nebudu – někdo by jí to měl zakázat.