adela.hol komentáře u knih

Lenka a Josef se seznámili přes Josefovu sestru Věrušku, se kterou Lenka chodila na Akademii výtvarných umění. Lence bylo sedmnáct, Josefovi jednadvacet a studoval medicínu. Mezi oběma přeskočila jiskra a vzplála láska na první pohled. Sbližovali se nesměle, pomalu, a vídali se, jak jen to bylo možné. O nějaké dva roky později se vzali. Celý život měli před sebou. Ale ...
Psal se rok 1939 a oba byli Židé. A asi už tušíte, kam jejich příběh směřoval.
Urychlenou svatbou nechtěli jen zpečetit svou lásku, ale hlavně své bezpečí. Byla šance válce a veškerému zlu s ní spojeným utéct. Ale nakonec se znovu střetli až po dlouhých šedesáti letech. Co všechno se během těch dlouhých let stalo? Dokázali na toho druhého zapomenout?

Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu obou hlavních postav. Nepravidelně se střídají a zatímco u jedné postavy sledujeme plynulé vyprávění příběhu (zejména v několika zásadních letech), u druhé různě přeskakujeme v čase (během celých šedesáti let), ale přitom to není nijak matoucí. Právě naopak se dozvídáme vše v ten pravý moment.

Tato kniha patří k těm, které by si měl každý přečíst. Zasáhne vás a zpod kůže ji už nikdy nedostanete. Na pozadí osudového příběhu první nezapomenutelné lásky se dozvíte víc než v hodinách dějepisu.

Před autorkou smekám kloubouk, jak věrně jako Američanka zpracovala české dějiny. Také má dar předat v jedné větě tolik emocí, co někdy nedokáže celá kniha. Pro milovníky historických románů rozhodně doporučuji.

8 27.01.2024

Kniha je střídavě vyprávěna z pohledu žen tří generací. Kristýně chybí pár let do čtyřicítky, je rozvedená a konečně se jí podařilo po několika marných pokusech otěhotnět. Magdě je přes třicet, je šťastně vdaná a má malou dceru. Ivě je šestnáct, zajímá se hlavně o pc hry a chce, aby ji matka příliš neprudila. Milada žije s tím, že pro své dcery dělá to nejlepší, ale nechce vidět to, co ony opravdu chtějí. Vztahy těchto čtyř žen jsou natolik křehké, že stačí málo, aby se definitivně rozpadly. Ani jedna netuší, co se mezi nimi stane, až se do jejich životů vrátí muž jménem David. Už nic nebude jako dřív.

Kristýna vždy chtěla vše, co měla Magda a udělala by pro to cokoliv. Magda měla vše, přesto chtěla víc a k tomu ve chvíli, kdy to mít nemohla. Iva nechtěla nic, ale okolnostmi do vztahového propletence spadla také. Milada opakovala chyby své matky a tím sestry rozdělovala ještě víc.

Myslím, že jsem dlouho při čtení nezažila, abych většinu postav nesnášela, nechápala je, nedokázala jim odpustit. Zároveň vás čtení vedlo k myšlenkám, jak byste se v daných situacích zachovali sami. To se ale nedá dopředu naplánovat. Vždy za vás rozhodnou emoce.

Říkala jsem si, jak se to klubko lží, intrik, nevěr a manipulací může rozplést, aby z toho někdo vyšel jako vítěz? Jak? To už si musíte přečíst sami. Já to každopádně obrečela. Nechtějte se dostat do fáze, kdy si budete pokládat otázku, co by se stalo, kdyby ... V knize na tom měli část viny úplně všichni.

Co by asi řekly hlavní postavy na konci, když by se poučily ze svých chyb?
Kristýna: "Važte si sami sebe."
Magda: "Buďte vděční za to, co máte."
Iva: "Neduste svá trápení v sobě."
Milada: "Nedělejte rozdíly mezi svými dětmi. Každé z nich si zaslouží stejnou lásku a podporu, ať má jakkoli hlubokou ránu na duši. Bez pomoci blízkých se ty rány hojí strašně pomalu."

8 11.12.2023

Hlavní hrdinka Michelle celý život něco hledá. Lásku? Únik před stereotypem? Sama nejspíš neví. Jednoho dne se v ní probudí schopnost mizení. Na neznámém místě se setká s Benem a jeho psychicky narušeným bratrem Paulem. Ben ji před Paulem zachrání, ona mu podlehne a zamiluje se. Protože Michelle neumí ovládat své mizení a nechtěně do nového světa přivede i nejlepší kamarádku Mary, Ben ji odvede ke svému strýci Willovi, který by jim mohl pomoct. V domě žije i Willův nevlastní syn Samuel. A v té chvíli se Michelle začíná zmítat mezi dvěma muži.

Zpočátku jsem měla pocit, že je v ději všechno zrychlené. Tápala jsem, když něco nebylo vysvětlené, jak se co stalo, ale postupně jsem si na tento styl zvykla, protože vás provází celou knihou. Tím, že se toho dělo hodně na malém prostoru, jsem nedokázala odhadnout, co bude dál. Byla jsem neustále překvapována.

Milostné trojúhelníky příliš nevyhledávám. Tady mi ale kupodivu nevadil. Možná proto, že jsem byla stejně nerozhodná jako Michelle. Ben nebo Sam? Sam nebo Ben? Počítejte při čtení s tím, že Michelle toto dilema řeší celou knihu a vždy když jednoho ztratí, chce toho druhého. Vím, že jinde bych takovou hrdinku nejspíš propleskla, aby si už vybrala, jenže tady tuším, že to má nějaký důvod. Už jenom proto, že oba dva mají nějaké své schopnosti. Zároveň vždy poměrně rychle přijali, že si vybrala toho druhého. To bylo zvláštní.

Na textu je znát, že se jedná o prvotinu. Každý jednou začínal, a i když je kniha čtivá, nemohu ji stavět na stejnou úroveň jako mého oblíbeného Chladného krále.
Kladně hodnotím ilustrace v knize. V průběhu tak odhalujete vzhled postav.

Ihned se pouštím do druhého dílu a snad se dozvím odpovědi na mé otázky. Co ovlivňuje Michellino mizení? Kdo bude pro ni nakonec ten pravý? Proč se Michelle nedokáže rozhodnout? Objeví se v ději ještě Benův bratr? A jak se dál rozvine příběh Mary?

3,5*

8 10.10.2023

Ava se po deseti měsících vrací zpět na střední školu. Všichni si na ni ukazují, šuškají si. Proč? Byla znásilněna a dovolila si to nahlásit. Jenže neví, kdo jí to udělal. Znovu se setká s elitním fotbalovým klubem Žraloků, jehož jeden člen to tehdy musel být. Kdo? Knox, zjizvený rozehrávač, který se k Avě chová najednou až moc mile? Jeho dvojče Dane, který má problémy s drogami? Liam, namachrovaný starostův synáček nebo snad Chance, bývalý přítel, který se s ní rozešel hned poté? A je tu ještě jedna otázka. Kdo je tajným ctitelem, který jí hned po návratu nechal ve skřínce vzkaz, jak moc mu chyběla?

Čekala jsem jeden z těch srdcervoucích příběhů, protože anotace i vysoká hodnocení tomu napovídaly. S autorčiným stylem jsem neměla problém, knihu jsem přečetla za dva dny. Ale jako celek na mě úplně nezapůsobila.

Příběh je vyprávěn z pohledu obou hlavních postav, což mám ráda. Tady by byl ale lepší jen Avin pohled. Už jen proto, že nemáte šanci hádat, kdo je ten tajný ctitel. Víte to od začátku, logicky to nikdo jiný být nemůže. Hádáte sice, kdo jí tehdy ublížil, ale způsob odhalení mi nesedl. Čekala bych, že taková informace přijde na konci kapitoly. Abyste zažili takové to bum a teď jste v šoku, že to udělal ten a ten. Zde to padlo jen tak mezi řečí, sice během dramatičtější scény, ale už to pro mě nemělo ten efekt.

Nepochopila jsem Avu v tom, že se dokázala vrátit. Vysvětlení ohledně Tylera padlo, i že chtěla ukázat, že ji nezlomili a že jen zažila další hrůzu, ale stejně si to v reálu neumím představit.

Při čtení jsem si také hlavní hrdiny představovala starší. Spíš bych ten příběh posunula na vysokou školu a i ta jejich chemie by byla uvěřitelnější. Navíc tady tomu celkově nepomohl ten svalovec na obálce, kterému fakt není sedmnáct.
Do kanadské noci se mi spolu opravdu líbili. Pak to ale bylo jak z rychlíku a dva epilogy tomu nepomohly.

8 26.08.2023

"Váš chlapec je jiný." - Má oblíbená hláška z Forresta Gumpa skoro sedí i tady. S tím rozdílem, že zde máme "jinou" dívku.

Annika ví, že je s ní něco v nepořádku, ale za celý její život to nikdo nedokázal pojmenovat. Situace, které většina lidí zvládá naprosto běžně, jsou pro Anniku stresující. Telefonování, poděkování za dárek, komunikace s cizími lidmi a spousta dalšího jí činí potíže. Těžko vyjádřuje svoje emoce. Ví, že něco udělala špatně, ale neví přesně co. Neumí číst v lidech, kteří ji tak snadno využijí a pobaví se na její účet.

Její ochrannou bublinu, do které patří knihy, šachy a péče o zvířata (jen němé tváře neubližují), naruší až Jonathan. Postupnými krůčky si získává její důvěru a ukazuje jí, že každý problém, který ona nevyřeší, on si s ním poradí tak, aby ho zvládla a cítila se v bezpečí. Po jeho boku. Jenže i jeho trpělivost má své hranice, a když Annika nechtěně způsobí bolest sobě i jemu, znovu se schová do své bubliny. A nejde pracovat na vztahu, kde se snaží jen jeden. I když Annika za léta odloučení prošla díky terapii určitým posunem, je možné navázat tam, kde se to pokazilo? A stojí o to ještě Jonathan?

Kniha je vyprávěna z pohledu Anniky a Jonathana ve dvou časových liniích. Z doby, kdy se poprvé setkali na vysoké škole a po deseti letech od jejich rozchodu. Pohledy i časové linie se průběžně střídají.
Knihu jsem přečetla na dvě otevření, nedala se odložit.

Závěr knihy mě zaskočil. Když mi asi 40 stran před koncem došlo, kam to směřuje, udělalo se mi špatně. Bála jsem se číst dál. Ale Annika to potřebovala. Potřebovala překonat samu sebe. Jonathanovi "miluji tě" nejen říct, ale hlavně mu to dokázat. Po tak dlouhé době si to zasloužil. Vždyť on byl přece její první všechno.

Kniha pro mě byla velkým překvapením a mě osobně zasáhla. Nejspíš i proto, že jsem se částečně v Annice viděla, protože i já jsem celý život tak trochu jiná.

8 11.08.2023

Hlavní hrdinka Sera žije v jednom bytě s JJ a Brucem, starším homosexuálním párem. Oba jí svým způsobem nahrazují otce, pro kterého je škoda slov. JJ a Bruce jí kromě bydlení zařídili práci servírky v jejich restauraci a k tomu ještě má stáž v jedné reklamní agentuře. Potřebuje vydělávat peníze na studium mladší sestry a poslední, co řeší je její milostný život. Aby se alespoň občas rozptýlila, chodí se bavit se svými "otci" do gay klubů. Tam jí přece nic nehrozí a může se uvolněně pobavit.
Jednou ale v takovém klubu potká muže, který rozhodně gay není, a i když to nikdy předtím neudělala, ještě ten večer s ním skončí na zadním sedadle jeho auta. A aby toho nebylo málo, druhý den ráno zjistí, že je to její nový šéf.

Tím začíná příběh, který je vlastně jedno velké klišé, ale tak strašně dobře to fungovalo. Seřin osudový muž, šéf a nakonec i soused v jedné osobě, se jmenuje Ben a od prvních momentů s ní neodbytně flirtuje. Od začátku jí říká, jak je do ní zamilovaný, neustále ji zve na rande a ať už spolu komunikují osobně nebo přes zprávy, vy nemůžete při čtení dělat nic jiného, než se smát a skvěle se bavit.
Následuje jedna vtipná scéna za druhou, ať už to jsou dohady jich dvou (nejlepší scéna byla rozhodně domovní schůze) nebo rozhovory Sery s JJ a Brucem, kteří nahrazují roli nejlepší kamarádky a je to o to vtipnější.

Zatímco o minulosti Sery víme od začátku všechno, nějakou minulost má za sebou i Ben. Ta byla v podstatě jasná od chvíle, kdy se tam objevil první náznak, ale vůbec mi nevadilo, že jsem neprožila šok z odhalení. Spíš jsem se naopak zase pobavila u reakce JJ.

Kniha je psaná takovým lehce plynoucím stylem, že vůbec nemáte pocit, že byste měli přestat číst nebo si dát chvíli pauzu. Čtete dál a jen se bavíte.
Pokud hledáte opravdu typickou romantickou komedii, je to tato kniha. A já už mám samozřejmě na seznamu další knihy od autorky.

8 31.07.2023

Elena Abelliová je mafiánská dcera, přezdívaná sladká, která vždy poslušně splní vše, co jí její otec přikáže. Poprvé v životě ale neposlechla, a proto když se na jejich rodinu zaměří Nicolas Russo, muž na kterého je i celá mafie krátká, tak jako jeho budoucí žena je mu přislíbena Elenina mladší sestra Adriana. Jenže Nicolas (vlastně, omlouvám se, vím, že se jmenuješ Nico) si od prvního momentu pokládá otázku, proč si nemůže vzít tu starší sestru? Tu, která ho zatraceně přitahuje. Problém ale nastává v tom, že i Elena se na Nica dívá tak, jak by se na budoucího švagra rozhodně dívat neměla.

Zatímco v předchozí recenzi jsem psala, že jsem chemii mezi hlavním párem neviděla, tak tady ta chemie sálala na kilometry. Nico spaloval Elenu pohledem pokaždé, když se k ní přiblížil, Eleně zase stačilo, aby na ni promluvil svým hlubokým hlasem. Ona ho provokovala, on žárlil. On byl přesně tím majetnickým typem, co šel doslova přes mrtvoly, pokud nebylo po jeho. Ona, ač velká romantička, až s ním zjistila, že je to jeho hrubost a temnota, co ji hlavně přitahuje. Ale stačí to? Může mezi mafiány existovat láska?

Mafiánskou tématiku v knihách miluju a tato kniha patřila k těm nejlepším, co jsem četla. Nemohla jsem a nechtěla se od ní odtrhnout. Střídaly se pohledy Eleny i Nica a já z každé stránky a z každého slova cítila to jejich vzrušené napětí. Na konci to sice vypadalo, že přijde klasická zápletka, ale to se díky bohu nestalo. Směle tak můžu hodnotit, co nejvýše to jde, a těším se na další díl.

8 15.06.2023

(SPOILER) Tak tohle byla jízda! Samozřejmě mě nalákaly všechny ty pochvalné recenze, které na mě skákaly ze všech stran. Ale nakonec to bylo ještě lepší, než jsem čekala. Četlo se to samo, nedokázala jsem se odtrhnout, všechny postavy jsem si zamilovala. Tohle bude asi hodně dlouhý komentář, protože ze sebe potřebuju to nadšení vypsat.

Olive je doktorandka na Stanfordu. Její studium je pro ni celý její život a především její aktuální výzkum, který má pro ni i smutný osobní význam. Milostné vztahy jí nic neříkají, nemá na ně čas a hlavně je nepotřebuje. Když už si po pár letech vyjde na rande, dopadne to nakonec tak, že dotyčnému se víc líbí její nejlepší kamarádka Anh. Náklonnost je vzájemná, ale protože Anh by nikdy Olive neublížila, tak i po rozchodu se s Jeremym nechce dát dohromady. A tak na to musí jít Olive od lesa. A tím začíná zápletka příběhu, se kterou se autorka nijak nezdržovala a dala ji rovnou na první řádky první kapitoly.

Olive totiž před Anh políbí prvního chlapa, který jí přijde do cesty, aby jí dokázala, že už je jinde, že Jeremyho nechce a aby ona k němu měla volnou cestu. A koho, že si to Olive náhodně vybrala k polibku? Nikoho jiného, než Adama Carlsena - přísného, nepříjemného, neústupného profesora, ze kterého mají všichni strach. A právem, protože pokud mu někdo předloží odfláknutou práci, nepustí ho dál. Jenže v případě Olive to má háček. Na ni vůbec není nepříjemný nebo protivný. V podstatě ihned ji odsouhlasí jejich předstírané chození, aby Anh mohla být s Jeremym. Před Olive jí to vysvětlí, že to dělá z pracovního důvodu, ale už od začátku je jasné, že je zatím něco víc.

A tak nastává série humorných situací a postupného sbližování. Ke kterému paradoxně nejvíc dopomáhala Anh, která spolu Oliviným spolubydlícím Malcolmem nechápala, jak se to vůbec mohlo stát, že Olive a Adam jsou spolu.
Opravdu nevím, které scény těch dvou byly nejlepší. Jejich středeční povinné černé-dýňovo kávo-latté ve Starbucksu - sezení Adamovi na klíně na přednášce - polibek na parkovišti poté, co Adam ukázal svou sílu - akce opalovací krém a Adamovo svalnaté tělo pevné jako skála. Hm, dobře, nejde vybrat jen jednu scénu, všechny byly dokonalé.

Následovala zápletka s Tomem (hajzl), kvůli kterému se Olive sesypala, ale Adamovi nemohla říct pravdu, protože by narušila jejich přátelství a i jeho kariéru. I tak to ale dopomohlo k jejich poprvé, které jsme si díky bonusové kapitole nakonec mohli užít z pohledu obou postav. Adam je zase přesně ten typ chlapa, ze kterého se ženská roztopí. Jemu nejde odolat. Následoval nám rozchod, ale poté, co se dal Malcolm dohromady s Holdenem a Olive měla usvědčující důkaz proti Tomovi, musela uvažovat o tom přestat lhát a konečně říct pravdu. Navíc když jí Holden ještě řekl o Adamovi věci, které nemohla vědět, bylo rozhodnuto. Bože, ta scéna v restauraci, měla jsem z Adama dost.

Závěr byl samozřejmě jasný od začátku, stejně tak i to, že se potkali už v prologu a že Olive je ta báječná dívka, kterou Adam ta léta tajně miloval a obdivoval. Byl to vlastně takový klasický příběh, jenže přesto byl jedinečný. Příběhů z vysokých škol je spousty, ale tady dominovala ta věda a všechno to, co řešili, bylo reálné. K tomu ten skvělý humor všech postav, jejich charaktery a zrodila se pro mě jedna z TOP knih tohoto roku.

DOPORUČUJI všem romantickým duším, to prostě musíte číst!!!

8 28.02.2023

Na knihu jsem četla nebo slyšela spoustu pochvalných recenzí a všechny byly pravdivé.

Po každé kapitole jsem si udělala určitý závěr, ale další kapitola ho prakticky okamžitě smetla ze stolu. Nevěděla jsem, komu věřit. Kdo mluví pravdu a kdo lže. Neustále jsem si pokládala další a další otázky, což mám při čtení ráda. Když o tom příběhu mohu přemýšlet z různých stran.
Postavy byly do detailu propracované a poslední kapitoly jsem četla se zatajeným dechem.

Dostala jsem velmi silný, emotivní příběh. I přes vážné téma se kniha četla s lehkostí. Doporučuji všemi deseti!

8 08.02.2023

(SPOILER) Všech sedm dílů série jsem poprvé přečetla loni v létě. Chyběl mi už jen tento díl. Nechtěla jsem se do něj pouštět ale hned, protože mě odrazovalo to nízké hodnocení a také ta forma scénáře. Myslela jsem si, že se mi to bude špatně číst.

Nechala jsem to tedy uležet a pustila se do něj až nyní. A zjistila jsem, že nejen, že se mi to četlo výborně a spolkla jsem to jako malinu, ale vlastně nechápu to nízké hodnocení. Já byla nadšená.

Znovu jsem se vrátila do světa, který miluju, jen z původních hlavních postav se staly spíše vedlejší a dominovali tu Albus Potter a Scorpius Malfoy. Vážně? Ze synů Harryho Pottera a Draca Malfoye byli nejlepší přátelé? Navíc Albus byl přiřazen do Zmijozelu? To mně přišlo jako super nápad a samozřejmě to ovlivnilo vztahy mezi postavami.

Líbilo se mi to, jak Draco přiznal, že on vlastně Harrymu, Ronovi a Hermioně vždycky to jejich přátelství záviděl a dával jim to najevo prostě tou svou formou. A že se pak všichni spojili, aby zachránili to, co Albus a Scorpius napáchali při cestování časem, byla jen třešnička na dortu. Mé fanouškovské srdce zaplesalo.

Cestování časem, ukázka jiných realit, co by se stalo, kdyby Cedric neumřel, že všechno, co se stane, má nějaký důvod. Já tyhle zápletky mám ráda.

A moje nejoblíbenější postava Ron opět nezklamal svými hláškami. Nejvíc jsem se pobavila, když Hermiona a Scorpius současně řekli něco chytrého a Ron: "Jéminkote už jsou dva." :-D

Samozřejmě to bylo jiné, než předchozí díly, ale i tak jsem si čtení užila a jsem ráda, že jsem se do celé série pustila. I když mi to pár let trvalo. Ale jak se říká - lepší pozdě, než nikdy.

8 03.01.2023

(SPOILER) Kniha má větší formát, takže mi chvíli trvalo, než jsem ji přelouskala. Ale přesto se četla dobře, popis prostředí a postav byl takový, že jsem měla pocit, jak když se dívám na seriál a toto byla jeho první série.

Ze začátku jsem měla trochu problém orientovat se v postavách, protože jich tu bylo přece jen dost, ale ty hlavní byly natolik dobře popsané, že si čtenář mohl na každou udělat názor.
U Marie se mi líbilo, že to nebyla žádná plochá, naivní hrdinka, ale že se za sebe dokázala postavit a říct i nepříjemné věci, které si v té době ženy nemohly jen tak dovolit a už vůbec ne služebné. A Paul byl samozřejmě pravý gentleman, který trpělivě čekal, ale zároveň si chtěl Marii vzít ještě mnohem dřív, než vyšla najevo jejich propletená minulost.
Pak tu byly Paulovy sestry. Ta mladší, Katharina, veselá, bezprostřední a obletována muži a starší, Elizabeth, která byla vždy ve stínu té mladší, protože nebyla tak krásná a ještě měla pár kilo navíc. Katharina byla rozmazlená, dělala si co chtěla (viz ten útek s Gerardem) a není se co divit, že Elizabeth byla často zapšklá. Vlastně jsem ji chápala.
I když Katharina měla plusové body za ten vztah s Marií.
A hlavy rodiny - Alicia, která se "starala" o rodinu a domácnost a Johann, vážený továrník, který ale ukrýval jedno zásadní tajemství, díky kterému byl nakonec vztah Marie a Paula posvěcen. I když to byla pro některé spíš jen záminka, jak si očistit svoje svědomí.

Mám tyhle rodinné ságy ráda a koukala jsem, že série má šest dílů, takže mě ještě čeká kus cesty, ale ráda se budu do tohoto světa postupně vracet.

8 27.12.2022

(SPOILER) Druhý díl jsem zhltla se stejnou chutí jako první. Měl ten pravý náboj, který mě baví.

Nejdřív jsem si teda myslela, že zápletka s Brettem bude trvat o něco déle, ale na druhou stranu bylo logické, že za svůj návrat zaplatil, ještě při Mountově představě, že na Keiru sáhnul.
Dozvěděli jsme se víc o jeho minulosti a je pochopitelné, že s takovým dětstvím nemůže žít obyčejný život. Musím říct, že se mi jeho charakter líbí, i ta jeho slabost vůči Keiře a zároveň to, jak je k ní majetnický. Mají pro mě tu správnou chemii.
Byly tam i náznaky nějakého "gentlemanství", což oba trochu rozhazuje, protože si uvědomují, že to mezi nimi není už jen o splátce dluhu.

A opět otevřený konec, opravdu jsem zvědavá, co mě v tom poslední díle čeká a jak se jejich příběh uzavře.

8 30.11.2022

(SPOILER) Quinn se s Grahamem setkala v nejhorší možný den pro ně oba. Přede dveřmi bytu, kde ji její snoubenec právě podváděl s jeho přítelkyní. Ale to nejhorší se rázem může změnit v to nejlepší. Ani ne o rok později jsou do sebe šťastně zamilovaní a nevěra, která je spojila, je jen úsměvnou vzpomínkou. O dalších několik let později jsou už manželé, ale jejich osudová láska se pomalu začíná vytrácet. Nebo lépe řečeno, stále tam je, ale vlivem okolností na ni začali zapomínat. Udržovat ji, chránit si ji. Jediné, co by mohlo ještě pomoct je jistá dřevěná krabička. Až ji otevřou, podaří se jim jejich manželství zachránit nebo už bude na všechno pozdě?

Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu Quinn a střídají se kapitoly z minulosti a současnosti. V minulosti sledujeme jejich první setkání, postupné sbližování a narůstající lásku. V současnosti se dostáváme do jejich krize vzniklé tím, že se jim stále nedaří stát se rodiči. Jejich intimní vztah se tak proměnil z chtíče a touhy na povinnost a pravidelné zklamání.
Autorka má dar vystavět charaktery postav tak, že máte chuť je obejmout, abyste jim na chvíli ulevili od jejich utrpení.

Příběh prezentuje dvě důležitá témata. Prvním z nich je, že by nikdo cizí neměl zasahovat do soukromí druhých, a otázky ohledně těhotenství by vůbec měla být tabu. Nikdy nevíte, čím si manželé procházejí, jak moc se snaží, kolik toho už zkusili a že každá (pro vás možná nevinná) otázka "Tak kdy už budete mít dítě?" může být tím posledním hřebíčkem do pomyslné rakve jejich manželství.
Druhé téma poukazuje na to, jak moc je ve vztahu důležitá komunikace. Pokud spolu přestanete mluvit, všechno se postupně začne bortit. Nedomýšlejte si věci, nespekulujte, že ten druhý to nějak má a že takto to pro vás oba bude lepší. Pokud si to neřeknete nahlas, nikdy nevíte, jak to ten druhý opravdu cítí.

Na závěr si jako matikářka neodpustím tu důležitou rovnici:

G + Q = nekonečno

7 28.03.2024

Dvaatřicetiletá Margot má všechno. Je dědičkou hotelového impéria, za peníze si může koupit cokoliv a má snoubence, kterého jí může každá žena závidět. Bohužel až v den svatby si uvědomí, že nežije život, jaký si opravdu přeje a ze svatby uteče.
Sedmadvacetiletý David nemá nic. Má tři práce, aby si na sebe vydělal, spí na kamarádově gauči, a právě se s ním jako s největší nulou rozešla jeho přítelkyně.
Tito dva lidé nemohou být rozdílnější. Přesto jedné noci v jednom baru potkají smutné oči Margot smutné oči Davida. Dva cizí lidé, kteří shodou okolností začnou plánovat, že by si mohli vypomoct získat své bývalé partnery zpět.
Jenže co když při cestě za napravováním chyb a za hledáním sebe sama, najdou ve smutných očích toho druhého světlo, které jim tolik schází?

Kniha je vyprávěna z pohledu obou postav. Nestřídají se pravidelně, větší prostor má Margot, ale to neznamená, že David by strádal. Oba mají na vyjádření svých pocitů dostatečný počet stran. Kniha je velkoformátová bichle o pětistech stránkách s malým písmem. Nudila jsem se při čtení a četla knihu dlouho? Ne. Chtěla jsem po dočtení ještě více stran? Ano. Příběhu Margot a Davida jsem naprosto propadla a nedokázala jsem se jich nabažit.

Kdybych si během čtení měla z knihy vypisovat vtipné hlášky nebo zajímavé citáty, mohla bych knihu rovnou opsat celou. Neskutečně mi sednul autorčin humor, který doplňoval velmi realistické scény. Toto není typická romantika, kde hned na první stránce víte, jak příběh skončí. To bych vás ráda vyvedla z omylu. Autorka si vás hezky povodí jako loutku a vy do poslední chvíle nevíte, na čem jste. Především v poslední části knihy jsem myslím i zapomněla dýchat.

Autorka se po jediné přečtené knize zapisuje na můj seznam autorů, od kterých vím, že budu číst všechno a že nemůžu být zklamaná. Za mě na závěr roku jedno obrovské doporučení.

7 30.12.2023

Hlavní hrdina Spencer rozhodně nemá malé sebevědomí. Vůbec slovo "malý" byste v blízkosti jeho osoby rozhodně neměli vyslovovat. Ví, že s tím, jak sexy vypadá, jak byl obdařen a s kopou peněz na účtu sbalí každou ženu, na kterou jen ukáže. Jednoho dne je ale nucen se svým střídáním žen jak ponožek, přibrzdit. Jeho otec potřebuje získat konzervativního investora pro koupi jejich hlavní pobočky rodinného klenotnictví, a tak si Spencer týden musí hrát na slušného a vzorného syna.
Aby své nové roli dodal na vážnosti, vymyslí si ještě snoubenku. Tu nemůže hrát nikdo jiný než jeho nejlepší kamarádka Charlotte. Už léta si vzájemně na partnery hrají, když jeden nebo druhý potřebuje odradit nevhodnou partii. Jenže je rozdíl mezi minutovou rolí partnera někde v baru a neustálým předstíráním, jak toho druhého milují. Takže tentokrát se to trochu zkomplikuje.

Pokud hledáte vtipnou a oddechovou knihu, u které vypnete a nemusíte nad ničím přemýšlet, pak je Můj klenot ideální. Vím, že bych neměla problém ji přečíst na jeden zátah, kdybych měla více času. Četlo se to samo a já si opravdu odpočinula. Celá kniha je navíc vyprávěna pouze z pohledu Spencera a ten mužský pohled je pro mě vždy příjemně osvěžující. Hlavní hrdinka tu byla tentokrát jen jako takový ten pěkný doplněk, aby měl Spencer o čem přemýšlet.

Jediné za co drobně musím stáhnout hodnocení byla extrémně rychlá zamilovanost. Ti dva se spolu přátelili tolik let, ale pak jim stačil jeden týden na to, aby viděli to, co předtím ne? Navíc u Charlotte bylo na začátku řečeno, jak vůbec neumí lhát, ale hra na snoubenku jí šla na jedničku s hvězdičkou a ještě to byla ona, kdo Spencerovi radil, co přesně mají dělat, aby jejich hra působila opravdově. A nakonec vyřešení zápletky na konci během pár hodin bylo také jak z rychlíku.

Jsou to ale drobnosti, jinak této oddechovce nemám co vytknout a ráda se pustím do dalších dílů série.

4,5*

7 08.10.2023

Sal Casillasová spatřila poprvé Reinera Kultiho v televizi. Jí bylo sedm, jemu devatenáct a byl fotbalovou hvězdou. A právě díky němu se rozhodla stát profesionální fotbalistkou. Deset let byl Kulti jejím idolem a jeho plakáty měla polepený celý pokoj. Pak si ale dovolil se oženit, málem zničil kariéru jejího bratra a Sal se z toho fanynkovského módu musela probrat.
O dalších deset let později má Sal za sebou pár úspěchů a ani ve snu by ji nenapadlo, že právě ten Kulti, který měl být jejím manželem, nastoupí do týmu a stane se jejím trenérem. Jenže velmi brzy Sal pozná, že není takový, jakého si vysnila.

Hodnocení předchozí autorčiny knihy jsem srazila kvůli jejímu humoru. Zde to musím opakovat, ale zároveň mi čtení kazil ještě víc. Opravdu mě první polovinu knihy rušilo, když každá pěkná scéna byla přerušena myšlenkami Sal na to, že Kulti k**í a to jen proto, aby se jí z jeho blízkosti neroztřásla kolena.

Ve většině romantických knih preferuji mužské postavy. Ženské hrdinky mě často vytáčejí a při čtení si říkám, že si toho chlapa ani nezaslouží. Tady to bylo naopak. Dlouho jsem ke Kultimu hledala cestu, a když na konci vyšlo najevo to jejich osudové spojení, znovu jsem se ptala proč? Proč se k ní dlouho choval tak hnusně? Myslím, že zrovna tady bych potřebovala občas znát i jeho pohled, jelikož mi pak ta jeho zamilovanost úplně nesedla.

Nejlepší části knihy byly pro mě scény s tátou Sal. Jako Kultiho největší fanoušek se před ním styděl i jen mluvit a Sal musela být při jejich rozhovorech prostředníkem.

I přes autorčin humor se do dalších knih pustím, protože píše dobře a slow burn romance mám ráda. Jen doufám, že v ostatních knihách ten humor pošetří.

7 01.10.2023

V knize je spoustu momentů, ve kterých se introverti najdou. Řeknete si: "Ano, to jsem já. Tu situaci přesně takhle vždycky prožívám." Zjistíte, že v tom nejste sami, že stejné pocity má x dalších a že všichni se musíme po svém naučit, jak je zvládnout a zpracovat. A že nám rozhodně nepomůže to, když nás někdo bude do něčeho nutit. O to víc se zasekneme, budeme nepříjemní, podráždění a protivní.

Na kritiku a pochvalu reagujeme přesně opačně. S kritikou souhlasíme, víme, že jsme určitě my udělali chybu a hluboce se omlouváme. Pochvale nevěříme, protože přece není možné, aby v nás někdo viděl to dobré a ocenil naši snahu a píli.

Být v kolektivu velkého množství lidí, ačkoliv je paradoxně všechny dobře známe, nás činí uzavřenějšími a mlčenlivějšími, protože o náš názor přece nikdo nestojí. Raději se nebudeme plést do žádných rozhovorů, protože bychom určitě narušili zábavu.

Nepotřebujeme zažívat velké věci na odiv všem okolo, protože ty velké věci se odehrávají v našem nitru, kam málokoho pustíme. A ten, koho tam pustíme, se stává naší spřízněnou duší, kterou si opatrujeme. Jsme vděční, že se s ní můžeme podělit o maličkosti, které nás dělají silnějšími. I když pro mnoho lidí by to byly zbytečnosti, kdybychom je vyslovili nahlas. Pro nás, v našem světě, ale mají velký význam.

Tato kniha introvertům úplně neřekne, co by měli dělat, aby to neměli tak těžké. Ale vám extrovertům může částečně přiblížit naše vnímání. Že stačí na nás netlačit a jen nás nechat být. Až budeme připraveni, třeba se jednou otevřeme.

7 05.09.2023

Osmnáctiletý Denis odjíždí se svou přítelkyní Vendy na léto do Španělska, kde budou oba působit jako animátoři. Byl to spíš nápad Vendy, protože Denisova ideální představa léta je být doma a číst knihy. Nakonec ho ale k tomu i s jeho nejlepším kamarádem Filipem přemluví, a tak je Denis nucen vystoupit ze své komfortní zóny. Jenže ještě během cesty zjistí, že to nebude mít snadné. O rok starší Vincent, který s nimi jede na stejné místo, si na benzínce dovolí ukrást Denisovi z talíře hranolku/hranolek. A v tu chvíli v Denisovi vybublá vůči tomu sebevědomému frajírkovi hluboká nenávist. Vincent ho vytáčí vším, co řekne nebo udělá, ale postupem času se s ním Denis překvapivě sblíží a najednou se dostane do situace, kterou zažíval jen ve svých oblíbených románech. Navíc s tím posledním člověkem, který by ho vůbec kdy napadl. Vždyť má přece holku.

"Nemusím nic, jen žít svůj život přesně tak, jak chci. Dokud tím nikomu neubližuju, nikdo nemá nejmenší právo mi do toho zasahovat."

Kniha nemá moc stránek, ale přesto autorka dokázala vystavět plynulý, pozvolně se vyvíjející příběh, který měl vše, co potřeboval. Měl humor, nadhled a především skvělé postavy. S Denisem jsem plně soucítila. Když mu byla narušována jeho komfortní zóna. Když byl připraven o hranolku/hranolek. Když byl rozhořčen zjištěním, že Vincent nikdy nečetl a neviděl Harryho Pottera. Když ho zabíjel dvoukilometrový výstup do kopce. Vincent byl k němu ten pravý kousek skládačky, tím jak ho doplňoval svým popichováním, utahováním si z něj, ale i potřebnou motivací.

Zápletka před koncem knihy byla bohužel velmi reálná. Někteří lidé budou v tomto směru celoživotně zabednění. I prvotní reakce Denise byla logická, protože on nemohl za dva týdny dohnat to, v čem měl Vincent už tříletý náskok. Stejně tak Vendy reagovala přirozeně. Vždy to chce čas. A Filip? Ten by bezpochyby vyhrál každý konkurz na novýho nejlepšího kámoše.

7 19.08.2023

Míša pracuje ve firmě rodiny Šilerových. Je asistentkou Tomáše, se kterým se vzájemně respektují a váží si práce jeden druhého. Velkým šéfem je Tomášův starší bratr Adam, který pozici převzal po otci poté, co se vrátil z Ameriky. Od chvíle co do firmy vešel, jen rozkazuje, křičí a nadává. Jediným, kdo je schopný se mu postavit a od plic říct, co si myslí (když nepočítám Tomáše) je právě Míša. Místo toho aby dostala vyhazov (což by v reálu určitě dostala) je potrestána Adamovým zájmem. A za to by ona jeho v reálu spíš udala, než aby to s nadšením přijala. Jenže se nacházíme v erotickém románu, tak proč ne?

Musím se přiznat, že nejdřív mi to přišlo z obou stran moc hr. Ani se nestačili pořádně pohádat v soukromí a už to jelo, jak na běžícím páse. Stejně tak mi trochu vadily Adamovy rozhovory s kamarády, kde řešili pořád to jedno. Jenže ... v tomto typu románu budou těžko řešit, kolik platí měsíčně za hypotéku a milenci nebudou v kanceláři ztrácet čas mluvením o klientech. Když jsem se tedy od těch okolních věcí v myšlenkách odprostila, už jsem si to jenom užívala.

Kniha je vyprávěna střídavě z pohledu Míši a Adama, což mám nejradši. Začetla jsem se od první stránky a nešlo přestat. V podstatě jsem dala knihu za jeden den.
První to vypadalo, že kniha bude jen o erotických scénách a střídání míst, kde se budou odehrávat (scény byly mimochodem naprosto bravurní a plnily přesně to, co při čtení měly), ale před první půlkou se to zlomilo. Objevila se tu velmi originální zápletka upozorňující na dvě vážná témata, která bohužel mohou být i reálná. Opět jsem toto slovo musela použít, protože právě ve druhé části se objevilo drama, které jsem v erotickém románu opravdu nečekala. O to víc mě bavilo číst a zjišťovat, co bude dál.

Autorka svou prvotinou rozhodně nastavila laťku vysoko a závěrem musím poznamenat, že kdyby v knize nebyla česká jména, tak ani nepoznám, že je to od české autorky. Za mě spokojenost a těším se na další knihu.

7 02.08.2023

Hlavní hrdinka Šárka by se jednou ráda živila psaním knih. Momentálně se ale vlivem okolností vrací do svého rodného města a nastupuje na střední průmyslovou školu jako učitelka češtiny. Učitelstvím je v podstatě nepolíbená, ale to řediteli nebrání, aby ji hodil rovnou do vody. Nejen, že ji dá do kabinetu, který spíše než kabinet připomíná komnatu nejvyšší potřeby, ale jejím pánem je sarkastický, vulgární, protivný kolega Chroust. Ostatní kolegové ji také zrovna nepřivítají s otevřenou náručí a vrcholem všeho je, že musí neustále poslouchat, jak byl její předchůdce výborný učitel, kterého měli rádi jak kolegové, tak studenti.

A pak se s ním jednoho dne setká. S tím opěvovaným Ivanem, kterého všichni tak milují a obdivují. A v tu chvíli se v Šárce něco zlomí a ona se velmi rychle zamiluje. Jenže má to malý háček. Šárce není ani třicet a na Ivanovo místo nastoupila proto, že on právě odešel do důchodu. A právě tehdy začíná hra na schovávanou. Ivanovi je sice přes šedesát let, ale i v tomto věku má takové charisma, že mu Šárka neodolá. Svůj vztah tají, hlavně z Ivanova popudu, protože ten jen čeká, až to s ním Šárku přestane bavit. Stane se to? Může vztah s tak velkým věkovým rozdílem fungovat?

I když bych si nemyslela, že někdy budu fandit takovému páru, oba jsem si zamilovala prakticky okamžitě. Viděla jsem tu chemii mezi nimi a všechny postavy kolem nich jen ten skvělý příběh perfektně dotvářely.

Kromě Šárky a Ivana sledujeme příběh i jejích rodičů, kamarádek a hlavně i kolegy Chrousta, který cokoliv vypustil z pusy, to byla jedna perla za druhou. Dlouho jsem se u knihy nezasmála nahlas tak jako tady. A musím říct, že k tomu stačil i trefně pojmenovaný pedagogický sbor. Obzvlášť kolega, kterému studenti stále dopisovali do příjmení háček, se povedl.

Kniha mi neuvěřitelně sedla. Bylo to čtivé, vtipné, reálné, odpočinkové, ale zároveň s vážnými tématy. Hltala jsem každou stránku. Už teď se těším, až autorka napíše další knihu.

7 20.05.2023