Aerine komentáře u knih

Hořkosladké povídky o životě, nadějích, touhách, zklamání... o obyčejných i neobyčejných lidských osudech. Povídky z původního souboru Srdce na udici se vzájemně prolínají a je zajímavé hledat spojitosti mezi jednotlivými postavami. Některé ostatní povídky mě moc nebavily. Ta nejlepší je podle mého názoru hned na začátku - Totál rektál, nevěděla jsem jestli brečet, nebo se smát, ale každopádně jsem Vilémovi moc fandila, snad našel štěstí.

4 04.10.2018

Vančuru až tak úplně nechápu. Ani mi nevadí "zastaralý" jazyk, ten k příběhu ze středověku patří, ale sem tam jsem prostě přečetla odstavec a vlastně jsem nevěděla, jak zapadá do příběhu - byly to jakoby filosofické myšlenky autora, ale ty mi do toho středověku neseděly. Např. v jeden okamžik naprosto "nechápal" své vlastní hrdiny, kteří se modlili k Bohu - to je ve středověku snad normální... syrovost a tragičnost příběhu ale dokážou zaujmout.

4 28.02.2018

Boj následuje boj, ztráta ztrátu... Hynek se zmítá mezi tragédiemi a ještě většími tragédiemi. Doufám, že po akční "dvojce" a stagnující trojce přinese 4. díl opět historické napětí.

4 17.02.2018

V porovnání s Platnéřem mi chyběla ta lehce detektivní zápletka. Čte se ale také dobře. Jsem zvědavá na další osudy Hynka.

4 21.01.2018

Krátká novelka o dospívání, o vztahu dětí k rodičům... Na jednu stranu docela dokáže vzít za srdce, ale někdy mi trochu vadily některé metafory a trochu (dle mého cítění) křečovité obraty.

4 17.09.2017

Dobrodružné čtení pro děti i dospělé. Příběh má spád, napětí, žádná hluchá místa. Ani jsem nečekala, že se mi bude Poklad na ostrově tak líbit ;-)

4 25.06.2017

Trocha symboliky a filosofie je na dlouhé zimní večery to pravé ořechové.

4 25.01.2017

Ať dělám, co dělám, prostě jsem zklamaná. Neustálé opakování "rádoby vtipného pojmenování osob", hromadění a hromadění a další hromadění synonym... no to mě podrž, to jsem nečekala. Od poloviny jsem se už jen těšila, až bude konec.

4 05.01.2016

Originální nápad použít literáty národního obrození... Tam to začíná a také končí...
Asi jsem měla velké očekávání a přišlo velké zklamání. Vše je vyprávěno jakoby ve spěchu, zápletka je dost přitažená za vlasy a rozuzlení ještě víc... Škoda, že je to taková rychlovka...

3 12.07.2023

Fiesta: Jak se mají hlavní hrdinové zbavit pocitu, že nikam nepatří? Válka je zdecimovala tak, že na bolavou duši pomůže jen alkohol, zábava až do rána, podívaná na býčí zápasy. Ranní kocovinu je nejlépe zahnat dalším alkoholem a dalším přívalem adrenalinu. Smutné čtení, ač se tváří vesele. Smutné postavy, ač se po celou dobu vlastně jen baví. Chápu problémy ztracené generace, ale ke knize se už vracet nebudu.
Stařec a moře: V literatuře určitě ojedinělé dílo. Každý by si ho měl přečíst. Vůle vyhrát a zároveň se nepoddat se neúspěchu je inspirující.

3 03.03.2023

Nedokážu sdílet nadšení ostatních pro tuto knihu. Téma druhé světové války a otázka koncentračních táborů mě zajímá už dlouho, čtu všechno možné s touto tematikou a na Schindlerův seznam jsem se velmi těšila. A nakonec přišlo obrovské zklamání. Samotný příběh Oskara je fascinující, stejně tak jeho osobnost, ale autorův styl mě nebavil tak moc, že jsem se s knihou prala dlouhé týdny a dokonce uvažovala, že to vzdám. Nevzdala, dočetla, ale čtenářské uspokojení se ani na konci nedostavilo. Bohužel už teď vím, že nebudu mít důvod se ke knize vrátit.

3 03.03.2023

Na rozdíl od Adventu mě Roky v kruhu vůbec neoslovily. Větší část knihy je věnována zahrádce, kterou hlavní hrdinka, autorka, se svým manželem opečovávají, a také přírodě v okolí jejich domu. Nejzajímavější na celé knize byly osudy lidí z vesnice, ne vždy jsem se ale dozvěděla, jak tyto osudy dopadly. Zajímavý je kontrast mezi vesnicí a "velkoměstem" Ostravou, ale ani tomu není věnováno moc prostoru. Chápu ale, že se autorka tímto dílem vypořádávala se smrtí manžela.

3 09.12.2019

Rozhodně bych nedefinovala dílo jako detektivku, pátrání po žháři je jen velmi okrajovou záležitostí. Novela je psychologická - ale něco je na ní "špatně" - žádná z postav nemá zdravé vztahy - s nikým: ani jednotliví hosté v hospodě. Každý z rodiny hlavního "hrdiny" má na zřeteli jen sám sebe. Ani vyhrocená situace (žhářství) k oživení vztahů nepomůže. Co je špatného v této podivné pohraniční vesnici?

3 17.12.2018

V předvánočním čase - proč ne. Jen té vánoční atmosféry mohlo být víc i klidně na úkor jednotlivých podrobností schůzek dvou hlavních postav. Už na začátku je vám jasné, jak příběh skončí. A svařené víno a čokoládu nečekejte - spíš litry kafe a česneku :D

3 26.11.2018

Napínavá knížka pro děti tak od 10 let. Přestože autorova prvotina, musím pochválit strukturu příběhu, je dobře postavený, nemá "hluchá místa", hrdinové jsou "genderově vyvážení", mezi dětskými hrdiny se vyloupne i záporák, kterému samozřejmě až pozdě dojde, jak se zachoval - díky tomu příběh vyznívá i jako poučný. A nejen díky tomu. Ohromně se mi líbilo téma - jak by asi reagovali lidé (nejen děti) na skutečnost, že by zůstali bez elektřiny?

3 15.10.2018

Je to peklo. Čteno skoro 2 měsíce. Autor používá příliš velké množství cizích slov, aby text působil chytře, ale je naopak úplně přesycen a nepůsobí vůbec přirozeně. Zápletce by slušel kratší formát, takhle jsem se už jen a jen těšila na konec.

3 08.06.2018

Syrové, analytické, působící jako dokument bez emocí a přesto vzbuzující silné emoce. Všichni by měli číst takové knihy, abychom se vyvarovali něčeho takového v budoucnu...

3 17.02.2018

Některé básně jsou velmi emotivní. Pokud má čtenář alespoň částečné povědomí o historii, jsou ještě emotivnější... Klobou dolů, pane Seiferte.

3 05.11.2017

Napínavé? Ano, tak od půlky. Akční? Ano, až zvráceně, jak to Nesbo umí. Promyšlené? Ano, detaily do sebe zapadají... několikrát jsem se musela vrátit v textu a ověřit si, že narážka někde zazněla. Logika a uvěřitelnost jednání postav? To ne, motivace mi přišla naprosto zcestná, ale kdo ví, svět se nejspíš řítí někam do pekel :-D Závěr? Trochu happyend přitažený za vlasy a detaily trochu haprují...

3 30.10.2017

Sapfina poezie pro mě není moc uchopitelná, možná že je to způsobeno tím, jak kusé zlomky se dochovaly. Díky doslovu Ferdinanda Stiebitze se ty zlomky jakžtakž pospojovaly a dávají smysl.

Z mého pohledu jsou všechny narážky na city mezi ženami spíše přátelské než milostné.

3 16.09.2017