Zahrada mrtvých duší
Lukáš Boček
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/493058/bmid_zahrada-mrtvych-dusi-hzx-493058.jpg
4
347
108
Příběh rodinného tajemství, jež mělo zůstat pohřbeno Markovým světem se po náhlé smrti otce rozprostře nicota. Podivný vzkaz jako ze záhrobí ovšem mladého malíře vytrhne z letargie: vypadá to, že pouze jeho sestra Šárka, kterou už roky neviděl, zná pravé důvody rodinného neštěstí. Najít ji přesto nebude snadné. Sama se ukrývá v hlubokých lesích, kde ji uvěznila vlastní minulost. Ta, kterou jejich otec vidí docela jinak než všichni ostatní.... celý text
Přidat komentář
Krásná kniha! Díky nakladatelství Vyšehrad si může čtenář užít knihu všemi smysly - příjemný formát s nádhernými ilustracemi- požitek. Výborně napsané- těžké téma skvěle vykreslené ze všech úhlů - jak oběti, zrůdného pachatele a jeho zdůvodnění konajícího dobra a přitom naprosto devastujícím okolní životy, tak i zúčastněných, kterých se též dotýká. Napínavé, okořeněné tajemnem. Doporučuji!
Tohle byla zvláštní kniha. Oceňuji bohatý jazyk a to, jak byla napínavě napsaná. Nutila mne si přečíst ještě kousek.
Ovdovělá květinářka Marie s seznámí s historikem Janem. Její dvě děti, teenagerka Šárka a předškolák Martin jsou převážně v péči babičky. Jenže ta umírá, a do výchovy se vloží otčím. Vypadá to, že děti svým působením obohacuje, citlivý Marek se přesto dostává do depresí. Šárka tuší, že něco je špatně, otec ji odhaluje jako patologickou lhářku, žárlivou a závistivou povahu, po maturitě zcela mizí z rodiny.
Až po náhlé smrti otce dostává Marek od Šárky dopis a začne pátrat, proč tak náhle z domova odešla.
Přesto se nemohu zbavit dojmu, že s námi autor hraje hru ( jak už poznamenala ve svém komentáři lalela). A ta hra je vždy má logiku a vede k dalšímu posunu děje.
Líbilo se mi, že se v příběhu střídal pohled Marka, Šárky i Jana. Také velice hodnotím grafickou úpravu knihy.
To, co se v rodině stalo, jsem odhadla, nicméně je skvěle popsaná manipulace s dítětem a překrucování a omlouvání si dosti otřesné skutečnosti.
Celkem knihu hodnotím 3 a 1/2 hvězdičkami.
Takhle silný literární debut na jihočeské scéně dlouho nepamatuji. V Lukáši Černém roste nová osobnost mladé spisovatelské generace. Hutné téma, výborný jazyk, atmosféra, která pohltí čtenáře hned od prvních stránek. I když je pointa možná odhadnutelná celkem brzy, nic to nemění na tom, že Lukáš Boček napsal vyzrálý román. Těším se na jeho další počiny.
Suprově napsaná knížka, která vás chytí a už nepustí. Se zatajeným dechem čtete dál a chcete vědět, jak to teda bylo, kdo říkal pravdu a kdo mlžil. Kdo koho vlastně zničil, a kdo byl jen nevinná oběť toho všeho. Několikrát jsem si už myslela, že vím, ale pak mi tam zase autor něco hodil a já byla zase mimo. Každopádně mě to nutilo číst dál a dál, takže kniha přečtená za jeden den a jen můžu říct vau, bylo to skvělý. Autorova prvotina je velice zdařilá a já se nemůžu dočkat dalšího jeho literárního počinu.
Téma této knihy nevyhledávám ani omylem. Drásá mi to srdce a pachatele bych nejraději...
Jenomže pana Lukáše Bočka tak všichni vychvalují, že jsem chtěla poznat jeho styl a podpořit svůj letošní záměr, že neopominu nové české autory.
Pustila jsem se do toho. S odhodláním, že to zvládnu, že vím, o co jde a že jsem na to nachystaná.
Kniha je bravurně napsaná. Výřečnost, slovní zásoba, barvitě vylíčené pocity obětí i pachatele. Dobře použité dvojsmysly, jinotaje, nápovědy. Po této stránce je kniha opravdu velkým dílem, které umí vysvětlit to, co je často tak těžké popsat.
Proniknete do všech myšlenek, do všech otázek, do všech buněk mozku obětí a i toho, kdo za to mohl, že se staly oběťmi.
Hvězdičku dolů jsem dala proto, že je to bolestivé, bolavé, nepřekonatelně odporné svou podstatou, co se tam děje. Ta manipulace, podrývání sebedůvěry, podněcování vlastní viny, to je šílené.
Ale je nutné znát tyto manévry, abychom sami věděli, že toto není správně a že se nemá mlčet. Aby se další lidi nemuseli takto cítit, jak se cítili hlavní kladní hrdinové této knihy.
Za mě - máme dalšího autora, který "safra" umí psát.
Tahle kniha mi zlomila srdce. Bylo to neuvěřitelně silné čtení. Ale opravdu nebylo ani malinko veselé.
Markovi zemře otec. Po jeho smrti Marek získá jisté informace, které v něm vzbudí podezření, že není všechno v jeho životě takové, jaké se zdálo.
Jediný, kdo by mohl vědět víc je jeho sestra Šárka, kterou už roky neviděl a jakoby se po ní slehla zem.
A tak Marek začne pátrat.
Šárka Markovi nechává sérii vodítek, díky kterým se Marek dobere pravdy, která mu změní život.
My spolu s Markem, Šárkou, jejich kamarádkou Lenkou a jejich otcem Janem postupně odkrýváme minulost, která měla zůstat navždy pohřbená a zároveň musela být odhalena.
Příběh plný nespravedlnosti, lží, přetvářky a bolesti Lukáš Boček napsal naprosto bravurně.
Do sychravého počasí je jako dělaný.
Jen si teď budu muset přečíst asi nějakou romanťárnu, abych rozehnala tu temnotu.
Musím vyzdvihnout i dokonalé grafické zpracování knihy. Obálka, černé stránky a ilustrace od Evy Bartošové doplňují příběh naprosto dokonale.
Četli jste Zahradu? Co na ni říkáte? Čtete rádi temnější příběhy? Jaký vás kdy zasáhl nejvíce?
Já nemůžu jinak než dát 5⭐️/5⭐️
Na tuhle knihu jen tak nezapomenu.
Téma vážné, smutné. Od začátku je jasné, že se v rodině děje něco moc špatného. Jazyk velmi bohatý, krásná čeština. Forma vyprávění jednotlivých aktérů je zajímavá, psychologie všech postav uvěřitelná. Kniha se dobře čte, a pak to přijde - proč? Je to trošku hra na schovávanou, která je příliš dlouhá. Najednou jsem chtěla, aby už byl konec, nejvíc mě dostala fialová liška a Malý princ, to bylo naprosto zbytečné! Kdyby byl příběh o třetinu kratší, vyzněl by úderněji. Autor bude v budoucnu psát výborné romány!
Obálka a ilustrace velice krásné.
Tak nevím, dvě hvězdy, tři hvězdy.... Knížka byla taaak rozvláčná, od začátku bylo jasné, co se v rodině děje, jen to bylo strááášně tajemně napsané, navíc se celou knihu hrálo na šipkovanou. Vzpomínáte, když jste jako děti šly podle šipek a občas se objevil symbol dopisu a vy jste hledaly a pak plnily úkoly? Tak ta knížka byla jako ta hra. V závěru jsem se musela hodně nutit, abych knížku dočetla. Když se v knížce objevila fialová liška a Malý princ, čekala jsem něco jako waaau, ale to se bohužel nekonalo. Tak dvě hvězdy za téma.
Už první odstavce vás zaháčkují a nepustí. Lukášovi Bočkovi se podařilo napsat příběh o rozkrývání rodinného tajemství jako detektivku (lze z toho cítit láska k různým žánrům), která je navíc vyprávěna rytmickým jazykem, jenž ani na chvíli nenudí (někdy jsem hlasy postav slyšel ve vlastní hlavě). Ke konci jsem možná získal falešný pocit, že přijde ještě jeden finální zvrat, ale nakonec to přikládám tvůrčímu záměru nechat čtenáře ještě chvíli v nejistotě. Skvělá prvotina, čtivá a moderní.
Vynikající kniha. Vůbec jsem netušila, o čem bude, nevím, zda bych to vůbec četla, kdybych věděla. A to by byla škoda! Po mě jedno z největších knižních překvapení tohoto roku.
Česká literatura zasazená do českého prostředí si v sobě nese něco těžce popsatelného, neklidného a přitažlivého, na pomezí melancholie, tíživého klidu a hlasitého plynutí času. Chcete se vzdálit od ticha, ale jeho dostředivá síla vás přitahuje stále blíž a blíž. Zahrada mrtvých duší je právě taková.
Symfonie slov a lidských osudů, jejíž pochmurné tóny nemohou opustit záhadu jedné rodiny. Literární debut Lukáše Bočka mě pohltil, nejen pointou celého vyprávění, ale i jazykem a autorovou schopností vykreslit jednotlivé charaktery.
Skvelá kniha o strašnom príbehu. Na prvotinu vynikajúci počin. Páčilo sa mi, ako sa autor hrá s atmosférou. O čom príbeh je, začnete tušiť docela rýchlo, ale autor sa s vami hrá, až prestanete dôverovať vlastnému úsudku a začnete pochybovať, kto mal vlastne pravdu. Rozhodne stojí za prečítanie.
A nemôžem opomenúť obálku a ilustrácie. Skvost!
Silný a hrůzostrašný příběh,věc o které se nemluví mnoho,není to nic hezkýho,ale mělo by se.Dalvám jedničku za styl psaní,úchvatnou formu knihy,ilustrace a celkový dojem z knihy 10/10
Zahrada mrtvých duší .... tušila jsem smutné téma .... a je to tak ....
A já tu musím napsat - mám radost, že máme tolik mladých a talentovaných literátů ....
Téma je používané, ale zpracování zajímavé a osobité ....
Dva sourozenci, jimž smrt nevlastního otce položí spoustu otázek .... a oni se pouští do odhalování ....
Ünik Šárky do samoty a Markovo tápání v paměti pomalu odekrývá rodinné drama ....
Oba musí jít až na práh své bolesti, aby dospěli k rozuzlení ....
Smutné .... ale s jiskřičkou lidského pochopení .... doporučím.
Kniha pojednává o rodinném tajemství, kdy na povrch vyplouvají jen nejasné věci. Po smrti otce Marek pátrá, co se stalo. A proč je celá rodina rozpadlá. Jediný kdo mu může celou věc trochu objasnit je jeho sestra Šárka, ale ta už není doma několik let a ani nepřišla na pohřeb. Potřebuje vědět, co se děje, aby mohl jít dál.
V knize se střídá vyprávění Šárky, Marka i otce Jana. Šárky i Marka mi je líto. Pomalé odkrývání skutečnosti v knize se mi líbí. Stále mne nutilo číst dál a dál. Díky tomu jsem si knihu vůbec nepošetřila.
Kniha je ponurá, smutná, ale čte se opravdu dobře. Líbí se mi, jakým stylem autor píše. Krásné jsou i ilustrace v knize, které dodají knize šmrnc i to, že na konci knihy je černá stránka a bílé písmo.
Nechápala jsem chování matky (Kudlanky) , kterou tak nazývá manžel Jan. Pro mě je k nepochopení to jak se chovala k dětem. Jak se o ně vůbec nestarala. Chování otce jsem taky nechápala. On si vůbec neuvědomoval, že by dělal něco špatně.
Musím říct, že mám letos štěstí na knihy. Kniha byla smutná, ale skvělá. A moc doufám, že nakonec najdou Marek a Šárka smysl života a budou mít jeden druhého. Knihu doporučuji.
Zahrada mrtvých duší je rodinné drama. Příběh opředený tajemstvím a nejistotou, zda to co víme je opravdu tak, jak si myslíme nebo si s námi autor i představivost zahrává a celé to je docela jinak.
Příběh je o Markovi, kterého poznáváme už jako dospělého. O Šárce, jeho starší sestře, která zmizela a léta ji nikdo neviděl ani o ní neslyšel. Právě Šárka by mohla být klíčem ke všemu co se děje a co Marek nechápe.
Prostřednictvím Šárky se vracíme do minulosti a poznáváme zvláštní historii celé rodiny. V průběhu knihy se k tomu přidá deník jejich otce a to vám zamotá hlavu a začnete pochybovat. Je to tak jak říká Šárka? Nebo má pravdu Jan ve svém deníku?
Otevírá se celkem vážné téma, na které myslím v českých knihách zase až tak často nenarazíme. A zpracované je více než dobře.
Problémy, které má Marek i Šárka jsou vlastně propojené, vše souvisí se vším. Hrozně jsem Šárce fandila, obdivovala její vůli k přežití a vytrvalost v tom co se rozhodla udělat. Naopak jejich matka pro mě byla naprosto nepochopitelná. Takovej studenej psí čumák a vůbec bych ji nenazývala matkou!
Je to těžké čtení pokud jde o téma, které si Lukáš zvolil. Ale čte se to samo. Miluju ten jazyk jakým je to napsané, tu slovní zásobu, obraty a různá přirovnání. Vlastně to bude znít trochu masochisticky, ale mám chuť si Zahradu přečíst znova, teď hned. I přes to, že ten konec je naprosto brutální. S každou otočenou stránkou jsem zadržovala dech a čekala jsem co bude dál. Ten konec, ten budu mít v hlavě hodně dlouho. Lukáše Bočka mám od teď v hledáčku a těším se na jeho další tvorbu. Laťku nastavil hodně vysoko.
Ještě zmíním, že kniha je nádherně graficky zpracovaná. Je proložena ilustracemi, které knize dodávají ještě více tu tajemně depresivní náladu.
No neni to moc kniha na odpočinkový čtení, možná to chtělo větší spád.
Vadilo mi střídaní kapitol která byla vždy dějově jiná.
Trochu detektivní příběh ,spoustu, zahad, smutku.
Nazev knihy k příběhu docela sedí
Debutový román je vždy velký otazník. Tady jsem po pár stranách měla poměrně jasno, že jde o moje téma a v ten správný čas.
Temné, depresivní, psychologické, melancholické, s pocitem zmaru a přesto tak blízké a vlastně hezké! Vyprávěné optikou několika postav, které postupně poodhalují rodinné tajemství, které mělo zůstat pohřbeno. Dostáváme se hluboko do přemýšlení a pocitů jednotlivých postav, až snad dokážeme cítit jejich bolest, marnost, zoufalost a malé impulzy odhodlání to celé nevzdat, které nás vrací k dějové lince.
I když poměrně brzy z jemných náznaků vytušíme hlavní rodinné téma, které tušíme, že je "to ono" pohřbené tajemství, neubírá to nic na čtivosti příběhu, naopak výborně funguje jako prvek napětí, protože své tušení chceme potvrdit a vyvrátit. A ačkoliv už to nečekáme, přijde moment, kdy se nenápadné indicie podávané nám celou dobu propojí a naše očekávání se otřesou v základech.
⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀
Není to lehké ani jednoduché čtení a mě to přináší něco, co já jako čtenář nacházím snad jen v literatuře od českých autorů. Nevím, jestli je to o tom, že jsme ze stejného prostředí a máme "obdobné" mezilidské vztahy a fungujeme v poměrně homogenní společnosti, ale mám ten pocit zas a znova.
Štítky knihy
Šumava česká literatura napětí tajemství psychologické romány společenské romány rodinná tajemství
Zahrada mrtvých duší
Dala bych i jen 3 hvězdy, ovšem za geniální vylíčení otce, by kniha zasloužila hvězd 5. Takže jsou to poctivé 4. A přečtěte si to sami a ne tady v komentářích.