Arlienen
komentáře u knih
Prokletý kraj
Michaela Klevisová
Od paní Klevisové mám přečtených pár knih a líbí se mi její styl psaní. Ani Prokletý kraj nebude výjimkou. Kniha má na začátku takovou horrorovou až strašidelnou atmosféru. Ve vzduchu je cítit napětí.
Líbilo se mi vykreslení Jelení Hory. Hned jsem měla chuť se tam vydat na tůru.
Kniha je psaná z více pohledů postav. To je pro mě vždy zárukou dobré knihy. Líbí se mi, když vím, co si která postava myslí.
Jak bylo zmíněno v ostatních komentářích - detektivní zápletka je zde upozaděna a spíš se řeší historie Jelení Hory a jejich obyvatel.
Kniha rozhodně stojí za přečtení a já se k ní jednou určitě vrátím.
1984
George Orwell (p)
1984 je dílo, které se řadí mezi maturitní otázky. Já jsem tuto klasiku četla jen kvůli čtenářské výzvě. Jsem za tento impuls velice vděčná. Při četbě jsem měla husí kůži celou dobu. Shrnula bych to jediným slovem - PECKA!
Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
(SPOILER) Po knize jsem sáhla ve své oblíbené knihovně, porotože se mi kniha hodila do čtenářské výzvy - téma č.4. Upřímně, jsem měla strach, že kniha bude psaná stylem, jenž mi nebude vyhovovat a kniha pro mě bude těžkým oříškem.
No, byla jsem příjemně překvapena, neboť mě kniha od samého začátku vtáhla do děje a já jsem hltala každé slovo. Příběh byl silný a struhující- Solmena byla žena, která to měla v životě těžké, ale i přesto se snažila vychovávat svou neteř a synovce a zároveň pomáhat lidem. Bohužel se právě kvůli léčení a pomáhaní lidem, dostala do hledáčku lidem, díky nimž trpěla ona a její rodina.
Kavárna v Kodani
Julie Caplin
Upřímně, já nejsem zrovna velkým fanouškem románů pro ženy. Nicméně jsem měla náladu na něco odlehčeného, u čeho nebudu muset tolik přemýšlet a prostě si čtení užiju. Přesně to se stalo. Kavárna v Kodani je krásná, oddechová četba, kterou jsem si náramně užila. Poznala jsem jinou tvář Dánska, než jakou jsem ji měla možnost poznat z pohledu Carla, Asada a Rose. Moc se mi líbilo podání Dánů a jejich chápání rovnocenosti lidí. Hned jsem dostala chuť se vydat do Kodaně a pochopit smysl "Hygge". Určitě si přečtu další díly, protože mi čtení knih od paní Caplinové zvedá náladu a v zimním období je to potřeba o to víc.
Mlha nad Shadow Sands
Robert Bryndza
Druhý díl o Kate Marshallové se mi líbil. Děj odsejpal a já jsem byla na konci knihy. Kate v druhém díle stále bojuje se svými démony a svou minulostí. V oblasti Shadow Sands se ztrácejí lidé a Kate s jejím synem našli tělo v nádrži Shadow Sands. Kate a Tristan se pustili do záhady ohledně Shadow Sands.
V tomto díle jsem měla možnost poznat více postavu Tristana a jsem za to autorovi vděčná, protože Tristan si rozhodně zaslouží více prostoru v knize.
Kanibal z Nine Elms
Robert Bryndza
Mám ráda sérii s Erikou Fosterovou a jejím týmem. Říkala jsem si, že si zkusím přečíst novou sérii o Kate Marshallové od Roberta Bryndzy. Autorův styl psaní mi vyhovuje. Jeho knihy mám rychle přečtené a ani kniha Kanibal z Nine Elms nebyla výjimkou. Postava Kate se mi líbila. Na začátku knihy ji sériový vrah skoro zabije a z ní se potom stane alkoholička. Tak nějak mi to přijde logické, že to se to na ní muselo podepsat. Kate její minulost dostihuje a opakují se vraždy, který spáchal sériový vrah z Nine Elms.
Tatér z Osvětimi
Heather Morris
Četla jsem mnoho knih, které se zabývaly tématikou druhé světové války. Takhle byla pojata trochu jinak. Byl to příběh o lásce na pozadí války, během nichž zemřelo tolik lidí. Já obdivuji hlavního hrdinu. Řekl celému světu svůj příběh tak jak to bylo. Najde se hodně lidí, kteří ho za to kritizovali. Za to si zaslouží můj obdiv. Za to, že se nebál říct svůj příběh celému světu.
Zlodějka příběhů
Michaela Klevisová
Moje druhá kniha v pořadí od paní Kleviské. Musím přiznat, že mi autorčin styl psaní a vyprávění naprosto vyhovuje. Charaktery postav jsou uvěřitelné. Bergman není žádný superhrina, který hned pozná pachatele, ale je to normální chlap, který řeší problémy jako každý druhý obyčejný človek.
Nevím, jak to autorka dělá, ale v prvním díle Kroky vraha mi byla nesympatická hlavní hrdinka - Julie a v této knize to byly všechny tři kamarádky - Anna, Ester i Marcela.
V knize bylo opět použito téma špatná matka. Julie byla špatná matka a i teď Anna byla špatná matka....
Kroky vraha
Michaela Klevisová
Musím se přiznat, že kniha Kroky vraha je mou první detektivkou z pera českého autora. Paní Kleviská umí uvěřitelně napsat charaktery a čtenář v nich snadno pozná někoho ze svého okolí, či osobu blízkou.
Kniha je čtivá a postupně se zvyšuje dávka napětí. Co v knize rozhodně nenajdete - potoky krve, brutální způsoby zabití a další nechutnosti, na které jsem normálně z detektivek a kriminálek zvyklá. Řeší se rodinné a sousedské vztahy.
Údolí mrtvých
Tim Weaver
(SPOILER) Už je to nějaká doba, co jsem četla první díl o Davidovi. Pamatuju si, že jsem měla ohledně prvního dílu jisté výhrady, ale druhý díl mě naprosto nadchnul a žádné chyby jsem nenašla. Tim píše čtivě. Čtenář čte a najednou zjistí, že je na konci, knihu totiž nelze odložit. Nejsou v ní žádná hluchá místa, je tam akce a napětí. Není také nouze o pachatele, který je uvěřitelný a skvěle popsán.
David řeší případ zmizení Megan. Nebyl by to David, aby se z obyčejného případu zmizení nestalo něco jiného. On má na to prostě štěstí. Jrště že si za parťáka vybral bručouna Healyho. Skvěle se doplňují a baví mě spolu.
Neklidná krev
Robert Galbraith (p)
(SPOILER) Na pátý díl se Strikem a Robin jsem čekala tak dlouho, až bych to nazvala mučením. Samozřejmě, že mi to čekání stálo za to!
Knihu jsem začala číst ve čtvrtek 9.6. a skončila jsem ve středu odpoledne 15.6. Rowlingová sama sebe překonává a je naprosto geniálně fenomenální! Kniha už tak byla tlustá, ale já bych ji klidně brala ještě objemnější a delší, protože to čekání na další díl mě určitě zabije. Rowlingová ze mě udělala závisláka na svých knížkách. Miluju Cormorana a Robin. Jejich chvíle v kanceláři, když pili whisky mě úplně odrovnala. Samozřejmě Rowlingová mi to dělá naschvál a schválně takovými scénami šetří, jen abych dál utrácela peníze za její knížky :-D
Loutkové divadlo
M.W. Craven
Mnoho přátel mi už delší dobu doporučovalo, abych si přečetla knihy od spisovatele M. W. Cravena, že píše dle nich zatraceně dobré knihy. Stalo se, že jsem zrovna neměla, co číst, tak jsem souhlasila, že si přečtu knihy ze série W. Poe. No, světě div se, ono je to vážně super čtivé a nutí mě to pořád číst dál a dál!
*****
W. Poe je sympaťák, kterého nemá kupodivu nikdo rád. Svým chováním a osobním kouzlem mi lehce připomíná Cormorana Strikea (i jména mají oba pánové osobitá). Poe a Tilly jsou hlavními tahouny knihy. Jejich vztah a hlavně jejich konverzace mě baví.
,,Víte, kdo já jsem? " řekl.
Poe se naježil. Věděl, že by to neměl dělat, ale otočil se na Bradshawowou a řekl : ,,Tilly, můžeš zavolat psychiatrický tým? Máme tady někoho, kdo neví, kdo je."
,,Dobře, zavolám, Poe." Koutkem oka viděl, že si z kabelky vytáhla tablet a zapnula ho.
Zlámané kosti
Angela Marsons
Tato kniha se mi dokázala dostat pod kůži tak moc, že jsem se obávala toho, co mě čeká na další stránce.
*****
Byla to neskutečně zamotaná pavučina, jejíž vlákna se křížila a propojovala. Všechno do sebe na konci zapadlo.
*****
Já jsem vůbec netušila, kdo mohl být vrah prostitutek. Byla jsem hodně překvapená, když jsem to na konci knihy zjistila.
Kroniky prachu
Lin Rina
KOUZELNÉ! NADHERNÉ ČTENÍ!
Moje knihomolská dušička se celá tetelila blahem při čtení o Animant, neboť se naprosto ztotožnila s postavou Animant a pana Reeda. Kniha zabrnkala na mou skromnou romantickou dušičku, která je často upozaděna během mého obvyklého čtení krimi a detektivek.
Dlouho se mi nestalo, že by mě nějaká kniha takhle pohltila a dostala do kolen.
Autrorka píše čtivě a plně mě vtáhla do děje a ne a ne mě pustit :-D
Velké plus sklidila Animant, protože nebyla vykreslena jako naivní slečna, která touží jen po romantické lásce a manželství. Právě naopak. Zajímaly ji pouze knihy a její svoboda. Animant je odvážná žena, která se nezalekne ani nezdvořilého a hrubého pana Reeda, který má věčně špatnou náladu.
S postavou pana Reeda jsem pociťovala lehké deja vu. Viděla jsem v něm trochu z postavy mého oblíbeného pana Darcyho z Pýchy a předsudku od Jane Austenové. No, po přečtení knihy má pan Darcy slušnou konkurenci v panu Reedovi.
Určitě si musím přečíst i další knihy od této autorky.
Pohřbení
Ellison Cooper
Jakmile jsem si přečetla první díl V kleci, musela jsem si přečíst i ten druhý. Druhý díl jsem měla přečtený snad ještě rychleji než ten první. Sayer byla přizvána k zajímavému případu, na kterém měla spolupracovat s Maxem Cho. Max a jeho pes Kona byli úžasní. Knize zvyšovali laťku.
Nejsem žádný Sherlock Holmes, ale vraha jsem tušila asi od poloviny knihy a můj instinkt mě nezklamal.
První krev
Angela Marsons
Měla jsem obavy z ,,nultého" dílu. Říkala jsem si, že kniha nemůže být tak dobrá jako ostatní díly. Jenže tento prequel předčil má očekávání a byl naprosto úžasný. Vůbec nelituju, že jsem si knihu přečetla. Aspoň jsem si zkrátila čekání na Vražednou mysl.
Sestry
Bernard Minier
Páni, tak takhle kniha je naprostá pecka! Pro mě zatím nejlepší díl z celé série. Líbilo se mi, jak byly dvě časové linie. Každou stránkou stoupalo napětí a má zvědavost. Musela jsem číst dál. Bohužel jsem zrovna při této knize neměla moc času. Tím se ten zážitek protáhl a jsem tomu ráda, mohla jsem si knihu více vychutnat.
Už se těším, až budu mít v ruce další díl s Martinem!
Šifra mistra Leonarda
Dan Brown
Poutavá kniha, která mě bavila tak moc, že jsem si i spánek odepřela. Celé roky jsem si říkala, jak si ji musím přečíst, když se mi tolik líbí film. Konečně jsem to udělala a rozhodně lituji toho, že jsem knihu nezačala číst dřív!
Naslouchač
Petra Stehlíková
Musím přiznat, že jsem byla k této knize skeptická. Jenže mě kniha mile překvapila. Hned jsem se do ní po pár stránkách zamilovala. Příběh mě natolik pohltil, že jsem knihu přečetla na jeden zátah. Jakmile jsem knihu dočetla, musela jsem mít v rukou druhý díl. Tak moc je příběh Ilan návykový!
Šelma
Andrew Mayne
Šelma je od začátku protkaná napětím a rozhodně si ho udržuje až do samotného konce. Čtenáře nutí do čtení krátké kapitoly, které jsou vhodně pojmenované.
Theo je sympatická postava, kterou jsem si oblíbila. Není to typický hrdina, ze kterého mají padouši strach a to se mi na něm líbí. Očividně se líbí i paní Štěstěně, protože mu všechno vycházelo.