101evca
komentáře u knih
Atmosféry
Peter Zumthor
Rozhodně daleko lepší než Thinking Architecture. Kniha má jasou posloupnost, líbí se mi, jakým způsobem rozebírá jednotlivé poznatky o utváření atmosféry. Některé body jsou celkem očividné, jiné opravdu zajímavé, ale celkově jsou všechny velmi dobře vysvětlené a dány do souvislostí.
"Architecture is spatial art, as people always say. But architecture is also a temporal art. My experience of it is not limited to a single second."
čteno v angličtině
Vikomt, který mě miloval
Julia Quinn
Po čase jsem potřebovala nějakou prvoplánovou oddychovku s dobrým koncem, u které nebudu muset myslet. Účel splněn.
Bydlet spolu
Hubert Guzik
Tato publikace je skvělá. Hubert Guzik opravdu rozumí problematice a přináší velice zajímavý přehled o kolektivním bydlení ve 20. století. Nejvíce mě zaujaly hned úvodní pasáže knihy, ve které autor vysvětluje pozadí vzniku kolektivního bydlení v Evropě a jeho propojení s feminismem.
Nedokážu posoudit, jak moc by byla tato kniha užitečná pro laika, ale mě jako studentku architektury obohatila.
Muž se dvěma levýma nohama
Pelham Grenville Wodehouse
Wodehouse prostě můžu. Jeho suchý humor, geniální komunikace se čtenáři, zábavné popisy charakterů, vsuvky o životě a bláznivé zápletky mě vždycky potěší.
Dárce
Ken McClure (p)
Oddechové čtení s poměrně dobře vystupňovaným napětím, i když s předvídatelnou zápletkou.
Tajný život v Bílém domě : svět za uzavřenými dveřmi Bílého domu
Kate Andersen Brower
I když jsem knihu dostala zadarmo k nějaké objednávce učebnic a sama bych si ji určitě nekoupila, téma mě nakonec chytlo a čtení mě bavilo. Novinářka se ve své tří set stránkové reportáži o služebnictvu Bílého domu věnuje různým tématům, které zpracovává z pohledu služebnictva v průběhu desetiletí. Velmi seriózně a uctivě zpracované téma, žádné drby a skandály zde nejsou.
Úsvit
Octavia Estelle Butler
Nemohu popřít, že tento román je velmi originální. Mimozemšťany jsem z celého srdce nenáviděla a nemohla jsem se proto ztotožnit z hlavní hrdinkou, která se jim vlastně moc nebrání.
Kniha je napsaná hodně žensky - příběh se točí okolo citů a mateřství,jež se v rukou Oankali stává hrozivým nástrojem k záhubě člověka a všeho, co je jeho součástí.
Tvrzení Oankali, že lidstvo je inteligentní a zároveň hierarchické, a proto potřebuje záchranu, jsem moc nebrala. Nemohla jsem se zbavit dojmu, že sama autorka nemá příliš velkou víru v lidstvo a v jeho budoucnost, nebo mravní sílu.