Turbulentní vesmír

Vesmír dávno nepatří jen lidem. Křemík proti uhlíku, krev proti supratekutým kapalinám, evoluce je neúprosná. Naštěstí pro Homo sapiens sapiens válčí stroje i proti sobě; spojenectví rychle vznikají a ještě rychleji zanikají, a stejně tak vznikají bytosti stojící na pomezí světů.

http://www.databazeknih.cz/images_books/26_/269678/turbulentni-vesmir-1OQ-269678.jpg 3.340
Žánr:
Romány, Sci-fi, Fantasy
Vydáno:, Triton
Více informací...
Nahrávám...

Komentáře (15)

Přidat komentář
Karelvovsik
13.11.2016

Ale jo, dá se to celkem dobře číst. Po Žoldnéřích od T. Bartoše to však pro mě bylo zklamání.

Ládja
04.11.2016

Ale jo, odpočinková četba, akce akce akce, kde se člověk občas ztratí, žádné velké filozofické otázky(na to ani nějak nebyl moc času). Co více si na odpočinek přát. Možná, kdyby kniha byla delší, nebo měla někdy pokračování...

Eror
20.07.2016

Táto kniha bola po dlhom čase oživením klasickej sci-fi. Prečítal som ju jedným dychom a už som dlho nič také dobré nečítal. Rýchly dej plný akcie. Keďže rád hrám všeliake hry na PC tak mi žiadne percentá a ani tie techy nevadili hold každému čo jeho je myslím, že zasa budem dlho čakať na niečo nové čo ma tak zabaví

Tazz1
01.06.2016

Docela zklamání. Oba autory mám rád a proto jsem se na jejich spojení těšil. Rovněž téma, válečný robot, jeho rozvíjející se UI na pozadí vesmíru, toto vše mě moc lákalo, protože takové scifi mám rád. Ale už po pár stránkách mi bylo jasné, že to nebude lehké čtení, samá procenta generátorů a mimoeuklidovské prostory...prostě jsem se začal ztrácet a díky tomu mi začala unikat i linka děje. Musel jsem se do čtení čím dál tím víc nutit...takže nakonec ještě , že je knížka tak tenká. Nevím co tímhle dílem autoři sledovali. Dokázat, že mají "na víc" jak jen zábavnou scifárnu? Nebo dělali knihu na zakázku pro nějakou katedru na Matfyzu? Nevím, ale za mě tedy nic moc...

olle3
28.04.2016

Příběh z pohledu válečného robota, umělé inteligence, je originální a plný dobrých nápadů. Našlo by se tam dokonce pár věcí k zamyšlení. Bohužel mě čtení nebavilo, děj jsem nechápal a ani mě nic nenutilo se o to snažit. Žambocha jsem tam nepoznával, jeho jméno na obálce pouze zvýšilo mé zklamání. Postavy jako by tam žádné nebyly, nemohl jsem se tak do nich vcítit, natož někomu fandit.
Naštěstí to nebylo tak dlouhé.

Evus
25.02.2016

Jak mám ráda všemožné sci-fi, tohle byl jednoznačně krok vedle. Děj v jednotlivých kapitolách nepřehledně uspořádaný a nelogicky navazující - že jde o povídky, jsem se dozvěděla až zpětně, nikde na obálce knihy tato informace k dispozici není. To nicméně nemění nic na faktu, že i v rámci povídek děj postrádá jakýkoli smysl, konání postav je bez nějaké zjevné motivace, prostě se děje. Samotné postavy přitom nejsou nijak výrazně vykresleny, takže si člověk vlastně ani nemůže říct, která je mu sympatická, které chce fandit. Jediné pokusy o přiblížení hlavní postavy čtenářům, byly jeho neustálé "vtipné" hlášky a poznámky, kterými se zřejmě měl evokovat postupný přerod stroje ve stále "lidštější" inteligenci. Že tato technika naprosto zklamala, protože po třetím "kurva" už začly být hlášky spíš trapné a až moc "okaté", asi dodávat nemusím. Jednalo se o mého prvního Žambocha a soudím, že nadlouho asi i posledního...

cori
14.02.2016

Kniha se skládá ze 4 povídek (Zrození, Vnitřní nepřítel, Pátrání, S Cháronem tam a zpět), jejichž hlavním hrdinou je UI válečného robota DB 24, který vystupuje pod jménem Kovboj. Kam přiletí, všechno rozstřílí a vyhodí do vzduchu. Používá lidské nadávky a hlášky jako např. mrazení v zádech, parádní jízda, v tom jsem fakt dobrej, apod.) Stále dokola opakující se scény: akce, hlášky, opravy, akce, hlášky, opravy,..). Překvapil mě pouze nečekaný konec poslední povídky.

martin6849
03.02.2016

Tahle kniha je úlet. Bohužel úlet velmi špatným směrem. Typicky žambochovská akce utopená v hromadách nesmyslného technoblábolu.

Je mi jasné, že spousta toho má reálný základ. Například jsem hledal Clausewitzovu mez (ano, není to technověc, ale kdo to nezná, tomu to stejně nic neřekne) a narazil jsem na pruského generála Carla von Clausewitz a jeho knihu O válce. Zajímavá informace. Těžko ovšem rozlišit, co je fakt a co je výmysl. Čtenář, který nemá vystudovanou fyziku (a já nemám) nemá šanci poznat, jestli quark-gluonový led má nějaký reálný základ nebo ne. Možná někdy slyšel, že je něco jako quark-gluonové plasma. Quark-gluonový led mi příjde jako hloupost, ale nemám vzdělání na to, abych to posoudil. A nahlíženo touhle optikou v té knize vlastně nemůžu věřit skoro ničemu. A kdyby člověk z knihy chtěl vytěžit všechny opravu zajímavé reálné věci, musel by týden jen googlovat, třídit a prosívat.

A i když je tam spousta reálných věcí, jsou podané chaoticky a absolutně nezáživně.

Nějaké ztotožnění se s hlavním hrdinou? Ani omylem, klidně, ať si ta plechovka chcípne. Bojový bazmek, který havaroval vícekrát, než F16, chrlící nekonečnou záplavu hloupých hlášek... Vlastně klidně, ať si tam chcípnou všichni, protože jsou mi všichni ukradení. Není tam jediná postava (nebo "postava"), která by byla sympatická.

Děj? Nevím, komu bych měl fandit a proč. Když je baví se mezi sebou rubat, ať se rubou...

No, nicméně, aspoň jsem se poučil. Tomáš Bartoš už nikdy více a nefantasy Miroslav Žamboch pouze po předchozím přečtení recenzí :-).

Zeno
13.01.2016

Perfektní záležitost. UI hlášky nemají chybu. Přesně takhle jsem si to podle popisu představoval a moje očekávání bylo naplněno.

KCHRZ
03.01.2016

Dle mého názoru je autorem spíše Bartoš. Podobný styl použil v Žoldnéřích. Kniha se mi velmi líbila a doufám, že Bartoš napíše co neviděl neco dalšího

OldaB
01.01.2016

Klasický Žamboch doplněný o "technické cancy" od Bartoše. Hodně zajímavé, ke konci už je to moc podobné jiným knihám Míry. Na můj vkus hodně stručné, dal bych si nášup.

jeanlagi
26.12.2015

Ježíšek vyslyšel mé přání a přinesl mi pod stromeček tuto knížku.
Bude se líbit každému, kdo má rád military scifi a úspěšně shltnul Žoldnéře od Tomáše Bartoše nebo Hvězda 01-02 od Roberta Fabiana. Žoldnéře kniha připomíná prostředím - korporátní války, nové technologie a Hvězdu, zase způsobem vyprávění a hlavním hrdinou, který taky není člověk. Autoři vymysleli spoustu nových termínů, aby románu dali ten správný technický background. I když tím trochu zkomplikovali čtení a není to ta knížka, která při čtení hodně odsýpá. Na druhou stranu, děj graduje a nakonec vás stejně pohltí.
Děj bych parafrázoval následovně:
"Nejsem sice nejchytřejší umělá inteligence, ale přesto vám všem nakopu zadek"

furunkl
02.12.2015

Sympatická hard sci-fi. A to hard, tentokrát znamená opravdu HARD. Autoři nás bombardují termíny z astrofyziky, informatiky a mnoha dalších vědeckých specializací. Nutno dodat, že jsou v těchto oborech více než poučení a vše dává smysl. I když je potřeba zvýšeného čtenářského soustředění. Přestože většina hlavních hráčů v tomto světě jsou umělé inteligence (včetně vypravěče), jedná se o vyprávění hluboce lidské. Je to kniha pro milovníky military space opery o chlapovi, který má srdce na pravém místě. On je to vlastně bojový robot, který má na svém místě Einstein-Boseho jádro, ale v tomto, tolik turbulentním vesmíru je možné lecos.

Terva
24.11.2015

Tak tohle je opravdové obrovské zklamání. Než jsem se prokousal prvním odstavcem, musel jsem se třikrát vrátit. Chci lehkou zábavu, tak jak jsem u pana Žambocha zvyklí, ale tohle je humus. U druhé části nazvané "Vnitřní nepřítel" jsem to vzdal. Na straně 26 jsem zjistil, že 1 - Hlavní hrdina je blbec, 2 - Neustále musím "překládat" spousty výrazů, pro které by se našlo krásné české slovo 3 - Vůbec nechápu vo co tady jde a 4 - Nemám komu fandit. Tady je malá ukázka o čem, že to píšu: Přestal jsem si hrát s novými gatlingy a vrátil se k opětovnému zpřesňování simulace turbulentních dějů, k nimž dochází při letu kinetického torpéda hustou atmosférou. Cítil jsem, že za temnou clonou neeuklidovské fyziky existuje řád, který - kdyby se mi ho podařilo najít - by umožnil mým střelám na základě superaktivace udržet si supersonickou rychlost řádově déle, než odpovídalo standardnímu brzdění hustou atmosférou. Neustále jsem narážel na nějaká omezení a v kostce - nebavilo mě to. Jdu si raději přečíst nějakou knihu o fyzice nebo Padesát odstínů šedi.

orson
08.11.2015

Pana Žambocha je pro Ústav Jaderného Výzkumu (nebo kde to pracuje) vážně škoda. Měl by se raději věnovat psaní na plný úvazek. Ať už píše fantasy nebo sci-fi, výsledkem je výborný čtivý příběh s pěknou pointou. Nejinak tomu bylo i v tomto románku (na mě trochu krátkém). Zpočátku jsem se sice trochu ztrácel - příliš mnoho neznámých termínů a nějak jsem ani nechápal, kdo je hlavní postava, ale pak jsem se začetl a odložil až po poslední stránce.