1Pomněnka komentáře u knih

Od těchto autorů jsem už kdysi četla knihu Hranice a myslím, že byla o něco lepší. Zde jsem sice s většinou názorů souhlasila, avšak našla jsem tam také tvrzení, která zas až tak pravdivá být nemusejí.

30.06.2020

Tuhle knihu jsem si chystala koupit a přečíst, protože už jsem o ní slyšela, ale ještě než se tak stalo, našla jsem na internetu ukázky z této knihy. A když jsem v ukázce četla větu "Já jsem s tebou - ty jsi má privilegovaná.", větu, kterou měl Gabrielle říci sám Ježíš, přešla mě chuť si tuhle knihu koupit a číst. Protože nevěřím tomu, že Ježíš někoho privileguje. Takže nevěřím tomu, že ke Gabreille mluvil Ježíš. Buď to byl jiný duch, vydávající se za Ježíše, a nebo to byla její sugestivní představa. Jak řekl Rob Bell (který napsal krásnou knihu Láska vítězí): všichni jsme děti Boha, který nikoho neprivileguje.

Knihu jsem si koupila v naději, že v ní najdu moudost a rozšířím své poznání, ale po přečtení tolika nesmyslů musím konstatovat, že autorka lidem může spíše uškodit, než pomoci. Autorka se domnívá, že "vidí", avšak bohužel se stala obětí klamu. Zde uvádím několik autorčiných tvrzení, které vám snad pomohou se rozhodnout, jestli vám koupě takové knihy stojí za to:

Nemocný člověk vyzařuje do svého okolí negativitu, a tím působí zlo druhým. (str. 9)

Nemoc si člověk způsobuje sám. Je to důsledek. Příčinou byla negativní myšlenka. (str. 9)

To, že člověk, když udělá něco špatného, upadne a zlomí si kost, je jen drobný trest za drobný přečin. A to měl štěstí, že trest následoval ihned. Za velký hřích přichází odplata později, někdy až v dalším životě. (str. 15)

Kdo si stěžuje na svůj těžký osud, nechť si uvědomí, že to je vykoupení za hříchy minulého života. (str. 15)

Někdo onemocněl a já z toho mám úzkost, je mi hrozně. - Odpouštím nemocnému, že mi svou nemocí způsobil bolest. Někdo zemřel. - Odpouštím zemřelému, že mi svou smrtí způsobil bolest. (str. 16)

Co dělat, abychom se vyhnuli stresům? Odpustit předem! (str. 20)

Víte, co je to zdraví? Já mám dojem, že nevíte. Proč to říkám? Kdybyste to věděli, nebyli byste nemocní. (str. 24)

Každé tělo, které umírá, pociťuje blaho. (str. 29)

Hodnotíme trestný čin a to je špatně, neboť trestný čin nikdy není spáchán jednostranně. Velké množství viditelných i neviditelných faktů může při hodnocení silně ovlivnit naše závěry. Například: zavražděný byl sám v minulém životě vrahem a nyní za to podle zákona karmy zaplatil. Nebo svým strachem, že bude zavražděn, k sobě vraha přitáhl. (str. 32)

Čím větší je člověk, tím větší překážka. Ten, kdo před sebou valí velkou kupu malých trápení, za kterou ho ani není vidět, ještě není velký. (str. 35)

Lítost, pokání, stížnosti, pláč, pocit viny, zoufalství a trestání sebe sama a tak dál situaci pouze zhoršují. (str. 36)

Člověka, který má těžký život, netřeba litovat. Je třeba ho naučit prosit za odpuštění za to, že udělal někomu něco špatného. (str. 41)

To, že si člověk nepamatuje předcházející životy, a proto odmítá možnost znovuzrození, se děje proto, že duchovní znečištění člověka vymazává paměť. Pamatovat si je schopna jedině čistá duše. (str. 41)

Je-li člověk nemocný od hlavy k patě, spočívá příčina v tom, že neumí ani odpouštět, ani prosit za odpuštění. (str. 61)

Neexistuje dobré, neexistuje špatné, vše prostě existuje ve svém projevu dobrého a špatného. (str. 88)

Tělo dítěte se vytváří pohlavním stykem. (str. 89)

Když duch přichází v okamžiku spojení pohlavních buněk, což se děje několik hodin po souloži, rodiče obvykle už spí. Duch neví, že člověk ve dne pracuje a v noci spí. Vidí, že ho nikdo nečeká, nevolá, setkává se s němou lhostejností a prvními stresy - nečekají na mě, nechtějí mě, nemají mě rádi. (str. 90)

Matky se často urážejí, když jim říkám, že stres dítěte je z toho, že nebylo plánované. (str. 91)

Porodní asistentko, drahoušku, když Vám srdce napoví, že porod probíhá nenormálně, že je potřeba nějak pomoci, tak největší pomoc, kterou můžete poskytnout, je, že řeknete dítěti, se kterým neuměla správně komunikovat matka: “Milé dítě, přijď! Pojď, alespoň kvůli mě. Protože já tě mám ráda a chci tě přijmout zdravé do tohoto překrásného světa. Všechno bude dobré!” (str. 94)

Vězte, že mnohé děti se zachránili před smrtí díky duševní dobrotě, kterou na dítě zaměřila porodní asistentka. (str. 94)

Děti nové doby chtějí přijít na tento svět bez stresů, aby přistoupily k plnění svého životního úkolu, a ne aby musely napravovat chyby rodičů. Všechny obavy, strachy, zkreslené představy, přepracování, přání a tak dále vyvolávají u ducha neochotu přijít do atmosféry stresů, jelikož ví, že všechny city a představy rodičů přejdou na něho. Tyto lekce se moudrý duch již naučil a přijít si je znovu opakovat nemá smysl. (str. 110)

Obracím se k ženám, které neúspěšně čekají na těhotenství. Nahlédněte do své duše a udělejte si samy pro sebe poctivý závěr. Vždyť je to štěstí, že zatím nemáte dítě, neboť duch Vašeho dítěte je natolik moudrý, že zůstává v očekávání a vychovává ducha své matky a otce, protože chce být plnohodnotný. (str. 111)

V zásadě je tomu tak, že když dítě při porodu neudrží a nezvedá hlavičku, nefixuje očima oči matky, má stres ze strachu. (str. 155)

Dobře vám rozumím, vždyť umím číst myšlenky, ale vidím i to, co se nachází za myšlenkami, vidím příčinu a důsledek. (str. 175)

V duši ženy se nachází pramen lásky, v mužské duši chybí. (str. 182)

Když žena neumí vést domácnost ženským způsobem, začínají vznikat takzvané ženské choroby. (str. 195)

Astrologie se stala módní záležitostí a předmětem ironických poznámek, přestože by měla být považována za vědu, kterou učí ve škole a která pomáhá každému žít. (str. 205)

Osmnáct let jsem pracovala jako gynekolog a porodník. V roce 1991 jsem si otevřela soukromou praxi. Po třech měsících jsem absolvovala patnáctidenní kurz parapsychologie. Tím začal citelný obrat v mém životě. Po dalších třech měsících se ukázalo že vidím. (str. 207)

Posledních osm let, už v jiné práci, jsem dělala svým kolegům, kteří měli materiální zájmy a strachy, mnoho problémů a byla jsem neucena tradiční medicíny zanechat. (str. 207)

Kniha je velmi dobrým průvodcem celého roku. Uričtě se k ní zase nějaký další rok vrátím.

02.04.2020

Doporučuji všem křesťanům si tuto knihu přečíst.

16.02.2020

Velmi dobrá kniha, mnoho pravdy v ní lze nalézt...

24.01.2020

Velice dobrá ukázka démonického matení. Pan Jasper přijde při tragické nehodě o svého syna. Krátce po synově pohřbu dostává kontakt na ženu, která mu jako médium zprostředkovává kontakt s jeho synem. Vše vypadá velice autenticky, protože médium používá často stejná slova, která používal zemřelý syn Mike. Pro zlého ducha (démona) není problém napodobovat to, co z obyčejného lidského života vypozoroval. A tak se ubohý otec domnívá, že dostává zprávy z nebes, od svého syna, přičemž netuší, že informace přicházejí od zlého ducha. Jaký je cíl zlého ducha? Odvést lidi od od pravého poznání Ježíše Krista, jako pravého Boha i člověka, přítele a Spasitele, odvést lidi od naděje, a naopak přivádět lidi k chaosu a k falešné víře, třebaže je předkládána v lákavém pozlaceném balení. K tomuto přesvědčení jsem dospěla velice brzy, protože démon se vždy nějakým způsobem demaskuje. Zde v této knize působí matení, překrucování pravdy, nabízí lákavá pozlátka, útočí na to, co by ho mohlo ohrozit, a když už lidé mají nějakou víru, chce, aby uvěřili nesmyslům. Pro mě má tato kniha hodnotu právě jako dobrá ukázka působení zlého ducha. Avšak člověk, který pravdivě a poctivě hledá, si musí upřímně přiznat, že v knize je plno absolutních nesmyslů, a to ho může vést k dalšímu hledání a poznání. Ukázky z knihy, kdy skrze médium údajně promlouvá zemřelý syn:

Myšlenka je tady všemocná. Například kdyby sis chtěl koupit nového Jaguára, stačí ti, když si ho v duchu představíš, a najednou je tady, přímo před mýma očima, stvořený z myšlenkové energie tohoto světa! Ale tohle si pořádně rozmyslíte, protože to znamená myslet ve třech rozměrech. Kdybych si vizualizovat to auto tak, jak je na obrázku v časopise, přesně takové auto dostanu! Musím myslet z hlediska šířky auta, interiéru auta, i všeho příslušenství i jeho správného umístění. Ale táto, jakmile si to představíš správně, máš to před sebou! Problém je v tom, jak se dokonale soustředit na celé auto, přesně tak, jak existuje. (str. 26)

Tati, mezi tím “já”, které žije v tomto světě, a “já”, které žilo ve vašem světě, je dost podstatný rozdíl. Mé tělo nepotřebuje k životu jídlo ani pití, ani spánek k odpočinku. Ale když se sem dostaneš poprvé, jídlo, pití a spánek jsou příliš zažité, a nedají se jen tak najednou eliminovat. Takže když se ti chce spát, prostě si lehneš na pohovku jednom z domů a vyspíš se, jak dlouho chceš. Když myslíš, že potřebuješ najíst, najíš se dosyta. V našich tělech nejsou žádné vylučovací orgány. Když třeba vypijeme sklenici vody, voda se prostě rozlije skrze moje tělo a je to! Jinými slovy, přemění se na energii. (str. 35)

Když někdy máme depresi - a to se stává, táto; když lidé, které jsme po sobě zanechali, cítí kvůli nám příliš veliký smutek, způsobuje nám to tu deprese! - je nejlepší lék, když si vyjdeme ven a utrhneme si jablko nebo hrušku nebo jakékoli jiné ovoce, které si představíme. Dobíjíme si tím energii. (str. 35)

Když zjistíme, že oblečení nezáří tak, jak bychom si přáli, prostě zapojíme svou mysl, a oblečení pak září tak jasně, jak si zasloužíme. (str. 36)

Užijeme si spoustu legrace s dospívajícími, kteří se sem dostanou. Hlavně dívky, když si ještě myslí, že jsou něco zvláštního a úžasného. Táto, musel by ses smát, kdybys je viděl, jak se dokola parádí, jako kdyby byly v obchodním domě, převlékají si jedny šaty za druhými, a pak začnou od začátku a vysní si něco ještě bláznivějšího. A to se hned objeví ve vší přirozenosti. Ohromně se tím baví celé hodiny! (str. 36)

Pamatuj, že tu nikdy neprší ani není špatné počasí, takže tu nemáme problémy s opotřebením. (str. 38)

Jsme všichni ve stejné fázi vývoje. Kdyby někdo z nás ničil harmonii, třeba jen nevědomky, jeden ze starších by rychle přišel a umravnil ho. Samozřejmě někdy i ti nejlepší z nás uklouznou. A právě tehdy mu starší chybu vytknou a on se sám hned napraví. (str. 39)

Když se jeho duše (sebevraha) dostane sem, okamžitě se dostane do svatu pokoje, ve kterém setrvá, než hřmotné rozrušení ze sebevraždy ustoupí. Pak je ihned poslána zpět na zemi, aby obydlela nové tělo. Zjišťuje, že je znovu smrtelným člověkem, ale nepamatuje si nic ze své minulosti. (str. 48)

Je hrozné sledovat lidi církve, kteří se tu k nám připojí; to jejich sebeobviňování a zpytování svědomí, které nastane, když si uvědomí, že to, co hlásali na zemi, byl příliš často úplný nesmysl, i když prostě jen hlásali to, co sami slýchali. V boji proti hrůzným obrazům ďáblů a pelekného ohně, což popravdě neexistuje ani tady ani nikde jinde, potřebují všechnu naši pomoc a útěchu. (str. 49)

Snad nejdůležitější zpráva, kterou vám můžeme dosud dát - jestli to můžeš vyřídit za mě -, je to, že žal, pláč, a touha, aby se zesnulý vrátil, jsou to nejhorší, co můžete právě zesnulému člověku udělat. (str. 51)

Když studuješ církevní dogma, zjistíš, že exkomunikuje ze svého stáda každého, kdo nespolkne i navijákem byť jen částečku z toho pozměněného textu. Bez výjimky musíš akceptovat, že Kristus, jeho Otec a Duch svatý jsou nedělitelnou trojicí, což není pravda. Ježíš byl prostý, milující člověk z masa a krve. Byl velkým přítelem chudých. Měl dar uzdravovat, utěšovat smutné a především - všechna jeho kázání odrážejí jeho lásku k našemu Věčnému otci. Předpověděl štěstí, které na nás čeká zde ve vyšším stupni, kde existuji nyní. Řekl nám, jak žít život na zemi, abychom přijali ta ponaučení, která nám byla seslána. Když následuješ jeho učení, je tvůj život o tolik snažší! Byl však především reformátorem a musel za své přesvědčení trpět. Avšak církev říká, že byl ukřižován, protože chtěl vzít hříchy lidstva na vlastní bedra! Můžeš ty, jako inteligentní člověk, opravdu věřit, že můžeš jít a podříznout svého bratra, a že se to potom, až tě přivedou před tvého Stvořitele, nebude brát v úvahu, protože Ježíš byl za tvé hříchy již ukřižován? (str. 57)

Užitečné informace tam sice jsou, šly by však vyjádřit stručněji na pár stránek. Místy mi přišlo, že autorka vnímá potravinářský průmysl příliš konspiračně. To už mi přišlo přehnané.

15.01.2020

Krásná Vánoční knížka pro děti. Nelituji, že jsem koupila :)

3 17.12.2019

Docela hezká kniha, která děti uvede do tajemství Vánoc a zjeví jim jejich pravý smysl.

1 17.12.2019

Překrásná knížka pro děti.

11.09.2019

Jedna z nejkrásnějších a nejmoudřejších knih od Anselma Grüna.

20.05.2019

Zatím jedna z nejslabších od Aneslma Grüna. I když on sám v předmluvě napsal, že "dnes, po třiceti letech, bych už jistě mnohé formuloval jinak a někdy se až sám divím, co všechno jsem tenkrát v jedenatřiceti letech napsal." V knize dá sem tam najít pravdivá a užitečná myšlenka, bohužel na druhou stranu i myšlenka od pravdy dost vzdálená.

20.05.2019

V knize je bohužel plno absolutních nesmyslů: Například tvrzení, že satan se reinkarnoval a žije teď na zemi jako malé dítě. To Lorna v knize píše. Satan je padlý anděl, to Lorna ví také. Ale je rozdíl mezi duší člověka a mezi andělem. Andělé se nerodí na Zemi jako lidé. Dovedete si představti, kdyby Lorna satana žijícího na zemi v malém dítěti identifikovala? Co by pak asi mohlo másledovat? Můj názor je, že Lorna si své vize nevymýšlí, ale je s vysokou pravděpodobností klamaná démony, vydávající se za anděly. Může zde působit i psychická nemoc anebo kombinace obojího. Uvěřit všemu, co píše, může nadělat v duši škody a může to být i nebezpečné.

Stejně jako kniha Když vám rodiče ničí život (od stejné autorky), i tato kniha nazývá věci pravými jmény, čímž vnáší světlo do temných míst v mezilidských vztazích a pomáhá bránit se arogantnímu a jedovatému jednání.

20.02.2019

Kniha nazývá věci pravými jmény, čímž vnáší světlo do temných míst v mezilidských vztazích a pomáhá bránit se arogantnímu a jedovatému jednání.

2 20.02.2019

Já tuto knihu hodnotím jako moc dobrou a všem doporučuji. Autorka ve svém životě zakusila nejen prožitek blízké smrti, ale i Boží vedení, ochranu a útěchu v celém životě, a jejím cílem je šířit tuto radostnou naději dál. Knihu je třeba číst celou od začátku do konce (ze začátku mi příběh také připadal nudný a zdlouhavý, ale po přečtení celé knihy jsem poznala, že všechno spolu nakonec souviselo). Je pravda, že o samotném prožitku blízké smrti toho nebylo řečeno mnoho, přesto mě kniha velmi oslovila.

Uvádím některé podstatné myšlenky z knihy:

"Všichni do jednoho jsme obdařeni příležitostí i výsadou přijít na tuto zem, ale důvody k tomu jsou různé. Někdy přicházíme, abychom se mohli osobnostně rozvíjet a posilovat plody svého ducha - zejména plody lásky, laskavosti, trpělivosti, radosti, klidu, dobroty, věrnosti, ohleduplnosti a sebeovládání. Jindy přicházíme, abychom v rozvoji pomohli někomu jinému. Všichni však přicházíme, abychom žili v Kristu."

"…znala jsem každičkou z přítomných duší, věděla jsem, že přicházejí od Pána a že je znám odnepaměti. Byla jsem jejich součástí a bylo mi jasné, že je Hospodin za mnou poslal proto, aby mě převedly přes rozhraní času a prostoru, jež dělí náš svět od onoho světa."

"Pouze uznání skutečnosti, že naše pozemské starosti znamenají ve srovnání s věčným životem velmi málo, nám umožňuje poznat radost uprostřed žalu a trápení."

"Každý z nás je jako malý kousek příze, z níž se utkává veliká a nádherná tapiserie. My jednotlivci se celý život trápíme nad tím kouskem nitky, kterou v ní představujeme, neustále řešíme, jakou má barvu a jak je dlouhá, a vyvede nás z míry, když se přetrhne nebo třeba roztřepí. Tapiserie je však natolik veliká, že ji nedokážeme pohledem obsáhnout, a její vzor natolik složitý, že není v naší moci docenit význam jednoho jediného kousku příze. Nicméně bez něj by tapiserie nebyla úplná a bezvadná. Proto bychom si měli uvědomovat svůj podíl a radovat se z něj. Nitka - tedy život každého z nás - má svůj význam. Doopravdy záleží na našich činech i rozhodnutích, dokonce i na těch zdánlivě nepatrných."

"Dokonce i v případech, kdy se trápíme tím, že nějaké události či situaci nedokážeme porozumět, máme kolem sebe neviditelné anděly, kteří nám přinášejí útěchu a ochranu, jak jim káže Boží moudrost. Naší jedinou rozumovou volbou je spolehnout se na slovo a sliby našeho Pána."

"Ačkoli mezi lidmi panuje přesvědčení, že duše člověka odchází v okamžiku tělesné smrti, podle mě právě vyprchání duše určuje, kdy nastává smrt, nikoli naopak."

"Vím, že Bůh miluje každého člověka na zemi a že všichni pro něho máme svou cenu. Vím, že všichni představujeme jen drobné nitky v Boží úchvatné tapiserii, ale zároveň vím i to, že záleží na činech a rozhodnutích každého z nás."

20.02.2019

Jedna z nejkrásnějších a nejpozoruhodnějších knih o cestě do nebe a zpět, o Boží bezpodmínečné lásce k lidem i zvířatům, o smyslu života. Čas od času se k této knize vždycky ráda vracím...

1 20.02.2019

Tuto knížku jsem objevila v kapličce Boží studánky v Petrovicích, na místě dávného zjevení Panny Marie, kam se čas od času vždycky ráda vracím. Už její název - Na konci nekonečna - mě zaujal a věděla jsem, že to bude neobyčejná kniha, i když jsem ji viděla poprvé, a ani autorku jsem dosud neznala. Název jsem si zapamatovala a knihu jsem si koupila. Začetla jsem se do jednoho obyčejného a zároveň pozoruhodného poetického příběhu o životě, lásce, selhání, pochybnostech, odpuštění a nakonec i smíření. Radost mi udělala zvlášť jedna báseň věnovaná petrovické studánce.

15.02.2019

Nejkrásnější kniha o lese, jakou jsem dosud četla.

1 15.02.2019