AlčaH komentáře u knih
Tohle byla velmi zajímavá nebo spíše až zvláštní kniha - což jsem od ní a od Kafky vlastně očekávala. Ponurá, metaforická, plná bezvýchodných situací, bojů s větrnými mlýny, bez konce, jen se rozplynula do prázdna... Grafické zpracování se k příběhu skvěle hodilo, podtrhovalo ho a pomohlo vytvořit opravdu tíživou až zoufalou atmosféru. Zeměměřiči K. bylo těžko - a mně s ním...
Dávám nižší hodnocení, ale nemůžu říct, že to bylo úplně špatné, jsem ráda, že jsem si rozšířila obzory. Jen to prostě nebyl úplně můj šálek kávy. Občas jsem v příběhu dost vlála a vzhledem k určité míře zkratky měla problémy se v něm plně zorientovat a pořádně ho pochopit. Možná, kdybych četla původní Kafkovu knihu, bylo by to pro mě snadnější a odnesla bych si z komiksu intenzivnější prožitek.
Tahle kniha se mi velmi líbila, a jak tu už někdo psal - bylo v ní všechno. Vtipné a někdy až bizarní historky střídaly ty dojemné či vyloženě smutné, které donutily člověka se zamyslet. Byla to kniha nejen o smrti a o řemesle s ní spjatým, ale také o životě a o tom, jací lidé jsou a jací dokážou být. Formát kratších příběhů mi vážně dobře sedl a kniha se mi četla lehce. Líbilo se mi, že autor do díla zařadil i malé vsuvky v podobě krátkých zamyšlení a vysvětlivek některých pojmů. Nejvíce mi v hlavě uvízl pojem Smrtikous. :)
Tato kniha dokonale demonstruje, jak moc je feminismus heterogenní hnutí, a že existuje velká řada přístupů k němu. Feminismus pro 99 % odsuzuje liberální část hnutí, označuje ji za přežitou, neúspěšnou a nesprávnou. Ten skutečný feminismus spojuje s antikapitalismem a řešením sociálních, rasových i environmentálních problémů.
Kniha je kraťoučká, ale očekává od svého čtenáře již určité znalosti a orientaci v problematice. Pro "nováčky" v tomto směru tedy nemusí být úplně příjemná a jednoduchá ke čtení.
Přesto, že zpočátku jsem měla z knihy hodně smíšené pocity, rozhodně jsem nakonec ráda, že jsem si ji přečetla. Rozšířila jsem si obzory, seznámila se zase s jinými myšlenkovými proudy a to byl můj primární cíl. Některé myšlenky ve mně silně zarezonovaly, s jinými jsem se ale dle očekávání v průběhu čtení dostávala do konfliktu.
Celkově mám pocit, že musím nad knihou ještě nějakou dobu přemýšlet, abych ji mohla dostatečně zhodnotit, vyslovené teze srovnávat s vlastními hodnotami, zkušenostmi a myšlenkami, a až pak z nich vyvodit nějaké důsledky. Rozhodně si plánuju doplnit informace i s pomocí dalších zdrojů - třeba těch zabývajících se neoliberalismem, kapitalismem atd.
Příběh hobita Bilba Pytlíka jsem již četla v klasickém provedení a mám ho moc ráda. Proto jsem se rozhodla sáhnout i po komiksu a dobrodružství tohoto malého chlapíka prožít znovu, tentokrát i v obrazové formě. A jsem spokojená. :) Obrazové ztvárnění se mi moc líbilo, i když chápu i zdejší kritiku - hodnocení právě tohoto atributu je hodně subjektivní a každému se prostě líbí jiný styl. Na poměry komiksu bylo u jednotlivých políček docela dost textu, ale ve výsledku mi to vlastně ani nevadilo, četbu jsem si užila a s knihou strávila pár hezkých večerů. Ráda se k ní v budoucnu opět vrátím. :)
Letošní rok se pro mě nese ve znamení objevování neznámých vod. Po prvním komiksu následoval první psychologický thriller. A možná právě proto, že jsem v tomto žánru začátečník, mě knížka nadchla. Byla napsána čtivě a napínavě do poslední stránky. Zamotaný příběh sleduje osud hlavní hrdinky Amber a také její sestry, u nichž vlastně nikdy nevíme, která z nich je větší šílenec... Jednotlivé zvraty, kterých bylo v knize několik, byly překvapivé a vždy daly ději úplně jiný směr. Párkrát už jsem si říkala, že vím, co na nás autorka chystá a že vím, kam míří - ale pak mě rychle vyvedla z omylu. :) Na konci mi po zádech přejížděl mráz, a to hlavně proto, že ani závěr nedal odpovědi na všechny otázky a já pořád přemýšlela, co všechno ještě byla lež a co mrazivá pravda... Díky této pozitivní první zkušenosti se určitě na žánr thrilleru vrhnu i v budoucnu. :)
Druhý díl se mi líbil o něco méně než ten první. Jeho příběh mě nedokázal tak strhnout, i přesto, že byl možná ještě více syrový a nenabídnul tak nereálně pohádkový happyend jako jeho předchůdce. Zapůsobily na mě scény z psychiatrie, naopak konec mi tady přišel dost uspěchaný, což je škoda.
Knihu jsem poprvé četla zhruba před deseti lety, v období kdy jsem se hodně zajímala o tuto tématiku. Nyní přišel čas na opakování a nové hodnocení. Jedná se o velmi čtivou knihu s propletenými osudy několika lidí. Líbilo se mi, že je příběh inspirovaný skutečnými událostmi a také to, že se odehrává v českém prostředí, dokonce ve městě, které dobře znám. To mu přidalo na autentičnosti. Přesto, že nešel úplně do hloubky, přinesl zajímavý pohled do českého podsvětí. I po letech mě knížka bavila, přečetla jsem ji za dva dny. Pro její čtivost a nevelký rozsah stran bych ji doporučila k překonání případné čtenářské krize. :)
Musím říct, že i když jsem měla obavy z toho, jestli se mi kniha bude líbit - nakonec mě příjemně překvapila a číst ji mě bavilo. :) Nejvíce mě zaujala úvodní část, kde autorka popsala svůj příběh. Dalo mi to šanci lépe pochopit zákulisí projektu.
Za mě byla tato kniha celkem zklamání. Ano, byly tam některé hezké myšlenky, které jsem si dokonce i zapsala - ale celkově to pro mě mělo nulovou přidanou hodnotu.
Autorka zavzpomínala na svého otce, jaký byl a co s ním zažila, věnovala se velmi konkrétním zážitkům a následně opravdu velmi stručně popsala pocity, které cítila, když ji navždy opustil. V jejím podání to na mě bohužel vůbec nezapůsobilo - když to porovnám například s Bílou knihou, která mě opravdu hluboce zasáhla.
Smutek a truchlení je samozřejmě velmi individuální záležitostí, takže v žádném případě nezpochybňuji autorčinu potřebu tuto knihu napsat a zpracovat si myšlenky tímto způsobem - a věřím, že spousty lidí se to opravdu dotkne. Na moji strunu to tentokrát nebrnklo.
Má první kniha od Thea Addaira, která mě zaujala svým námětem - rasovou nerovností zasazenou do fantasy světa. A bylo to dobré čtení. Líbil se mi vymyšlený svět i jeho reálie, postavy jsem si hned oblíbila a příběh příjemně odsýpal. Líbila se mi lehce detektivní i romantická zápletka. Kdo je vrahem, jsem odhalila celkem brzy, což beru jako malé mínus - tahle část byla vcelku průhledná a nebylo to pak až tak napínavé. :) Ovšem jiné zápletky byly zpracovány dobře a epilog - ten mě dostal... :)
Další severská kniha, která si mě našla a okouzlila mě. :) Nejprve nádhernou obálkou a následně i svým obsahem.
Kniha ukrývá mnohovrstevný příběh, v němž se objevují pohádkové i fantasy prvky, téma ekologie i zásadní morální otázky. To vše je ale zkombinováno velmi přirozeně, takže se člověk necítí přehlcený, ale naopak zaujatý a zvědavý, jak to dopadne. Autor do příběhu schoval některé velmi důležité podněty a významná poselství související s časem - jak je nebezpečné chtít čas ovládnout a jakou škodu to může napáchat, když se to opravdu povede a člověku to trochu vleze na mozek. Z toho, co mělo být požehnání, se pak stane spíše prokletí...
Postavy byly vykresleny dobře, samotný námět byl velmi originální a opravdu se mě dotknul. Na konci jsem byla hodně dojatá a po dočtení ve mně příběh ještě nějakou dobu silně rezonoval.
Přestože je kniha primárně určena pro mládež, myslím, že hodně v ní toho najdou i dospělí čtenáři, a tak doporučuji k přečtení všem bez rozdílu. :)
Od knížky jsem měla velká očekávání - a to byl pravděpodobně kámen úrazu. Zpočátku jsem se do ní nemohla vůbec začíst a chvílemi dokonce přemýšlela, že ji úplně odložím. Nakonec jsem to s ní ale nevzdala a musím říct, že jsem neudělala chybu, druhá polovina příběhu mě bavila o dost více než ta první. Přesto knihu hodnotím jako lepší průměr. Vulgární jazyk mi nevadil, stylistické chyby, hrubky a špatná interpunkce ano. Rušilo mě to. Líbil se mi vývoj příběhu a hlavní postavy - z "nevinného" užívání drog pro zábavu se časem stalo peklo, ve kterém hrdina přišel o všechno, včetně vlastní důstojnosti.