Tvář strachu
Dean Koontz
Graham Harris je jasnovidec. V průběhu interview v televizním studiu se před jeho očima odehraje hrůzostrašná vražedná scéna. Harris ví, kdo je pachatelem brutálních vražd devíti žen. Vrah se zase dovídá, že existuje svědek, který ho může odhalit. Podaří se mu izolovat Harrise a jeho přítelkyni v mrakodrapu a pokouší se je umlčet. Začíná noc plná hrůzy a děsu, kdy se jasnovidec snaží zachránit život svůj a své přítelkyně a zneškodnit sadistického vraha. Tvář strachu je horor, při kterém vskutku mrazí v zádech.... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2003 , AlpressOriginální název:
The Face of Fear , 1977
více info...
Přidat komentář
Začátek knížky byl trošku chaotický a navíc mi nesedla postava detektiva Preduskiho, ale potom se příběh rozjel. Byl plný napětí a ubíhal velmi rychle.
Pan Koontz svým psaním dokáže zmobilizovat představivost na maximum.
Sympatická mi byla Connie a její dar člověka správným způsobem vyhecovat.
Já mám naopak raději Koontzovy tajemné tak trochu sci-fi horory, ale tady mě hodně bavila dlouhá pasáž v mrakodrapu která tu absencui tajemna zdařile nahradila . Opět mě DK nezklamal.
(SPOILER)
Tak to byla bomba!
Koontzovy knihy bez tajemna a nadpřirozena mi sedí mnohem víc. Děj byl zajímavý, napínavý, obdivovala jsem Connii- její odvahu a to, jak trpělivě dodávala sílu Grahamovi.
Postava vraha byla jako vždycky perfektně dotažená, měla jsem z něj větší husinu než z představy slaňování mrakodrapu ve sněhové vánici...
U Koontze jsem čekala trochu víc tajemna, ale i tak se mi kniha četla velmi dobře. Také mě napadlo, že si autor musel dát dost práce s informacemi o horolezectví, ač se mi právě to slaňování po mrakodrapu moc nelíbilo. Konec poměrně překvapivý.
Nebyla špatná, celkem čtivá detektivka na jeden dva večery, od autora znám lepší knihy (no ale i horší :-)
Celkem dobrá kniha,má to jednoduchý ale zajímavý děj,jen ten konec mohl bejt lepší.Mě ta kniha bavila,za mě 4 hvězdy.
Musím se přiznat ,že mě kniha za začátku hodně bavila ale jak tam začalo to nahánění po mrakodrapu ,tak mi to snížilo celkový dojem z knihy. Je to průměrný thriller s předvídatelným koncem. Za přečtení to ale stálo a už jsem četl i horší autorovy knihy.
Za mě docela slabota. Miluju knihy od Koontze, právě proto jsem očekávala taky něco víc. Kniha se dala normálně přečíst, ale nic co by mě ohromilo. :)
Tak tato kniha byla něco nového pro mě od tohoto autora, ale popis děje mě teda vůbec nenechal spát, musel jsem to přečíst jedním dechem. A to jak si autor zjistil podrobnosti o horolezectví mě fascinuje! ;)
Koontz dokáže napsat hodně dobré knihy, hodně slabé knihy a i knihy někde mezi tím. Tvář strachu je právě ta mezi. Blbé je, když máte Koontze pořád zažitého jako horrorového autora a i některé anotace knih k tomu směřují. A pak zjistíte, že čtete takřka skoro čistý thriller o sériovém vrahovi nahánějícího po mrakodrapu vydavatele horolezeckých časopisů a jeho přítelkyni. A takřka jediné, co to má společného s horrorem je fakt, že onen horolezec mívá věštěcká vidění, v nichž vidá oběti tohoto vraha. Musí se však nechat, že je to napsané poměrně svěžíma svižným stylem, jednoduše a přímo. Na druhou stranu je to ale zase lehce předvídatelné a s podivným, rádoby twistujícím závěrem. S ohledem na rok vydání a případně oblibu (sub)žánru je to ale uspokojivé čtení.
Škoda, že o jasnovidectví tahle knížka vůbec nakonec skoro není a je to vlastně jen tuctová krimi, obohacená netradičním způsobem úniku z kleští maniaka - jinak v mých očích průměrná záležitost - 50 %
Tak si uvědomuju, jak moc záleží na okolnostech při čtení knížky. Jinak vnímám detektivku, když jsem sama doma, venku je tma, od sousedů ticho, tu a tam se ozve v bytě nějaké zapraskání… to se pak člověk krásně bojí…
Když čtu napínavou knížku při slunečném pozdně jarním odpoledni, zvenku halasí děti, po bytě chodí syn, tak nějak se bát nejde. Nebo je to něčím jiným? Možná že autor tlačil moc na pilu a prostě už toho honění a strachu ze smrti bylo moc.
Trochu SPOILER: Knížka je ale napínavá každým coulem, kdyby mě takto honil někde v opuštěném mrakodrapu… ani nedomýšlet, ale nakonec mě ani to dramatické spouštění se nad propastmi newyorských ulic a balancování na zasněžených římsách mrakodrapu moc nebralo...
Nicméně jsem vděčný čtenář detektivek, identitu „druhého“ jsem samozřejmě neodhalila a tak konec byl pro mě celkem překvapivý.
Koontz je můj nový oblíbenec. Po Deaverovi, kterého jsem už přečetla, je další, který dokáže skvěle a napínavě psát. Ale oproti Deaverovi to není tak ukecané. A naopak jsem až do poslední chvíle netušila kdo je "tím druhým". Skvělé!!! Těším se na další.
Dobře se čte, ale od Koontze znám napínavější - tuto knihu považuji spíše za příjemnou odychovku. Ještě než skončí, vytušíte, kdo je tím "druhým". Tím ale od čtení nikoho rozhodně neodrazuji, naopak, je velice pěkně napsaná.
A tak dá se to číst, ale osobně mi to nijak napínavé nepřišlo, občas jsem se dokonce musel smt, jestli tohle autor jako myslí vážně.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2009 |  Intenzita |
| 2005 | Podivný Thomas |
| 1994 | Chladný plamen |
| 1996 | Přízraky |
| 2019 |  Ashley Bellová |
Kniha Tvář strachu je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 178x |
| Čtenářské výzvě | 5x |
| Doporučených | 12x |
| Knihotéce | 145x |
| Chystám se číst | 37x |
| Chci si koupit | 7x |
| dalších seznamech | 8x |
Adrenalinová jízda! Opět mě to uchvátilo od první do poslední stránky. Detailně naservírované podrobnosti o horolezectví mě nadchly velice. Vypadá to, že jsem našel svého dalšího oblíbeného autora. Znovu jsem díky tomuto příběhu došel k závěru, že ničemové se sami o sobě jen tak nerodí, ničemy formuje společnost. A nám pak mnohdy nezbývá nic jiného, než nastavit TVÁŘ STRACHU, který nás děsí ze všeho nejvíc.