Velký rozvrat
Francis Fukuyama
Vývoj, jímž v posledním půlstoletí prošly Spojené státy a postupně i další hospodářsky vyspělé země bývá nazýván přechodem k "informační společnosti", "třetí vlnou", která může mít stejně zásadní důsledky jako přechod od společnosti zemědělské ke společnosti průmyslové. Vymoženosti, jimiž nás obdařil hospodářský systém spočívající na informacích, měly negativní vliv na náš společenský život a morálku. Věc má ale i kladnou stránku: rozvrácený společenský řád se obvykle začne opravovat, a z mnoha náznaků lze usoudit, že to se právě dnes děje. Kniha se zabývá tím, jak společenský řád vzniká, jak se vyvíjí a odkud pocházejí jeho zdroje.... celý text
Literatura naučná
Vydáno: 2006 , AcademiaOriginální název:
The Great Disruption , 1999
více info...
Přidat komentář
Komplexné, takmer vizionárske, sociologické úvahy tohoto významného sociológa Francisa Fukuyamu som mal na Vysokej škole ako povinnú literatúru. Páčilo sa mi na tom že v podstate nešlo o skriptá, kniha bola písaná dosť ľudsky a odborné výrazy a termíny boli vkusne vysvetlené na príkladoch s bežného života. Niekde sa mi zdalo že jednoducho komentuje súčasnosť no keď sa pozriem na dátum vydania 1999 až ma zarazí. Jeho vizionárske pohľady doložené faktami sú až neuveriteľné ale skutočné.
Štítky knihy
ekonomie kultura morálka sociologie společnost a politika teorie her transformace společnosti filozofie dějin
Autorovy další knížky
2002 | Konec dějin a poslední člověk |
2018 | Politický řád a politický úpadek |
2006 | Velký rozvrat |
2019 | Identita: Volání po důstojnosti a politika resentimentu |
2004 | Budování státu podle Fukuyamy |
Kniha řeší témata jako pokles zločinnost, porodnosti ve vyspělých zemích, normy, spolupráce, sebeorganizace, individualismus, zapadnutí člověk do skupin… Asi nejdůležitější mi přišlo upozornění na problém, že pokud všichni budou mít volnost a nebudou trvaleji vázáni k žádné skupině, pro nikoho žádná skupina nebude skutečně důležitá – pokud se skupina dostane do problémů, prostě ji opustí. Firmy tento problém řeší například psychotesty a podobně, ale na rozdíl od autora nemám v efektivitu psychologie a personalistiky v tomto ohledu takový optimismus. Nevím, proč se jmenuje Velký rozvrat, když autor nakonec dochází k závěru, že kapitalismus sice spotřebovává určitý typ sociálního kapitálu, ale na druhé straně vytváří jiný. Až na ten optimismus, že kapitalismus je vlastně udržitelný (a který autor pořádně nezdůvodnil) s většinou věcí celkem souhlasím, nicméně kniha mohla být psaná trochu záživněji.