Tři kamarádi

Robby, Otto a Gottfried se stali přáteli na život a na smrt během první světové války. Jako demobilizovaní vojáci neměli v poválečném rozvráceném a vyhladovělém Německu život o mnoho lehčí. Kamarádství jim však pomáhá obstát v boji o holé živobytí a dokážou se postarat i o dívku jednoho z nich, když ztratí zaměstnání a těž... celý text

Robby, Otto a Gottfried se stali přáteli na život a na smrt během první světové války. Jako demobilizovaní vojáci neměli v poválečném rozvráceném a vyhladovělém Německu život o mnoho lehčí. Kamarádství jim však pomáhá obstát v boji o holé živobytí a dokážou se postarat i o dívku jednoho z nich, když ztratí zaměstnání a těžce onemocní. Kamarádství je to jediné, čemu dobrému je válka a bezvýchodnost po návratu z ní naučila, a právě kamarádství a láska muže k ženě, opravdová láska bez frází a patosu, obyčejná, silná, ohrožená nepřízní osudu je to, pro co stojí za to žít. méně textu

http://www.databazeknih.cz/images_books/30_/30635/tri-kamaradi-X1s-30635.jpg 4.61861
Originální název:

Drei Kameraden (1936)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, SNKLU - Státní nakladatelství krásné literatury a umění, Ikar (ČR)
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (194)

Přidat komentář
Hathor89
předevčírem

Příběh kamarádů, kteří se dali dohromady v těžkých podmínkách zákopů na frontách první světové války … a těžkosti prožívají společně v poválečném Německu, ve kterém je o práci nouze, mlžné opary alkoholu pomáhají přežít krušnou realitu … a ztracené existence hledají vlastní místo v životě. Chvíli jsem se nemohla začíst, pak zas kniha nešla odložit. A stěžejní myšlenka se stala citátem našeho svatebního oznámení, protože říká, že „mohu pro druhého něco znamenat už jenom tím, že tu jsem, a že ten druhý je šťastný, protože jsem u něho. ... Pro lásku člověk žít nemůže. Ale pro člověka jistě!“

simona8126
01. května

Nechápu, jak tu někdo může psát, že se do knihy musel nutit. I když, ano, vlastně chápu. Sto lidí má sto chutí a sto názorů, jasně. Každému se líbí něco jiného. A skoro každý má už předem vůči této knize averzi, protože bývá součástí povinné školní četby. A je přece tak šíleně tlustá! Eh, radši si někde seženu stručný obsah a budu spoléhat na štěstí, že si to u maturity nevytáhnu… Upřímně vám všem povím, že tohle jsem si zpočátku myslela taky. Byla jsem ostražitá a odtažitá, ale! Tahle knížka měla vše, co miluji! Romantickou linku, ale přitom jen takovou jemnou, nenásilnou. Žádné unylé vzdychání, které je dnes tak módní (ehm, ehm, Stmívání). Bylo to plné lásky, ale hlavně humoru! Tři kamarádi měli mezi sebou vztah, jaký jim upřímně závidím. Chtěla bych takové kamarády, chtěla bych s nimi zažít jeden jejich normální den při opravě auta nebo tak… A současně byl příběh smutný. Vtipný, příjemný, smutný a skličující. Jednoduše mě vzal za srdce a už nikdy nepustil.

Tofinka
01. května

Tato kniha se mi četla opravdu těžko...
Když jsem ji začala číst, tak jsem přečetla pouze čtyři stránky a hned jsem ji odložila. Když jsem ji po dlouhé době opět vzala do ruky, přečetla jsem deset kapitol a znovu ji odložila. Dnes jsem ji do ruky vzala potřetí a konečně jsem ji dočetla.

Když píšu, že se mi kniha četla těžko, neznamená to, že se mi úplně nelíbila. Knihu jsem četla jako povinnou četbu a v tom byl nejspíše ten problém (nerada čtu knihy z donucení)...

Dávám 3* hlavně proto, že to byla kniha čtená z donucení. Ale přiznávám se, že kdybych ji nemusela číst kvůli škole, tak bych si ji pravděpodobně ani nikdy nepřečetla.

Aleh
22. dubna

Musím přiznat, že první polovina knihy se podle mě až přespříliš táhla a docela jsem se jí musela prokousávat. Protože znám i jiná díla od E. M. Remarqua, trpělivě jsem čekala a dobře jsem udělala. Kamarádství, které vzniklo v době 1. světové války má opravdu silné kořeny a je utuženo v mimořádně těžkých životních podmínkách. Nejvíce mě však zasáhl příběh láskyplného vztahu Roberta a těžce nemocné Patrície.....

JPBelmondo
18. dubna

Milovaná knížka ze studentských let, ke které nelze nepřilnout, stejně jako k ostatním od tohoto autora. Je to láska na celý život.

khet
11. dubna

Jedna z mých nejoblíbenějších knih. Vracím se k ní každý rok a pořád v ní nacházím něco nádherného a úžasného. Myslím, že je to nejlepší kniha od Remarqua, ale je to samozřejmě individuální pojetí. Mám všechny knihy od Remarqua, některé jsou výborné, jiné slabší, ale pro mě jsou Tři kamarádi to nejlepší co napsal.

Ema22
29. března

Knihu jsem četla před 25 lety, byla jsem unešená příběhem, stylem. Dnes jsem zklamaná, knihu jsem odložila ani ne v polovině, děj je utahaný. Možná je to i tím, že znám konec a zápletky a postavy. Na západní frontě klid hodnotím mnohem výš. 3/5 z nostalgie.

tereza2627
17. března

nadherny pribeh..hodne silny,porad jsem ale doufala,ze dopadne jinak. rozhodne prectu nekdy znovu

ber-tram
08. března

Dal jsem si novoroční předsevzetí nečíst blbý knížky, a vida, už ho porušuju! Příběh tak mimořádně polopatický, patetický a hloupý, že by jeden brečel, ale smíchy! Postavy totálně mělké, potácející se mezi alkoholovým flámem a flikováním autovraků a do toho zákeřná choroba té nadpozemsky andělské, všemi zbožňované bytosti... Tohle je, přátelé, výstavní, čitelně sestehovaný kýč (z něm. Kitsch). 9/17

deshalb
07. března

Vynikajúca kniha, krásne myšlienky, veľmi precítený dej. Erich Maria Remarque nemá konkurenciu.

M4P4
05. března

Túto knihu som čítal pred takmer dvadsiatimi rokmi, ale stále na ňu s láskou spomínam. Remarqueovi Traja kamaráti sú jedna z kníh, ktoré treba prečítať viackrát za život.

rozvera
25. února

Opět jedna milovaná kniha v mé knihovně, i když mám ráda i všechny ostatní knihy tohoto autora, ráda se k některým vracím.

Petra21
23. února

Přestože název knihy mě dlouhou dobu spíše odrazoval, přestože Remarquovy příběhy jsou si podobné jako vejce vejci, přestože ty nejlíp hodnocené tituly nebývají vždy ty nejlepší, přestože je děsivě pravdivé, že taková Díla vznikala bohužel díky žité hororové skutečnosti... Přesto jde o skvělý, jedinečný, neopakovatelný děj, který mě hluboce zasáhl a navždy ve mně zůstane.

iveta3689
14. února

Kniha mě docela zklamala. Byla jsem nadšená z "Na západní frontě klid" a po hodnocení a doporučení ostatních jsem měla asi příliš velké očekávání. Ze začátku to byl je holý popis ve stylu "někam jsme jeli a pak jsme jeli zpátky...", takže jsem byla opravdu nemile překvapená. Závěr byl emotivní, trochu vylepšil dojem z knihy, ale celkově jsem dost na rozpacích.

hellena1523
03. února

První kniha, kterou jsem od autora četla a hned si mě získal. Tři kamarádi jsou tak nádherný, citlivý příběh. A ty myšlenky, jimiž je příběh protknut - úžasné! Mistr slova a filosof lidské duše...

Milos74
02. února

EMR je můj nejoblíbenější spisovatel, kterému zazlívám jen jednu jedinou věc, a to, že toho nenapsal víc. Na západní frontě klid je sice jeho pravděpodobně nejznámější román, pro mě ale není nejlepší, tím jsou právě Tři kamarádi. Vracet se k nim můžu stále znova, vždycky je budu číst rád a nikdy se mi neokoukají.

Mahuleno
31. ledna

Odedávna moje stálice. Jako sám E.M.R. - Kniha o kamarádství v tom ryzím slova smyslu. Německo po první světové válce. Tři kamarádi a Pat... Tři kamarádi a Karel - strašidlo silnic... Skvostný náhodný "závod" Karla s buickem hned na prvních stránkách knihy, samozřejmě vítězný, ač to tak zpočátku vůbec nevypadá. Protože - cituji: "Kdo také mohl tušit, že v tomto směšném výtvoru bije velké srdce závodního motoru." Tato příhoda vrcholí seznámením s Pat, která se později stává osudovou láskou Robbyho. Ač do přátelství mužů vstupuje žena, zůstává jejich vztah neovlivněn. Potvrzuje to, při recidivě nemoci Pat a jejím pobytu v tuberkulózním sanatoriu, znovu úžasný projev kamarádství, když Köster (už po tragické a nešťastné smrti Lenze) prodává milovaného Karla, aby měli peníze na léčbu Pat. Marně, v závěru knihy Pat umírá.
Pro mne jeden z nejlepších, pokud ne vůbec nejlepší, románů E.M.R. Skvěle napsané situace, někdy komické, někdy trochu dramatické a to jak se tři kamarádi, díky svému přátelství, vypořádávají s nepřízní osudu v poválečném Německu je důvodem, proč jsem knihu četl už několikrát a jak jsem napsal v úvodu, je mojí "stálicí".
Moje první auto - Škoda Populár z roku 1934 se nemohlo jmenovat jinak. :-)

Manyna
28. ledna

Ze začátku jsem se nějak nemohla začíst, pořád jsem si říkala, že knihu o autech, alkoholu a ztracených existencích asi nedočtu. Jsem ráda, že jsem vyčkala, abych mohla naplno pochopit těžkou meziválečnou dobu, kdy se lidé pokoušeli přežít každý jednotlivý den. Do toho pomalu vstoupila nádherná Pat, která změnila život všem hlavním aktérům a naplnila jedno srdce obrovskou láskou. Nejvíc mi utkvěla v hlavě tato slova, která naplno vystihují podstatu této knihy: „Tu však jsem náhle viděl,že mohu pro druhého něco znamenat už jenom tím, že tu jsem, a že ten druhý je šťastný protože jsem u něho. Když se to takhle řekne, zní to velmi prostě, ale když pak o tom člověk přemýšlí, je to obrovská věc, která vůbec nemá konce. Je to něco, co člověka může úplně roztrhat a změnit. Je to láska, a přece něco jiného. Něco, pro co lze žít. Pro lásku člověk žít nemůže. Ale pro člověka jistě!“

Vojtavej
26. ledna

No, už snad to nikdy číst nechci. Velmi dobrá kniha, postupná gradace, nemám slov. Geniální. To co tahle knížka dokazuje je úžasné. Jak Remarque dokaze zachytit do tak krátké knížky tolik pocitů a takovou beznaděj, která je nepředstavitelné umrlčí pro mě jako čtenáře. Byl jsem do toho vtažen takovým způsobem, že v posledních kapitolách se můj náhled na tu knížku měnil že šťastného na velmi pochmurný a beznadějný a ne že by to takhle probíhalo ale střídalo se to doslova s pocity Pat. Geniální. O třídu víš jak na západní frontě klid a cesta zpátky.

Krokodylka
24. ledna

prekrásna kniha. Ešte aj po prečítaní knihy som bola asi dva mesiace mimo. Niektoré diela ostatnú v srdci navždy, pre mňa práve toto.

kdu
22. ledna

Až na některá hluchá místa, zvláště ze začátku knihy, pěkné počtení.
Konec knihy jsem tušila už tak od poloviny a čekala, kdy se něco změní, jelikož se většinou ve svých závěrech mýlím. Bohužel tentokrát ne. Ale ne vše může mít šťastný konec.
Remarque dokáže krásně popsat úplně obyčejný meziválečný život.

Godžaver
14. ledna

Skvělá kniha.

Jaruš7
12.12.2016

Knihu jsem četla jako náctiletá a doporučila bych ji jako odpověď na otázku : Jaká je hodnota slova přátelství .

kara
26.11.2016

Nádherná kniha!

teeyinka
22.11.2016

Krásná kniha o lásce, přátelství, ale bohužel také smrti. Věrně zachycuje pocity lidí poválečné doby - žít ze dne na den, nic nemá cenu, na smrt je nazíráno takřka bez emocí.. v dnešní době by takové lidi pomalu zavřeli do blázince...

GabrielleT.
29.10.2016

Jedna z nejkrásnějších knih, co jsem kdy četla!

Eeli
20.10.2016

Příběh přátel živořících v poválečné době, kteří se snaží vypořádat se současností. Nejde o knihu s nějak výraznou zápletkou, spíše o záznam běhu každodenního života tří přátel a jejich známých, kteří všichni spíše přežívají, než aby žili. Hlavní hrdina, jehož denním chlebe je pití, se pohybuje ve společnosti prostitutek a dalších jakýchsi marných lidí. Od začátku čtení kniha působí velice smutně, melancholicky a to i tehdy, když se hrdinům dějí i dobré věci. Prostě tak nějak tušíte, že něco nedopadne dobře. Na můj vkus je kniha psána tak nějak vláčně, nezajímavě. Pasáže přinášející nějaký zvrat, napětí, tragické události jsou z pohledu hlavního hrdiny vyprávěny tak nezáživně, jako by se ho to ani netýkalo, jako by ani nic necítil. Kniha se četla dobře, ale čekala jsem trochu větší prožitek.

Juzzy
18.10.2016

Klasickou beletrii nečtu, ale určitě se k ní více upnu. Krásný příběh přátelství, soudržnosti a odhodlání v těžkém období plném strádání a nejisté budoucnosti.

Leluse
30.09.2016

Celý román je nasycen smutkem, neschopností normálně žít, po tom co válka poznamenala tři kamarády - a další miliony lidí. Robby se zamiluje do půvabné Pat a v počátku je ochromen láskou - je ochromen tím, že může být na světě krásně a že se to děje právě jemu. Po nějaké době však zjišťuje křehkost okamžiku, protože se dovídá o nemoci kterou Patricie tají. Pat musí odjet do sanatoria. Robbyho pojí přátelství s Ottou a Gottfriedem, provozují společně automobilový servis. Je však těžké sehnat zakázky v poválečné pracovní krizi. Snaží se přivydělat si závoděním s jejich milovaným Karlem nebo příležitostným taxikařením, ale časy jsou čím dál těžší.
Myslím si, že Remarque dokázal nastínit poválečnou atmosféru beznaděje, naplněnou strachem o práci a myšlenkou na to, jak těžké je objevit radost z prostého bytí. Zaroveň zachycuje jedno z nejpevnějších přátelství třech kamarádů...

coquus
23.09.2016

Neřadím se k odpůrcům ani přívržencům tohoto románu, každopádně jsem byl příjemně překvapený tím, jak dovedně je zde vylíčena atmosféra marnosti a beznaděje tehdejší doby. Přestože příběh plyne více méně pomalu bez výraznějších dějových zvratů a závěr je dost předvídatelný, celkově to hodnotím jako zdařilé dílo.