Úsměv lorda Ickenhama
Pelham Grenville Wodehouse
https://www.databazeknih.cz/img/books/71_/71104/bmid_usmev-lorda-ickenhama-l44-71104.jpg
4
32
4
Devátý hrabě z Emsworthu Clarence je člověk mírný a raději trpí, než by se postavil pánovité sestře Constance, která v rodinném sídle vládne pevnou rukou. S nelibostí snáší protivnou sekretářku, kterou mu tam sestra nasadila, i obtížné hosty, mezi nimiž vévoda Dunstable patří k nejprotivnějším. Ovšem ve chvíli, kdy se Clarence dozví, že Dunstable míní ukrást zřítelnici jeho oka, milovanou, medailemi ověnčenou Císařovnu z Blandingsu, prase nade vše mu na světě drahé, mění se v démona pomsty. Naštěstí je tady ovšem lord Ickenham, jinak též nápaditý strýc Fred, který svým důvtipem a diplomatickými pletichami zabrání nejhoršímu.... celý text
Literatura světová Humor
Vydáno: 2011 , VyšehradOriginální název:
Service with a Smile , 1961
více info...
Přidat komentář
Tak jsem se konečně přesvědčila, že to Wodehouse umí, i když nepíše o Jeevsovi, Lordka Ickenhama jsem si zamilovala. Taky bych chtěla mít takového "strýčka Freda". Neskutečné, jak tu zápletku a řešení dovede autor vymyslet. Jak do sebe všechno nakonec zapadne. Musel mít vážně úžasný mozek. A cit pro jazyk a humor, prostě paráda. Výborná knížka.
Autorovy další knížky
| 2009 |  Letní bouřka |
| 1977 | Vlna zločinnosti na zámku Blandings |
| 2005 |  Jedinečný Jeeves |
| 1982 | Až naprší a uschne |
| 1995 | Nedostižný Jeeves |
Kniha Úsměv lorda Ickenhama je v
| Přečtených | 43x |
| Doporučených | 4x |
| Knihotéce | 35x |
| Chystám se číst | 9x |
| Chci si koupit | 2x |
Opět velmi dobrý Wodehouse, byť poněkud krátký, což mu dle mého uškodilo. Sice nás vybavil Frederickem „uličníkem-v-podzimu-života“ Lordem Ickenhamem, ale ubral na těch svých moc pěkných popisech Blandingsu a okolí, jakož i na spletitosti děje (kupříkladu se tentokrát obešel bez nakopávání konstáblů, či komplikovaně provedených krádeží – tohle je prakticky čistá konverzačka).
Rovněž zde chybí pan Galahad; strašně bych chtěl vidět Ickenhama a Galahada mířících bok po boku bez bázně a hany do akce. Na druhou stranu – na takovou nálož šílenosti nebyli čtenáři počátkem šedesátek ještě připraveni.
Sečteno a podtrženo – standardně dobrý Wodehouse, který celou dobu jede na vlně lehkého humoru, ale který v rámci vmáčknutí do limitu 200- stránek leccos zjednodušil. A za to - 1*.
(Potenciálním zájemcům o Wodehouse doporučuji pro začátek spíše mého oblíbence –„Pan Galahad zasahuje“)