Ani832 komentáře u knih

Po případu s Poirotem napsaném po smrti Agathy Christie jsem sáhla omylem, ale řekla jsem si, že za zkoušku nic nedám.

Sophie Hannah do příběhu přidává absolutně nemožného a nekompetentního detektiva Catchpoola, který je hlavní postavou, přičemž je vám celou dobu divné, jak je možné, že ještě pořád pracuje u Scotland Yardu, když není schopný nic vyřešit. Případ začíná tím, že se v hotelu najdou tři mrtvá těla. Co udělá Catchpool, když ho pošlou na místo činu? Přijde tam a udělá se mu blbě, tak to odloží a jde do hospody. Nikomu o tom samozřejmě neřekne a nechá to být.

Když začne případ konečně řešit, vůbec mu to nejde, a nebýt Poirota, který udělá všechnu práci za něj, by ho v životě neuzavřel.

Poirot se chová v zásadě tak, jako v knihách od Christie, i když pořád působí jako jeho parodie. Zkrátka jde z příběhu hrozně cítit, že to není ono.

Celkově z Vražd s monogramem nejsem nijak zvlášť nadšená, ale ani vyloženě zklamaná. Solidní, ale nepotřebná kniha o Poirotovi.

5 16.06.2023

Z téhle knihy si odnesete pár základních zásad:

- protřídit, pak uklidit
- zbavit se blbostí (nečekaně)
- dát každé věci svoje místo
- dělá vám to radost? ne? tak se toho zbavte!

atd. atd.

V podstatě máte udělat obrovský úklid a protřídit všechno, co vlastníte, a to vám bude stačit udělat jednou v životě. Někdy až se odhodlám a budu na to mít dost sil, tak ten úklid zrealizuji. Momentálně ale nemůžu posoudit, jestli metoda funguje.

Jediným minusem je zbytečná délka poselství by se dalo shrnout na cca padesáti stranách, a ne to natáhnout na 192. Nachází se tam šíleně omáčky a text by si opravdu zasloužil proškrtat. Dost věcí se také zbytečně neustále opakuje.

Jinak doporučuji, nakopne vás k úklidu a řekne hodně pravd, které si dost možná nedokážete přiznat.

5 22.05.2023

Tak. Moje třetí kniha od Acimana a první zklamání.

Enigmatické variace jsou rozděleny na pět částí (dalo by se říct novel) z nichž první tři byly fajn, ale další dvě mi dojem z četby úplně zkazily. Celá kniha je o láskách protagonisty Paola; mapuje jeho milostný život v průběhu let.

V části číslo 1 “První láska” se Paolo vrací do Itálie a vzpomíná na Nanniho, svou první lásku. Fakt dobrý start a slibný začátek, ta atmosféra je skvělá, vyústění rovněž.

V druhé části “Jarní únava” vypráví o vztahu s Maud, což je taková pohodová část, hezky se to četlo, ale nic ohromujícího.

Třetí část “Manfred” je o Paolově zamilovanosti do Manfreda, hot týpka, kterého potkává na tenise. Taky pěkná část.

No a čtvrtá část “Hvězdná láska” to celé zkazila. Paolo je v tuto chvíli ve vztahu s Manfredem, o kterém roky snil. Potká ale Chloe, do které byl zakoukaný na vysoké škole. První den se spolu vyspí a říkají si, jak se milují a druhý den se nenávidí a nedokáží se na ničem shodnout. Prostě jednorázová aféra. Pak se čtyři roky nevidí, znovu se potkají a stane se to samé. Tohle se zopakuje asi ještě jednou nebo dvakrát. Oba dva jsou potom asi od jejich druhého setkání ve vztahu (Paolo s Manfredem, Chloe má manžela a dítě). Když se ho Chloe ptá, jestli o jejich aférkách ví Manfred, Paolo odpoví něco ve stylu “Ne, ale kdybych mu to řekl, stejně by mu to nevadilo.”

Podvádění se tu bere jako něco, nad čím každý druhý jen mávne rukou a je mu to úplně jedno, i když to třeba tuší. Manfreda mi bylo fakt líto.

Pátá část “Abingdon square” pojednává o Paolově (možná lehce platonické) zamilovanosti do jedné mladé slečny spisovatelky, se kterou se párkrát sejde, ale nic z toho nevzejde. Nic moc, ale ok.

Nechápu úplně zbytečný zvrat na konci, kdy Paolo odejde ze schůzky s mladou spisovatelkou domů a následuje odhalení, že je ženatý s Claire, ženou, kterou jsme v knize potkali už dříve jako jeho známou.

Jinak styl psaní je opět skvostný, nechybí bohaté popisy; Enigmatické variace se krásně, plynule četly – to ale zcela nevynahrazuje hořkou pachuť, kterou jsem obrazně cítila po dočtení.

Kdyby Aciman pokračoval na vlně prvních třech částí, byla bych víceméně spokojená. Celý požitek zkazil především “Hvězdnou láskou”, to bylo docela utrpení číst.

5 06.07.2021

Na Všech malých zázracích se mi především líbí zaměření na bipolární poruchu, jelikož jsem neslyšela o jiných knihách, které by tuto duševní poruchu pokrývaly.

Pojetí je bohužel trochu horší - přijde mi, že deprese a sebevražedné myšlenky jsou tu dost romantizované, ale autorka ve výsledku odvedla dobrou práci - lidem se tahle nemoc alespoň dostane do povědomí.

Kniha se četla lehce, angličtina byla fakt jednoduchá, styl psaní mi připomínal Johna Greena a čtivosti napomáhaly také kratší kapitoly.

Titul zároveň obsahuje spoustu krásných myšlenek i citátů a moc se mi líbí občasné filozofování v něm ukryté.

Po celou dobu čtení jsem však v sobě měla takový tíživý pocit, protože jsem prostě věděla, že tohle nemůže dopadnout dobře a ze mě po dočtení bude hromádka neštěstí.

Takže jo, příběh mě zasáhl, ale nesedla jsem si z něj vyloženě na zadek. Ovšem oceňuju otevření ne až tak probíraných, ale přesto důležitých témat.

4*/5* aneb s klidným srdcem doporučuju dál

5 19.01.2021

To, že Anička Musilová překrásně píše, jsem věděla už při čtení Černooké. A právě především ten jazyk pro mě byl jeden z těch nejlepších aspektů téhle knihy.

Číst ty věty bylo pohlazení po duši, neskutečně jsem si to užívala. V textu byla velká spousta krásných myšlenek, akorát mi občas přišlo, že se malinko tlačí na pilu, až to chvilkami působilo skoro jako motivační knížka.

Ovšem to nic nemění na tom, že jsem čtení maximálně užila, hodně myšlenek a slovních obratů jsem si zvýraznila, plánuju se k Tamařino souhvězdí určitě někdy vrátit. Hodně mi dala a já věřím, že si z ní určitě něco odnesete taky, třebas i nevědomky.

“napsala jsem tvoje jméno do písku
stála na břehu a čekala
až ho smyje první vlna
a vezme s sebou i moje city”

4,5*/5*

5 04.11.2020

Ach jo. I přes vesměs negativní recenze jsem se na knihu těšila. A dost mě zklamala, i když se to dalo tak trochu očekávat.
•
Postavy neprošly žádným vývojem a zároveň mi přišlo, že se některé oproti tomu, jak se chovaly v Já, Simonovi změnily. Třeba Simon.
•
Leah - neskutečně protivná hlavní hrdinka. I když si sama uvědomuje, že se chová hnusně a ti lidé si to nezaslouží, tak v tom stejně pokračuje. Ok, já se taky někdy chovám hnusně celkem bezdůvodně, ale když si to uvědomím, tak se alespoň budu snažit s tím něco dělat.
Pro kontext: Leah je na někoho hnusná.
Citace: „Takže možná se fakt chovám jako kráva. Možná to přeháním.”
A pak pokračuje v tom, že se chová jako kráva.
•
Tolik nedořešených věcí, na které se vzápětí zapomene a všichni se chovají, jako by se nic nestalo. Dva lidi jsou na sebe strašně naštvaní a když se potkají za dva dny, tak si na to ani nevzpomenou a přitom z toho dělali hrozný drámo.
Tolik nevyužitého potenciálu. Na fajn dějové linie se po chvíli zapomene a jde to do kopru tak trochu na úkor romantické linky.
Celá kniha byla tím pádem prakticky naprosto o ničem.
•
Na druhou stranu bylo hezké sledovat život Simona a jak si teď vede. Zároveň jsem se i párkrát pobavila u vtipných pasáží.
•
Bohužel 2*/5*, knížku Já, Simon miluju, ale tohle mi jednoduše nesedlo.

5 28.05.2020

Kniha byla čtivá, nechybělo napětí a líbila se mi o dost víc než Někdo cizí v domě od stejné autorky. Asi mi sedl styl, kterým je to napsané - něco na způsob knih Agathy Christie, které já osobně miluji. Jediný problém mám s koncem knihy a odhalením vraha - čekala jsem hlubší spojitost, možná i trochu lepší motiv. Jinak super detektivka, vraha jsem jako vždycky neuhádla, i když si pokaždé říkám, že teď už to přece musím dát! Od autorky si někdy plánuji přečíst i Manžele odvedle, abych měla ještě třetí knihu na porovnání.

Dávám 4,2 hvězdiček z 5.

5 16.02.2020

Pro ty, co milují HP, je tahle knížka nutnost. Dozvíte se spoustu zajímavých faktů o natáčení, výrobě rekvizit... Grafické zpracování je také vynikající.

5 25.01.2020

Podle mě super knížka, kterou beru spíš jako detektivku. Kapitoly jsou skvěle zakončené, takže nutně potřebujete vědět, co se bude dít dál. Taky je super rozdělení kapitol - jedny z pohledu Sadie a jedny jako podcasty. Určitě doporučuji. Ale ten konec?! Budu věřit, že to nakonec snad dopadlo dobře.

5 28.12.2019

Téhle knize nemám co vytknout - byla neskutečně čtivá, obsah mě bavil, byla to spíš taková lehce romantická oddechovka. Moje první kniha od Kasie a rozhodně ne poslední!

5 28.12.2019

Při čtení knihy jsem byla občas lehce zmatená, protože je napsaná filozofickým stylem, takže bych ji doporučila spíše sečtělejším čtenářům. Bylo skvělé, že jsem se v průběhu čtení knihy dozvěděla, co název znamená a to mu dodává nový rozměr. Vyvolávala a vyvolává ve mně docela silné emoce a na konci jsem si i poplakala, což se mi u knih nestává skoro vůbec. Musím přiznat, že ta scéna s broskví je opravdu trochu zvláštní. Jednou bych určitě chtěla zhlédnout i film :) A nakonec... miluju tu obálku!

5 26.12.2019

Populární middlegrade série, do níž jsem se pustila především kvůli řecké mytologii, která je prostě láska. Nedozvěděla jsem se o ní žádné novinky, ale když s ní chcete seznamovat mladší čtenáře, tak Zloděj blesku a ostatní díly rozhodně budou mít nějaký efekt, protože to info předávají nenásilnou cestou.

Děj se dá poměrně snadno předvídat, ale lze nad tím přivřít oči, jelikož jde o middlegrade, jak už jsem zmínila. Také mi vadilo, jak se hrdinové nechali strašně snadno nachytat, chyběla jim úplně základní obezřetnost a padli skoro do každé pasti. Plus mě poněkud otravovala postava Grovera.

Mouchy to má, kdybych knihu četla jako mladší, asi bych si z ní odnášela lepší dojem, ale i přes odlišnou cílovou skupinu jsem si čtení užila. Nejlepší byly asi názvy kapitol – ty nezklamaly snad nikdy – a Annabeth, která se jednoznačně stala mou oblíbenou postavou.

4 16.08.2022

Aristotela a Danteho jsem si chtěla přečíst strašně dlouho. Byla jsem přesvědčená o tom, že je to kniha přímo pro mě. Stáhla a přečetla jsem si totiž ukázku z Goodreads a byla jsem nadšená, chtěla jsem číst dál. Bohužel se jedná o trochu starší knížku, dotisky nejsou a tudíž se ve fyzické podobě shání dost špatně. Když jsem ji objevila v knihovně, považovala jsem to za znamení a samozřejmě jsem si jí půjčila.

Za začátku to na knihu přímo pro mě úplně nevypadalo, cca prvních 60 stran se mi nedařilo začíst a byla jsem z toho zklamaná, protože jsem strašně chtěla, aby mi sedla. Zároveň jsem už kus četla a nebyla jsme s to pochopit, proč se mi teď nečte tak snadno.

Možná to bylo českým překladem, možná špatným rozpoložením, možná nedostatkem popisů, nevím. O vzhledech hrdinů toho moc nevíme, v podstatě se popisují jen ty nejnutnější skutečnosti nutné k vyprávění příběhu, což mi zprvu celkem vadilo, pak jsem si zvykla.

Styl psaní je obecně velmi stručný, ale i přesto ze slov sálá široká škála emocí. A mimochodem, rodiče tu hrají docela velkou roli, jsou plnohodnotnými postavami, které neřeknou sotva tři věty jen proto, aby se o nich vědělo, jak je v YA knihách často zvykem.

Nicméně po prvních desítkách stránek už se vše vylepšilo, já se dostala do správného rozpoložení a čtení si začala dost užívat. Hlavní hrdinové mi přirostli k srdci a bylo snadné s nimi soucítit, především s Aristotelem, protože téma zmatenosti, hledání sebe sama, smyslu života a tak nějak všeho je mi (a spoustě jiným) blízké.

Aristoteles a Dante rozhodně stojí za přečtení, ráda bych si jednou pořídila svůj anglický výtisk, jelikož bych si ji stoprocentně chtěla přečíst znovu.

Po dočtení jsem si z A&D vyloženě nesedla na zadek, takže tehdy bych jí dala asi 4*, ale teď, když ty pocity z ní uzrály, je to jasných 4,5*.

4 27.09.2021

Z knihy dýchá sychravo, taková melancholická a chvílemi i znepokojivá atmosféra – ideální kniha na podzimní večery. Chvílemi jsem měla pocit, jako kdybych opravdu byla v zapadlé vesničce v pohraničí a prožívala všechny emoce společně s hrdiny. Atmošku Katka prostě umí, o tom jsem se přesvědčila už u Zmizení Sáry Lindertové.

Také musím pochválit obálku a ilustrace, ty se moc povedly a krásně korespondují s výše zmíněnou atmosférou.

Neurčité časové zasazení je bezesporu zajímavým prvkem, ale i když jsem se ten fakt snažila přijmout co to šlo, stejně mě rušila slovíčka jako izolepa, sanitka, mikina nebo časopis, protože se do mé představy o vesnici, kde lidé věří starým pověrám a legendám, prostě vůbec nehodily.

Děj první dvě třetiny knihy krásně plynul, sem tam se objevilo něco jako malý zvrat, ale pak přišla poslední třetina, kde se toho najednou stalo spoustu na málo stranách. Plejáda zvratů a zrychlení tempa, skoro jako kdyby se někdo vzpomněl, že má určité rozsahové omezení a musí se vecpat do 300 stránek, tak rychle nacpe všechny zvraty na posledních sto stran.

Také se přeskočí tři noci (za sedmou nocí následuje noc jedenáctá), což opět narušuje určitou konzistentnost vyprávění.

Otevřený konec tomu moc nepřidal, děj se utl v nejzajímavějším momentě a tím jsem byla lehce vyvedena z míry, ale autorce to dokážu odpustit.

Suma sumárum, Noci běsů nepovažuju za dokonalou knihu, ale i přes pár výhrad jsem si její čtení moc užila a dost pravděpodobně se do ní někdy pustím znovu především kvůli atmosféře a skvělému námětu vycházejícímu ze slovanské mytologie.

4 25.03.2021

Tahle kniha mě nadchla víc, než jsem čekala. Dokázala mě velmi rychle vtáhnout do děje, jelikož se jí rozhodně nedá upřít čtivost. Prvních pár kapitol jsem se sice trochu rozkoukávala, ale pak už bylo vše ok a děj krásně plynul. Chvílemi jsem si ani neuvědomovala, že čtu v angličtině.

Co rozhodně musím zmínit je neuvěřitelný počet zvratů. Autorka na mě vždycky vybalila nějaké šokující odhalení a já se nestačila divit.

Kdo stojí za tím, že je Simon mrtvý, jsem jako vždycky netušila, a rozuzlení mě celkem dost překvapilo.

Teď k postavám. Zprvu se mi sice některé jevily jako ne zrovna sympatické, ale ke každé jsem si našla cestu a ve výsledku si každého ze čtveřice hlavních hrdinu oblíbila. Hlavně kvituju vývoj Abby, ten je skvělý.

Taky se mi moc líbí pojetí typických středoškolských stereotypů, ovšem podaných více do hloubky. Každá hlavní postava má nějakou svou backstory a rozhodně se nedá mluvit o nějaké plochosti charakterů.

Jak jste už asi poznali, z knihy jsem fakt nadšená a od autorky si rozhodně plánuji přečíst i její další tituly - především na sequel k téhle knize jsem moc zvědavá.

4 27.01.2021

Úplně nevím, co k tomu říct.
Tenhle díl mi přijde jako nejlepší ze celé série, je to fakt silný kafe (ne, že by ty předešlé knihy nebyly).

Jo, a to že Sílu vzdoru považuju za nejlepší díl, je tak trochu unpopular opinion, co?

Kniha je nabitá akcí, nudit se rozhodně nebudete. V tomhle dílu se autorka nebojí ani zabíjení postav, kterých tady skoná vcelku dost.

Na to, že se v HG vyskytuje milostný trojúhelník, a ten nepatří k věcem, které bych měla zrovna ráda, mi překvapivě nevadil.

Každopádně se neskutečně těším na prequel jménem Balada o ptácích a hadech! O Snowovi se toho chci dozvědět víc, jelikož je to vážně zajímavá postava a záporák.

Podtrženo sečteno: Hunger games považuju za skvělou sérii a dystopii, a jsem moc ráda za to, že jsem si ji konečně přečetla. Se zakončením série jsem spokojená a jednoduše... doporučuju si sérii přečíst.

DNF cca 50%

Odloženo po 200 stranách.
Proč? Nuda. Na těch 200 stranách se absolutně nic nestalo. A to těch 200 stran tvoří polovinu knihy.
Samé obědy, večeře, návštěvy, akce...
Občas nějaký ten světlý moment, kdy si říkáte, že se to konečně rozjede, a ono nic.
To jsem si říkala už na straně 88. A doufala, že za dalších dvacet stran to bude lepší. Nebylo.

Hlavní hrdinka nesnesitelná, sobecká a krutá, ničí životy ostatních lidí pro svůj vlastní prospěch. A že jich nebylo málo.

Zbytek jsem prostě projela očima, druhá půlka teda vypadala o něco zajímavější, přečetla jsem si poslední kapitolu a rozuzlení mi přišlo fajn.

A hlavně: Co to bylo za thriller? Jako sorry, ale kdy chtěla autorka tu napínavost a děsivý věci vybalit? První půlka mi připadala jako oddechové čtení pro ženy s kapkou nějaké té psychologie.

4 11.07.2020

Opravdu krásná knížka. Romantika tu není hlavní téma, řeší se tu spíš vážnější témata. Moc se mi líbilo polemizování o “jednom snímku”, který někdo vidí a podle toho vás soudí. Ví o vás strašně málo a podle jedné věci, kterou jste udělali, vás soudí a škatulkuje. Nechybí krásné citáty, zvraty, čtivost... Tohle si určitě někdy přečtu znova a všem tenhle krásný příběh s klidným srdcem doporučuji.
•
“One day isn't your whole life. A day is just a day.”

4 15.05.2020

Závěrečný díl série Všem klukům mě vážně neuchvátil a přišel mi ze všech dílů nejhorší a celkem zbytečný.
Prakticky všechno máte vyzrazené v anotaci, která je i na zadní straně knihy, takže je prakticky nemožné si ji nepřečíst. Příběh tak pěkně neutíkal, chvílemi mě už nudil, přišlo mi, že se tam prakticky neřeší nic důležitého. Já bych tuhle sérii ukončila hned po prvním dílu, který byl super, ale s každou další knížku šla kvalita dolů.
•
“Music makes everything more romantic, doesn't it? One second you're walking your dog in the suburbs, and then you put on Adele, and it's like you're in a movie and you've just had your heart brutally broken.”

4 15.05.2020

Tahle knížka mě vážně moc bavila! Přečetla jsem ji jedním dechem, styl psaní úžasný, zápletka taky skvělá a originální, postavy jsou sympatické... Archerova rodina je skvělá! Během čtení jsem taky často měla chuť na horkou čokoládu díky té kavárně... Nechybí napětí, prvky fantasy ani trochu romantiky. Můžu jen doporučit.

S klidným srdcem dávám 4,8 hvězdiček z pěti.

4 25.03.2020