V závalu: sloupky, podpovídky, odstavce a jiné krátké texty
Petr Hruška
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/453048/bmid_v-zavalu-sloupky-podpovidky-odstavc-rk8-453048.jpg
5
16
5
Kniha básníka Petra Hrušky nazvaná V závalu (sloupky, podpovídky, odstavce a jiné krátké texty) je autorským výborem z příspěvků rozmanité žánrové povahy, časopisecky i jinde pravidelně či příležitostně publikovaných zejména v letech 2000–2020. Jejich společným tématem je povaha lidské komunikace v nejširším slova smyslu a její současný stav, podoby, paradoxy, obtíže a možnosti. S esejisticky laděnými texty, které se povětšinou bezprostředně vztahují k poezii a literatuře vůbec, se v knize střídají fejetony, glosy či epizody odrážející obecnější kulturní a společenskou situaci. „Odborníci z NASA strnuli: s básníkem ve svém návrhu společnosti nepočítali! Nezvykle vyslovená bezmoc a touha však byly čímsi, co z té podzemní society nečekaně vyrostlo samo. Chlápek seděl na balvanu a ostatním říkal verše a nikdo dole ani nahoře pořádně nevěděl, co s tím. Jen se najednou zdálo, že takhle to vůbec není zlé.“... celý text
Přidat komentář
Suverénní (ale chvílemi taky velmi morálně razantní a postojově neoblomné, což s hodnotami, které Hruška ve svých textech proklamuje - nejasnost, tajemnost, pochyby, nerozumění, neuchopitelnost, mnohoznačnost - působí krapet paradoxně, jako by politická rovina neumožňovala "poetické" čtení!).
Nejúchvatnější texty:
Mezi potravou a noclehem - legendární odstavce o touze po nenadálém vystoupení z vlaku, o pozorování strnulé zvěře a mimoděk taky shrnutí toho, co je na poezii tak nenápadně subversivní; celé věty vybízející k vypsání.
Katedrála - próza o šplhání po lešení na katedrálu, hořko-milostný pohled na Ostravu, prostor k podnájmu.
Právě "rostou lesy" - jen prostá radost z hub a jejich názvů, a tak to stačí!
Výročí, kterému jsem se chtěl vyhnout - ambivalentní vztah ke Kainarovi vystihnut nesmírně subtilně, připojena zrovna i (má nejoblíbenější) báseň Vycpávač.
Myši poezie a Radost - nacházení básnickosti v atlasech hub a regionálních pamětech.
Dálniční jazyk - jazyk jako entita určována typem cesty, žasnutí nad pojmenováním, nad klikacením; nechat se navést okreskou.
Věty zaťaté do hlavy:
"...už nemluví, jenom říká verše."
"V Ostravě, ze které se tak obtížně posílají pohlednice."
"Svalnaté mužské paže, zbytečně silné, neboť zdvihají jen hebkost malých koťat."
"Člověk pustí rádio a vstoupí náhle, nečekaně doprostřed promluvy, neví, kdo mluví, ani jak vypadá, a ztrácí tak na chvíli předpojatost."
Dalo by se toho napsat spoustu o textech Petra Hrušky, o jejich soustředěnosti, o tíze i lehkosti slova, o tom jak snadno se ze Slova stává slovo a z Halase všudypřítomný halas. Jen zdánlivě se člověku v závalu nedostává slov, je to spíš naopak, v závalu (nebo spíš z něj) se slova rodí. Doporučuji.
Jen skutečný básník dokáže psát poezii bez veršů. O lopotné básni, ze které odborníci z NASA ustrnou. O smyslu, který nesmí dopředu rušit. O nenápadném vábení náhle vstát a vystoupit na jiné stanici a vydat se na chvíli na pospas světu. O ohromných sýpkách volného času, které necháváme neotevřené a nevyužité na šeré planině v čase mezi sháněním potravy a noclehem.
Básníku Petře Hruško, díky!
Autorovy další knížky
| 2004 |  Zelený svetr |
| 1995 |  Obývací nepokoje |
| 1998 | Měsíce |
| 2013 | Darmata |
| 2005 | 7edm 2005 |
víc takových básníků! jak by bylo na světě jasně, veselo a dramaticky.
jsem uchvácen, řekl by klasik. já byl místami až schvácen. jednak šíří záběru „zpívajícího hutníka“, jednak krásou jeho jazyka a sílou myšlenek.
je to vlastně jenom další potvrzení, že spíš bude z technika básník, než z básníka technik (aspoň neznám žádný takový příběh).
žel, dneska, jak autor píše, z těch tří pilířů společnosti získává navrch hospoda (v přeneseném významu anonymní sociální sítě) a suverénně poráží jak kostel, tak školu.
čtěte a zamýšlejte se, i když to možná nepotřebujete. ani NASA si nedovedla poradit s básníkem v závalu, takže žádná křeč. jde o to číst a myslet. to zabíjí blbost a lhostejnost. a to teď tady všichni moc potřebujeme.