alweryon
komentáře u knih
C. S. Lewis: Poutník krajinou fantazie
Sam Wellman
Pro mě nejlepší životopis C.S. Lewise.
Jonášovo znamení
Thomas Merton
Deníky nemám moc rád. Jak píše C.S. Lewis, člověk nemůže vědět, co bude relevantní za rok, za dva - a zapisuje jako důležité události a myšlenky, které v reálu zapadnou. Tento případ je ale zvláštní. V tradici duchovních deníků se hodně zabývá vnitřním světem a strhl mě. Čtu opakovaně, někdy jen pár zápisů. Pro mě po Vodách Siloe nejoblíbenější Mertonovka.
Ve víru Velkého tance: Duchovní zkušenost přítomná v literárním díle C. S. Lewise
Pavel Hošek
občas si vzpomenu, ale pořád si myslím, že je to víc Pan Hošek, než Lewis.
https://magazin.signaly.cz/2205/pavel-hosek-a-vit-raska-polemika-o-pravidlech-tance
Benedikt XVI. - Život
Peter Seewald
V mikro souboji obřích biografií nedávných papežů jasně vede George Weigel a jeho Svědek naděje. Už proto, že nepřirovnává papeže k postavě z knihy Paulo Coelha :-).
Ale pokud obdivujete Benedikta XVI., tak je to stejně povinná četba - takže co.
Juditin kříž
Bryan Houghton
Do formy románu přepsané myšlenky ze Zbytečného kněze.
Hned po dočtení jsem po letech přečetl Humanae Vitae.
Pro mě nakonec víc o manželství než o koncilu.
Drazí zesnulí
Evelyn Waugh
Jsem ješitně pyšný na to, že jsem se královsky bavil a zároveň vím, že tuhle knihu po rodině půjčovat nebudu.
Ani známým. Ani v práci.
A pokud někdy najdu někoho, kdo by se pak na mě nedíval jako na klatého, budu si pískat.
Sestup a pád
Evelyn Waugh
Kdyby to bylo celé v duchu líčení sportovního dne, je to jedna z nejznámějších humoristických knih lidstva.
Díky Bohu, že měl Waugh jiný záměr.
První list Petrův
Jan Amos Dus
Ze začátku mě Dus trochu točil svým stylem a lehkou ignorací toho, že to má být ekumenický komentář, ale postupně se pro mě propracoval na jednoho z nejlepších průvodců z edice.
K listu- politicky tedy stojím spíš tady, než u Pavla
Vybrané listy Plinia Mladšího
Gaius Caecilius Plinius Secundus
Těžko hodnotit.
Jako dokument doby převýznamné. Zvláště ta témata, na která už je upozorněno níže.
Ale ten Plinius je zlatá mládež, pozér a neumí zakrýt pýchu na to, jak je "úžasný".
Ruku bych mu nepodal
Veritatis Splendor - O základech morálního učení církve
Karol Józef Wojtyła
Jediná encyklika, kterou jsem četl opakovaně. Když mám pochyby o víře, čtu eseje C.S. Lewise. Když mám pochyby o Církvi, čtu Chestertonovu Ortodoxii. Když mám pochybnosti o Písmu, čtu úvod Ježíše Nazaretského od Benedikta XVI.
A když mám pocit, že jsem poslední kdo netančí na hrobě katolické morálky - čtu tohle
Euthyfrón, Obrana Sókrata, Kritón
Platón
Obrana a Kriton - můj vstup k Platónovi. A nemohl jsem si vybrat lépe.
Tyhle a Faidón jsou možné číst "bez přípravy".
Symposion
Platón
moc fajn, ale hrozně by mě lákalo číst si to ve skupině, jako čtenou zkoušku divadla.
Platón je mistr v navazování atmosféry - všechny postavy působí velmi živě, uvěřitelně.
Čtyři pocestni
Hilaire Belloc
Není to kniha pro každého - já se k ní dostal přes Florianovu Starou říši a G.K. Chestertona a je asi potřeba být lehce připraven a tušit, co Belloc miloval a co nenáviděl (ploty v krajině:-) )
Ale ta kniha je krásná - na konci je mapka jako z Hobita, v textu u písní zpívaných hrdiny jsou i noty (jako u Fulghumova Třetího přání) nádherný papír, červené nadpisy stran, vtištěné obrázky do textu - ta kniha je graficky velmi moderní (a je to vydání 1919) a je na ní vidět láska k dokonalosti, kterou vtiskl Florian svému Dílu.
Příběh je vtipný i hloubavý. Dokonale zachycený čundr podzimní krajinou a já měl celou dobu chuť zavolat příteli a jít se toulat. Celý text je nadsázka se kterou počítají všechny postavy - zároveň archetypální hrdinové (jsou to všechno postavy uvnitř autora? Jeho různé stránky?). Svižný mužný humor i vážná témata. A je vidět, jak si hluboce věřící (a Církev milující) člověk může dělat srandu z Církve a je to krásné.
Kopí Dona Quijota: Vybrané přednášky, studie a publicistické články
Erazim Kohák
už jen pro Dary noci!
Duše veškerého apoštolátu
Jean - Baptiste Chautard
Od srdce k srdci. Občas je krásné zachytit alespoň malý úsek řetězu od Krista až k nám. Chautard k Jeronýmovi a ten nám.
Přelévat moře
Jan Dobraczyński
Po Listech Nikodémovi lehké zklamání. Ale Listy nasadily laťku tak vysoko, že lehké zklamání je vlastně pořád obrovská poklona:-)
Tomáš Halík: Ptal jsem se cest
Tomáš Halík
Pro mě před lety setkání s T. Halíkem po kterém jsem se pustil do jeho ostatních věcí. Dnes tuto knihu oceňuji i jako dobrý rozcestník k ostatním autorům. Zvláštní osud i povaha, ale málokterý rozhovor mě tak vtáhl.
Citadela
Antoine de Saint-Exupéry
Někdy mě zasáhne krutost textu, jindy jeho něha. Je tu popsaná čistá víra v Boha i děsivá prázdnota. Nevím, jestli tato nepochopitelnost celku je zde schválně a má zneklidňovat (k tomu se přikláním), nebo jestli je způsobená nedokončeností textu. Pasáž o černém kameni a ptáku na stromě je neuvěřitelná. Chápu, proč Exupéryho tolik obdivoval otec Jeroným.
Kurýr na jih / Noční let / Válečný pilot / Dopis rukojmímu
Antoine de Saint-Exupéry
Skvělý styl psaní a texty podložené životem. Pasáže o přátelství, siločárách života...