Andrys komentáře u knih
Zatím jsem nečetla Romeo, Julia a tma, ale srovnání s klasickým Romeem a Julií se mi moc nezdá. Jasně, je tu tragická láska, ale Petr řeší i jiné problémy, které bezstarostnému Romeovi chybí ...
Severská krimi mě moc neláká a tato kniha mě v tom jen utvrdila. Na začátku toho bylo moc - brutality, krkolomně poskládaných souvětí a studenost hlavních postav. Neustále se opakovala celá jména vyslýchaných, nemusí být přeci ve třech odstavcích hned za sebou. Neuměla jsem si představit, že by ministrině mohla mít tak dlouhou pauzu a v jednom okamžiku snad musela mít tři ruce. Přes styl psaní jsem se zkrátka nemohla do příběhu pořádně začíst...
Obálka je moc povedená, jen jsem měla tendenci ji stále čistit (asi vliv malých dětí doma).
Plusem byly krátké kapitoly a střídání jednotlivých postav. V jednom okamžiku jsem se opravdu doma trochu bála. Také se mi líbilo poukázání na nefunkčnost systému na ochranu dětí - kdy se stejně nic neprokáže, dochází k šikanování a lež může způsobit peklo na zemi.
Jediný, kdo mi byl trochu sympatický byl Hess a pak i Genz. Thulinová byla další sociálně okleštěná vyšetřovatelka, která je bez praxe chytřejší než IT technik...
Zajímalo by mě, zda je autor fanoušek Smrtonosné zbraně ????
Nějak jsem čekala více. Závěr knihy byl, pro mě, neuvěřitelný. Nezapadl mi do charakteru pachatele a ani Evy styl mi neseděl. Byla jsem ráda, že jedna odbočka/záležitost mi došla skoro hned. Vykání mi stále ruší spád komunikace, proč proboha, vždyť první polovina série byla skvělé rozjetá a týkalo se v ní.
Po knize Krycí jméno Verity je Rose velké zklamání. Nějak jsem se nemohla začíst, vadily mi její či jiné básničky, byly pro mě rušivým elementem. Nechápu, proč zrovna ona měla být ta důležitá. Víc by mě zajímaly názory/myšlenky Lissette, Karoliny nebo i Anny.
Kniha pro náctileté, OK s tím se počítá.
Proto:
- jsem ráda, že mi určité spojitosti a chyby docházely celkem hned. Někoho jsem prokoukla, jen jednu postavu ne
- ze začátku mi vadila spojitost s T.B. (proč sem zatahovat hl. postavu z rozjeté řady) a obě mají rády DIETNÍ colu, brrr
- také příjmení mohla vysvětlit hned na začátku a další příjmení, které je pochybné je Abbyino (copak se za 40 nevdala? Jediné vysvětlení je, že by byla ve styku se Syl, ale to se mi nezdá...)
Takže - kdy asi vyjde další díl? :)
Další kniha od Ahern a opět úplně jiná než ostatní. Naštěstí se v knize nepopisuje dlouze děj před otcovou sebevraždou, je nastíněn spíš jen v porovnání a vzpomínkách. Jen mě trochu zarazilo jak se Tamara rychle změnila, najednou o všem přemýšlí (do určité míry) a není tak povrchní jako její bývalé kamarádky. Vlastně ji zůstal jen původní styl humoru. Snad jen mohla autorka udělat sestru Ignatius o trochu míň starou a Arthura s Rose trochu normálnějšími.
Hm, že by to byl rozdíl od jiných sbírek, kde jsou úlohy seřazeny dle nejtěžších, aby hned na začátku ukázaly studentům, co je čeká na konci ročníku či studia?
Je zvláštní, co může současné spisovatele poutat k osobnostem z antiky, starověku, středověku či současným? U některých zřejmě jen to, že žili ve stejném tisíciletí? Nebo by to mohlo být i tím, že jim jejich životy připadají zajímavé? To by mohlo býti ono.
Opakování již napsaných informací, hm, koho mi to jen připomíná?
Co by se mělo udělat dřív? Spojit jednotlivá vydání nebo psát komentáře ke každému zvlášť?
I když je v obsahu napsáno dvakrát slovo Terezín, neznaméná to, že kniha je o něm. Je zaměřena na obyčejné lidi a na jejich chování v té konkrétní době.
Nejlepší je Terezín navštívit.
Ach jo, zas jedna série, kdy se mi první díl zdál celkem dobrý, možná i zajímavější než Stmívání... Jenže pak přišel druhý díl a vše bylo jinak. Říkala jsem si, že je to strašné. Další díly jsem četla jen ze zvědavosti jak to dopadne (kdyby to kamarádka začala číst dřív, tak bych si to nechala převyprávět a byla bych šťastná, že nemusím číst ty bláboly, které si myslí či říká Zoey a kterého kluka vlastně chce). Jediné pozitivum postupně začala být Afrodita a její výroky na účet ostatních. Zlomový mi přišel až 6.díl, kdy Zoey dostala méně místa a přidaly se i kapitoly z pohledu ostatních. Nakonec to dopadlo tak, že jsem si musela koupit 7. díl a přečíst ho během jednoho dne. Linie se Stevie Rae a Refaimem je zajímavá a těším se na další díl :).
Zajímava kniha, některé úseky mi přišly nezajímavé a hůře se četly, přišlo mi to jako zbytečné natahování. Taky se mi zdálo, že některé věci byly zmíněny a pak nijak moc nevysvětleny, jako by se od někud vynořily a pak zas zmizely.
Při čtení anotace z knihy jsem se bála, že nejméně polovinu knihy budu číst o vnitřním boji Uthreda mezi přísahou Alfrédovi a obdivem k seveřanům. Naštěstí to tak dlouho nevadilo.
Od předchozích knih se tato liší tím, že hned nenavazuje na předchozí díl, ale začíná s odstupem nějakých pěti let. Vadilo mi, že autor dal víc prostoru starší verzi Uthreda. Nechápala jsem, proč je zrovna se svou poslední ženou, které nemá ráda ani řeči o válčení a je velmi pobožná.
Konec byl takový, jaký být musel, i když by se mohl odložit do dalšího dílu.
A ještě bych ráda dodala, že popis knihy Žena cestovatele časem je popsaná spíš z filmu než dle knihy, protože v knize za to Clare nemůže, není to tak, že by obešla Henryho a poradila si jinak.
Film byl hezký, ale ve srovnání s knihou mě hodně zklamal.
Zrovna tuto knihu čtu, proto zatím nebudu hodnotit knihu jako takovou. Ale co mi vadí jsou chyby v knihách, zde jich moc není, ale na dvě jsem přeci narazila. První se ukázala ke konci první třetiny, kdy došlo k záměně Erika s Maxem (což bylo trochu rušivé) a další zásek pro mě byl, když bylo použito spojení "nepřišlo nevyhnutelné" (raději jsem si to ještě jednou přečetla i s navazujícím textem). Snad mi nic neuniklo ve vztahu k tomuto prapodivnému spojení a jedná se pouze o chybu a nebyl to autorův záměr.
Nádherná kniha, konec mi úplně vyrazil dech a musela jsem se vrátit znovu k prvním stránkám. Konec zde není pouhým "vyšuměním" předchozího děje, ale krásnou tečkou.
pro Jíťa: ikdyž přečteš nejprve knihu a pak teprve koukneš na film, tak to působí úplně stejně... Je to podobné, jako když si přeště HP a vězeň z Azkabanu podruhé (teda aspoň pro mě).
Kniha se četla skoro sama. Sice jsem hned po začátku tušila, jak to dopadne a co se stalo, ale i tak to byl krásně napsaný příběh.
Krásné oddechové čtení... během pár hodin jsem měla knihu přečtenou :)
Knihu jsem četla jako malá na dovolené a moc se mi líbila :)
Jen malé rada: když si budete půjčovat či pořizovat tuto knihu, tak rovnou vemte i Abhorsenku :)