V ledovém sevření

16.03.2021

Tato série opravdu graduje a je otázkou, zda autor udrží tempo a kvalitu u všech pěti knih. Vtáhnout do děje a udržet, to se mu opravdu daří. Vyčetl bych jen malou věc, pihu na kráse co mi trhá oči. Už jsem to zmiňoval u minulého dílu. Autor se ohání ve výzbroji "kulometem". Ale to je v některých případech nesmysl. Kulomet jako hlavní zbraň bitevníku Diamondback? To by bylo sakra neúčinné. Kulomety se na stíhačích přestaly používat již v průběhu druhé světové. Kulomet je kinetická zbraň do ráže 14,5mm. Už třeba 20mm jsou kanóny. I ve vesmíru si dokážu představit kinetické zbraně v pohodě. Ale příslušné ráže a výkonu. Dobře je to zpracované u počítačové hry Elite Dangerous. Lodě jsou osazeny multicannony a je to řežba. Dále 30mm kulomet na transportéru je taky nesmysl. Už kvůli té ráži. A poté protilodní rakety. Snad střely. Pojmem raketa trochu autor sráží technické vnímání military scifi. Raketa je takový trochu laický výraz. Ale jak jsem řekl, jsou to jen detaily. Jinak mě tyto knihy nutí číst a číst. Dnes jsem se skoro nevyspal, ale musel jsem to dočíst. Už teď se těším na pokračování...

15.03.2021

Nemohu než opět smeknout před autorem. Laťka nastavená prvním dílem se v tomto příběhu nejenže ani nezachvěla, naopak, autor ji posunul o pár příček výš.

Z žhnoucí korony slunce se záhy ocitáme v ledových pustinách opuštěné planety, kde nemrazí do morku kostí pouze z ledového větru, ale především z nepřítele, kterému podáš-li prst, sežere ti celý obličej.

Staří známí hrdinové opět čelí úkladům, které jim protistrana klade pod nohy. Nikdo si nemůže být jist, zda-li následující minuta nebude jeho poslední. Nepřítel změnil tvář, ale urputnost mu zůstala. Jeho tajemná tvář nabyla jasných kontur, ale cíl zůstal jasný. Touha zabít a opanovat naráží na touhu posádky lodě Salamis přežít a nepodlehnout.

Kniha má několik dějových linií, kdy každá má svůj smysl, žádná není pouze vycpávkou děje. Autorův příběh nestojí na jedné personě, ale klubku hrdinů, které se postupně rozmotává, aby se na konci zase spojilo v celek.

Jak jsem uvedl na začátku, mimořádně čtivé, napínavé, dechberoucí. Z knihy si odnáším silný čtenářský zážitek a jistotu, že v ZOO už se nikdy neotočím k opicím zády.

12.03.2021

První část byla tak dokonalá, že jsem příliš nevěřila, že by pokračování mohlo být stejně tak dobré. A co se nestalo? Je ještě o něco lepší. V daném žánru je tato série patrně tím nejlepším co jsem kdy měla možnost poslouchat. Pravda, zápletka není nikterak originální. Příběh je možná až příliš povrchní a trochu připomíná Vetřelce, nebo Věc, ale napsané je to velmi poutavě. To co především oceňuji, tak pan Mařík upřednostnil příběh, nad jednotlivé hrdiny příběhu. A to znamená, že si nemůžeme být jisti kdo akci přežije a kdo ne. A to nás neustále drží v napětí. Audioknihu čte pan Luboš Ondráček. Načetl jí slušně, ale přidaná hodnota v podobě zážitku z přednesu tentokrát chyběla. Větu kopírují z první knihy, na kvalitě přednesu se bohužel nic nezměnilo.

28.02.2021

Opravdu mega super hyper jízda. Ano, o situaci ve vesmírném kontinuu se opět nic moc nedozvíme a vnitřní vývoj a hlubší pocity postav se nekonají. Ale když o tom tak přemýšlím, asi proto mne to tolik pohltilo. Druhý díl je stejně jako první filmově-seriálová lahůdka typu The Expanse nebo Battlestar Galactica, která ale předpokládá, že si vesmír okolo domyslíte … a u mne to fungovalo. Netuším, jestli to bude funkční i u třetího dílu, ale spíše ano. V tomto směru jsem jasná cílovka. Postavy jsou StarTrekově pozitivní a sedí mi, žádný šílený labil se zatím neobjevil, všechny problémy jsou řešeny pragmaticky. Takže vlastně dost utopie.

26.02.2021

Tentokrát o něco méně akce ve vesmíru. Ovšem vůbec to není na škodu ba naopak!
Děj od kterého se dá jen těžko odtrhnout, takže knihu máte hned přečtenou.
Moc jsem se těšil na druhý díl a musím říct, že jsem vůbec nebyl zklamán.

24.02.2021

Pěkná akční sci-fi s dobrým dějem. Mařík má ale ještě trochu rezervu v budování atmosféry. Do příběhu mě spolehlivě vtáhnou emoce jednotlivců, tíživé pocity z boje, smutek ze smrti přátel a radost z vítězství. To mi tu trochu chybělo. Já, atmosféru příběhu dost oceňuji, to mě nutí číst do tří do rána a číst již přečtené knihy opakovaně.