Veľké demokracie
Winston S. Churchill
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/255446/bmid_velke-demokracie-ajc-255446.png
5
15
15
Štvrtý a záverečný zväzok výnimočnej historiografickej práce nositeľa Nobelovej ceny za literatúru sira Winstona S. Churchilla. Po Napoleonovom páde sa Británia dostala do pozície nespochybniteľnej vládkyne veľkej časti sveta. V nasledujúcich desaťročiach otriasli mnohými európskymi veľmocami revolúcie a občianske nepokoje, z ktorých sa zrodili nové národné spoločenstvá. Zatiaľ čo Amerika zamerala svoje úsilie na osídľovanie zvyšnej polovice severoamerického kontinentu, Británia sa postupne zmocňovala mnohých doposiaľ neobsadených území po celom svete. Kolonizácia Austrálie a Nového Zélandu i podmanenie Južnej Afriky podnietili vznik nového a ešte rozsiahlejšieho Britského impéria. Na čele tejto impozantnej ríše stála kráľovná Viktória. Krvavá občianska vojna v USA aj za cenu približne milióna ľudských životov vykorenila otroctvo v Spojených štátoch, no Únia napriek tomu prežila. Nová britská ríša bola založená na základe konsenzu a dobrovoľného spojenia autonómnych štátov pod záštitou Koruny. Po smrti kráľovnej Viktórie sa zdalo, že problémy minulých storočí sú na najlepšej ceste k postupnému vyriešeniu. V Európe sa však medzičasom začala dvíhať neskrotná a vulkanická energia teutónskej rasy, ktorú až doposiaľ utlmovala jej politická roztrieštenosť a prežívajúce stredoveké vládne formy.... celý text
Literatura naučná Historie
Vydáno: 2006 , EurópaOriginální název:
The Great Democracies - A History of English Speaking People IV. , 1958
více info...
Přidat komentář
Nielen Veľké demokracie, ale cele Dejiny po anglicjy hovoriacich národov sú naprosto fenomenálnym opisom historie Anglicka a krajiín, ktoré s nimi zdielali historiu. Churchillov sýtl písania je jednoducho famozny. Takto by sa mali pisať dejiny. Pre mňa je jednoznačne najlepšie opísaná americká občianska vojna a najma jej najvačšie bitky.
V této knize Churchill se zabývá 19. stoletím - okrajově vztahy s Ruskem a vznikajícím Německem - ale zejména vysvětluje proč se anglicky hovořící národy staly společenstvím tak mocně ovlivňující celou planetu. Věnuje se anglické expanzi do celého světa - Indie, Afrika, Austrálie, Kanada. Po nastolení mírového režimu se svou bývalou kolonií - Státy - se dramaticky zabývá občanskou válkou mezi Unií a Konfederací. Poučné dílo.
Ja naozaj zbožňujem tie Churchillove opisy bitiek ako pri Chancelorsville, taktiky, plánov, portréty jednotlivých postáv a aj jeho kvetnatý epický štýl. Tu a aj inde.
Tento diel je pravda z dvoch tretín skôr politický.
Za mňa - Churchill až príliš a akoby až nehanebne fandí Britom v Indii. No a z dvojky Gladstone a Disraeli mám nakoniec oveľa radšej Gladstonea.
Všetky Churchillove knihy sú klenot a čítajú sa ako román.
Samozrejme z tohto dielu jednoznačne najlepší a najuznávanejší je popis Americkej obcianskej vojny - lebo ho bavila.
A Churchill ako vždy obchádza hospodárske a kultúrne dejiny ale do detailov sa venuje každej bitke a strhne vás :)
Našťastie kniha vznikla ešte pred desaťročiami a vtedy ešte ľudia neboli tak pošahaní ako dnes a napríklad ani generál Lee ešte ani náznakom nebol ani len,, kontroverzný "ale,, najušľachtilejší Američan" a,, geniálny vojvodca "s čím mimochodom úplne súhlasím.
Celý komplet je čtivý a lze ho jen doporučit. Poslední díl končí érou královny Viktorie a autor se tak nijak nezabývá dalšími obdobími, v nichž již hrál významnou roli.
Velmi čtivě napsaná kniha, která shrnuje část dějin anglicky mluvících národů od pádu Napoleona.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1992 |  Druhá světová válka. I. díl, Blížící se bouře |
| 1996 | Zrození Británie |
| 1998 | Nový svět |
| 1999 | Velké demokracie |
| 1996 | Mé životní začátky |
Americká občanská válka a realizace "údělu bílého (britského) muže", tedy vznik britského impéria tvoří hlavní osu vyprávění v tomto posledním dílu. Zatímco dějiny vlasti své matky podává poměrně nezáživně školním způsobem podle obecných šablon začátku XX. století, dějiny Británie jsou popsány mnohem "šťavnatěji". Skandály na královském dvoře až do nástupu královny Viktorie nám připomínají dnešek stejně jako politické hrátky, které rovněž známe dneska. Disraeli provádí sociální politiku jenom proto, aby se vymezil vůči liberálům a cílem toho všeho je - získat moc. Gladstone je konzervativními kruhy nenáviděný, protože nedokážou pochopit, že morálka a spravedlnost, kterou se ohání, pro něj nejsou jenom frázemi. Snad nejvíc se to projevuje ve vztahu k Irům, nešťasnému národu, který měl tu smůlu, že se už od středověku stal pro geografickou blízkost prvním objektem anglické a později (Ulster) i skotské expanze. Bohužel ani on nedokázal a asi ani nemohl zastavit koloniální šílení Britů, které ve skutečnosti vedlo k úpadku Velké Británie jako svého času nejvyspělejší (technologicky, průmyslově i finančně) země světa. Ostrovní zemi víc vzrušoval osud generála Gordona v Súdánu, Fašoda nebo búrské války než fakt, že ve srovnání s Amerikou a i třeba i Německem jim ujíždí vlak. Churchill se v případě dějin britské koloniální říše věnuje hlavně tzv. bílým oblastem (Kanada, Austrálie, Nový Zéland a samozřejmě Jižní Afrika), přičemž popis "dobra" britské nadvlády v Indii pokračuje už předchozího dílu. O ostatních koloniích tady není ani zmínka.
Churchil se snaží být objektivní, ale je to taková ta objektivita, která má své hranice, dané jeho původem, vzděláním a příslušností k vyšší aristokracii. Zmínky o Marlboroughovi v souvislosti s občanskou válkou v USA jsou zábavné, stejně jako neobjektivní adorace jeho otce Randolpha Churchilla - politika, který tvrdil každou chvíli něco jiného čistě podle potřeb své politiské kariery. Na to nakonec i dojel.
Dějiny anglicky mluvících národů je opravdu barvité vyprávění, které ovšem obraz dějin Velké Británie, USA a bílých kolonií podává velmi plochým způsobem. Zábavným, ale zaměřeným velice úzce...třeba o tom, že až pětina Britů neuměla ještě na konci XIX. století číst a psát (v našich "zaostalých" zemích díky tereziánsko-josefinským reformám byla ve stejné době prakticky nulová negramostnost) a že povinná školní docházka se v Británii prosadila až ve XX. století tady není ani zmínka.