Vůně citrónu
Sam Xabyssus (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/465451/bmid_vune-citronu-TTz-465451.jpg
4
154
44
Vůně citronu série
1. díl >
Co se stane, když se otevřeme druhým? Alison je přesvědčená o tom, že ji už nic nepřekvapí. Pak ale do její kavárny začne chodit Sam. Tichá dívka, která ve dvě přijde, objedná si čaj s sebou, ale posadí se s ním ke stolečku. Úderem čtvrté se zvedne a odejde. Jen samotná Sam ví, proč to dělá. Kus sebe nechala v rodné zemi a v Anglii se teď stará především o druhé. Svá tajemství si pečlivě střeží a sdílet s druhými je nepotřebuje. Potom se však něco změní a ona zatouží po pravém opaku.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
Sářina část pro mě byla čtivější. Al si mě ale i tak získala svou bezprostředností a radostí ze života.
Nějak jsem nezaznamenala, co se stalo s Jane. Sára se přestěhovala k Al, ale co její práce a J.?
Zprvu mi chyběl popis vzhledu a věku postav, ale po začtení jsem to už brala jako přirozený fakt.
Když jsem četla první část - Alison, měla jsem chvílemi pocit, že čtu naivní holčičí deníček a důvod, proč jsem knihu neodložila, byly drobnůstky, detaily, poezie a neskutečná laskavost, která z toho všeho šla.
Druhá část mě probrala. K Sam jsem měla mnohem blíž a nebylo to jen kvůli jejímu dramatickému osobnímu příběhu. Dokonce jsem se přiměla ze všech sil přát holkám happyend, což opravdu běžně nedělám.
Mám zkušenost, že laskavost se v dnešním světě nevyplácí. Ale taky vím, že když my dáme své rozhodnutí, Vesmír přidá své zázraky.
Zajímavý dvojí pohled na stejné věci. Víc mě bavila Sam. Knížka nutí k zamyšlení.
Asi by bylo lepší - a rozhodně zajímavější! - kdyby to celé bylo psané experimentální formou citátů + poezie + volné prózy. Takhle příběh poněkud pokulhával a místy jsem se až musela ošívat, jak šroubované to bylo.
Přečetla jsme 1/4 knihy, ale nedokážu pokračovat. Je to hezky napsané, ale děj nezajímavý. Zápletka téměř 0. Co se mi Líbí, je prostředí kavárny.
Tohle mě chytlo za srdce. Ze začátku mi to přišlo moc urychlené a jako by nás někdo hodil doprostřed knihy, ale po pár stránkách se to srovnalo.
Vztah Alison a Sam jsem prožívala z obou stran, čemuž hodně pomohly pohledy obou postav, i když jsem se původně bála, jestli mě bude bavit číst tu samou situaci dvakrát. A bavilo. Navíc pohled Sam mě uchvátil tolik, že jsem ho chtěla mnohem víc. Naopak mě začal ke konci pohledu Alison trošku budiž, ale vynahradil to ten druhý.
Autorka tady otvírá jedno velmi citlivé téma, které neřeknu, protože by to byl spoiler, ale je poměrně nedořešené. A je to logické. Něco sami vyřešit prostě nemůžete. Můžete vyřešit jen to, jak se k tomu postavíte a budete s tím bojovat. A přesně proto Sam považuji za velmi silnou osobnost. A chápu její kroky, které sice zraňovaly Alison, tak i ji samotnou.
Pokud chcete netradiční vztah, ve kterém panuje spoustu tajemstvích, čaje, originálních situací, veverek, knih a vůně citronu, čtěte.
Všechno do sebe zapadá. Všechno se uzavírá. Všechno důstojně končí.
Velké velké velké doporučení!
Hrozně ráda čtu LGBT+ knížky. Většina z těch, co jsem už četla, byla o dvou klucích. Což miluju :D Ale o holkách jsem jich ani moc neviděla. Spíš žádnou... Jenže potom jsem našla tuhle. A jsem strašně ráda, že jsem ji objevila, protože byla skvělá.
Velmi oceňuji, že autorka, ještě k tomu česká, napsala knížku o dvou holkách, protože to není tak časté téma.
Styl psaní byl fajn, četlo se mi to dobře a rychle. Také jsem velmi ocenila, že jsme dostali příběh z pohledů obou dívek. To bylo moc fajn. Líbily se mi některé myšlenky a citáty. Pár z nich jsem si vypsala, abych si je mohla připomínat :)
Postavy byly super. Sam byla ze začátku vcelku tajemná a hrozně mě bavilo se postupně dostávat k jejímu příběhu z minulosti.
Občas tam byly zbytečné hádky, které by se daly jednoduše vyřešit hovorem určených postav.
Atmosféra kavárny a všech vůní mě krásně naladila na příběh.
Celkově se mi příběh velmi líbil, užila jsem si ho a odpočinula si u něj. Dostala jsem to, co jsem chtěla, takže já jsem s touto knížkou spokojená.
Knížka je čtivá a děj ubíhá. V půlce se střídá pohled Allison a Sam, což je za mě trochu škoda, protože se nevysvětlitelně vracíme na začátek příběhu. Možná by bylo lepší, kdyby se pohledy střídaly po kapitolách.
Postavy jsou sympatické, i když Sam je ze začátku až moc uzavřená. Jednání Petea mě chvilkami iritovalo, ale to asi tak mělo být.
Celkově jde o skvělou milou oddechovku ve stylu Srdcerváčů, která ve vás navodí pohodový pocit. Doporučuji se při čtení zachumlat do deky, uvařit si čaj nebo kafe a nechat se obejmout hřejivou atmosférou Allisoniny kavárny.
Na knihu jsem se moc těšila a během čtení jsem nakonec vystřídala všechny možné druhy pocitů. Zpočátku mě vůbec nebavil autorčin styl psaní, takže jsem četla na etapy a docela dlouho s vidinou toho, že udělím jednu hvězdu a bude. Pak se ovšem něco zlomilo a poslední tři čtvrtiny knihy jsem zhltla na jeden zátah. Na styl psaní jsem si postupně zvykla a dokonce si mě nakonec získal. Líbily se mi citáty, prostředí kavárny, poezie... Chvílemi jsem měla pocit, že mě autorka zná a píše o všem, co se mi líbí. V polovině jsem knize doslova propadla, jelikož v tom nejlepším se vystřídaly role a pak už jsem knihu hltala a hltala. Přehoupla jsem se přes nelibost z toho, co jsem postupně odkrývala a vůbec mi nevadilo číst celý příběh znovu z pohledu té druhé, pro mě velmi sympatické, hrdinky. Z původně plánované jedné hvězdy se náhle stalo hvězdiček pět a nebýt toho konce, tak knihu tímto způsobem také ohodnotím. Jenže závěr byl bohužel z mého pohledu tak rychle useknutý, že se po přečtení dostavil neblahý pocit zklamání. Navíc jsem měla dojem, jako bych se z největší lovestory náhle ocitla ve sdíleném bytě dvou spolubydlících. Těžko však říci, zda se jednalo o záměr, nebo o pokus zapojit i čtenářovu fantazii. Možná by mi bylo milejší, kdyby kniha zkrátka skončila ve svém závěru bez dopisovaného epilogu, jelikož právě ten u mě způsobil onu zmiňovanou nelibost a pocit neúplnosti. I přes ten ne zcela příjemný dojem z konce však věřím, že to není naposledy, co jsem se s tvorbou autorky setkala.
Styl psaní mi sedl a kniha se mi četla dobře i když k postavě Alyson jsem si úplně nenašla cestu. Od knihy jsem celkově neměla velká očekávání a myslela jsem že půjde čistě o romantický příběh, ale čekalo mě svým způsobem příjemné překvapení, protože kniha se zaobírá i těžšími tématy. Zamilovala jsem si kavárnu Alyson a to jak dávala druhou šanci věcem kolem sebe , ale celkově mi spíše sedla postava Sam. Alyson mi v některých situacích přišla až moc … no asi bych to označila za společensky neohrabaná a pro mě byly její činy a myšlenkové pochody ten nějak zvláštní a nelogické. Trošku jsem byla i zaražená rychlým vývojem vztahu mezi Sam a Alyson. Někdy jsem si říkala, že kdyby si postavy v knize promluvily mohlo by se předejít několika hádkám . Trošku mi vadilo číst příběh znovu i když to bylo z pohledu Sam a objasnilo to mnoho nejasností , ale to jaká Sam byla mi to celkem vynahradilo. Celkově se mi líbilo prostředí do kterého byla kniha zasazená a spousta drobností, které celý příběh dokreslovali a prostě tam úžasně zapadali jako například odkazy na Malého prince.
Nemůžu se rozhodnout, co si o téhle knize mám myslet. Na jednu stranu jsem neustále proklínala zmatené dialogy a skoro žádný děj, vztahy, tvořící se a zanikající ze vteřiny na vteřinu, často úplně nelogicky, nebo pohled Sam, kde sice bylo zajímavé sledovat situace z jiného úhlu, ale tím, že se polovina knihy v podstatě opakovala, to nabývalo na nudnosti. Naopak nenůžu říct, že by mi kniha nic nepřinesla a její čtení bylo ztrátou času. To vůbec! Stránky jsem doslova hltala, líbilo se mi kavárenské prostředí, citáty z malého prince, vykreslení obou hlavních protagonistek a všudypřítomný humor. Kdyby byli všichni v reálném světě takoví, jako postavy v téhle knize, bylo by tady mnohem líp. Takže závěr? Sice trochu naivní, ale jinak moc hezká oddechovka od každodenních problémů.
Toto téma nečtu, ale příběh mě zajímal jak dopadne a dopadl naštěstí dobře.
Chybělo mi tam něco, jako opravdová láska, působily na mě holky jako kamarádky, které si k sobě zkoušejí najít cestu.
Jinak se mi kniha četla rychle a pohodově , akorát mě moc nenadchlo to opakování z první časti v té druhé časti knihy. To se mohla autorka více snažit
(SPOILER)
Začnu asi tím, že se kniha dobře četla. Styl psaní autorky mi sedl a citáty se mi také líbili. Bohužel jsem měla menší problém se vztahem postav. Prostě jsem tam tu lásku neviděla. Přišel mi jejich vztah víc jako vztah dvou dobrých kamarádek než romantický vztah.
Další problém jsem měla s domácím násilím. Je to důležité téma o kterém by se mělo mluvit, ale někde by na to prostě podle mě mělo být upozorněno. Podle anotace si prostě uděláte představu, že se jedná o čistě romantickou knihu. A já prostě občas mám náladu jenom na romantickou knihu, kde se neřeší žádné vážné problémy a já si u toho můžu prostě odpočinout.
Nemám ráda, když mě kniha takhle překvapí aniž bych to čekala.
Koupeno pro dceru, ale s takovým již předem jasným cílem, že si to chci také přečíst.
Pokud bude naše zlatá mládež číst takovéto příběhy, nemám o ně strach. Dojemný příběh psaný z obou pohledů hlavních hrdinek, moc se mi to líbilo.
(SPOILER) Ehh, jestli se vám to líbilo, tak dobře. Za mě to bylo moc rychlé a nudné. Moc rychle do vztahu a vlastně všechno. Alison je mi hrozně nesympatická, zato Sam je miloučká. Nejsem fanoušek vyprávění příběhu z dvou pohledů. O to víc jsem Sam přeskakovala.
Boží kniha:) Příběh Sam a Alison mě úplně pohltil a jsem ráda, že jsem se jím mohla obklopit a zažít si to všechno s postavami. Knihu moc moc moc doporučuju. :)
Štítky knihy
homosexualita česká literatura romantika lesby, lesbismus pro dospívající mládež (young adult) LGBT, queer, LGBT+ české romány
Autorovy další knížky
| 2021 |  Vůně citrónu |
| 2018 |  Jsi láska ví |
| 2017 | Ze zápisníku námořníka |
| 2022 | Vůně inkoustu |
| 2017 | Ze zápisníku pokojské |
Kniha Vůně citrónu je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 179x |
| Čtenářské výzvě | 36x |
| Doporučených | 11x |
| Knihotéce | 108x |
| Chystám se číst | 136x |
| Chci si koupit | 42x |
| dalších seznamech | 6x |
Předem všeho je důležité říct, že rozhodně nejsem cílová skupina tohodle románu. :) Knihu jsem přečetla na základě toho, že mě zaujala z popisu jedné mé žákyně (15 let), která ji označila jako svou oblíbenou. Název mi zněl podobně jako třeba "Pěna dní" nebo "V melounovém cukru", ale zapomněla jsem, že je mi už o 15 let víc a že jsou zkrátka knihy, které je nutné číst v určitém věku, aby zapůsobily kýženým způsobem, jinak se může stát katastrofa. :D Co tím chci říct - do 20 (ok, možná max 25) mě bavilo číst o Malém princi, babrat se v citátech/mottech/aforismech, hrát si na to, že Parker je nejlepší značka per, psát dopisy je vlastně děsně cool a že čtení je ta jediná aktivita na světě, která má skutečný smysl a význam...
.
Můj svět teď sice vypadá jinak, ale to neznamená, že jsem si skrze knihu nevzpomněla na svoje první lásky a na to, že (alespoň literární) kýč byl kdysi běžnou součástí mého života. Optikou 15leté dospívající slečny je to milá kniha "s přesahem", pro starší ročníky číst jedině s nadhledem, ale i tak to stojí za to. :)