Zimní včely
Norbert Scheuer
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/481543/bmid_zimni-vcely-5ib-481543.jpg
5
119
26
Děj románu Zimní včely se odehrává v posledních měsících druhé světové války. Příběh sledujeme prostřednictvím deníkových záznamů hlavního protagonisty Egidia Arimonda, suspendovaného gymnaziálního učitele latiny a dějepisu, který žije osaměle v městečku Kali nedaleko hranice s Belgií. Jeho hlavní zálibou a v podstatě jediným zdrojem příjmů je včelařství, ve společnosti včel tráví dlouhé hodiny. Deník začíná dnem, kdy se nedaleko městečka zřítí americké letadlo a vojenská hlídka zjistí, že jeden člen posádky pád nejspíše přežil a skrývá se v okolí. Kvůli pátrání po uprchlém letci do oblasti dorazí početné posily a obyvatelé městečka jsou nuceni vypořádat se s fanatickými stoupenci nacistického režimu. Arimond, jenž byl kvůli epilepsii osvobozen do branné povinnosti, využívá nepřítomnosti většiny mužů svého věku, povolaných na frontu, a svádí jednu vdanou ženu za druhou. Stále se však nad ním vznáší hrozba eutanazie, před kterou ho chrání bratr Alfons, letecké eso luftwaffe. Před světem i svými nejbližšími skrývá Arimond tajemství: svých znalostí krajiny využívá k tomu, aby pomohl pronásledovaným Židům uprchnout do Belgie. A přestože si za své služby nechává zaplatit, neváhá v případě potřeby učinit více, než k čemu je nepsanou dohodou zavázán. Román zároveň ukazuje, jak fatálně dokáže totalitní minulost ovlivnit život i v znovuzískané svobodě. Knihu doprovodil černobílými ilustracemi válečných letounů autorův syn Erasmus.... celý text
Přidat komentář
O životě nemocného muže neschopného účastnit se války jako voják. Na jednu stranu je limitovaný svou nemocí, na druhou stranu zvládá obšťastňovat opuštěné ženy, převádět Židy a hlavně pečovat o milované včelky. Drsné zážitky z válečné doby podává autor věcně a bez patosu, naproti tomu popisy přírody jsou až poetické. Zajímavá kniha.
Zimní včely jsou asi další knihou, k níž bych se nedostala, nebýt databáze a jejích čtenářů. Úžasný příběh, jehož hlavní hrdina se zvláštním jménem Egidius Arimond je náruživý včelař, ale také někdejší profesor na gymnáziu, který díky svým znalostem latiny a řečtiny pátrá v knihovně malého belgického městečka po dávném předkovi, mnichovi vyhoštěném ze zdejšího kláštera.
Doba, v níž se tohle děje, je ovšem pro příběh zásadní – první deníkový zápis je datován v lednu 1944. A my se postupně dozvídáme, proč Egidius už není profesorem, jak se životem protlouká nyní, čím se i on snaží podílet na porážce hitlerovského Německa.
Výborně napsané a výborně přeložené, Egidiovy deníkové zápisy jsou zvláštně uklidňující, hladivé a vůbec ne nudné, ačkoli se z velké části týkají péče o jeho včelstva. Úžasná kniha, kterou jsem si okamžitě běžela koupit . . .
"Třeba je na tom kus pravdy, nějaké to pole, pěkná zahrada za domem, nahoře na svahu kousek lesa, kde pramení potok, který mi zurčí u domu. Možná bych byl opravdu raději bylinářem nebo kořenářem stejně jako dobrovolný žebrák v Zarathustrovi. I já miluji med, drtím zrní, opovrhuji masem. Ve věčném koloběhu ročních období a opakování téhož jako základní podmínky života bych dovedl přijmout svůj osud."
Kdybych to brala jako film, pak má kniha zajímavou a netradiční "kameru".
Skoro bych věřila, že je to autobiografická kniha. Velmi realistická ve své zvláštnosti. Jen ... autor se narodil až po válce, takže teda ne.
Ale kniha je rozhodně působivá. Mohu doporučit.
Nádherně pojatá kniha z konce druhé světové války, plná lyriky a poutavého popisu přírody. Do popředí vystupuje kontrast hrůz války s tichem a poklidným životem včel. Víc nebudu prozrazovat, kniha ve mně zanechala hluboký dojem a děkuji čtenářům za komentáře, jen díky nim jsem se s tak jedinečným příběhem neminula. Vřele doporučuji.
Jedna z nejkrásnějších a nejsilnějších knih, jaké jsem četla za poslední roky (a možná vůbec). Lyrické a láskyplné líčení přírody, života včel a plynutí ročních období se střídá s prozaickým, velmi střídmým popisem fragmentů válečných událostí.
Klenot, nádhera, nemám slov.
Výborná kniha pojatá jako deníkové zápisky včelaře a bývalého učitele latiny v posledním roce války v pohoří Eifel v Německu. V knize se netradičním způsobem prolíná osobní život hlavního hrdiny Egidia Arimonda, život včel, převádění židovských uprchlíků do Belgie a historické sondy o životní pouti dávného předka Ambrosia, to vše na pozadí blížícího se konce války.
Netradičním způsobem vykreslený příběh muže s epilepsií, který prožívá konec války se svými včelami a pomáhá židům.
Zajímavá kniha. Poklidný život včel proti hrůzám války. Včelař bojuje nejen se svou nemoci, ale i se strachem z odhalení. Nákresy letadel a jejich parametry jsou spíš pro mužské čtenáře.
Malý člověk ve velkých dějinách na konci světa, na konci války. Skrytý, bojující svůj vnitřní boj, ale i vnější, zmítán obojím, přesto schopen najít klid, kotvu, harmonii a lásku. U včel.
Překrásná kniha z období druhé světové války pojatá trochu jinak, než jsme zvyklí. Moc se mi líbila. Je napsaná velmi citlivě a čtivě.
Musím říci, že kniha je asi spíše pro muže. Pasáže s letadly a mnichem mě nebavily, od druhé poloviny jsem je už přeskakovala.
Ale zajímavé bylo dozvědět se informace o chovu včel a také o epilepsii.
Pútavá kniha napísaná podľa denníkových zápiskov jedného osamelého nemeckého epileptika z konca druhej sv. vojny. Je plná kontrastov medzi tichom a skromnosťou včiel voči extrémom a hrôzam vojny. Je to zároveň príbeh o ľudskej sebeckosti, ktorá dokázala zachraňovať životy mnohým židom...
Pre mňa veľmi zaujímavé spracovanie poskytujúce opäť iný uhol pohľadu na jednu z najväčších katastrof v dejinách.
Velice zajímavá kniha. Některé pasáže se mi zpočátku nečetly snadno, ale nakonec vás kniha tak vtáhne do života posledního válečného roku Německa proloženého zápisky z 15.století s tak poutavým, zvláštním, originálním náhledem, že se nedá odložit. Opravdu stojí za přečtení ! Krásné čtení, pohled do obyčejného života v těžké době z druhé strany očima vzácné duše…,
Nádherný, deníkovou formou zpracovaný protiválečný román. Na poměrně malém prostoru , nenápadně. Už dlouho jsem nečetla opravdu tak krásnou knížku. Děkuji za ni.
Ta kniha mi dala toto mé poučení, že včely jsou mírumilovná stvoření v kontrastu s některými lidmi, protože ti umí cíleně zabíjet.
P.S. A proč právě toto poučení? To se dozvíte až knihu dočtete.
Kniha je psána poutavě, čtivě, příběh sám chytí za srdce. Bohužel mám výtku, když už se autor odkazuje na některá fakta, mela by být korektní. Např. Proč si nezjistí skutečně datum vylodění v Normandii???
Takhle vypadá kniha z období války, když někdo umí pojmout a pohnout člověkem přírodou aniž by se uchyloval k výstředním popisům, které většinou neodpovídají realitě.
Klobouk dolů....
Naprostý souhlas se Zarou. Tato kniha je klenot. Poklidné, pomalu plynoucí vyprávění, válka vzdálená a ke konci již všudypřítomná. Láskyplný vhled do života včel, některé pasáže byly opravdu nádherné. V knihovničce postavím hned vedle Nahoře je ticho.
-- Nemohu dělat nic jiného než si nynější svět vtisknout do mysli tak hluboce, abych dokázal spatřit jeho skutečnou podstatu a případné štěstí v něm. --
-- Rád bych věděl, co se to s námi děje, že zvolna svůj úžas ztrácíme, až se v určitém okamžiku zdá, že tajemnost věcí, jež nás obklopují, zmizí docela. --
Pustila jsem se do románu, který se odehrává v posledním cca roce druhé světové války, což se snad s ohledem na aktuální světové dění může zdát trochu odvážné, ale přeci jen to beletrie, tedy fikce… Nebo ne?
Ocitáme se v západním pohraničí Německa v pohoří Eifel, kde válkou zatím docela netknutě žijí už jen ženy, děti, starci a také ti, kdo se pro válčení nehodí. K těm posledním jmenovaným patří i Egidius Arimond, který se stará o včely a snaží se odolávat své nemoci. Léky jsou však drahým zbožím a aby potřebná antiepileptika získal, potřebuje stále více peněz.
Ve svých deníkových záznamech nás Arimond provádí světem včel, vrchovinou Eifel, svými mileneckými vztahy i pátráním v historických záznamech po osudu svého dávného předka, benediktinského mnicha Ambrosia z 15. století. I když nemusel narukovat, rozhodně tedy nelení. Tento bývalý gymnaziální učitel k tomu všemu totiž ještě převádí do Belgie Židy. I když nejde tolik o hrdinství, jako spíše o pragmatické řešení potřeby peněz na léky, nedá vám to a budete ho za tu odvahu obdivovat – já to tak aspoň cítila.
Román je koncipován jako sled deníkových zápisků, které jsou občas docela stručné, jindy rozvláčnější, sem tam jsou navíc obohaceny kresbami letounů, které stále častěji prolétávají nebem nad vrchovinou a přináší válku i do tohoto do té doby nepoznamenaného kraje.
S překvapením jsem na posledních listech knihy zjistila, že se příběh zakládá na skutečných deníkových záznamech. Norbert Scheuer si bezpochyby musel mnohé domyslet a snad i přeměnit podle svého, přesto i kdyby byl pravdivý jen základ, je to velmi unikátní příběh, který stojí za pozornost.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) nacismus německá literatura včely včelařství, včelaření deníkové záznamy pád letadla
Zimní včelyKniha Zimní včely je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 150x |
| Čtenářské výzvě | 27x |
| Doporučených | 19x |
| Knihotéce | 83x |
| Chystám se číst | 189x |
| Chci si koupit | 37x |
| dalších seznamech | 3x |
Příběh byl moc pěkný, podle skutečného osudu. Odehrává se v době 2. Světové války, hlavní hrdina bojující s epilepsií, na hraně toho, že by měl zlikvidován pro tuto nemoc. Pomáhá prchajícím židům, tím finančně pomáhá i sobě. Má komplikovaný vztah se ženami. Jako bonus spousta detailů ze života včel.