asakz komentáře u knih

Velmi zvláštní kniha, proměnlivá jako sen, plynule přecházející mezi věcmi banálními a nejhlubšími tajemstvími Vesmíru, přičemž jedno se živí druhým a zároveň je opět plodí jako když uroboros pohlcuje svůj ocas.
Začíná to jako příběh o toxickém partnerském vztahu (zde jsem narážel na některé překvapivé paralely ke svému vlastnímu životu, zatímco jiné aspekty s ním spíše kontrastovaly, což již samo o sobě bylo obohacující). V jisté části se však vše dramaticky mění a čtenář spolu s hlavním hrdinou podstupuje archetypální pouť nejprve skrze psychologické peklo a posléze cestu ducha od bodu nejzazší nerozlišenosti (zjevně odpovídající kabalistickému Ein Sof, ač autor používá spíše gnostickou a řeckou/římskou terminologii) po sestupné dráze až k opětovnému vtělení duše na fyzické pláni. Během této cesty putující duše vede zajímavé hovory s bytostmi představujícími příslušné úrovně a aspekty stvoření, přičemž hloubka a zároveň srozumitelnost některých sdělení je opravdu úžasná. Zakončení příběhu je také velmi překvapivé a čtenáře nutně přivádí k dalšímu zamyšlení nad poměrem iluze a reality. Po tomto "úvodu", který tvoří větší část knihy a jejímž autorem je Pjér la Šé'z následuje krátký doslov Vladimíra Chrze a po něm cca 30 nečíslovaných stran Hovorů se Stvořitelem od Pavla Černého.
Nečekejte však něco ve stylu Hovorů s Bohem od N. D. Walsche - jak podotýka Milan Buchta na zadní straně knihy, toto je velmi syrový materiál. Řekl bych, že se jedná doslova o vyvřeliny kolektivního nevědomí a možná i autorova velmi osobního podvědomí (někdy není snadné odlišit, co nějakým způsobem reflektuje hlubší realitu a co spíše kopíruje zmatené a často iluzorní ideje rezonující na povrchu či pod povrchem v současné společnosti). Celé je to psané poněkud schizofrenním jazykem, překvapivé hluboké myšlenky střídají banality, lásku hrozby. Teprve ke konci jsem pochopil, že Pjér zřejmě vzal některé z těchto obsahů nevědomí, zpracoval je a brilantním způsobem zasadil do smysluplného kontextu v úvodním příběhu.
Celkově se mi kniha jeví jako geniální nadčasové dílo, které ani nemohu dosti doporučit.

4 13.08.2022

Mravenci mne fascinovali již v raném dětství, kdy jsem vyrýval části jejich kolonií a umísťoval do zavařovacích lahví, abych mohl pozorovat, kterak si staví chodbičky podél skleněných stěn, přenášejí larvičky a kukly a hemží se sem a tam. Byl jsem tím tak zaujat, že mi nevadily ani ruce oteklé od mravečích kousanců. Temnou stránkou tohoto počínání byly mravenčí války, které jsem záměrně vyvolával vsypáním mravenců jiného druhu do téže láhve, a špatné konce umělých hnízd, do kterých, poté co jsem je někde nechal ležet, napršelo nebo se zapařila na prudkém slunci. Neměl jsem ovšem tolik cílevědomosti, trpělivosti a systematičnosti jako autoři této fascinující knihy. Jako populárně naučná publikace je nesmírně čtivá, nabitá zajímavými informacemi a plná černobílých i opravdu kvalitních barevných fotografií a ilustrací. Proto lze zajisté autorům odpustit některé spekulace a osobní názory, na něž v doslovu upozorňuje Doc. RNDr. Pavel Kovář. Škoda jen, že tito pozoruhodní tvorečkové páchají svojí trofobiózou se mšicemi takové škody na zahradě.

4 13.06.2022

Tato útlá knížečka poměrně hojně se vyskytující v antikvariátech reprezentuje to nejlepší z knižní tvorby své doby (20. století před 2. světovou válkou) - obsahuje řadu krásných barevných i černobílých ilustrací a text, který je sice jednoduchý (kniha je určena primárně pro děti), ale prodchnutý zvláštním duchem a poezií. Přestože autorka věnovala knihu dětem, není to pohádková fantazie, nýbrž je podložena studiem dobových reálií a starobylých egyptských textů, které jsou uvedeny spolu s dalšími doplňkovými informacemi v poznámkovém aparátu na konci knihy. Příběhy jsou uvěřitelné (samozřejmě s tím, že obsahují mnohá mytologická témata) a vzbuzují příjemný dojem, že autorka nejen pečlivě nastudovala podklady pro své dílo, ale dokázala se i úspěšně vžít do života a mentality tehdejších lidí. Proto knížku doporučuji každému, kdo se zajímá o život a mytologii starého Egypta nebo třeba jen miluje kouzelnou atmosféru dýchající ze starých knih :-).

4 26.02.2021

Vskutku fascinující kniha. Přestože je jako autor uvedena Aniela Jaffé, jedná se z větší části o Jungovu autobiografii psanou v "ich" formě a uspořádanou dílem chronologicky a dílem tematicky. Dodatek pak tvoří velmi stručný výběr z Jungovy korespondence, Jungovy medailonky tří významných osobností z jeho života, kapitola o Jungově rodině od A. Jaffé a malý, ale velmi zdařilý slovníček pojmů. Přiloženo je též pseudognostické Jungovo dílko Septem sermones ad mortuos, které mně před mnoha lety přišlo jako nesmírně hluboké filosofické pojednání, avšak nyní se mi spíše jeví jako trochu zbytečné žonglování abstraktními pojmy a možná i trochu rozumím, proč se k němu později Jung nechtěl příliš znát. Jako celek je kniha čtivá, nabitá informacemi a dobře uspořádaná. Taktéž nelze pominout vynikající překlad od pana Plocka včetně užitečných poznámek pod čarou a nádherné ediční poznámky svědčící o hlubokém zájmu, znalostech a pochopení Jungova díla. Jediné, co snad trochu chybí, je obrazová příloha. V každém případě tohle prostě nesmí chybět v knihovně žádného Jungova příznivce.

4 01.09.2020

Toto svým rozsahem spíše drobné dílko nepochybně patří mezi skvosty duchovní literatury dostupné v českém jazyce. Už sama Alexandra David-Neelová jakožto autorka základního textu je zárukou toho, že se nejedná o povrchní opis cizích myšlenek (jak tomu v této oblasti bohužel často bývá), ale o originál plně založený na vlastních zkušenostech a poznatcích získaných přímo od zasvěcených učitelů tibetského buddhismu. Komentáře Květoslava Minaříka pak ještě zvyšují hodnotu tohoto výborného textu. Přestože se nemohu považovat za pravověrného buddhistu pro svůj stále ještě příliš pozitivní a emotivní vztah ke světu vezdejšímu, je mi tibetský buddhismus v podání těchto dvou autorů blízký a čtení této knihy pro mne bylo velmi inspirující jako, pevně věřím, bude pro každého přemýšlivého člověka.

4 26.08.2018

Stará legenda o pražském golemovi spojená s příběhem nenaplněné lásky. Ale nebojte: nejedná se o žádnou červenou knihovnu ozvláštněnou naivními zmínkami o kabale - autorovy znalosti židovského prostředí mu umožňují dát románu větší hloubku a věrohodnost. Ovšem, pokud nejste ochotni uvěřit, že Slovo má moc vdechnout život i hromadě vltavského bahna, musíte knihu brát nikoliv jako historický román, ale spíše jako pohádku pro dospělé ... nebo jako alegorii o zneužití moci lidskou pýchou a hloupostí. Trochu rušivě na mne působila závěrečná část epilogu, ale to je jen drobná vada na kráse (nebo mé nepochopení) jinak vcelku zdařilého díla.

4 16.03.2018

Tak nevím - mé dojmy z tohoto díla jsou rozporuplné. Měl jsem vysoká očekávání a zprvu přišlo velké zklamání. První, delší část knihy, mne brzy začala nudit a musel jsem se občas nutit, abych vůbec pokračoval - opakuje se totiž donekonečna stále stejné schéma: poutníku je představeno další světské zaměstnání, povolání či cíl snažení, poutník přistupuje s nadějí, odhaluje však nešvary, klam a pokrytectví a znechucen se odvrací. Celá první část by se tak dala při troše nadsázky shrnout jako celý svět je prohnilý, marnost nad marnost. V druhé části pak poutník nalézá své štěstí v Kristu - Komenský tu pak pronáší mnohá moudra (nejen křesťanské) mystiky. Osobně na mne působí mírně rušivě onen křesťanský kontext (Bibli jsem nějak nikdy úplně nepřišel na chuť), ale to je hodně subjektivní; celkově je druhá část celkem milá, ale nijak objevná.

4 10.09.2017

Václav Cílek je jednou z mála veřejně známých osobností (v jeho případě se mi nějak příčí použít slovo "celebrita") našeho národa, které podle mne opravdu stojí za to poslouchat a číst. Autor v jedné ze závěrečných kapitolek knihy píše: "Zcela převládají knížky na téma, že to s námi blbě dopadne, ale většina děl klasické literatury je útěšná stejně jako barokní hudba nebo krajinomalba 19. století." A stejně tak útěšná a krásná je i tato kniha, která v sobě dokázala harmonicky skloubit pragmatické otázky a poezii. To vše doplněno fantastickými kresbami Kateřiny Piňosové. Mne osobně, jakožto nadšeného zahrádkáře, první část knihy nazvaná Res rustica bohemica, dostala do skutečně zvláštní nálady, jež byla směsicí nostalgie, smíření, harmonie a důvěry v přírodu. Celá kniha vyznívá nakonec přes mnohá varování a nastínění hrozeb, jimž budeme muset v budoucnu čelit, velmi optimisticky. Možná je to také tím, že přesně v duchu Sorokinovy proměny smyslové kultury v duchovní, kniha promlouvá spíše než ke konzumní a pudové přirozenosti člověka k jeho schopnosti přesáhnout vlastní přízemnost a titěrnost v poměru k Všehomíru :-)

4 28.05.2017

Ke každému dílu této tetralogie se dlouho odhodlávám, prvních pár stran se do toho musím skoro nutit, ale pak mě děj knihy chytne a nepustí až do konce. I pro tento díl platí, stejně jako pro předchozí, že děj je velmi poutavý a autor zde docílil úžasné rovnováhy mezi popisem individuální psychologie postav, vztahů mezi nimi a politické roviny. Nechybí ani popis bitev a milostných vztahů. Právě touto vyvážeností různých aspektů života našich dávných předků mi přijde dílo výjimečné. Trochu Vondrušku podezřívám, že je popis historických událostí možná poněkud ovlivněn vlasteneckým postojem autora, ale nejsem historik ... a i kdybych byl, kdo to už dnes dokáže objektivně posoudit? Každopádně se dle mého jedná o výborný historický román z vrcholného období českých dějin a knihu mohu jen doporučit.
Jediné, co mi trochu chybí (oproti některým jiným autorům píšícím historické romány - např. Cornwell nebo Severin) je alespoň stručný historický dovětek, kde by bylo okomentováno, které události, případně z jakých zdrojů, jsou historicky doložitelné a co je jen autorova fabulace.

4 26.02.2017

Kniha je zajímavá spíše z historického hlediska, než svým obsahem. V době svého vzniku to jistě byla bomba; dnes je již i český knižní trh zaplaven nespočetnými tituly obsahujícími úplnější a zasvěcenější informace. Kniha je jakýmsi kompilátem o indické askezi a józe z různých, zejména anglofonních, zdrojů. Sestává se ze čtyř dosti odlišných částí. První přináší různé, dnes již klasické a spíše spektakulární než poučné, příběhy fakírů a jóginů (pohřbení zaživa, manipulace s kobrou, davová hypnóza apod.). Druhou část tvoří příběh a výroky Rámakrišny. Následuje oddíl o józe, kde jsou velmi stručně slovně popsány některé ásany, mentální a pranajamické techniky a také samádhi podle Weinfurterových představ. Celou knihu pak uzavírá výčet a popis rozličných hinduistických sekt.

3 24.04.2024

Podle mne poklad duchovní literatury, který je ojedinělý nejen v českém, ale i světovém měřítku. Druhý díl trilogie rozšiřuje i prohlubuje obsah dílu prvního; logicky, neboť zatímco o Šivovi, aspektu čirého vědomí, vlastně nelze nic více říci, Šakti, aspekt tvořivé energie a projevu je tím, co lze přece jen nějak myslí uchopit a co je předmětem rozlišování (toto jsou ovšem moje interpretace). Autor sice některé informace opakuje znovu a znovu, což ale není na škodu s ohledem na tendenci ve světě fungujícího člověka pouštět pravdy duchovního rázu rychle ze zřetele. Toto je jedno z těch mála vzácných děl, které je vhodné konzumovat po malých dávkách a které pouhým čtením a rozjímáním pozvedají člověka z pozemského pinožení blíže k Duchu (aniž by však sváděly k nějakým únikům z reality). Třetí díl trilogie nevyšel a nevyjde, avšak jelikož se má týkat guru jógy, vidím v tom určitý symbolický význam. V každém případě děkuji autorovi za tuto duchovní perlu, která bude mít čestné místo v mé knihovně a k níž se jistě budu v budoucnu vracet.

3 13.04.2024

Výborná kniha o obdivuhodné ženě a světici. Životopis sv. Terezie z Avily je vypracován velmi pečlivě, dopodrobna ozdrojován a přitom dobře čtivý. Moudrost, dobrota, víra, obrovská pokora a síla, s jakou Tereza čelila všemu utrpení a protivenstvím (a že jich nebylo málo) mohou být povzbuzením a příkladem každému. Kromě toho je pro mne tato kniha dokladem, že osvícení mystikové mohou vyrůstat v jakémkoliv prostředí a v lůně kteréhokoliv náboženství či úplně mimo ně, neboť rozhodující jsou nakonec hluboce vnitřní kvality jedince. Přestože o sobě prohlašovala, že je dcerou katolické církve, jsem přesvědčen, že by si musela výborně rozumět třeba s takovým Rámakrišnou, Milarepou nebo dokonce i s Castanedovým donem Juanem. Jelikož rozhodující u těchto jedinců není nauka a dogma, ale sebepoznání, obrovská autenticita a upřímnost, laskavost, humor, absence ega a hluboký vnitřní vztah k té velkolepé Síle, Inteligenci a Vědomí, kterou pro absenci lepšího výrazu nazýváme Bohem. Možná to mnohým přijde nepřípadné, ale svým přístupem a absolutně pokorným podřízením autoritám, které však nakonec bylo korunováno vítězstvím, ne jejího ega, ale právě božího záměru, mi připomněla Švejka. Jediné, s čím jsem snad úplně nesouzněl, byla ta adorace utrpení jako důkazu lásky ke Kristu. Ne, že bych snad nechápal, jaký smysl má utrpení při rozpouštění ega a překonávání vazby na fyzické tělo a světské záliby, ale přesto stále nějak cítím, že na konci mystické stezky by především měla být radost. Ale je pravda, že radost bezpříčinná, takže vlastně vnější podmínky, včetně nemocí těla, jsou nepodstatné a i toto nám životopis této nádherné ženy ukazuje. Doporučuji.

3 29.03.2024

Po dočtení knihy jsem si hned mohl potíže s rozhodováním vyzkoušet v praxi - řešil jsem totiž zásadní dilema, zda ohodnotit 4mi nebo 5ti hvězdičkami. Knize totiž v podstatě nemám co vytknout - nepřináší sice nic světoborného, ale téma navozené názvem zpracovává poctivě a citlivě. Začátek knihy mne tedy párkrát přivedl k údivu nad naivitou a člověk by skoro řekl amatérismem některých citovaných psychologů a ekonomů, jejichž teorie a interpretace statistických dat dle mého odpovídaly maximálně tak úrovni středoškolského studenta. Zároveň mi kniha poněkud polechtala ego, když jsem zjistil, že se zřejmě rozhoduji racionálněji než většina. S dalším čtením však úroveň a použitelnost informací rostla a v zásadě jsem dostal, co jsem očekával. Je samozřejmě důležité pochopit, jaká je cílová skupina - pokud čtete literaturu na podobná témata často, pravděpodobně se zde mnoho nového nedozvíte, jelikož je kniha převážně shrnutím a extraktem jiných odborných prací týkajících se rozhodování a intuice. Závěr knihy pak obsahuje dle mého zdařilou rekapitulaci doporučení do praktického života. Takže ačkoliv jsem původně hodnotil 4, přece jen v rámci spravedlivého hodnocení musím dát nakonec plný počet :-)

3 02.01.2024

Zpočátku typicky ajvazovské prolínání naší "reality" s fantaskními světy, až jsem si v jeden moment říkal, že už mne to snad i trochu přestává bavit. Poznenáhlu se ovšem z knihy vynořil přece jen zas trochu jiný příběh - bylo zde více psychologie, více vztahů a při čtení mne jímala melancholicky teskná nálada. A taky smíření: neboj se, neboj se, porážky ani vítězství. Pěkné. Ajvaz mne opět nezklamal.

3 29.07.2023

Řadit toto dílo do fantasy žánru je podle mne dosti zavádějící. Ačkoliv podle anotace by se mohlo zdát, že se jedná o klasickou young adult fantasy a na zadní straně knihy je uvedeno "Pro čtenáře od 14 let", popravdě řečeno si nemyslím, že náctiletý čtenář či čtenářka tuto knihu ocení. Ať už se vám pod fantasy žánrem vybaví Harry Potter, Pán prstenů nebo třeba Barbar Conan, toto je něco diametrálně odlišného. Pokud bych hledal příběh alespoň vzdáleně podobného charakteru, spíše mne napadají autoři jako Ajvaz nebo romány jako Valis Philipa K. Dicka. V jistém smyslu svým zvláštním myšlenkovým experimentem může připomínat i J. L. Borgese. Ale jako každé výjimečné dílo, i toto se vzpírá jakémukoliv zařazení do nějaké kategorie.

Čtenář společně s hlavní hrdinkou vstupuje do světa, který se vymyká běžnému chápání, tápe a marně se snaží odhadnout smysl příběhu. Postupně se mu pak odhalují dílčí střípky poznání jakési metareality, avšak definitivní odpověď na své otázky v pojmově-racionální rovině nedostává ani v závěru knihy. Příběh se čte sám - autorům se daří udržovat čtenáře v neustálem napětí, jak to bude pokračovat, ale jedná se spíše o dobrodružství ducha, velká část událostí probíhá v mentální sféře hlavní hrdinky, i když následky se leckdy v poměrně drastické formě přelévají i do vnějšího světa. Z toho důvodu patrně dílo ocení spíše introvertní jedinci; někomu, kdo očekává magické souboje nebo milostný románek s nadpřirozenými bytostmi, může děj připadat nudný a bude patrně zklamán.

Filosoficky založeného čtenáře, který rád zkouší alternativní pohledy na stavbu a původ naší reality a lidské psýché a není líný přemýšlet nad hlubšími souvislostmi, podle mne tato kniha musí nadchnout.

3 04.07.2023

Mladá osiřelá židovka emigruje z poválečné Británie ilegálně do Palestiny, aby se podílela na vzniku nového židovského státu. Nic však není takové, jak se jevilo z dálky. V Tel Avivu, kde po krátké a drsné zkušenosti z kibucu skončí, se setkávají Židé z různých částí světa všichni poznamenaní nějak svou původní domovinou, každý ovšem jinak, takže mnohdy jediné, co je pojí, je urputná naděje v nový, opravdový domov.

Kniha je, pro mne překvapivě, zcela prosta jakýchkoliv náboženských idejí či židovské duchovnosti - žádná tóra, talmud či kabala. Příběh nemá nic společného s úsměvnými rabínskými historkami - většina aktérů je drsně pragmatická, snaží se jednak přežít a pak zvítězit, v dané fázi historie zejména nad Brity, k čemuž jsou všechny prostředky dobré - podvod, klam a špionáž, únosy, terorismus... Nový Žid je Žid bez minulosti, bez tradice, ale zato hrdý na své židovství. Paradoxně se tedy dopouští stejné nepravosti, jaké se jiné národy dopouštěly vůči němu - elitářství, pocitu nadřazenosti, vyhranění se proti gójům (a často i proti "jiným" Židům). Tato vlastnost je však tím nebezpečnější, čím inteligentnější je její nositel; a Židé jsou nepochybně velmi inteligentní národ. Pak snadno vzniká velké dobro, když se inteligence snoubí s pokorou, moudrostí a duchovností, nebo velké zlo, když se spojí s egoismem, omezeností a přízemní vypočítavostí.

Bohužel, jak poznamenává hlavní hrdinka knihy: "...utrpení zušlechtí málokoho." Častěji přichází touha po pomstě a pocit oprávnění šířit utrpení dál. V knize se mísí politika s různými idejemi často zmatenými, někdy stojícími za zamyšlení. Ačkoli autorka, sama narozená 1951 v Liverpoolu, stěží může vycházet z vlastních zkušeností, jak tvrdí anotace, přesto je kniha zajímavým pohledem do psychologie a historie národa, který se tak silně podepsal a stále podepisuje na obrazu lidstva.

3 21.03.2023

Výjimečně komentuji, ač jsem knihu dočetl ani ne do třetiny. Já toho Steinera prostě nedám - jeho ideje sice do značné míry vychází z existujících tradic, ale jako by všechno podivným způsobem překroutil a upravil do nauky, která se mně jeví jako naprosto bizarní a nestravitelná. Knize bohužel nepomáhá, že je zápisem Steinerových přednášek, který je zřejmě plný nepřesností a, soudě dle poznámek k textu, místy vyloženě zkreslující původní smysl. Jsou zde vyloženě zajímavé myšlenky, které jinde nenajdete, ale také spousta kategorických tvrzení natolik podivného rázu, že to prostě nedokáži brát vážně (např. "Všechno, co člověk ve čtvrtém okruhu vpracuje do nerostné říše, se objeví znovu a poroste v pátém okruhu v podobě rostlinné říše; například kolínský dóm poroste v příštím okruhu jako rostlina.") Asi jsem zvolil špatnou knihu pro vstup do antroposofie; možná to jen nechápu správně (a proto se zdržuji hodnocení), ale myslím, že po tomto zážitku si na nějakou dobu dám od teosofie pohov.

Nejprve musím předeslat, že zde došlo, zjevně omylem, ke spojení dvou různých děl stejného autora - útlé, leč samostatné knihy Tajné dějiny Evropy z roku 1996, k níž se bude vztahovat můj další komentář, a třísvazkového vydání stejného názvu, které je možná rozšířením a doplněním původního textu, ale rozhodně se nejedná o identické dílo, už jenom dle rozsahu, který je násobně větší (toto vydání nemám k dispozici, takže nemohu posoudit nakolik zahrnuje kapitoly z původního textu a nakolik se jedná o nový, nezávislý výtvor).
V každém případě moje kniha je skvělý, byť stručný, souhrn esoterních spirituálních učení a s nimi spojených osobností a společností od Atlantidy, přes Egypt, Řecko, středověk až po renesanci a novověk do II. světové války. Text s ohledem na svůj poměrně malý rozsah nejde samozřejmě nijak zvlášť do hloubky a nelze od něj očekávat "tajné", jinde nezveřejněné zasvěcenecké informace. Proto se domnívám, že paradoxně nejslabším aspektem knihy je její název, jenž neodpovídá obsahu a přitahuje senzacechtivé čtenáře, kteří pak nenalézají, co očekávali, a odcházejí rozčarovaní. Přitom se jedná podle mne o velmi vyváženou historii evropské esoteriky s až překvapivě malým podílem nepodložených spekulací (ačkoliv se jim autor tak úplně nevyhnul, stejně jako drobným chybám, leč v míře zcela přijatelné a pochopitelné).
Osobně tedy knihu doporučuji každému, kdo hledá vcelku solidní a čtivý přehled směrů a osobností evropského spiritualního proudu doplněný řadou barevných i černobílých ilustrací a fotografií, zejména k osvěžení paměti a jako inspiraci pro další, hlubší studium.

Velmi útlá knížka o pouhých 108mi stranách včetně úvodu a doslovu zajisté nepřináší tvrdé a zcela nezpochybnitelné důkazy přežití individuální duše nebo, chcete-li, vědomí po smrti. Sám, přestože přesvědčen o kontinuitě bytosti přes hranici smrti, bych dokázal najít řadu vysvětlení a zkonstruovat všelijaké více či méně pravděpodobné hypotézy, jimiž by bylo možné zpochybnit autorovy závěry. Přesto nelze než souhlasit s tvrzením na titulní straně knihy: "Neexistuje ani jediný argument, jenž by nám ve smrti dovoloval vidět pouhý zánik nebo naprosté popření bytosti." Jako výčet "dobrých důvodů", nikoliv důkazů, proč věřit v život po smrti ovšem kniha funguje poměrně dobře. Kromě již všeobecně známých NDE zmiňuje další zajímavé zkušenosti, jejichž největší slabinou v mnoha případech je fakt, že jsou to svědectví z druhé ruky. Domnívám se tedy, že zapřisáhlý skeptický materialista uváděné argumenty neshledá jako dostatečně přesvědčivé. Pro nás ostatní to mohou být vcelku zajímavé, i když asi ne převratné, informace k dalším úvahám a možná i experimentům (například na poli instrumentální transkomunikace). Osobně jsem si v průběhu čtení kladl otázku, co vůbec lze u člověka vybaveného omylnou myslí a nespolehlivými smysly (jak nám s úspěchem předvádějí iluzionisté) považovat za nezpochybnitelný důkaz a skončil u závěru, že vlastně celý západní civilizací tolik vzývaný koncept "objektivní reality" je nesmyslný, ale to už je trochu jiný příběh. Co ovšem nemohu nezmínit je fantastický doslov Emmanuela Ransforda, dokonalý crossover moderní fyziky a hluboké mystiky, z něhož nečpí častá popularizační povrchnost a dezinterpretace fyzikálních faktů (bohužel je trochu pochroumán nepříliš dobrým překladem). I kvůli němu kniha stojí za přečtení.

3 22.12.2022

Fantastická kniha o podstatě tantry. Ačkoliv si stěží mohu činit nárok na kvalifikované posouzení myšlenek, které v tomto díle autor předkládá, minimálně dva fakty jsou zjevné: autor je jak svými znalostmi, tak hloubkou svých úvah vysoko nad povrchní populární esoterikou a jejím vulgarizovaným pojetím tantry, zároveň je také znát, že se v jeho případě nejedná o suchou teorii a akademický přístup k problematice (jako je tomu, žel, například v případě Gershoma Scholema a kabaly). Kapitola o okultní tělesnosti a čakrách byla sice na můj vkus snad až příliš technická, ale jinak je to opravdu skvělé přiblížení tantrické filosofie a praxe západnímu čtenáři, s mnohými odkazy na související koncepty v jiných, zejména západních tradicích (např. alchymie). Vřele doporučuji každému, kdo nehledá v tantře pouhé sexuální cvičení.

3 11.12.2022