Zlato
Dan Rhodes
Toto je kniha o lásce. Toto je kniha o touze zachytit unikavé věci. Toto je kniha o dívce Mijuki, která rok co rok odjíždí na dovolenou do zapadlé vesnice u studeného oceánu, prochází se, chodí na pivo, pochutnává si na instantních nudlích, a těší se, až se vrátí ke své lásce. Mezitím se sbližuje s místními a promění život leckoho z nich. Autor svůj román nestaví na překotném a komplikovaném ději, ale na pozorném vidění, humoru a dovedném a účastném portrétování svých postav. Protože toto je kniha o lásce.... celý text
Přidat komentář
Moc pěkné a také moc vtipné! Takový pokračovatel Hrabala a především Steinbecka? Jen je zde ještě více humoru a více moderního pojetí. Ale podobní zewláci a podobné líné a přírodní a bezprostřední myšlenky. A příjemné vykreslení postav. No ano, fajn..umí.
Knihu jsem dostala k narozeninám, a když jsem ji viděla, neměla jsem k ní moc důvěru = červený obal se srdíčkem a zlatým nápisem?To bude nějaká červená knihovna,ne??Ale nebyla!Obyčejný příběh je napsaný tak neobyčejným způsobem, že jsem si jej prostě zamilovala a přečetla jedním dechem. Moc doporučuji!!!!!A plánuji, jak knihu koupím také jaké dárek, protože se na to výborně hodí.
Prostě kouzelné!!!!!Půvabná jednorázovka na víkend, ale taková ta, ke které se budete určitě vracet nebo nad ní dlouho přemýšlet, v dobrém smyslu! :-) Taková dodavačka dobré nálady...
Mě naprosto okouzlila! Musím si ji sehnat pro sebe!!!!
,,Na tu lednici by se měl někdo podívat" :-)))
Tak jsem měla obavy, jestli to nebude nudné nebo až moc zvláštní, ale bylo to moc milé čtení (na propršený víkend přímo stvořené). Líbilo se mi postupné odkrývání životů lidí, se kterými se Miyuki setkala. Jejich zvyky a projevy, které často překvapily, nebyly nesmyslně bizarní, spíše více či méně smutně humorné. Nesmělé i odvážné Miyuki se nedalo nefandit ve všem, co dělala, protože se snažila svou přítomností nevadit, když je třeba, tak potěšit a hlavně neublížit (a odpustila jsem jí i to množství piva). Humor je takový jemný a všechno do sebe hezky zapadá (třeba to kýchání) a dočkáte se i trochy napětí a konce, který jsem já nečekala. Poklidně vyprávěná knížka o přátelství (i lásce), doporučuji. (A ty kontaktní čočky, jak pokaždé jinak tančily...)
Kniha začala tak rozvážně, plynula v mírném, řekla bych až 'anglicky liném' tempu, že jsem napjatě čekala, co příjde. Pak dostala grády, vykouzlila mi pár úsměvů na tváři a řekla jsem si jooo, ta stála za přečtení.
Taková knížka, která je o ničem, ale přesto ji rádi čtete. Máte při ní krásný pocit, představujete si sebe na místě hlavní hrdinky. Takové ty největší zápletky jsou až na konci knihy, což mě ne asi mrzí, ale mohlo to být rozmístěné po celé knize.
A jak se říká ,,Nesuď knihu podle obalu", tuhle knihu jsem vybrala náhodou v knihovně, protože mě obal zaujal, a vyplatilo se :)
Tahle kniha mi sedla. Rhodes má úspornější až strojový popisný styl, což na někoho může působit rušivě. Avšak zapadalo to do příběhu, který podle mě krásně vystihuje vztahy založené na "pivním" přátelství. Ale není to jen o tom. Hlavní postava Miyuki pomalu mění život okolí, aniž by o tom věděla či se nějak musela výrazně přičinit. Každým rokem jezdí na pár dní se vytratit do malého městečka a její hlavní náplní jsou toulky po okolí a večer popíjení piva v místní hospodě U Kotvy. Bylo to, jako bych tam seděla někde v rohu lokálu s nimi a sledovala jak vše plyne. Nic moc se neděje a přitom se toho děje tolik. Humor se střídá s jemnou melancholií a velké plus byl konec, který nesklouzl k cukrové vatě. Večerní sedánky U Kotvy, kde se zastavil čas, vřele doporučuju.
Zajímavý příběh s ještě zajímavějším koncem. Moc se mi líbilo členění příběhu, který byl v podobě deníku. Díku tomu jsem se příběhu hravě orientovala a o to víc mě bavila. Ale přesto se ke knížce asi vícekrát nevrátím, čekala jsem od ní víc.
Jedna z nejkrásnějších knížek, jaké jsem za poslední dobu četla. Jemné, pohladí po srdci i po duši. Líbí se mi, že autor věnoval pozornost zdánlivě banálním věcem, popis každodenní činnosti se mi prostě hrozně líbil. A postavy v příběhu byly moc hezky vykreslené. Zamilovala jsem si je všechny. Jinak to ani nešlo :-).
Moc krásné čtení.
Děs. od tohoto autora už nikdy více.... Humor ?
Tak dobrá, ale já se nezasmála ani jednou.
Vzdávám to. Končím. Tohle prostě NEFUNGUJE. Opravdu jsem se do toho snažila začíst, přetrpěla jsem 50 stránek, ale prostě to NEJDE. Nic se tam neděje!
Styl autorova psaní je sice víceméně příjemný, vůbec není špatný, ale zkrátka jak tam není pořádný děj, tak se k tomu dokopat nedokážu. Jindy bych měla knihu s tímto počtem stran přečtenou max za 2 dny a tuhle už čtu / nečtu víc jak 5 dní! Což je pro mě známka, že začínám číst jen z donucení.
Sledovat to, jak se Miyuki prochází po pláži, chodí sem tam do hospody, kýchá a to je místy protknuté příběhem o životě nějakého člena vesnice... Ne! Fakt ne.
Poetičnost příběhu nechybí, ale můj styl to zkrátka není. Přečetla jsem si poslední kapitolu a vůbec nelituji, že jsem se čtením sekla.
Nehodnotím a doporučuji těm, kterým nevadí nemastnost neslanost příběhu a poetičnost děje. Pokud máte rádi dobrodružství nebo aspoň NĚJAKOU jakž takž zápletku, tak po Zlatu nesahejte.
Štítky knihy
Anglie přátelství láska milostné romány lesby, lesbismus britská literatura
Autorovy další knížky
| 2015 |  To je Život! |
| 2014 |  Zlato |
| 2016 | Profesor sněhem zavátý |
| 2014 | Antropologie |
| 2015 | Vezmi si mě |
Kniha Zlato je v
| Přečtených | 50x |
| Čtenářské výzvě | 5x |
| Doporučených | 3x |
| Knihotéce | 17x |
| Chystám se číst | 40x |
| Chci si koupit | 3x |
Dojemná malá člověčinka, která příjemně plyne. Víkendové čtení, které pohladí po duši. Zároveň ale žádné vyšší ambice kniha dle všeho nemá. Perfektně odpozorovaný život na malé britské vesnici, co neurazí, ale ani vyloženě nenadchne.