Aimee1 komentáře u knih

Vynikající kniha a nevím proč, úplně mě v souvislosti s touto knihou napadl Vladimír Körner a režisér František Vláčil, který jeho příběhům dával něco neuvěřitelně silného. Vřele doporučuji a po dlouhé době dávám 5 hvězd z 5.

Poměrně dobrá kniha, originální už tolik není, ale to je zřejmé už z anotace - knih vezoucích se na vlně popularity překvapivých thrillerů jako Zmizelá nebo Dívka ve vlaku, je už opravdu hodně. Nicméně dobře se četla (rychle) a je to taková lehká oddechová četba. Ideální pro hltače bestsellerů.

2 17.07.2017

Nemohla jsem... fakt jsem se snažila, přečetla jsem 1/3 a zbytek jsem prolistovala, abych zjistila, že se jedná o hodně slabý harlequin z historie. Takže jsem knihu odložila. Přečetla jsem i Padesát odstínů, těm se dá vytknout leccos, ale aspoň byly čtivý. Tohle bylo hrbolaté, neučesané, psané horkou jehlou...

2 05.06.2017

Příliš mi nevyhovoval memoárově vyprávěný příběh - každou kapitolu vypráví jiný člen rodiny a pokud se člověk neorientujte příliš dobře v situaci, kdo, kde, kdy, tak má v hlavě velmi rychle guláš. Doporučovala bych tedy baťamanům vzdělaným v této oblasti. Já sice povědomí mám (a myslím, že vcelku slušné), ale neustálé střídání pohledů způsobilo, že jsem si tolik nevychutnala ten baťovský entuziasmus, který je z jiných knih jasně čpící. S nelibostí jsem Baťu v džungli odložila ve třech čtvrtinách a poslední čtvrtinu proběhla rychločtením. Osobně mě to nezklamalo, ale ani nepotěšilo. Slabý průměr.

2 18.05.2017

Zajímavá kniha o zajímavém tématu a ještě čtivě napsaná. Přečetla jsem skoro jedním dechem a mohu doporučit. Co už nemohu doporučit je film, který jsem si pustila vzápětí, co jsem knihu přečetla a opět jsem byla zklamaná z toho, co z toho filmaři udělali... No co, knihu určitě velmi doporučuji!

Souhlasím s komentářem Jezinka107, že tato kniha si Vás musí najít v jistou dobu. U mě asi nešlo o správnou dobu, protože jsem nebyla schopná se prokouset částí meditovat. Část jíst byla dobrá, pak to bylo slabší. Možná je to tím, že nepochopím, jak někdo nutně musí mít indickou guru, která mu pomůže, ač ji v životě neviděl? Jak může jedna indická guru pomoci nalézt sebe sama milionům Američanů? Přijde mi to jako berlička... zkusit se zastavit, zamyslet, splynout s přírodou a relaxovat - to zvládnu i bez indické koučky. Autorka mi lezla na nervy od první chvíle svými bolestivými nářky o tom, jak je nešťastně vdaná a nechce děti. Spíš mi přišla znuděná svým životem. Omlouvám se za negativní komentář, ale nemohu jinak. Kniha byla pro mě velkým zklamáním. Čekala jsem opravdu něco lepšího.

Zajímavá kniha, jak tématem, tak způsobem, jakým se hrdinka/autorka se svojí nemocí vyrovnává. To je na knize unikátní. Škoda jen, že je celý příběh popsán tak ploše a jednoduše. Nezabíhá do emotivních situací, spíš to vypadá, že hrdinka si celou tu rakovinu vlastně užívá... Kniha je pro zkušeného čtenáře záležitostí jednoho dne, ev. dvou líných odpolední.

2 15.08.2016

Většinou nerada odkládám knihu nedočtenou, i když mě nebaví, ale zde jsem musela udělat výjimku - neustále se nic nedělo, vyprávění bylo nudné, předvídatelné...vhodné pro mladé slečny, ale náročnější čtenář bude dost zklamaný.

Velmi neobvyklým způsobem pojatá kritika soudobého Německa vycházející z úst nově probudilého Adolfa Hitlera. Docela obdivuji, jakým způsobem dokázal autor napodobit jeho myšlení - docela věřím tomu, že přesně takto to bylo. Vřele doporučuji a doufám, že vydržíte při této četbě až do poslední strany.

2 10.11.2013

Výborný příběh, výborný námět. Řemeslná zpracování mě ale trošku zklamalo. Přinejmenším rozuzlení mi nějak nezapadalo do informací, které jsem získala o Ester během čtení celé knihy.

2 12.05.2013

Výborná kniha, kterou mohu vřele doporučit. Obzvlášt pro milovníky Forresta Gumpa bude tato kniha opravdovým zážitkem. Můj obdiv patří autorovi, který dokázal perfektně vystavět tak náročný příběh plný úžasného situačního humoru. Škoda, že neumím švédsky, jsem si jistá, že číst knihu v Jonassonově rodném jazyce musí být ještě zábavnější!

2 21.04.2013

Zajímavá kniha, ale k jejímu čtení jsou někdy potřeba hodně velké donucovací prostředky. Příběh mě chytl až zhruba ve 3/4 knihy a knihu jsem do té doby neodložila jen proto, protože jsem pořád věřila, že v určité chvíli se musí začít ukazovat, o co tam jde. Někdo by možná namítl: "To je klasický Harukami!". Ano, je to klasický Harukami, protože každá kniha je namixována ze stejných ingrediencí: životní a někdy trošku nepochopitelná láska dvou lidí už od dětství, studentské recese, postavy vyžívající se v dlouhých pasážích, v nichž o světě, zvláštní sekty oddělené od zbytku světa, které vždycky hrají nějakou zásadní roli (viz kniha Na západ od slunce, na východ od....). Obávám se, že touhle knihou začíná můj bojkot tohoto japonského autora :/

2 21.04.2013

Obdivuhodný exkurz do stárnutí dvou naprosto odlišných duší, které i tak k sobě nakonec našli cestu. V jednom okamžiku se totiž našli. Výborně napsaný román, který doporučuji každému, kdo hledá sám sebe.

2 20.01.2013

Tuhletu knihu jsem od Zusaka četla ještě dříve než jsem do ruky dostala Zlodějku knih. A je to možná dobře - kvalitou zpracování totiž Zlodějky knih moc nedosahuje. O to větší překvapení bylo, když jsem přečetla Zlodějku knih. Najednou se totiž i řemeslné zpracování Posla ukazuje jako účelové k danému příběhu. Nic víc nedodám - snad jen to, že v půlce Vám přijde, že svět může být krásný, když si v něm najdeme své místo.

2 06.12.2012

Přečetla jsem jak K moři, tak Zmizet, i Martu. Abych řekla pravdu, tak mám pocit, že kvalita jde ale s počtem děl bohužel dolů. K moři se mi líbilo nejvíce, ke Zmizet už jsem měla výhrady a z Marty v roce Vetřelce jsem byla poměrně znechucená. Nejen, že se to velmi špatně četlo, i když chápu, že heslovité zápisky teenagerky vyrůstající v době ICQ a Facebooku mělo své autorské opodstatnění, ale zároveň mám pocit, že se Soukupové už nepodařilo vcítit do hrdinky, jako například v případě velmi realisticky vykresleného vztahu odcizených sourozenců v novele K moři. Navíc nejsem tak stará, 24 let, a svoje devatenáctý léta si pamatuji velmi dobře, každopádně ale pochybuji, že by někdo mohl přemýšlet podobně jako Marta, obzvlášť pokud se chce profilovat jako budoucí bohemista (vystudovala jsem stejný obor a mohu říct, že lidé vybírající si tohle studium by s Martou asi nesdíleli její myšlení). Navíc připadá mi až přehnané, že by stihla během roku otěhotnět se ženáčem, k tomu potratit a následně ujíždět na alkoholu, utéct do zaplivané hospody a skončit na antidepresivech. To by bylo na jednu inteligentní holku, která chce studovat literaturu, fakt krapet moc.

2 02.06.2012

Čekala jsem kdo že to ten legendární Owen Meany bude. A zatímco na začátku přišlo zklamání, jak kniha postupovala, Owen "rostl" i v mých očích. Kniha je zajímavá, ale já bych si ji znovu nepřečetla. Možná to bude tím, že já nejsem věřící v klasickém slova smyslu a zde se mluví o "víře společenské", kterou nepovažuji za jedinou možnou. Vždyť musí být víra jednoho člověka zastřešena institucí, která si z textů svatých vybrala ty, které se jí líbí a které volně vykládá?

1 24.06.2019

Chuťovka, na kterou jsem se opravdu těšila, ale bohužel moc nebylo na co. Příběh je o dost smutnější než jiné texty od autorky, ale na tom by ani tak nesešlo. Přijde mi, že knize něco typicky "mornštajnovského" chybí. Jasně, román jako Hana se nepíše na objednávku, co dva roky, ale i tak. Když srovnám Hanu, Slepou mapu i Hotýlek, tak dojdu k závěru, že autorka má jeden mustr, ze kterého se chtěla touto knihou trošku vymanit. Ale nevím, zda se jí to povedlo - za mě asi moc ne :(

1 13.05.2019

Kniha, nad kterou se musí hodně přemýšlet a která ten pravý význam dostane až skoro na konci... za mě škoda, že byl autor tak jazykově úsporný. Téma bylo docela zajímavé a dalo se z toho "vytřískat" více. Vím, že právě jazyková střídmost a filozofický podtext je u této novely to oceňované, ale mě osobně příliš nenadchla.

1 23.03.2019

Čekala jsem asi víc. Přišlo mi to, jako kdyby se jednalo o terapeutický text - někomu se to stalo a potřeboval se z toho vypsat. Více jak 200 stran sebezpytování a neustálé opakování toho stejného mě moc nebavilo. Knihu jsem dočetla, ale znovu bych do ní nešla. Chápu, že autorka tím chtěla ilustrovat, jak děsivé a zničující je pro matku vybrat si mezi dvěma dětmi, ale knize by prospělo více pasáží popisujících prostředí a postavy než tolik sebezpytu.

1 26.01.2019

Příběh je moc pěkný, dobře čtivý. Ve srovnání s Hanou Mornštajnovou trošku více přeskakuje a neplyne tak pěkně. Škoda je, že v textu jsou chyby a překlepy. Dokonce mi někdy přišlo, že sama autorka má v dcerách docela slušný bordel. Mám totiž podezření, že sem tam jména zaměnila a člověk si musel přečíst třeba dva odstavce znovu, aby pochopil, co tím chtěl básník říci. Námět ale krásný, příběh zajímavý, jen to zpracování trošku kulhalo... ale opravdu jen trošinku :)

1 13.11.2018