angloumene komentáře u knih

Po dlouhé době kniha, od které bylo opravdu těžké se odtrhnout. Není to sice žádný super rozsáhlý román, ale i tak mě těší, že jsem ji zhltla během dvou dnů. O čem ale vlastně Do tmy je?

Jak napovídá zdejší anotace, jedná se o příběh osamělé, nemocné ženy s nádechem apokalypsy. Tehle popis ve mně rozhodně vyvolává pocit, že se bude jednat o neuvěřitelně náročné, těžké dílo, které bude nejlepší číst pouze po malých dávkách. Nemohu říci, že opak je pravdou, ale zápal hlavní postavy pro sběr vyvolává ve čtenáři stejnou euforii, která dokonce dokáže tvořivě nabít.

Kromě bylin autorka zkoumá i klasickou maloměstskou potažmo vesnickou tragédii kolotoče vzájemného odcizení, pomluv a nudy většiny obyvatel. Mezi nimi působí hlavní postava jako přelud, odmítající zapadnout do vymezených kolejí a přizpůsobit se. Její neskrývaná originalita vede k pochopitelnému odloučení se od společnosti, které ji zároveň vyhovuje a zároveň stráží na kolena.

Do tmy tedy nabízí pohled do pro mě zcela neznámého velkosběru bylin, na rozpad nebo možná spíš totální rozložení rodinných vztahů a neméně také nahlédnutí do duše umanuté, silné a bohužel také nemocné ženy. Jedná se o výjimečné, čtivé dílo, které se mi jen tak nevymaže z paměti. O to více mě těší, že vzniklo v našich luzích a hájích.

19 01.05.2018

Rozjímavá, milá a taky osamělá pocta všem, kteří si nenašli cestu ke zbytku společnosti. Kniha v nádherných obrazech přibližuje mnoho z toho, proč jsou někteří lidé tak vzdáleni ostatním a jak snadno by se mohli zase přiblížit. Autorka nás provází rokem plným změn v životě psa, který nezná nic než lov, člověka, který nikdy neopustil svůj domov a Irska, které se mění spolu s ubíhajícími dny.

Skrze zdánlivou absenci děje autorka mistrně ztvárňuje samotu a s ní související strach. Bez přetvářky až naturalisticky odhaluje stinné i světlé stránky hlavní postavy i jejího nového čtyřnohého kamaráda. Knížka čtenáře pohladí i srazí na kolena, nechá jej tápat v hlubinách nejistoty za pravidelného rytmu neustávajícího přílivu a odlivu. To vše z Jasna lepa postínu a zhyny dělá ideální čtivo do chladných měsíců.

18 29.01.2019

Klasika české literatury, která má hodně co nabídnout i dnes. Vlastně bychom mohli říci, že je babička Boženy Němcové jakýmsi předobrazem současné bio ženy. Žije v souladu s přírodou, sleduje její proměny. Vše chová v náležité úctě a s láskou a díky přijímá plody, které jsou jí svěřeny. Samozřejmě ještě hlubší úctu chová k Bohu, jemuž se zcela podřizuje a tak žije skromným, ale šťastným a plným životem.

Jak je vidět, jakési volání po prostém životě bylo slyšet už v 19. století. O to více jej můžeme cítit dnes v našem technickém věku. Právě proto si Babička snadno udrží své čestné místo i v nejmodernější knihovně.

17 21.01.2018

Poetika malého prince někoho zasáhne přímo do srdce a někoho prostě jen zaujme fantazijí nabité vyprávění o životě blízko smrti.

13 17.11.2023

Jedno z největších lákadel prázdnin u babičky byla spousta povídek od Herriota. Když se zvěrolékař ožení nabízí, podobně jako ostatní knihy, milé, nostalgické a tak nějak kouzelné vyprávění z obyčejného života obyčejného zvěrolékaře.

12 30.12.2021

Obsluhoval jsem anglického krále jsem vždy měla zapsanou jako primárně komediální, lehce erotickou knihu. Její přečtení mě ale vyvedlo z omylu. Ne že by výše uvedené také nenabízela, ale dočkala jsem se i mnoha dalšího.

Jedná se o zobrazení jednoho lidského života. Ovšem ne jen prostým výčtem událostí, kniha se totiž mění spolu s vyprávěným obdobím. A tak se čtenář seznámí s rychle prožitým dětstvím, rozpustilým dospíváním, naivní dospělostí spojenou s plněním si snů i s dospělostí vyzrálou. Také rozvážným stárnutím, kdy Janovi odpustíme všechny jeho přešlapy a necháme jej spolu s kozou, koněm, kočkou i zrcadli spokojeně filosofovat.

Čtenář jako by sám při otočení poslední stránky tak trochu dospěl. Koneckonců kniha je natolik čtivá, že to od první stránky k té poslední netrvá zase až tak dlouho. Za tento rychlý exkurz lidským životem panu Hrabalovi děkuji a přeji si, aby ve mně jeho hlavní poselství rezonovalo co nejdéle.

12 05.03.2018

James Herriot tak trochu rámoval moje dětství a můj vztah ke zvířatům. Teď s odstupem několika let můžu říct, že to rozhodně nebyl špatný společník. Výběr kočičích historek čtenáře rozveselí i rozesmutní, prostě příjemně pohladí.

10 13.02.2019

Lord Mord je román o Praze, osobní krizi v kontextu celospolečenských změn a samozřejmě také záhadném vrahovi, který jakoby vyšel ze starých židovských pověr. Celý tento kruh propojuje hrabě Arco, nechtěný relikt z dob již zašlé slávy aristokracie. Svou pozici si plně uvědomuje a tak se halí do závoje sebestřednosti a stagnace, který zkrápí rudé kapky plicní choroby.

Jeho již letargické srdce, ale zostra zasáhnou změny skutečného domova - Prahy. Namísto temných a spletitých uliček z dob, kdy šlechta ještě vládla pevnou rukou, mají vyrůst vzdušné třídy, vysoké činžáky s velkými okny a vůbec má zaniknout celé kouzlo tohoto tak trochu špinavého velkoměsta.

Čtenáře tento netradiční příběh vtáhne nejen díky české lokalizaci, ale hlavně proto, že Miloš Urban patří mezi mistry hutné atmosféry. Navíc velice umě pracuje s historickými prameny, takže jsem měla pocit, jako bych s hrabětem skutečně procházela starou Prahou a hodnotila, které stavební změny byly zdařilé a které méně. Občasná stagnace textu tento dobrý pocit nemohla přebít, takže mi nezbývá než knihu ohodnotit jako velice povedenou. Jsem ráda, že se také v našich luzích a hájích najdou autoři, kteří zaujmou i přes obrovskou světovou konkurenci. Miloš Urban mezi ně dozajista patří.

9 08.02.2018

Jestli něco Lesu v domě nechybí, tak je to čtivost. Knihu jsou po delší době zhltla za pár dní.
Ovšem s hlavní postavou je opravdu těžké se ztotožnit - částečně racionalní a pracovitá, částečně naprosto nelogická lhářka. Navíc celé její okolí působí těžkopádně, vykonstruovaně. Kniha je prostě takový lákavý dezert, po kterém zůstenou jen výčitky a nepříjemná pachuť v ústech.

8 28.04.2024

Poslední dobou se s čtivými detektivkami roztrhl pytel. Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých není výjmkou. Nejenže čtenáře vtáhne a nepustí, ale dokonce nabízí i něco navíc. Snad je to typickým polským naturalismem, ale kniha jakoby člověka skutečně přenesla do opuštěné horské vesnice v pohraničí. Ledový vítr skučí mezi prameny vlasů a mezi těch pár přátel kolem patří divoká zvěř.
Jenže romantická idyla života na samotě se začíná rozpadat s každou další vraždou. Nepravděpodobná teorie plná horoskopů a zvířecí pomsty hlavní postavy Janiny začíná dávat větší a větší smysl. Jenže je to skutečně tak? Mohla zvířata konečně povstat a začít trestat hlavní viníky jejich nezaslouženého utrpení?
Kniha čtenáře napíná a nechává jej i přes zjevné indície tápad až do samého závěru. Kromě detektivního příběhu ale předkládá řadu otázek. Jaké je postavení outsiderů ve společnosti? Jsou špatní oni nebo většina? Kde je ta správná míra volnomyšlenkářství a konzervatismu. A hlavně jaký je a má být postoj člověka ke zvířatům?
Ačkoliv dílo může na první pohled působit až moralizujícím dojmem, je jasné, že se autorce podařilo dát dohromady knihu relativně hlubokou a zároveň čtivou. Zábavnou formou předestírá otázky, na které bychom se skutečně měli pokusit odpovědět.

8 07.01.2020

Stařec a moře, ikonická kniha znázorňující marnost boje jedince proti přírodě. Dílo vyzdvihuje nezdolnost, skromnost i přijmutí nezvratného osudu. V dnešní době bohužel poněkud stárne, jelikož se zdá, že člověk nad přírodou jak ji známe už dokázal zvítězit. V kombinaci s notoricky známým dějem se ze Starce a moře pomalu stává spíše nepříliš záživný relikt povinné literatury.

8 26.03.2018

Tentokrát na mně Hosseinův styl opravdu zapůsobil. Příběh chlapce, který bojuje sám se sebou, vlastním selháním a nepřijetím od otce, zasazený do dnešního destabilizovaného Afgánistánu působí opravdu uvěřitelně. Tuším, že se jedná o částečně autobiografické dílo. Lovec draků dává nahlédnout do hloubky lidské duše a častého vztahového nepochopení. Na prostém působení času autor ukazuje běžná lidská pochybení, která mohou vést k doživotním výčitkám. Celkově se jedná o zajímavé dílo, které určitě stojí za přečtení.

8 01.03.2018

Nesmrtelná klasika, která potěší nejednoho čtenáře ať už jakéhokoliv věku.
Pejsek s kočičkou svým nezkušeným, zvířecím pohledem prozkoumávají svět a tak ho ve své různorodosti představují i dětskému čtenáři. Děti jsou pak vedeny k zájmu o dění kolem nich, ale hlavně k poctivému a pozitivnímu připstupu k poznávání samotnému.

8 13.01.2017

Vše podstatné už shrnují předchozí komentáře. Mně nezbývá než dodat, že Strážci dokazují, že komiks funguje jako samostatné médium, které nemá smysl srovnávat s běžně psanou knihou. Nabízí jinou formu zábavy, ať už tuctovou nebo skutečně podnětnou. Kdo by to řekl, že právě komiks představí společnost zmítanou strachem, že místo svítání jim oči otevře atomový hřib.

7 28.07.2023

Od narození až po smrt - někdy strastiplnná, někdy veselá pouť Kašpara Debureaua. Tvrdou prací si právem vysloužil titul největšího z pierotů. Svým životem jakoby nám chtěl přiblížit, že i přes nepřízeň osudu je možné dosáhnout úspěchu, žít plnohodnotně a naplněně. Přesto, jakoby jeho osud byl neodmyslitelně protknut černou stuhou nekončícího smutku. I tak ale zůstává vůle žít, zdokonalovat se a možná...možná i předat svůj odkaz.

7 10.02.2022

Velmi jednoduchá detektivka. Psychologie postav není příliš rozpracovaná. Ty pak působí ploše a člověk si k nim jen těžko vybuduje nějaký vztah. Příběh je relativně zajímavý, ale zbytečně složitě vykonstruovaný. Děj občas ztratí tempo a zadrhává se. Finále je ale podařené a trochu napravuje rozpačitý pocit z knihy. Když to shrnu, znám spoustu lepších detektivek. Více čtivých, více nápaditých. Hypnotizér se mezi nimi jednoduše ztrácí.

7 22.01.2020

Nevím, už kde jsem tehle pocit vlastně vzala, ale Kunderu jsem si vždy spojovala s trochu nenávistnou a trochu víc sexuální literaturou. V případě Žertu to tak trochu je a dost není. Ono hlavní postava je skutečně velmi nenávistná a svou frustraci chce řešit právě s pomocí sexu. Jenže celý Žert je ze všeho nejvíc putování za vlastním očištěním.
Ludvík nemá jednoduchou cestu, protože se jeho složitě vykonstruovaný plán pomsty boří jako hromádka z karet. O to těžší to má samotný čtenář. Prožívá totiž příběhy a hlavně postoje dalších aktérů, o kterých Ludvík často ani pořádně netuší. Tyto děje nám odkrývají autorovu ohromnou empatii a přemýšlivost, takže kniha je nahuštěná, přesto dokonale pospolitá. Jako příjemný bonus se jeví také pochopitelné vykreslení zápalu pro komunistický převrat. Pro mě jakožto porevoluční dítě byl tento zápal jen těžce uchopitelný.

7 04.07.2019

Nestárnoucí klasika, která svým lehkým, letně laděným humorem nemůže nikoho urazit. Čtení doporučuji každému bez rozdílu. Kniha dokáže i při sebe škaredějším dnu zvednout náladu.

7 09.01.2019

Švejka mám od dětství zapsaného jako extrémně karikaturní postavičku. Říká se co Čech, to Švejk a v tomto tvrzení nechybí nádech určité trpkosti. Jenže ona Švejkova postava žije dál a to tak trochu bez kontroly. Tahle karikaturní postavička vlastně ani není svému skutečnému literárnímu předobrazu zase až tak podobná.

No a jak na mě tahle ikona české literatury vlastně působila? Určitě lidsky a vlastně tak nějak obdivuhodně. Místo toho, aby si stěžoval na své útrapy, stavěl se ke své smutné situaci s humorem, nepřestával se zajímat o svět a ostatním se snažil zpříjemňovat jejich těžkou situaci. Podobný lehký přístup k životu je určitě obdivuhodný a jen podtrhuje kontrast s krutostí války.

7 19.02.2018

HHhH je dost netradiční rekonstrukcí operace Anthropoid. Spolu s autorovým (smyšleným či reálným?) osobním komentářem se čtenáři nedostává očekávaná fikce, ale naopak děj usměrňuje a zdůrazňuje historické zajímavosti. Ačkoliv se to Binet snaží negovat, právě kvůli jeho vstupu dostává kniha románový nádech. Oproti očekáváním ale v pozitivním slova smyslu, protože dílo získává na čtivosti a nabízí toto úzce zaměřené téma, které by jinak zaujalo pár Čechů a skalní válečné fanoušky, širšímu čtenářskému publiku.
Pokud mám napsat něco o knize samotné, musím ocenit autorskou fikci a zdařilou hru se čtenářem, která mi pomalu začíná docházet až teď při psaní komentáře. Věrohodnost předkládané historie ze svého laického pohledu nemůžu plně zhodnotit, ale Binetovo líčení na mě působilo přinejmenším uvěřitelně. Celkově dílo hodnotím jako čtivé a přínosné. Určitě se neztratí jako doporučená literatura na gymnáziu, ale ani v (ne)obyčejné domácí knihovně.

7 30.08.2017