1.Agness komentáře u knih

Upřímně jsem čekala mnohem víc. Podle mě silné téma, které jde rozvést do mnohem poutavějších rozměrů. Možná šel autor někdy až příliš do detailu, další důležité věci opomenul, někdy mi unikaly souvislosti v rámci odstavce. Poslední část, kterou vypráví právník, mě vlastně vůbec nebavila, čekala jsem rozuzlení a přišlo... závěr slohové práce, snaha pozvednout text o filozofické myšlenky mi přišla naprosto scestná. Je to škoda.

09.02.2018

K autorce jsem se vrátila po pár letech (bylo to mé pubertální čtení...) Nevím, jestli se změnil styl autorky, nebo můj, ale kniha mě nijak nevtáhla, stále se opakující scénář, předvídatelný konec, žádné napětí... takže zklamání.

1 07.02.2018

První kniha, kterou jsem od Urbana četla, a kterou si mě také dostal.

1 03.02.2018

Urbana mám načteného, a i když jsem zvyklá na jeho překvapení, povídky mi přišli naprosto jiné. Nicméně pořád stejně ujeté. Některé jsou na můj vkus snad až moc zvrhlé, ale i když jsem byla ráda, že jsem některé z nich už konečně dočetla, s chutí a napětím jsem se pustila do další :)

2 03.02.2018

Pro Urbana se člověk musí nadchnout, jinak autor zůstane nepochopen. Ta "divnost" mě baví... Čert vem konce, i právě díky nim příběhy zůstanou v hlavě!

2 03.02.2018

Tyto velice "netradiční" pohádky mě celkem šokovaly. A dost iritovaly. Neposlušné děti, se kterými si rodiče neví rady. Rodiče totiž hrají velmi pasivní roli, jen vzdychají a skákají kolem rozmazlených fakanů. Problém většinou nakonec řeší tím, že si zavolají doktora, odborníka na daný nešvar. Ten dítě buď odsoudí k záhubě, nebo si ho taky vezme s sebou. Rodiče jen sedí u stolu a třeba si na dítě někdy časem vzpomenou... vlastně jsou rádi, že to tak dopadlo.
Za mě naprosto bez nápadu, pořád ten stejný scénář, který mi navíc nijak nesedí. Přemýšlela jsem, co se autorovi asi stalo, že nemá rádi děti...

Kniha je vyprávěna z pohledu asi 6 postav, což mi moc nevyhovovalo - nevěděla jsem, kdo je kdo a jaké právě řeší problémy. Navíc každá z postav mluví stejným stylem jazyka, ať už jde o primáře, nebo řidiče. Z toho důvodu mi moc nevynikla těžká doba kolektivizace, která je v románu zobrazena.

02.02.2018

Čtivé, vtipné, jednoduché i k zamyšlení. Skácel jako vždy nezklamal :)

02.02.2018

Bohužel jsem knihou dlouho opovrhovala. Naštěstí jsem ale nemohla žít s tou ostudou, že bych ji nepřečetla a naprosto mě dostala. Nutí k zamyšlení nad důležitými otázkami, které často bývají opomínány. Rozhodně přečtu znovu.

8 02.02.2018

Knihu bych tedy jednoduchou nenazývala. Pro květnatý jazyk, který působí absurdně vzhledem k postavám, které jej používají, jsem knihu prvně vůbec nemohla přelouskat. Zajímavá mi přišla až v momentě, kdy jsem o knize a autorovi už něco věděla.

3 02.02.2018

Určitě doporučuji, ale čtení to není jednoduché, některé pasáže mi přišli moc zdlouhavé... Myslím, že tohle je právě ta kniha, ze které si každý vezme něco jiného.

2 02.02.2018

Kniha rozhodně není odpočinkové čtení. Remarque mě dokázal tak vtáhnout do děje, že jsem měla pocit, že všechny ty hrůzy zažívám s ním.

9 02.02.2018