ArkAngel komentáře u knih

Z celé Potterovské ságy je Fénixův řád nejtlustší bichlí, která kromě výuky, vztahů a boje s Voldemortem zabrušuje více i do kouzelnické politiky. Jde víceméně také vidět, že od přibližně čtvrtého dílu už byla Rowlingová rozhodnutá, kam bude příběh směřovat a mnoho dějových linek zde také pokračuje. Ale na druhou stranu je jich tu takové množství, že některé z nich jsou skutečně nadbytečné a vlastně i zmizí do ztracena. Velkým problémem autorky je jinak to, že odhalení mnohdy nedávkuje postupně, ale v každém díle čeká Harryho na konci dialog, kdy mu nějaká postava krok za krokem popisuje svůj plán, který nějakou dobu běžel. V případě pátého dílu to byl Brumbál a tento způsob vyprávění mi přijde i poněkud nešťastný, ještě když je to opakující se vzorec.

7 28.01.2023

Osamělý muž procházející iniciací je pro Murakamiho typické téma a nevyhnul se mu ani Konec světa. Tentokrát je však tato dějová linka proložená ještě fantastickým světem, který jak už název napovídá, je zvláštní podobně jako Říše divů. Z počátku čtenáři samozřejmě není jasné, co tyto linky spojuje, ale pokud si všímáte indicií, přijdete na to daleko dříve, než vám to odhalí samotná kniha. Opět tu máme jistou dávku erotiky, objevují se zde jednorožci, promluvy o duši i obézní dívka v růžovém kostýmku. Na plný počet to však nestačí, něco mi tu jednoduše chybělo a v závěru jsem nebyl tolik naplněn, jako u některých z pozdějších Murakamiho děl. Pořád jde ale o skvělý text a je zajímavé sledovat, jak se Murakamiho obvyklé motivy napříč knihami různě vyvíjí.

7 09.01.2023

Jak poznamenává Hill v úvodu, crossovery mají v americkém komiksu hlubokou tradici a nevyhnul se tomu ani Zámek a klíč. Když tvůrci našli inspiraci v Sandmanovi, proč to s ním také nespojit, což dává celému universu nový rozměr. Osobně mě nejvíce zaujaly příběhy dřívější, tedy onen s Lunou a první světovou válkou. Ty byly oba hodně silné. Jinak se mi líbí, jak komiks ukazuje příběh jedné generace Zámkových a neskáče od postavy k postavě. Sandmana jsem v minulosti nikdy nečetl, ale asi se do něj pustím. Abrahámovská náboženství mají skvělou symboliku a Sandman s nimi, jak koukám, pracuje skvěle.

7 26.12.2022

Varování: Tahle kniha vyvolává záchvaty smíchu a touhu předčítat jednotlivé fejetony jiným lidem ve vašem okolí. Pokud o tyto vedlejší účinky nestojíte, titul "Tohle lidi hodně berou", vynechejte.
Jak jsem již tedy zmínil, jedná se o sbírku fejetonů, které jsou zaměřené na různá témata. Některé jsou hodně vtipné, jiné vás nechají chladným. Za sebe mohu rozhodně doporučit Pravidla tichého oddílu (měl jsem možnost slyšet číst i autora samotného), Průvodce inteligentní ženy po vlastním thrilleru nebo Rodičovské stupňování. Když mi bude smutno, asi po knize znovu sáhnu, člověk se fakt pobaví.

7 22.09.2022

Nebojím se říct, že Watchmeni patří k nejgeniálnějším dílům, která jsem kdy četl (a viděl). Moore vzal brakovou tématiku superhrdinů a zamyslel se nad tím, jak by fungovali v reálném světě a jaký by to mělo na všechno dopad. Strážci jsou tak velmi surovým dílem, které hrdiny vykresluje velmi lidsky se všemi chybami, jaké jen lidé mohou mít. Rorschach a Doktor Manhattan jsou pak naprosto geniální postavy, kterým ostatní skvěle sekundují. Už první stránka dokáže čtenáře vtáhnout ohromujícím způsobem a některé pasáže si čtenář musí pročítat několikrát, protože jsou vskutku bravurně napsané a ztvárněné. Skutečně chytrých komiksů je pomálu a v superhrdinském žánru ještě méně a tak se nedivím, že Watchmeni sklízeli tolik cen. Jo a Snyderova filmová adaptace je taky pecka.

7 01.08.2022

Sinuhet je kolosální dílo, které čtenáře seznamuje s obdobím vlády několika faraonů v Egyptě a přibližuje mu dobovou kulturu z pohledu lékaře, který je fiktivním autorem díla. I vzhledem k rozsáhlosti, sledujeme příběh Sinuheta od jeho dětství a máme možnost pozorovat, jak se mění jeho vnímání světa i vztahy s jednotlivými postavami, které během svého života potkává. Některé kapitoly mne bavily více, u jiných jsem se celkem nudil, takže plný počet hvězdiček tomu jako většina dát nemohu. Jako historický román ale Sinuhet funguje skvěle a člověk z něj skutečně cítí onu specifickou atmosféru.

7 28.02.2022

Hodně lidí si zřejmě neuvědomuje, že islám stojí vlastně na totožné mytologii jako křesťanství a judaismus. Máme tu Adama a Evu, Noema, Abraháma, Davida, Šalamouna i Ježíše, akorát se k nim staví trochu jinak. Mohammed byl samozřejmě chytrý člověk a snažil se při utváření víry vyhovět všem, takže během putování extrahoval vědění od různých kmenů a propojoval to s vlastními myšlenkami. Z dobového hlediska je Korán oproti Bibli i celkem progresivní, protože místo trojjediného Boha uznává pouze jednu boží entitu, Ježíše berou pouze za člověka - proroka a také podporují rozvody, což bylo v křesťanství dlouhou dobu tabu. Samozřejmě je to o tom, jaká frakce si text vykládá. Radikálností je Korán s Biblí srovnatelný, ale stejně tak oba texty obsahují mnoho dobrého. Nemůžeme odsuzovat všechny věřící kvůli pár jedincům, kteří jsou hlasitější než ostatní. Je to jen o lidech, kteří tyto svaté knihy čtou a interpretují je.

7 22.02.2022

S Nerudovou tvorbou se za svého života musel alespoň jednou setkat každý Čech. Ve svých Povídkách malostranských dokáže Neruda skvěle vypointovat jednotlivé příběhy, které nám ukazují život obyčejných lidí. Hlavně "Přivedla žebráka na mizinu" představuje velmi aktuální téma, hlavně pokud jste se někdy sami setkali s tím, že o vás někdo rozšiřuje falešné pomluvy a ostatní tomu bohužel věří.
Nemůžu říct, že by mě bavily veškeré příběhy, které se v knížce nachází, takže tomu odpovídá i moje hodnocení. Minimálně jednou ale doporučuji si knihu přečíst, případně pouze ony kratší povídky, které zabírají asi třetinu publikace.

7 18.02.2022

Čapek opravdu ví, jak s danými tématy pracovat a příběh matky, která postupně přichází o celou rodinu, je zpracovaný na jedničku. Zatímco mnozí autoři se zaměřovali na skutečné válečné konflikty, Čapek nám ukázal pohled obyčejné ženy, jež díky válkám emocionálně trpí. Konverzace s mrtvými a jejich pohledy na danou problematiku jsou zpracovány skvěle a dobře to ukazuje mentalitu lidí, kteří jsou ochotni pro svou zemi zemřít.

7 07.12.2021

Ať už čtete jakýkoliv příběh s lichvářem v hlavní roli, vždycky u nich najdete jeden společný rys - chamtivost. Lakomec k ní staví do opozice lásku, kdy se otec i syn uchází o tutéž dívku, otec chce dát svou dceru staršímu muži a ona miluje správce. Závěr díla mne však trochu zklamal, protože mi dost připomněl klasické španělské telenovely, v nichž je pomalu spřízněný každý s každým a mrtví se vrací nečekaně k životu.

7 08.10.2021

Závěrečný svazek Lovecrafta obsahuje nejčtivější z jeho příběhů a také jeden z nejzajímavějších. Jak uvádí komentáře a vysvětlivky k "V horách šílenství", přistupoval Lovecraft k textu hodně vědecky, zároveň svůj svět mytologizoval i demytologizoval, což mu ještě přidává na uvěřitelnosti. Ono nahlédnutí do jeho mýtů ze všech stran bylo opravdu zajímavé a je možná i škoda, že byl autor nucen něco vyškrtnout. Je to jeden z příběhů, ke kterým se určitě budu vracet, protože je napsán neskutečně fascinujícím způsobem.

6 11.04.2024

Z počátku mě příběh několika generací šílené a zároveň prokleté rodiny pohltil, ale čím déle jsem knihu četl, tím více jsem se v jednotlivých postavách ztrácel, za což může nejen jejich množství, ale také podobná nebo totožná jména. I kvůli tomu jsem postupně o příběh začal ztrácet zájem a byť mám magický realismus v oblibě, tak mne tato rodinná sága ve finále i trochu zklamala. Márqueze ale nezatracuji a v budoucnu si od něj určitě zase něco přečtu.

6 17.03.2024

Stejně jako v případě Blade Runnera jsem i u Vysokého zámku viděl nejprve seriálovou adaptaci. Ta látku posouvá o několik úrovní ještě dál, ale i samotná předloha je má své vlastní kouzlo. V alternativní historii (kdy Němci a Japonci vyhráli válku) totiž nesledujeme ty nejdůležitější politické figury, ale vlastně docela obyčejné lidi, kteří se v tomhle děsivém světě musí pohybovat. Kromě politických otázek je kniha také hodně mystická. Velkou roli v ní totiž hraje I-ťing, se kterým se téměř všichni radí a snaží se předvídat budoucnost. Rád bych řekl, že je škoda, že v tomhle světě Dick nepokračoval... ale máme tu zmíněný seriál, kterému se podařilo látku vyždímat na celé čtyři série... a to vlastně i stačí.

6 03.03.2024

Možná se budu opakovat, ale Murakamimu kratší formát tolik nesedí. Pochopitelně to není špatné, ale jeho génius a práce s podivnem daleko lépe vyzní v tlustých špalcích. První osoba jednotného čísla v tomto bizáru celkem polevuje a má spíše mystičtější autobiografický charakter (kdy postavy mají s Murakamim mnoho společného, ale příběhy jsou smyšlené). Velkou roli zde pochopitelně hraje hudba, protože ta byla pro autora důležitá a nechybí ani Murakamiho klasický archetyp osamělého muže ve středním věku.

6 28.02.2024

Marcus Aurelius je rozhodně přístupnější nežli Seneca, který má potřebu rochnit se v omáčce, která kolikrát není úplně záživná. Hovory k sobě jsou tak spíše souborem citátů, úryvků a myšlenek, které si Aurelius ve svých volných chvílích sám pro sebe zapisoval. Ideje jsou tak podány daleko jednodušeji a úderněji, ale jak jsem psal u Senecy... lidé se bohužel nezměnili a moc si z podobných filosofů nevzali... to jen těch pár vyvolených, kteří to zase šířili dál.

6 23.02.2024

Přestože Lovecrafta nelze zařadit mezi autory nejvyššího kalibru, nelze mu upřít jeho vliv na popkulturu a založení celého mýtu Prastarých. Mě osobně autorsky vlastně i vyhovuje a kromě toho, že navazuje na Poea, nebál bych se jej srovnat s naším Kafkou nebo Meyrinkem. Lovecraft i Kafka oba zpracovávali podobná témata... byť každý jinak. Navíc jde vidět, že oba silně kulturu týkající se neznáma a podivna ovlivnili, protože ne po každém autorovi vzniká přídavné jméno (kafkovské, lovecraftovské).

6 15.02.2024

Jeden ublížený rakouský malíř si jednoho dne řekl, že bude dobrý nápad vstoupit do politiky a stal se součástí tehdejší dezinformační scény, která stavěla své názory na Protokolech sionských mudrců (nečekaně pocházejících z Ruska), ke kterým se sám Hitler v jedenácté kapitole odvolává. Antisemitská linka tak tvoří zhruba 80 % díla, což ve výsledku pochopitelně snižuje jeho kvalitu k nule. Na druhou stranu má ale dílo výpovědní hodnotu o své době, kdy se z historie můžeme poučit, což sám rakouský malíř považuje za velmi důležité. Pasáže z jeho vlastního života ale byly vcelku zajímavé a i s některými politickými myšlenkami se člověk může ztotožnit, jelikož demokracie rozhodně ideální systém není a má své mouchy. Kdyby to nebylo čistě dezinformační dílo, dal bych mu o hvězdičku navíc, ale takhle je to jen snůška lživé propagandy, která stojí na čiré nenávisti a rasové a národnostní nadřazenosti.

6 27.12.2023

Jako mnozí lidé z mojí generace jsem první viděl filmovou adaptaci a kniha se mi dostala do rukou až nyní. Před lety jsem četl pouze Čarodějova synovce a dále jsem již nepokračoval... tak to doháním. Filmová adaptace je, musím říct, hodně věrná, až mě to překvapilo. Napsané je to velmi čtivě, kdy Lewis opět odkazuje na Bibli v podobě Aslana/Ježíše nebo Lilith jakožto matky Jadis. Co mi akorát trochu vadilo, byla častá deus ex machina, byť to asi i k takovým pohádkovým příběhům patří.

6 13.12.2023

Normálně se považuji za člověka, který naprosto miluje veškeré odlišující se a podivné věci, ale Alenka v knižní podobě u mě nezabodovala. Burtonovu filmovou verzi mám v oblibě a velmi se mi líbí, jak s tématikou Říše divů pracují komiksy od DC, ale původní dílo mi přijde jako náhodný generátor slov, kde nemůžeme vysledovat ani funkční dějovou linku. Hra se slovy je za mě v pořádku, ale jinak je pro mě dílo neuchopitelné. Jistě můžeme říct, že to vlastně i věrohodně reprezentuje sny, které jsou také proměnlivé a přelévají se z jednoho nonsensu do druhého, ale i ty kolikrát dávají daleko větší smysl... tedy alespoň ty moje.

6 16.07.2023

Než Murakami napsal svá vrcholná díla, byl tu Hon na ovci, který se taktéž drží v jeho linii magického realismu. Protagonista se nejprve setkává s dívkou, která má kouzelné uši a následně se vydává nalézt ovci, která je taktéž kouzelná. Všechno je ale daleko složitější a hrdina prochází v románu velkým vývojem, kdy se postupně očišťuje. Magické prvky jsou zde užity zajímavě, ale určitě by se daly využít daleko lépe. O nich to ale ve výsledku samozřejmě není a i samotná ovce zde figuruje zejména pouze jako hnací motor protagonisty, který jej má dovést k jeho přeměně.

6 23.12.2022