Věk zdí: Proč dnes všude na světě vyrůstají nové hradby
Tim Marshall
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/456831/mid_vek-zdi-proc-dnes-vsude-na-svete-vy-T3F-456831.jpg
5
63
13
Zdi, hranice a hradby, které oddělují národy a rozdělují společnosti, jsou všude na světě na vzestupu. Za posledních dvacet let jsme postavili tisíce kilometrů plotů a zábran, které přetvořily politickou mapu světa. Nejméně pětašedesát zemí, tedy více než třetina států celého světa, si na svých hranicích vybudovala nějaký druh fyzické zábrany. Polovina veškerých zdí, které vyrostly po druhé světové válce, byla vztyčena až po roce 2000. Nerodí se ovšem jen bariéry fyzické: vznikají (staro)nové sociální, kulturní, ideologické, etnické a náboženské bariéry, donedávna soudržné společnosti a komunity se štěpí. Navzdory sílící globalizaci a internetu se zdá, jako bychom dnes byli rozdělenější než kdykoli předtím. Vstoupili jsme do „věku zdí“. Autor světového bestselleru V zajetí geografie ve své nové poutavé knize přináší plastický obraz našeho rozděleného světa. Popisuje a analyzuje novodobé zdi a bariéry, které rozdělují současnou Čínu, Spojené státy americké, Izrael a Palestinu, Blízký východ, indický subkontinent, Afriku, Evropu a Spojené království, přičemž objasňuje historické okolnosti, které ke vzniku těchto zdí vedly. Porozumět tomu, co nás rozdělovalo a rozděluje, je klíčem k pochopení toho, co se v dnešním světě děje a čeho se můžeme nadít v budoucnosti.... celý text
Literatura faktu Literatura naučná Politologie, mezinárodní vztahy
Vydáno: 2020 , Rybka PublishersOriginální název:
Divided: Why We’re Living in an Age of Walls , 2018
více info...
Přidat komentář
Zatímco V zajetí geografie byla profesionálně zvládnutá a vědecky poctivá, Věk zdí už mírně trpí autorovou zaujatostí. Je samozřejmě v pořádku kritizovat německou vítací politiku, v geograficky zaměřené knížce to však působí, jako kdyby do toho plácl redaktor MF Dnes svůj politický komentář.
Moje druhá kniha od Tima Marshalla. Stejně jako u V zajetí geografie je třeba si uvědomit, že se jedná o knihu psanou novinářem, který se snaží podat ucelený přehled o světě, který je i ve 21. století rozdělený nejen fyzickými, ale i psychickými bariérami. A to i v době internetu, moderních dopravních prostředků a globalizace. Pokud se zajímáte o veřejné dění, tak se o regionech, o kterých média pravidelně informují moc nových informací nedovíte. Pro mě byla nejzajímavější kapitola o Indickém subkontinentu.
Není to jen kniha o geopolitice, ale o celkovém lidském způsobu myšlení, který je ve svém samotném jádru stejný - a je jedno, jaké vyznáváte náboženství nebo politickou ideologii. Marshall jde více do hloubky a zajímá se o to, proč svět došel tam, kde je - a také, proč by bylo utopistické si myslet, že se to v budoucnu nějak zásadně zlepší. Lidé pořád budou lpít na svých lokálních zvláštnostech, které budou vyvolávat někdy větší a někdy menší rozpory s lidmi, kteří vyznávají hodnoty jiné. Vývoj různých částí světa probíhal izolovaně a tak zcela logicky při jejich vzájemném kontaktu došlo ke vzniku moha problémů - ideály, které byly utvářeny stovky až tisíce let, byly najednou konfrontovány se stejně zakořeněnými ideály, které ale byly zcela odlišné. A tohle se hned tak nespraví.
Hned v úvodu se dozvíte, že zeď chránící Izrael před sebevražednými atentátníky je totéž, co byla Berlínská zeď. To, že úkolem té první je chránit životy lidí před vraždícími vetřelci a té druhé naopak bylo zabránit lidem utéci před pronásledováním komunistickou policií, Timovi nějak uniklo. Jeho logika je stejná, jako když před třemi lety v Berlíně požadovali užiteční idioti zákaz "Motorizovaných nástrojů na zabíjení" poté, co řidiče SUV stihl epileptický záchvat a vjel do lidí. Věci jsou prostě jen věci a zda prospějí, či uškodí, záleží jen na úmyslech a činech jejich lidských uživatelů. Je zarážející, kolik lidí tento zjevný fakt není schopno pochopit.
V některých kapitolách (např. o Velké čínské zdi) lze najít zajímavé historické informace, na které jsem v jiných knihách nenarazil. Za ně uděluji po zásluze jednu hvězdičku.
Poté co jsem došel k pasážím opěvujícím BLM a odsuzujícím hroznou bělošskou dědičnou vinu atd. jsem knihu odložil. Přiznávám tedy, že nehodnotím celou knihu, ale jen tu část, kterou můj žaludek ještě dokázal snést.
"Vytvorili sme Europskú úniu, Africkú úniu, OSN, ASEAN, MERCOSUR, OPEC, NATO, Svetovú banku a stovky ďalších nadnárodných a globálnych organizácii, ktoré nám pomáhajú zjednocovať sa a urovnávať konflikty. Sú vlastne formálnym priznaním, že naša ľudská povaha je, aká je. Vďaka nim však môžu megakmene hľadať odpovede na svoje rozdielnosti, udržiavať svoje múry a pritom hľadať trvalejšie riešenia." ( Tim Marshall )
V prvej kapitole sa Tim Marshall venuje Číne a nejde zrovna o Veľký Čínsky múr, aj keď je spomínaný v historickej časti kapitoli, ale ide hlavne o digitálny múr, ktorá Čína zaviedla na svojich obyvateľov. Autor popisuje celkovú situáciu komunistickej Číny a snaží sa opísať hlavne jej problémy, ktorým musí táto vláda čeliť.
USA a exprezident Donald Trump má nasvedomí ďaľší múr, aj keď imaginárny, mexický múr. Mal zabrániť hispánskym migrantom vstúpiť do USA. Ameriku rozdeľuje veľa vecí ako politický demokrati a republikáni, či etnické a rasové odlišnosti. Tieto problémy vedú k najčastejším sporom v modernej Amerikre.
Veľké množstvo múrov sa stavia aj medzi Palestínov a Izraelom. Hlavným dôvodom je aby obmedzili v Izraeli časté teroristické útoky, no Palestína to vidí inak. Spor je tu už od samostatného vzniku a k pokoju neprispieva ani teroristicke hnutie Hamas, ktoré sa snaží vznik samostatného Palestinského štátu. Mieru nepomáha ani rozdelenie Pásma Gazy a Západného brehu Jordánska, kde veľkú časť tvoria palestínci a tieto dve oblasti rozdeluje Izrael. Prekvapením je aj rozdelenie židovského obyvateľstva, ktoré sa odlišuje a vzájomne sa od seba odcudzuje. Nevedel som, že je toľko židovských hnutí, ktoré sa medzi sebou moc nemajú v láske a preto sa mestá delia do rôznych štvrtí.
Obrovské množstvo múrov vzniká aj ďalej na východ od Izraelu. Príkladom je Irak a jeho hlavné mesto Bagdad, kde američania vybudovali zelenú zónu. No najväčším dôsledkom bariér je neustáli konflikt medzi sunitmi a šitmi, ktorý trvá od 7. storočia. Štáty ako Saudská Arábia a Jordánsko neustále stavajú nové ploty, múri a valy. Turecko sa takýmto spôsobom bráni proti migrácii zo Sýrie. Nepokoje Blízkeho východu budú podľa autora trvať naďalej a zbavenie bariér sa konať nebude.
Najdlhší hraničný plot sa nachádza v Indii. A to na hraniciach s Bangládešom. S Bangládeša uteká veľké množstvo ľudí pred útlakom menšín, no India týchto ľudí nechce a preto im bráni vstúpiť do ich vlasti. India nemá dobré vzťahy ani s Pakistánom, kde vznikajú nové zábrany a to hlavne v oblasti Kašmír, o ktorú si nárokujú obe krajiny.
Afrika trpí problémom ako Blízky východ Africký kontinent tvorí mnoho kmeňov, ktoré neuznávajú štátne hranice Hranice vytvorili ešte kolonisti a preto veľa kmeňov s nimi nesúhlasia a vznikajú obrovské štátne problémy. Veľký rozdiel je aj medzi bohatou a chudobnou sortou, kde v dôsledku vo veľkých mestách vznikajú rôzne štvrte.
Aj Európa trpela železnou oponou, ktorej následky odznievajú aj teraz. Európska únia sa snaží tieto bariéry válať, no nie všade sa to darí. Za posledných 10 rokov EU stála veľkým problémom ako migračná vlna, hospodárska kríza, brexit, či teraz vojna na Ukrajine. Všetky tieto problémy rozdeľujú členské štáty a je otázka niekoľkých rokov, či to EU ustojí, alebo sa rozpadne.
Výborná kniha. Budete až možná překvapeni, kde všude zdi jsou, kdy byly postaveny, jaké jsou a jaké technologie se ke kontrole používají. Autor popisuje jejich význam, a z jakých důvodů byly postaveny, přiblíží situaci na obou stranách barikády. Doporučuji k četbě.
Vynikající knížka , pan Marshall bez emocí popisuje proč vznikají zdi.
Nejpodnětnější je asi kapitola Spojené království. Autor srozumitelně vysvětluje, proč jsou dneska mnohé národy rozdělené na dva kusy. Vzdělané obyvatelstvo měst tíhne ke kosmopolitismu, absolventovi univerzity je celkem fuk, kde bude provozovat svůj byznys. Kdekoli, kde budou momentálně nejlepší podmínky.
Vidlákovi z Horní Dolní to fuk není, je vázaný na místo , kdyby vyrazil na Tchaj-wan, tak by se tam asi neuplatnil.
Asi i proto se obyvatelstvo s nižším vzděláním cítí být patrioty, nese úkorně příliv cizokrajného živlu. Intelektiál tohle vůbec nechápe. Jakoby obě skupiny obyvatelstva hovořily jiným jazykem.
Je celkem jasné, který hlas zní hlasitěji v médiích. Hlas sběrače jahod to asi nebude.
Po přečtení knihy V zajetí geografie od Tima Marshalla jsem se s nadšením pustil do Věku zdí, který byl v Čechách vydán teprve v roce 2020. Stále jde tedy u nás o novinku. Protože jsem měl první knihu ještě v živé paměti, bál jsem se, že by se některé informace mohli opakovat. Zaměření každé z nich je však dostatečně odlišné, že stojí za to si přečíst obě knihy. Zatímco se tedy kniha V zajetí geografie zabývá především zahraniční politikou jednotlivých regionů, Věk zdí je zaměřen na to, co dané společnosti rozděluje.
Ukazuje se, že každý region se potýká s poměrně odlišnými problémy. V Číně je to velký rozdíl mezi životní úrovní ve městech a na vesnicích, a vládní kontrola obsahu na internetu. Ve Spojených státech je to příchod hispánských obyvatel, rasismus a relativní chudoba. V Africe jsou to nepřirozené hranice vytyčené bývalými kolonialisty a propast mezi chudými a bohatými, který je největší na světě. Samostatným problémem jsou hranice mezi Izraelem a Palestinou, napětí v arabských zemích mezi lokálními mocnostmi a jednotlivými odvětvími islámu. V Indii, Pákistánu a Bangladéši jsou to hraniční spory a kastovní systém, který dělá z Indie jednu z nejméně egalitářských zemí na světě. A nakonec v Evropě je to historické rozdělní na východní a západní blok, jehož důsledky přetrvávají dodnes, a migraci především muslimského obyvatelstva. V rámci Evropy je poslední kapitola věnována také Velké Británii, která nyní již nepatří do Evropské unii. Zde je popisováno rozdělení na Anglii a Skotsko, spolu se Severním Irskem, a masivní migrace cizinců do městských oblastí.
Kniha je napsaná jasným a čtivým jazykem, který nastiňuje složité vnitřní problémy jednotlivých regionů. Snaží se poukázat na původ jednotlivých problémů a vysvětluje je tak dobře, jak jen je to na takovém malém prostoru možné.
Odporúčam. O niektorých múroch som vedela, ale prekvapilo ma koľko ich na svete je, aké sú obrovské, koľko sa investuje do nich. Aj keď som človek, ktorý by si prial, aby neboli, autor mi vysvetlil, že niektoré sú potrebné. “Plánujeme si budúcnosť s nádejou v to najlepšie a v obavách z toho najhoršieho. A keďže sa bojíme, staviame múry. “. “Ťažko sa to derie z úst, no múry niekedy fungujú. “
Autor nám ukazuje miesta, na ktorých sú postavené múry. Alebo boli, napr. Berlínsky múr či Hadriánov val. Vysvetľuje nám, prečo tie múry vznikli, prečo vznikajú a k tomu pridáva aj iné rôzne zaujímavé informácie o štátoch, ktorých sa tie múry týkajú. Kniha je rozdelená do 8 kapitol v ktorých sú tie najpodstatnejšie múry. Napríklad múr medzi Izraelom a Palestínou, medzi Indiou a Bangladéšom či medzi Maďarskom a Srbskom.
Kapitoly v knihe sú relatívne krátke, jedna kapitola má okolo tých 30 strán, čiže kniha sa číta rýchlo. V knihe nájdeme aj mapy, ktoré pomáhajú pochopeniu textu a lepšej vizualizácií. Čo mi na knihe vadilo - našla som v nej relatívne veľa preklepov.
Kniha sa mi s ohľadom na krátke kapitoly čítala dobre. Čítala som ju pomaly, pretože pri takýchto knihách treba čítať poriadne každé slovíčko a tiež som sa nad textom veľa zamýšľala. Úprimne, o väčšine múrov som nemala ani potuchy a tak mi táto kniha poskytla naozaj veľa informácií a takisto sú v nej aj nejaké prognózy do budúcna. Myslím, že dané múry a krajiny sú v nej rozobraté dobre a kniha je napísaná tak, aby ju zvládol prečítať každý - teda aj človek, ktorý bežne knihy nečíta, pripadne číta úplne iný žáner. Ku knihe sa raz určite vrátim :).
Dobré ploty robia dobrých susedov. Avšak na druhej strane, žiadne ploty históriu nezastavia.
Štítky knihy
mezinárodní vztahy politologie geopolitika státní hranice ochrana státní hranice politická geografie
Autorovy další knížky
| 2018 |  V zajetí geografie: Jak lze pomocí deseti map pochopit světovou politiku |
| 2020 | Věk zdí: Proč dnes všude na světě vyrůstají nové hradby |
| 2021 | Sila geografie v 21. storočí: Desať máp budúcnosti nášho sveta |
| 2019 |  Zomrieť pre vlajku |
| 2021 | Tieňohra: Príbeh o poslednej vojne v Európe |
Kniha Věk zdí: Proč dnes všude na světě vyrůstají nové hradby je v
| Právě čtených | 5x |
| Přečtených | 75x |
| Čtenářské výzvě | 8x |
| Doporučených | 4x |
| Knihotéce | 55x |
| Chystám se číst | 66x |
| Chci si koupit | 34x |
| dalších seznamech | 2x |
Výborně zpracovaná kniha. Ale dala mi zabrat. Osobně jsem si ji musela prokládat beletrií, abych vůbec byla schopna vše vstřebat. A musím přiznat, že to vše je docela depresivní.