Zpověď kleptomanky
Florence Noiville
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/434462/bmid_zpoved-kleptomanky-bk5-434462.jpg
3
79
26
Valentine de Lestrange je úspěšnou znalkyní současného výtvarného umění. Žije v bezdětném manželství se zámožným bankéřem, který nyní zastává post ministra financí. Je totiž dobrým přítelem nového prezidenta republiky… Valentine vzpomíná na své dětství, kdy se začala bavit drobnými krádežemi. Spisovatelka důmyslně popisuje váhání své hrdinky v obchodech s luxusním zbožím, které by si mohla samozřejmě koupit, ale zcizování věcí jí přináší radost a vzrušení. Nedovede se ovládnout! Pak je však sama okradena a při tom přijde na zvláštní věc: její manžel ji nechává sledovat a ukradené věci za ni vždy uhradí. Svět, mnoho let příjemný a bezstarostný, najednou dostává pořádné trhliny…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2020 , OdeonOriginální název:
Confessions d'une cleptomane , 2018
více info...
Přidat komentář
Tohle čtení mě bavilo. Zajímavé téma, o kterém se toho jinde moc nedozvíte. Naprosto nepředvídatelný konec. Hvězdičku dolů za strohost, umím si představit ten příběh mnohem delší, rozvinutější.
Bylo to celé takové jiné, nečekané, chvilkami zábavné a poučné, jindy trochu pomalé a nudné. Naštěstí jde o kratší novelu, takže se to nestačí úplně omrzet. Za mě určitě zajímavý vhled do problematiky kleptomanie zasazený do solidního příběhu.
Valentine si žije ve šťastném manželství, je provdaná za zámožného bankéře a nic ji nechybí. I přesto krade. Ne kvůli tomu, co krade, ale pro pocit, který u krádeže zažívá. Je kleptomanka. A svádí to i na dědičnost, neboť ženy v její rodině to měly podobné. Vše jí prochází až do doby, než přijde předvolání na policii, poté věci naberou rychlý spád….
Od této knihy jsem dostala přesně to, co sliboval název – zpověď kleptomanky. Její pocity, při tom, když krade, její myšlenky na to, že by měla přestat, ale je to silnější než ona. Je to závislost jako každá jiná. A jelikož ráda čtu o lidské psychice, nemocech, závislostech, tak se mi kniha moc líbila.
Je zde skvěle ukázán kontrast malých krádeží kleptomanů a velkých zlodějských machinací bohatých a mocných.
Co mi zde trochu vadilo, tak dlouhé popisy toho, co je kleptomanie, jak a zda se dá léčit, jak se na ni dívá medicína. A druhý problém jsem měla u jednoho nečekaného odhalení, které mi přišlo jako moc prvoplánové.
Ale jinak moc zajímavá novelka, která dává nahlédnout do duše kleptomana.
Udivilo mě tak nízké hodnocení, protože po přečtení mohu knihu jen doporučit. Bylo to vtipné, četlo se to samo. Vědeckých poznatků o kleptomanii tam zas nebylo tolik, aby to nudilo. Konec se mi zdál skvěle pomyšlený. Za mě výborná Odeonka.
Odeonky mám ráda, ale vždycky je to risk, jestli vám sednou, jelikož každá je jiná a většina z nich dost specifických. A tady se to zrovna moc nepotkalo. Nezaujal mě ani moc styl vyprávění, ani příběh samotný.
Trochu jiné téma, které je zvlášť pro nás ženy zajímavé, ale ač mě závěr překvapil, přišlo mi, že se často opakovalo to samé dokola a příběh mohl být rozvinutější.
Připomíná mi to spíš ten typ naučných knížek pro děti, které se snaží podat informace zabalené do příběhu, jen tentokrát je téma určené pro dospělé čtenáře
Velmi zvláštní kniha a ještě divnějc zpracované téma. Tak půl na půl - nebylo to vyloženě špatný, ale že by se mi to četlo dobře, to taky říct nemůžu. Ten styl psaní a ten děj mi moc nesedl. Konec byl docela vyhrocenej a nakonec jakoby komickej.
Co mi vadilo byly ty pasáže s různými definicemi, které ta Valentine jakože četla, když psala té doktorce s dotazem ohledně kleptomanie - jako by se nejmíň polovina z toho nedala nějak vcucnout do toho děje. Takhle to bylo nevyvážené...
4 hvězdy dávám z milosti a s jedním okem zavřeným.
Téma rozhodně zajímavé, zpracování strašné, příběh děsně plochý a předvídatelný, konec škoda mluvit... proč si ti dnešní autoři nedokážou odpustit to nutkání ukazovat, jak sledují ty světové kauzy a musí je v těch knihách mít... to jim nikdo neřekl, že tím to zabíjí?
Téma, o kterém se příliš nemluví a nepíše. Zajímavé informace o lidech, kteří se s touto nemocí potýkají.
Mě se to líbilo hodně ,akorát mě vadil hodně odfláknutý konec příběhu. Jinak mě kniha bavila a pomohla mi ,alespoň trochu nakouknout na kleptomanii.
Musím se přiznat, že od této knížky jsem čekala více. Je to velmi dobrá studie kleptomanie, ale příběh mi připadá odbytý, neprocítěný, dalo se z něj vytěžit mnohem více. Takže ve výsledku průměr.
Žádný hluboký příběh, ale spousta informací o této závislosti na relativně malém prostoru , což oceňuji. Děj také zaujal, včetně konce. Nebyl to úplně promarněný čas.
Zaprvé; musím upřímně říct že se mi to dobře četlo. Zadruhé se mi líbilo, jak dobře je vysvětlen problém kleptomanie. Hlavní postava Valentine je podstatě chudák ženská- její neustálý pocit někde něco vzít je silnější než cokoli jiného.
Celkově to byla zajímavá sonda do života bohaté ženy, která má jednu malou chybičku; musí jednou za čas něco ukrást.
Téma zajímavé, ale napsáno je to tak nějak klopotně, suchopárně. Jako by se autorka nemohla rozhodnout, jestli píše beletrii nebo odborný text o kleptomanii. Můj dojem: než autorka začala psát, udělala si podrobné rešerše o kleptomanii. Pak jí asi připadalo, že příběh má moc krátký, a tak se rozhodla ho nafouknout tím vším, co si o kleptomanii zjistila. Pro mě zklamání, dalo se to napsat mnohem líp, přitom některé dějové pasáže jsou fajn...
zajímavé téma, ale závěr mě opravdu hodně zklamal, jak píše Jorgito níže: zpraseno pro happy end
Zpověď kleptomanky
Taková delší anekdota, využitá hlavně k poučení čtenáře. Do tramvaje v pohodě.